Weinsberg CaraBus 630 ME je obytná dodávka, která původně nabízí 4 plnohodnotná místa na jízdu a tři na spaní. V případě rostoucí rodiny, jako se stalo autorovi s jeho posádkou čítající již čtyři členy, však může tato kapacita začít být nedostačující.
Při plánování rodinného cestovatelského projektu "Adamova velká cesta" byla stanovena jedna klíčová podmínka: ve vestavbě musí být velká postel, která umožní kvalitní spánek celé posádce (dva dospělí plus dítě). Nebylo možné dělat kompromisy v podobě nutnosti spát napříč, nespolehlivých rozkládacích lůžek nebo nedostatečného prostoru. Potřebovali bylo "letiště", kde by se mohl Adam nejen hrát, ale kam by si všichni mohli večer lehnout. Původně plánovaná cesta po Evropě v roce 2021 se musela přizpůsobit realitě, kdy se na jaře 2022 posádka rozrostla o dalšího člena a dodávka začala být zjevně malá.
Prodej stávající vestavby nebyl žádoucí, a to nejen z důvodu citové vazby na "domov na kolech", ale i z praktických důvodů. Obytná dodávka je v porovnání s jinými obytnými vozy nejagilnější a nejlépe vyhovuje specifickému stylu cestování - kombinaci pobytu v horách, civilizaci i u moře. Navíc ceny nových obytných aut v posledních letech výrazně vzrostly, a tak je dodávka s nájezdem 40 tisíc kilometrů stále v podstatě jako nová.
Bylo vyzkoušeno i řešení s externím stanem, které se osvědčilo jako praktické v létě na expedičním pick-upu. Nicméně, provozní komplikace, jako nutnost každý večer stěhovat lůžkoviny dovnitř, a představa manipulace s peřinami do třímetrové výšky, odradily od tohoto řešení.
Zvedací střecha jako řešení
Zvedací střecha s horním spaním má v karavaningu dlouhou historii. První aplikace se objevily u menších dodávek, jako jsou Volkswagen Transporter (model California) či Mercedes-Benz Marco Polo. Instalace takového spacího patra na dodávku vyžaduje proříznutí otvoru do střechy, který slouží jako vstup do horního lůžka z interiéru.
Na střechu dodávky je instalován modul obsahující zvedací mechanismus s pevnou střechou a látkovými bočnicemi, rošt s matrací a aerodynamické čelo střechy. V současném karavaningu dominuje tzv. "doba lepidlová".
Po úpravě vozu, o kterou se postaral Karavan Centrum Morava, byla na doporučení nainstalována i dvouokruhová vzduchová měchy na zadní nápravu. Ty umožňují nezávislé nafouknutí každého měchu pomocí kompresoru, což je užitečné při kempování na nerovném povrchu pro vyrovnání vozidla bez nutnosti použití nájezdových klínů.
První zkušenosti po měsíci provozu jsou velmi pozitivní. Auto se na nerovném povrchu chová kultivovaně, nedochází k drncání a rozdíl v jízdních vlastnostech byl patrný od prvních kilometrů. V horním lůžku se dobře spí a pro dítě se stalo novým nejoblíbenějším místem v autě.
Instalace zvedací střechy a její dopady
Instalace zvedací střechy na vůz Weinsberg CaraBus 630 ME znamenala vyřezání otvoru do stropu vozu. Tento proces je klíčový pro umožnění přístupu do horního spacího prostoru.
Autor článku, spolu se svou ženou Anetou, synem Adamem, dcerkou Anežkou a psem Bondem, pravidelně vyráží na delší cesty světem v obytné dodávce a spoléhá na pojištění Vansafe.
Prosklené střechy a jejich bezpečnost
Prosklené střechy, ať už otevírací nebo pevné, se staly v posledních desetiletích stále populárnějšími. Jejich popularita začala narůstat již v 80. letech, kdy je některé automobilky nenabízely a lidé si je často instalovali sami. To vedlo výrobce k jejich zařazení do nabídky a postupnému navyšování jejich plochy.
Dnes není neobvyklé vidět panoramatická okna pokrývající téměř celou plochu střechy, a některé modely se již ani nenabízejí s klasickou plechovou střechou.
Rizika spojená s prosklenými střechami
Sklo je přirozeně náchylnější k poškození než plechová střecha, což představuje riziko zejména při nehodě. Dochází k případům, kdy se prosklené střechy doslova "rozpraskají" nebo "explodují" bez zjevné příčiny, vysypou se na hlavy cestujících.
Data kanadské agentury Transport Canada ukazují nárůst těchto incidentů. Zatímco v roce 2007 byl počet roztříštěných prosklených střech nulový, v posledních letech se tento počet zvýšil na více než stovku ročně. Agentura za posledních 10 let zaznamenala 351 případů.
Podobné problémy eviduje i americká organizace Consumer Reports, která obdržela od roku 1995 859 stížností na praskání prosklených střech, přičemž 71 % z nich pochází z období po roce 2011. Tyto případy se odehrávají celosvětově a u různých značek automobilů.
Problém je pravděpodobně závažnější, než naznačují hlášené případy, jelikož ne všichni majitelé hlásí rozbití střechy, často to řeší jako běžnou reklamaci či opravu. Interní záznamy automobilek, například Kie, ukazují mnohem vyšší počty případů než ty nahlášené úřadům.
Možné příčiny a řešení
Přesná příčina samovolného praskání skla není jednoznačně určena. Odborníci se shodují, že se jedná o kombinaci více faktorů. Mezi možné příčiny patří například nečistoty v kaleném skle během výrobního procesu, které při namáhání a teplotních rozdílech mohou vést k prasknutí. Dalším faktorem je rostoucí velikost a tvar skla, které se přizpůsobuje tvaru střechy, což jej činí náchylnějším k poškození i od drobných nárazů, například od kamínků.
Consumer Reports navrhuje řešení ve třech krocích: svolávací akce automobilek při výskytu opakovaných případů, důkladnější prověřování incidentů ze strany regulačních orgánů a změna průmyslových standardů pro výrobu prosklených střech.
Je však otázkou, zda k těmto změnám dojde. Na druhou stranu, rostoucí počet případů koresponduje s rostoucím počtem prodaných vozů s prosklenými střechami. Riziko poškození stále existuje a je na zvážení každého majitele, jaké riziko je ochoten podstoupit.
Historie a vývoj střešních oken a střech
Historicky byly kabriolety oblíbené díky dostupnější ceně látkové střechy a absenci klimatizace v automobilech. S postupným rozšiřováním automobilů mezi širší veřejnost a vývojem nových karoserií se látkové střechy postupně nahrazovaly plechovými, které byly jednodušší na údržbu, bezpečnější a levnější na výrobu.
V průběhu času se do plechových střech začaly integrovat skleněné prvky. Střešní okna, známá již v 60. letech (např. Škoda 110 R), nabízela výhody v podobě odolnosti vůči povětrnostním podmínkám, možnosti nahlížet ven a odvětrávání kabiny. Tehdejší okna však nebyla tónovaná a neměla roletky, což mohlo vést k přehřívání interiéru.
S rostoucími nároky zákazníků a vývojem technologií se objevila myšlenka vyrobit celou střechu ze skla. Mezi první automobily s prosklenou střechou patřilo Lamborghini Espada v roce 1968. Většího rozšíření se prosklené střechy dočkali až na přelomu tisíciletí, například Renault Megane CC (2003) a Renault Avantime (2001-2003).
Konstrukční řešení a výzvy
Konstrukce prosklené střechy je technicky náročná, jelikož přidává váhu na nejvyšší bod vozidla. Moderní požadavky na univerzálnost automobilů vedly některé výrobce k zavedení pevných prosklených střech, které nešlo otevřít (např. Škoda Rapid).
Výhodou prosklené střechy je optické zvětšení interiéru a lepší pocit z jízdy. Výhled nahoru ocení zejména cestující na zadních sedadlech. U otevíratelných oken je možné zlepšit proudění vzduchu a ochladit interiér. Dnešní panoramatická skla jsou často tónovaná a vybavena roletkami, což omezuje přehřívání vozu.
Nevýhodami mohou být vyšší pořizovací cena, snížená nosnost střechy a potenciální riziko prasknutí při nehodě, což může ovlivnit i cenu pojištění. U otevíratelných panoramatických střech se občas mohou vyskytnout problémy s mechanismem otevírání. V zimě mohou být střešní okna studená a prodloužit dobu vyhřívání vozu.
Někteří majitelé se obávají rizika sněhu a ledu na střešním okně. Diskutuje se také o vlivu prosklené střechy na pevnost karoserie, zejména u vozů s méně tuhou konstrukcí, jako je například Defender. V těchto případech se zvažují alternativy jako vnější ochranné rámy (rollcage).
Celkově lze říci, že prosklená střecha nabízí subjektivní pocit prostornosti a lepší světelné podmínky v interiéru, ale zároveň s sebou nese určitá rizika a potenciální nevýhody, které je třeba zvážit.
