Projekt Rapid Re-Housing v letech 2016 až 2018 poprvé pilotně vyzkoušel pro Českou republiku nový koncept Housing First na cílové skupině 50 rodin s dětmi. Rodinám byly pronajaty městské byty v Brně a byla jim poskytována intenzivní podpora při zabydlování. Součástí pilotního projektu byla ověřovací dopadová evaluace po 6 a 12 měsících od nastěhování formou randomizovaného kontrolovaného experimentu (RCT) a kvalitativní evaluace. Evaluace ukázala pozitivní účinky intervence pro většinu sledovaných ukazatelů, přičemž některé rodiny zažily významné změny v jejich finanční situaci.
V rámci projektu byla zavedena metodika inovativního přístupu sociální práce vůči rodinám s komplexními potřebami, známá jako flexibilní asertivní komunitní podpora. Realizátor projektu byl Magistrát města Brna ve spolupráci s IQ Roma servis a Ostravskou univerzitou. Výsledky po 12 měsících ukázaly vysokou udržitelnost bydlení (96 %), zlepšení kvality bydlení a snížení psychosociálního stresu u pečujících osob.
Co se událo během pilotu a jaké byly hlavní zjištění?
- Na počátku šetření byla vybrána 50 rodin z 421 bezdomovectvících případů a 100 rodin tvořilo kontrolní skupinu. Nastěhování do bytů proběhlo od září 2016 do června 2017.
- Evaluace kombinovala kvantitativní data z RCT a kvalitativní informace z fokusních skupin a rozhovorů s rodinami a terénním týmem.
- Po 12 měsících si 48 z 50 rodin udrželo bydlení (96 % udržení).
- Pozitivní dopady zahrnovaly zlepšení stability a kvality bydlení, snížení úrovně psychosociálního stresu a zlepšení zdravotního stavu rodičů i dětí.
- U některých rodin došlo k navrácení dětí z dětských domovů zpět do rodin díky stabilnímu bydlení a doprovodným službám.
Po 1 roce a následně po 5 letech byl nadále sledován dopad na délku trvání bytové nouze. Z 33 z 45 dotázaných rodin podpořených projektem v 5. letech žilo 185 dní v bytové nouzi, zatímco srovnávací skupina bez podpory zůstala v bytové nouzi mnohem déle. Tyto výsledky ukazují trvalý efekt intervencí Housing First a význam intenzivní sociální podpory při zabydlení.
Teoretické a metodologické rámce
Teoretickým východiskem je praxe založená na důkazech (evidence-based practice) a koncept urban assemblages v sociálně antropologickém rámce. Metodicky šetření kombinovalo randomizovaný kontrolovaný experiment s kvalitativními metodami (focus groups, polostrukturované rozhovory). Data byla analyzována pomocí softwaru MaxQDA a výsledky byly podpořeny odborným týmem z IPA s.r.o. a dalších zapojených institucí.
Teze a reakce na kritické body Housing First
V diskusích o dopadech programu Rapid Re-Housing se reagovalo na obavy ohledně udržitelnosti a širší použitelnosti modelu Housing First. Výsledky ukazují, že rychlé zabydlení kombinuje okamžitý přístup k bydlení s dlouhodobým doprovodem, což vede k vyšší stabilitě rodin a lepším výsledkům pro děti, včetně potvrzených pozitivních změn ve školní docházce a duševní pohodě. Navzdory těmto zjištěním nebyla handicipovaná extenze programu plošně přijata městskou politikou, ačkoliv vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí ČR uznala pozitivní dopady a inspirovala další projekty.
Praktické dopady a doporučení pro politickou praxi
Klíčové poznatky ukazují, že:
- Housing First s intenzivním case managementem efektivně snižuje délku bytové nouze a zvyšuje dlouhodobou stabilitu bydlení.
- Udržitelná podpora vyžaduje spolupráci veřejného sektoru, nevládních organizací a akademické sféry při tvorbě metodik a evaluací.
- Je nutné procvičovat adaptaci a rozšíření modelu do dalších městských segmentů a vyvážit náklady s dlouhodobými ekonomickými a sociálními přínosy.
Na základě výsledků pilotního projektu a následných evaluačních zpráv se v kontextu České republiky doporučuje pokračovat v rozvoji Housing First projektů, zlepšovat koordinaci služeb a vypracovat národní rámec pro standardizaci evaluací a sdílení dobré praxe mezi městy.
