Spousta prostoru, kvalitní materiály a osvědčený diesel. Je tomu tak. Současná generace Audi Q7 bude načínat svůj desátý rok aktivní kariéry, a to je ve světě automobilů věčnost. Především mezi prémiovkami, které často přinášejí jako první veškeré inovace. Q7 ale ukazuje, že nové nemusí být vždy lepší, a že pilování jednoho produktu k dokonalosti může nést své ovoce. Je tu totiž pár věcí, které by mohl tenhle rodinný obr své mladší konkurenty vyučovat.
Motory a jejich charakteristiky
Pokud máte stále zmatek v označování Audi (a že se není čemu divit, když jeho logika se mění pomalu na měsíční bázi), tak provedení 50 TDI ukrývá ve svých útrobách osvědčený třílitrový dieselový vidlicový šestiválec o výkonu 210 kW s pořádně šťavnatými 610 Nm točivého momentu. Diesely jsou v poslední době trochu v nelibosti, ale já si nemůžu pomoct. Velký diesel je pro podobné auto stále ideálním řešením. Schopnost zrychlit na stovku můžete klidně úplně pustit z hlavy, protože tady jde především o sebevědomou sílu. Šestiválec totiž působí v každé situaci naprosto bezstarostně.
Máme tu již druhý facelift generace 4M, ale detaily vás trápit nebudu. Změn je tak málo, že netrénované oko je nemá šanci postřehnout. Stále je to na svoji třídu až překvapivě konzervativní auto, které se obejde bez jakýchkoliv extravagancí, a co do vzhledu je - klidně bych i řekl - lehce zapomenutelné. Však vedle ní zkuste postavit BMW X7, a sledujte, které z nich bude víc dráždit lidi. Na druhou stranu, jistou dávku anonymity neberu u rodinného auta jako mínus.
Především, když vás tak rozmazluje uvnitř. Kufr má v základu 867 litrů, když ale posunete druhou řadu sedadel, atakujete i s plně obsazeným vozem 1000 litrů (pod roletku). Zadní sedadla jsou navíc polohovatelná a mají ISOfix - co víc si přát. Drobné výtky mám jen k pracovišti řidiče. To nabízí až pozoruhodně málo odkládacích prostor, a také je poměrně stísněné. Nejvíc mi ale vadí architektura palubní desky. Na dvojici kaskádových displejů jsem si za celé ty roky nedokázal zvyknout. Jsou umístěny nízko, a zbytečně odvádějí pozornost řidiče. Celá palubní deska je vyvedena v lesklém stylu moderní kanceláře, což na mě také nepůsobí zrovna útulně, a jsem rád, že Audi tento styl u nových modelů opouští.
Jízdní vlastnosti a komfort
Vozidlo si razí cestu neutěšeným stavem našich silnic s takovou suverenitou, že budete podezírat správu silnic z toho, že přes noc stihla položit na vaší cestě nový povrch. Většinu času jsem se tak sotva přibližoval dopravním limitům, a nikam se nehonil. Když na to ale dojde, a je potřeba trochu zatopit pod kotlem, Q7 s sebou umí pěkně hodit. Poddajný podvozek v sobě má dost jistoty a zvládá dobře pracovat s masou auta, řízení je velmi přesné a příjemně navážené, a díky natáčecí zadní nápravě překvapí tenhle kolos i agilitou. Audi Q7 50 TDI dokazuje, že věk je jenom číslo. Pokud se na ní totiž desetiletá kariéra nějak podepsala, tak jedině tím, že je dnes ještě vyladěnější než při jejím představení. Objektivně se jí vlastně nedá nic vytknout. Subjektivně mohu říct, že dělá všechno tak dobře, až postrádá jakýkoliv charakter, ale kdo hledá charakter v pět metrů dlouhém SUV?
Ti, co podobný vůz hledají, a mohou si ho dovolit, chtějí dokonalého sluhu, který dělá všechno. Zároveň ho kolem sebe vlastně ani nevnímáte. A v tomto ohledu to dotáhla Audi Q7 k dokonalosti. Chvilkami jsem si říkal, jestli automobilka s novou generací otálí tak dlouho kvůli tomu, že ta současná se stále slušně prodává, nebo kvůli tomu, že vlastně nemají co vylepšovat. Osobně bych se asi klonil k tomu druhému. Velká luxusní SUV mají zvláštní image. Mnoho lidí si je spojuje s majiteli, kteří musí svému okolí dávat najevo společenské postavení a snad si i „něco“ kompenzovat. Většina kupujících těchto SUV chce prostě jen velké, bezpečné a pohodlné prestižní auto. A stále ještě žijeme v dostatečně svobodné zemi na to, aby si každý mohl koupit to, co chce. Audi Q7 je obrovské auto. Čtveřice dospělých však najde v Q7 spoustu místa, auto je kultivované a komfortní.
Historie a srovnání s konkurencí
Audi Q7 se dostalo do své druhé generace teprve nedávno. První Q7, která bude předmětem dnešního testu ojetiny, totiž přišla na trh až v září 2005 a vydržela na něm po několik menších modernizacích až do března 2015. To je asi o dva roky déle, než jaký je obvyklý životní cyklus nových aut. Doporučujeme: Toužíte po luxusní prémiové ojetině? K testu typické ojetiny jsme si v Auto ESA půjčili Audi Q7 s nejvyhledávanějším motorem 3.0 TDI, standardně dodávaným pohonem všech kol a automatickou šestistupňovou převodovkou. Doporučujeme: Ojetiny? Předmětem tohoto testu není hodnotit jízdní vlastnosti a dynamiku, tak jenom stručně. Audi Q7 je obrovský mastodont a projev na silnici tomu nasvědčuje. Řízení je ale pomalé, podvozek se pohupuje, motor a automat reagují trochu ospale, takže vás auto k nepředloženostem vůbec nesvádí.
Řízení ovladatelnost Audi Q7 připomíná spíše letadlovou loď než sportovní hatchback. Ve městě zabere Q7 spoustu místa a parkování s ním je oříšek i pro ostřílené borce. Při pokusu o dynamickou jízdu poznáte, že řídíte kolos. Jinde dynamicky výrazný motor 3.0 TDI na tohoto mastodonta stačí jen tak tak a akcelerace na stovku trvá bezmála deset sekund. Pružné zrychlení také odpovídá spíše dvoulitrovému dieselu v Octavii než naftovému šestiválci. S velkými rozměry a hmotností souvisí i reálná spotřeba mezi devíti a deseti litry. Jak můžete vidět na příkladu testovaného auta nebo při pohledu do inzerátů, ceny ojetých Q7 první generace spadly docela nízko. Každému soudnému člověku je ale snad jasné, že nákupem to teprve začíná.
V základu je Audi Q7 bytelné a kvalitní, ale po deseti jedenácti letech sotva někdo přesně dohledá, co se s autem dělo, jak se s ním jezdilo a jak pečlivě bývalý majitel přistupoval k servisu. Samozřejmě je veliké plus, když prodávající doloží kompletní servisní historii a historii oprav. Na co se musíte u ojeté Q7 připravit, jsou investice do podvozku, brzd a zavěšení. S nájezdem přes 150 000 km se už drobné vůle jinak bytelné konstrukce vyskytovat budou. S ohledem na budoucí náklady je samozřejmě lepší „ošizená“ verze se standardními tlumiči a vinutými proužinami. Některé Q7 mají ale také nastavitelný pneumatický podvozek. Elektronika a základní části většinou fungují i po letech bez problémů. Bavíme se přece o Audi!
Ekonomika provozu a údržba
Z hlediska nákladů a pozdějšího prodeje je asi nejlogičtější volbou motor 3.0 TDI V6. Účinek brzd je průměrný, na dnešní poměry spíše podprůměrný. A nemyslete si, že naložená Q7 předvede několikrát za sebou dechberoucí brzdný výkon. Stačí sjet z horského hřebenu a dole pod kopcem nebude Q7 skoro vůbec brzdit. Nejjistější cestou jsou prověřená auta přímo od dealerů Audi, kde je nechal první majitel, když si šel pro novou Q7. Jenže za pětiletou Q7 s historií pořád zaplatíte 600 000 Kč nebo víc. V kategorii „kolem tří set“ se pohybují už i velice riziková auta pochybného původu. Zavedený autobazar je jistotou, že kupované auto nebude kradené, případně předmětem exekučního řízení či s nějakou vážnou technickou vadou. Nemyslete si ale, že prověřená bazarovka bude bez investic. Kdo ale investuje do generálky podvozku, nových kvalitních brzd a značkových kvalitních pneumatik, bude mít zase na několik let pokoj.
Polní cesta je pro Q7 neznatelná. Pohon všech kol je zde řešen mezinápravovým diferenciálem Torsen a i když by bylo dobré v diferenciálech preventivně vyměnit olej, nic vážného by se stát nemělo. Automatické převodovky by si také zasloužily pozornost, především u verzí s vysokým točivým momentem. Naftový osmiválec už má síly mnoho a dává převodovce zabrat. U šestiválce není převodovka namáhána na hranicích svého dimenzování. Pokud jde o motory, nejsou vlastně žádný, který by zaváněl vysloveným průšvihem. Tedy pokud nepočítáme naftový dvanáctiválec s naprosto brutálními výdaji za servis a díly. Například keramické brzdy pro Q7 V12 TDI vyjdou téměř na 400 000 korun!
Logicky roste rizikovost dieselů s tím, jak auto mění majitele a jak se zapomíná a ztrácí jeho servisní minulost. Do roku 2010 měl motor 3.0 TDI složitý systém čtyř rozvodových řetězů, navíc umístěných vzadu u převodovky. Jakmile to začne chrastit, je čas na výměnu. A protože musí motor ven a je to práce pro odborníka, připravte si stranou minimálně 50 000 Kč. Automat bude vyžadovat pozornost. Pochybujeme, že v něm někdo někdy vyměnil olej. Motor 3.0 TDI V6 si na své opravy aspoň vydělá spotřebou do deseti litrů. Jakkoli se při správné funkci motoru filtry pevných částic regenerují spolehlivě, stačí drobnost na motoru, která vyhodí chybu, a regenerace se nespustí. Ano, my víme, že se dá vše „nějak vyřešit“, ale když odtáhnete svou Q7 3.0 TDI do oficiálního servisu Audi, tam vám řeknou, že je nutné vyměnit celý systém DPF. Na to si připravte zhruba sto tisíc. Základem úspěchu je pečlivý a pravidelný servis. I když toho najedete méně, měňte olej po roce, nejpozději po 15 000 km. Kdo jezdí často krátké trasy, jezdí dynamicky, tahá přívěs a jezdí to terénu, ten ať interval výměn oleje a servisu zkrátí klidně na 10 000 km. Vůbec ničemu to neublíží, naopak. Třeba osmiválcovému dieselu dělá takto zkrácený interval výměny oleje nesmírně dobře. Nezapomeňte vyměnit olej v automatu, to zřejmě nikdo nikdy nedělal. Učiňte tak po třech letech nebo 60 000 km. Od věci není ani výměna náplně diferenciálů. Pohlídejte si také další intervaly výměn spotřebních dílů, s tím vám poradí každý servis Audi.
Modernizace a výbava
V roce 2010 přišel modernizovaný motor 3.0 TDI, který dostal vyšší výkon, osmistupňový automat a jednodušší rozvodovou sadu. Avšak dostal také výřivé klapky v sání, kterým se čas od času zasekne ovládací elektromotor. Naftový osmiválec je mechanicky slušný, ale i u něj je potřeba počítat s tím, že se jednou ozvou rozvody. Větší riziko leží v turbodmychadlech. V horším případě propouštějí olej, v tom „lepším“ se jen zasekne ovládání nastavitelných klapek. Ani vstřikování common-rail není nesmrtelné a měnit osm originálních vstřikovačů, to se také prodraží. Benzinové motory jsou opomíjené, proto se jim nebudeme sáhodlouze věnovat. Na šestiválec 3.6 FSI zapomeňte. Sice je robustní, ale na obří Q7 nestačí a žere 13 litrů. To už je lepší osmiválec 4,2 l s nepřímým vstřikováním, který je vlastně docela dobrá volba, pokud kupujete naslepo. Zazlobit můžou jen zapalovací cívky, mění se všech osm najednou. Ovšem exempláře s nájezdem přes 200 000 km už často trpí na kouřivost a spotřebu oleje vlivem nadměrného přetěžování, zanedbaného servisu a nešetrného zacházení. Na LPG zapomeňte, tenhle motor si s plynem nerozumí. Šestiválec 3.0 TFSI bychom asi raději nechali být. Pro ojeté Audi Q7 platí to samé, co pro všechna luxusní ojetá SUV. Je to v zásadě kvalitní a pořádné auto, ale potřebuje pečlivého majitele, kterému nebude líto sáhnout do kapsy pro patřičný obnos. Zanedbávání drobností, které stojí „pár tisíc“, totiž postupně spouští lavinu mnohem dražších problémů. Kdo je chudý a nemůže z peněženky vytáhnout jen tak dvacet třicet tisíc za běžný větší servis, ať si prostě ojetou Q7 nekupuje a dál žmoulá čepici. Na tohle auto nemá. Neberte to jako výsměch, ale spíše jako přátelskou radu a varování.
Audi Q7 neznám nikoho kdo by tento vůz neznal. Koupil jsem si ji za účelem vozu pro rodinu, ale stala se Q7 autem pro každý den, spousty Km najezdila bez zaváhání na jakém koliv povrchu v Německu, Čechách střídali se dálnice, polní cesty, louky, kamenité pobřeží v Chorvatsku a vrcholem byla jízda v Alpách po cestách s 1 metr vysokým navátým prachovým sněhem ani to Q7 nezastavilo. Design: Přední spoiler, Zadní spoiler, Koncovky výfuku, Dveřní lišty. Tyto příplatkové prvky dělají z Q7 ještě více aqresivnější vůz. Interiér: Audi zde na ničem nešetřila hodně prostoru kvalitní plasty které při parných letních dnech nepáchnou, sedačky jsem nechtěl bílé kůži jak mě přemlouval prodejce ale nakonec mám klasický hadr tedy látka. Kufr je dost velký a El. otevírání víka kufru je užitečné a každý to ocenil. Vytknul bych snad jenom slícování a půlení palubní desky, tak trochu to nesedí tak jak bych si představoval.
Technika a motorové sekce v krátkosti
Druh motoru vznětový motor V8 se systémem vstřikování common rail druhé generace, přeplňování dvěma výfukovými turbodmychadly. Zdvihový objem cm3 4134 Max. výkon kW při min-1240/3750 Max. točivý moment při min-1760/1,800 - 2,500 Řízení motoru Přímé vstřikování nafty, Bosch EDC16CP, piezoelektrické vstřikovače, 1600 bar (160 MPa), osmiotvorové vstřikovací trysky, mezichladič stlačeného vzduchu, klapky v sacím potrubí. Čištění spalin Dva oxidační katalyzátory s funkcí primárních katalyzátorů, vodou chlazený systém recirkulace výfukových plynů, dva bezúdržbové filtry pevných částic. No nevím co bych dodal snad jen to že motor je lepší po studeném startu nechat chvilku běžet na volnoběh, zahřeje se tím a srovná se chod je to přece pořád nafta. Ale po tom co se rozjedete slyšíte jenom otékající vzduch a jinak nic, Na tichost motoru jsem si hodně zvykl.
Podvozek: Pohon všech kol quattro, Adaptivní pérování, Adaptivní pneumatické pérování, dodávané na přání, zajišťuje nejlepší možnou ovladatelnost a vysokou úroveň komfortu bez ohledu na to, po jaké silnici jedete a co vezete.
TEST - Audi Q7 3.0 TDI (200 kW) - SPOLEHLIVOST? JÍZDA? PROBEREME VŠE CZ/SK
Spousta automobilek se vrhla na elektromobilitu s vidinou zářných zítřků. Jenže zákazníci tuhle koncepci zatím nepřijímají v takovém množství, jak se očekávalo, naopak zůstávají u osvědčených spalovacích motorů. Audi se do světa elektřiny vrhlo docela po hlavě. V uplynulém roce značka z Ingolstadtu představila hned dvě lokálně bezemisní novinky v podobě SUV Q6 e-tron a liftbacku či kombi A6 e-tron. Přesto se s vámi vsadím klidně o lahev dobrého šampaňského, že minimálně v Evropě bude v letošním roce konvenční Audi Q7 prodávanější než obě zmíněné elektrické novinky dohromady.