Automobily s pohonem všech kol se nejprve prosadily v armádě, později se ale začaly uplatňovat i jako užitkové vozy, pomocníci badatelů i objevitelů, zvyšovaly prestiž nebo lámaly rychlostní rekordy.
Zapomenutý průkopník
MSlimněné záznamy o prvních vozech s pohonem všech kol sahají ke konci 19. století, kdy vznikal první moderní automobil. My však necháme stranou parní a elektrické pohony a zaměříme se na první moderní vůz se spalovacím motorem a pohonem všech kol, který vyrobila nizozemská automobilka Spyker.
Jednalo se o sportovní dvoumístný model Spyker 60HP, který byl pozoruhodný v mnoha ohledech. Jednalo se například o první osobní automobil s šestiválcovým benzínovým motorem nebo brzdovým okruhem pro všechna čtyři kola. Vůbec nejzajímavější novinkou však bylo první použití stálého pohonu všech kol.
Ten měl přijít vhod hlavně během závodu z Paříže do Madridu, na kterém chtěla automobilka nový model prezentovat. Produkce ale začala později, než se předpokládalo. První vozy byly hotovy až v prosinci 1903 a tak Spyker závod propásl. Později byl ovšem tento model úspěšně využíván například během závodů do vrchu a nyní si jej můžete prohlédnout třeba v Louwman Museum v Haagu.
Ve službách armády
Nizozemský Spyker byl tedy první, výrazně úspěšnější však byla americká automobilka American Four Wheel Drive Auto Company (FWD), která vznikla v roce 1908 a svými dvoutunovými a třítunovými nákladními vozy Model B zásobovala americkou i britskou armádu na bojištích první světové války.
Až do třicátých let se vozy s pohonem všech kol používaly především v armádě, to však v třicátých letech začala měnit Marmon-Herrington. V meziválečném období se experimentovalo s vozy osazenými pohonem všech kol prakticky po celém světě a většina armád měla svůj. Největší slávy nakonec dosáhli Američané, kteří zvítězili vojensky i průmyslově. V roku 1936 si titulu výrobce prvního masově vyráběného osobního automobilu s pohonem všech kol připsal japonský Kurogane Type 95.
Původně armádní automobil, produkovaný mezi lety 1936 až 1944, se vyráběl s karoserií dvoudveřového roadsteru, dvoudveřového pickupu a čtyřdveřového phaetonu. V japonské armádě plnil především roli průzkumného vozidla, později se ovšem dostal i na civilní trh.
Jedna z ikon druhé světové války
A i když byl Kurogane Type 95 svým způsobem prvním průkopníkem, z druhé světové války vyšli vítězně Američané a s nimi jejich Jeep. Ikona druhoválečných bojišť vznikla díky spolupráci automobilek Bantam/Ford/Willys a pro potřeby amerického válečného průmyslu vznikala v obrovských počtech. Jeep slavil úspěchy především na bojišti, jeho obliba ale rostla i mezi veřejností. Ještě před koncem války se tak začala plánovat civilní verze s označením CJ, tedy Civilian Jeep. První verze CJ-2 se dočkala pozitivních ohlasů a CJ-2A se stal prodejním hitem. K jeho výrobě a servisu se navíc daly používat dostupné součástky z armádních přebytků, což ještě urychlilo a samozřej i zlevnilo jeho používání.
Inspirováno Jeepem
Jeep položil základy pro vznik několika dalších legendárních čtyřkolek. Tou první byl britský Land Rover, jehož designér Maurice Wilks se inspiroval právě Jeepem, který využíval na své farmě. Wilks si byl vědom, že zásoby náhradních dílů, které v zemi zůstaly po válce, nejsou neomezené a navíc si věřil, že by zvládl vůz postavit ještě o něco lépe. A to také udělal.
Základem Land Roveru se stalo pevné ocelové šasi a jeho karoserie byla vyrobena z hliníku, který byl v poválečné době levný a dostupný. Vůz dostal pevné nápravy, odpojitelný pohon předních kol i redukční převodovku. Pozdější kusy nabídly i prodloužené šasi a samozřejmě i větší motory.
Další Lot série 4x4
Dále vznikla Toyota Land Cruiser, která v 50. letech díky objednávkám americké vlády pro Korejskou válku mířila na civilní trh. První prototyp se objevil v roce 1951 a ve velkém kopíroval design i techniku Jeepu. Auto dostalo označení Toyota "Jeep" BJ, avšak později byl změněn název na Land Cruiser, aby se vyhnulo konfliktům s použitím jména Jeep.
Konstrukční a historické milníky
Pokud se podíváme na vývoj 4x4, zřejmé je, že po válkách vznikaly další varianty a inovace. Sovětský svaz nezůstal pozadu a stvořil GAZ-69, který prošlapal cestu prvnímu crossoveru. Nástupcem Gaz 69 byl Poběda a později GAZ M72 Poběda s pohonem všech kol.
Od průkopníků k masové produkci
V padesátých letech automobily s pohonem všech kol sloužily armádě, zemědělcům i průmyslu. V roce 1965 Ford přišel s Bronco, který do segmentu přinesl prémiový styl a komfort, a v roce 1968 Jensen uvádí FF - první moderní sportovní vůz s pohonem všech kol a s ABS. V 70. letech se nejvíce prosadil systém Quattro od Audi, a to díky rally, která ukázala výhody 4x4 na silnicích i na tratích. Brzy následovaly Lancia Delta S4, Peugeot 205 Turbo 16 a Ford RS200.
Quattro otevřel dveře masové adopci pohonu 4x4 v produkčních autech a v následujících dekádách se staly 4x4 prakticky standardem napříč značkami a modely. Ale to už je kapitola, která patří do budoucnosti a vyžaduje samostatný díl.
Co se týče historie, začátek se datuje po druhé světové válce, kdy Yale a další vojenské vozy propůjčily základy pro civilní off-road. Právě Jeep CJ-2A, Dodge Power Wagon a Land Rover se staly základem pro civilní využití čtyřkolek. Postupně se vyvinuly do moderních, univerzálních vozů, ale jejich cestu k masové produkci hodnotíme v dalších kapitolách.
- Spyker 60HP - první využití stálého pohonu všech kol, 1903
- FWD Model B - zásobování armád 1908
- Jeep CJ-2A a CJ-2A - civilní off-road po WWII
- Land Rover - průkopník civilního terénního vozu
- Toyota Land Cruiser - první „civilní Jeep“ z Japonska
- GAZ-69 a Poběda - sovětská varianta a její následníci
- Ford Bronco - prémiový a kultovní 4x4
- Jensen FF - první 4x4 GT a ABS
- Audi Quattro - milník rally a masová popularita 4x4