Fešná kupátka s označením CR-X patří k legendám osmdesátých a devadesátých let. Svou vizi CR-X pro současnou dobu představili designér a modelář Vitalij Batalka a CG grafik Valentin Komkov. Jejich představa se silně inspiruje druhou generací i jedním z jeho typických barevných provedení, tedy černo bílým. Originálu skládá poklonu podobně tvarovanými předními a zadními světly s minimalistickou vnitřní grafikou, přídí bez mřížky v horní části, tvary kapoty, splývavou zádí i umístěním elegantních zapuštěných bočních blinkrů.
Tvůrci k vozu vymysleli i technické parametry. V duchu doby má jít o elektromobil s výkonem 355 koní (261 kW), maximální rychlost si představují na 285 km/h. Bohužel jde o pouhý sen, ale po odchodu sportovní ikony Civic Type R by se něco podobného jako imagemaker v nabídce Hondy opravdu vyjímalo. Značka navíc celkem nedávno ukázala, že se nebojí odvážných modelů, když oživila kupé Prelude. To na svém domácím trhu zaznamenalo po spuštění prodejů osminásobně větší zájem, než automobilka očekávala. Našlo by se v nabídce japonské značky místo pro špetku retra?
Honda oprášila vzpomínky na svůj legendární model CR-X, kterým už v osmdesátých letech dokázala, že i sportovní auta mohou být ekologická, aniž by to ubralo na jejich jízdních vlastnostech. Nový model CR-Z v této tradici pokračuje a navíc přidává nejmodernější technologie v podobě hybridního pohonu. Pohledný ekologHonda CR-Z je sportovní auto, z kterého je ekologie cítit na každém centimetru. Je jí přizpůsoben i tvar karoserie, který je přísně aerodynamický, včetně vnějších zrcátek s integrovanými blinkry. Široké čelní sklo je prohnuté až k A sloupkům posunutým výrazně dozadu, což zajišťuje výborný výhled z auta.
Na druhou stranu kufr není úplně nezajímavý, jeho objem činí 214 litrů (plus dalších 19 litrů pokud jste kaskadér a nevozíte rezervu). Po usednutí za volant vás obklopí moderní, futuristický (tedy pro Hondu typický) interiér. Ovládání auta je laděno ve sportovním duchu. Malý volant je přesný a má dobrou zpětnou vazbu, sedadla dostala solidní boční vedení a řadicí páka je přesná a má krátké dráhy. Ovládací prvky jsou na dosah a budíky dobře viditelné. Problém by ale mohl být v jejich množství, neboť i zde se nabízí paralela s kokpitem letadla. CR-Z vám sice, naštěstí, neukáže nadmořskou výšku, zato se ale dozvíte jak je nabitá baterie, jestli máte zařadit jiný rychlostní stupeň a jak moc energie ztrácíte při jízdě plyn - brzda - plyn. To vše navíc ve 3D vizuálním efektu.
Hybridní motory aktuálně nabízí kde kdo, ale Honda patří k jejich úplně prvním (a tedy nejzkušenějším) producentům. Srdce ekologa asi zajásá při pohledu na průměrnou spotřebu, která je solidních 5 litrů na sto kilometrů, ostatně u hybridních aut jsme zvyklí očekávat nízkou spotřebu a emise. Honda CR-Z vozí pod kapotou benzínový čtyřválec i-VTEC o objemu 1,5 litru, jehož maximální točivý moment 145 Nm je posazený vysoko, na 4800 ot./min. Avšak v tuto chvíli přichází ke slovu onen trik nazývaný hybrid: při rozjezdu a akceleraci nastupuje elektromotor, který při 1500 ot./min přidává 78 Nm, a následná kombinace obou jednotek pak připomíná spíše vznětové motory. Největším plusem Hondy CR-Z je ale přesná manuální šestistupňová převodovka.
Honda v novém modelu použila tři režimy pohonu, podle kterých se řídí nastavení celého auta. Mění se nastavení škrticí klapky, klimatizace či odezvy posilovače řízení. Režim ECON preferuje úspornou jízdu, elektromotor se připojuje s ohledem na nižší spotřebu, nikoliv na vyšší výkon. Naopak ve chvíli kdy se dostanete na okresky a chcete si auto opravdu užít, přichází ke slovu režim SPORT. Řízení ztuhne, elektromotor se připojuje častěji a umožňuje zrychlovat téměř v jakýchkoliv otáčkách. Režim NORMAL pak nabízí kompromis mezi sportovní a ekonomickou jízdou. CR-Z umí jezdit úsporně. Umí, pokud chcete. Ale stačí opustit režim ECON, přepnout na NORMAL, nebo ještě lépe SPORT a využít výhod hybridního motoru, které se neskrývají jen ve spotřebě.
Hybridní ústrojí tohoto kupátka dosahuje podobných hodnot jako motor v Civicu 1.8 i-VTEC, ale s emisemi CO2 o 35 g/km nižšími. Honda nabízí své CR-Z ve čtyřech stupních výbav. Všechny nabízí v základu šestici airbagů, klimatizaci, CD přehrávač, asistent pro rozjezd do kopce či ABS + EBD. Výbavy Sport, GT a GT Top přidávají, kožený volant a řadicí páku, ovládání audiosystému na volantu, hliníkové pedály, mlhovky či litá kola. Výbavy GT a GT Top mají navíc tempomat, či xenonové světlomety.
Zábava s hybridem? Honda modelem CR-Z ukazuje, že sportovní auto může být úsporné a že hybridní motory nemusí být jen o ekologii, ale i o zábavě. A fanatické ekology snad potěší, že Honda myslí na přírodu i při výrobě. Při krátkém seznámení se nám nové kupé líbilo nejen vzhledem, ale především jízdou. První opatrné krůčky na okreskách v okolí Brna ukázaly, že hybridní pohon představuje dobře použitelné řešení pro mírně sportovní auto a že jeho jízdní vlastnosti jsou na vynikající úrovni.
Od skromných začátků svého uvedení na trh v podobě kompaktního, stylového a ekonomického dvoudveřového sedanu se Honda Civic během padesáti let na trhu stala jedním z nejpopulárnějších hatchbacků na světě. Na počátku 70. let došlo k prudkému nárůstu cen pohonných hmot a zvýšila se poptávka po menších, cenově dostupných automobilech s ekonomicky přívětivější spotřebou. Honda, která již tehdy byla známá svou pokrokovostí a pohledem do budoucnosti, měla ekonomicky šetrný motor k dispozici a první generace vozů Civic s ním vyjela na silnice v roce 1972 - těsně před ropnou krizí v roce 1973.
Název „Civic“ vystihl ambice společnosti Honda vytvořit „automobil stvořený pro občany a města“. V duchu odkazu inovativnosti značky Honda každá generace modelu Honda Civic přinesla vozu něco nového a moderního. První Honda Civic byla uvedena na trh 11. července 1972 jako dvoudveřový sedan. Provázel ji slogan: „Dostaneme vás tam, kam máte namířeno.“ Model byl ve dvou a třídveřovém provedení uveden na evropský trh v roce 1975. Díky čtyřválcovému, vodou chlazenému motoru o objemu 1 169 cm3 a možnosti spotřeby olovnatého i bezolovnatého paliva, které bylo tehdy poměrně novinkou, se Civic stal okamžitým úspěchem.
Ve stejném roce představila společnost Honda ve Spojených státech svůj průkopnický zážehový motor Compound Vortex Controlled Combustion (CVCC). Zatímco ostatní se vydali cestou katalyzátorů, které škodliviny odvádějí, motor CVCC je vůbec nevypouštěl. Druhá generace modelu Civic, která byla uvedena na trh v červnu 1979, měla počátkem osmdesátých let ostřejší design a oproti předchozí generaci se zvětšila do výšky, délky i šířky. Vůz se standardně dodával s motorem o objemu 1 335 cm3 a třemi variantami převodovky. Byl představen úsporný model Fuel Economy (FE) a sportovní verze S a také se poprvé do Evropy začal dovážet pětidveřový hatchback.
V září 1983 následovala třetí generace modelu Civic s hranatým designem typickým pro osmdesátá léta. Sportovní model CRX - dnes již kultovní rychlý vůz - byl na svou dobu výjimečně dobře zkonstruovaný a některé verze se pyšnily výkonem až 160 koní. V kombinaci s působivě ekonomickou spotřebou paliva není divu, že jeho uvedení vedlo k vysokým prodejům a tvorbě dlouhých pořadníků. V roce 1984 Honda také uvedla do nabídky pohon všech kol (4WD) a šestistupňovou manuální převodovku. Pohon všech kol byl v té době výsadou vysoce výkonných vozů a off-roadů, takže Civic s pohonem všech kol byl ve své třídě raritou.
Čtvrtá generace modelu Civic byla v září 1987 uvedena v podobě nové rodiny 1,5litrových, šestnáctiventilových motorů v oblejších karoseriích. Bylo přidáno vstřikování paliva a standardem se stalo slavné dvoukloubové zavěšení kol, které se vyznačovalo sportovnější ovladatelností a lepšími jízdními vlastnostmi. Honda uvedla model Civic do devadesátých let kompletní změnou designu v září 1991 - nový aerodynamický vzhled páté generace tehdy vynikal. V roce 1994 byla zavedena řada bezpečnostních prvků, včetně standardních airbagů na straně spolujezdce a volitelného protiblokovacího brzdového systému. Šestá generace hatchbacku, která byla uvedena na trh v září 1995, byla větší než předchozí generace a měla stejný rozvor náprav (262 cm) jako kupé a sedan. Jednalo se také o velký pokrok v oblasti zábavy při jízdě, protože tato generace byla jako první vybavena přehrávačem CD.
Nové tisíciletí přineslo Civic, který se vyznačoval především prostorem a komfortem. Nový, vyšší jednoprostorový hatchback byl ideální pro rodiny. Z vozu zmizelo dvoukloubové zavěšení podvozku a bylo nahrazeno konstrukcí se vzpěrami MacPherson, což vedlo ke zlepšení ovladatelnosti a k pohodlnější jízdě. V září 2005 Honda radikálně inovovala model Civic zavedením futurističtějšího vzhledu a oceněného ergonomického interiéru. Devátá generace přinesla novou technologii Honda Eco Assist, která zlepšila spotřebu paliva o 10 %. Aerodynamická vylepšení a snížení hmotnosti zvýšily účinnost ještě více. Důraz na bezpečnost pomohl modelu Civic získat v hodnocení bezpečnosti Euro NCAP pětihvězdičkové, tedy nejvyšší možné hodnocení. Desátá generace modelu Civic, odhalená v Evropě v roce 2016, radikálně změnila vnějšek vozu. Vůz měl elegantnější a sportovnější exteriér typu fastback a interiér, který měl ve standardní výbavě více hi-tech informačních a zábavních systémů a bezpečnostních prvků než ostatní vozy této třídy. A jaká je budoucnost Hondy Civic? V Evropě bude k dostání pouze v hybridní formě, využívající pokročilou, plně hybridní technologii e:HEV vyvinutou společností Honda. Vůz se nabíjí za jízdě, může jezdit v tichosti na čistě elektrickou energii a poskytuje tak vzrušující elektrifikovaný výkon a hospodárnost i při dlouhých cestách.
Honda je dnes nejen renomovaný výrobce aut a motocyklů, ale také producent motorů pro nejrůznější využití. Znáte však počátky této firmy? Stejně jako tomu bylo u spousty jiných zakladatelů známých automobilek, lehké to neměl ani zakladatel firmy Honda. Sóičiró Honda, zakladatel stejnojmenné automobilky Honda, se narodil 17. listopadu 1906 do rodiny kováře, bylo to v japonském městě Hamamatsu nedaleko hory Fuji. Shodou okolností se ve stejném městě založila také automobilka Suzuki, která se později stala konkurencí Hondy - a to hlavně v oblasti prodeje motocyklů.
Honda byl vynalézavý celý svůj život - už od dětství. Jako malé dítě pomáhal svému otci v dílně, která se specializovala na opravy bicyklů. Jeho podnikavost začala ve chvíli, kdy se rozhodl falšovat potvrzení rodičů v žákovské knížce. Začal vyrábět razítka, která zanechávala totožné otisky jako pečeti, které používali rodiče. Tyto pečeti prodával svým spolužákům. Na jeho lumpárnu se však přišlo velmi rychle, malý Sóičiró totiž netušil, že musí razítka vyrábět zrcadlově vůči otisku. Tato doba byla také dobou, kdy se zamilovat do letadel a automobilů. K nim si přičichl poprvé v roce 1922, kdy měl 15 let.
V tomto roce opustil svůj domov a přestěhoval se do Tokia, kde se šest let učil v dílně Art Shokai na automechanika. Život tehdejších studentů tohoto oboru nebyl nijak jednoduchý, učni v Japonsku nedostávali běžný plat, pracovali jen za bydlení a stravu. Když se poštěstilo, dostali drobné kapesné. Studium však Hondovi bylo užitečné - právě zde načerpal potřebné zkušenosti a znalosti, z nichž mohl těžit v pozdějších letech. V této době jej fascinovaly zejména motorky a závodní automobily.
Kariéra závodníka skončila dříve, než začala. Zajímavostí je, že byl Honda barvoslepý - to byl také důvod, proč byl osvobozen od vojenské služby. Po dokončení studií se tedy Sóičiró přestěhoval zpět do svého rodného města, Hamamatsu, to bylo v roce 1928. Zde se zasloužil o založení nové pobočky Art Shokai. Začínal tam jako jediný zaměstnanec, během osmi let se však toto číslo změnilo na třicet zaměstnanců. Kromě oprav automobilů se firma zabývala také úpravami nákladních vozidel - příkladem byla změna vozidel na hasičské speciály. Právě zde Honda postavil vlastní závodní automobil zvaný Hamamatsu. Své závodní kariéry se však vzdal po nátlaku rodiny, kdy se v říjnu 1936 zranil jeho mladší bratr při nehodě.
V tomto roce 1936 Honda založil vlastní firmu specializovanou na výrobu pístních kroužků. Začátky jeho nového podnikání nebyly jednoduché - Honda se místo vývoje pístních kroužků rozhodl zapsat na studium metalurgie, původní provoz řídili jeho zaměstnanci. Současně při studiu se připravoval na zahájení činnosti jeho nové společnosti Tokai Seiki. Právě tato společnost se stala v roce 1939 dodavatelem pro Toyotu a výrobce leteckých motorů Nakadžima Aircraft. V počátcích se však společnost potýkala s nízkou kvalitou výrobků. To však netrvalo dlouho.
Stejně jako celý svět, válka zasáhla také Hondu. V roce 1942 převzala Toyota 40% podíl a Honda samotný se z majitele firmy stal „jen“ provozním ředitelem. Kvůli válce postupně ubývali zaměstnanci mužského pohlaví, jako všude jinde na světě je začaly střídat ženy. To Hondu přinutilo začít přemýšlet nad bezpečností práce, kus výroby bylo třeba automatizovat. Výsledky snahy byly skvělé. Ve spolupráci se společností, z níž časem vznikl konkurent v podobě Yamahy, Honda optimalizoval výrobu hřídelí do leteckých motorů - sestavení zkrátil z celého týdne na pouhou půlhodinu.
Válka měla na funkci společnosti bohužel i další dopady. První továrna Tokai Seiki byla zničena americkými nálety ke konci války, druhou poškodilo zemětřesení v roce 1945. Možná si myslíte, že se v tuto chvíli Honda zhroutil - ale nebylo tomu tak. Místo toho odprodal použitelná aktiva Toyotě a s nově získanými penězi založil jiný podnik. V něm se Honda zaměřoval primárně na motocykly, které jej se všech jeho aktivit proslavily nejvíce. Prvním modelem byl model A-Type z roku 1948 - jednalo se o motorizovaný bicykl. Opravdový motocykl představil v roce 1949, šlo o model D-Type, který poháněl dvoutaktní jednoválec vlastní konstrukce o objemu 100 cm3. Protože byly ambice Hondy vysoké a jeho tempo vražedné, trvalo pouhých 15 let, než se z Honda Company stal největší výrobce motorek na světě.
Expanze firmy Honda však pokračovala. V roce 1973 odešel Sóičiró z vedení, nadále však působil jako poradce. Expanze se rozšířila i do letectví a později SUV s modelem CR-V. Dnes je Honda největším producentem spalovacích motorů na světě a jedním z největších výrobců aut i motocyklů, a zároveň pracuje na elektrifikaci nabídky s hybridními i plně elektrickými pohony. Vedle bateriových elektromobilů vyvíjí vodíkový pohon a nabízí model Clarity; Formule 1 se po několika letech rozhodla opět odjet.