BMW tahač budoucnosti: mezi elektromobily, autonomní jízdou a novými designy

Budou vozítka příštích dekád hybridy, elektromobily, auta na plyn, nebo na vodík? Menší, lehčí, chytřejší, přeplněná elektronikou? Budou si spolu povídat, chodit nám nakupovat a kontrolovat, zda žijeme stejně ekologicky jako ona sama? Špičkoví designéři v laboratořích těch nejlepších automobilek světa už na těch dokonalých strojích pracují. Posuďte sami - v dnešní příloze Reflexu Excellent s názvem Ženy a auta blízké budoucnosti.

Tichý vizionář BMW Vision Next 100 Concept

Působí to dost zvláštně, ale je to tak - Excellent, lifestylová příloha českého týdeníku Reflex, získal jako druhé médium v Evropě možnost vyfotografovat si v Mnichově unikátní vůz, nedávno představený koncept BMW Vision Next 100. Auto vyrobené, jako ostatně většina konceptů, v jediném exempláři, je fantastická studie, plná nových řešení a nápadů. Automobilka svou vizi poprvé ukázala na oslavách stého výročí založení firmy, za účasti dvou tisíc hostů z celého světa - místo očekávaného rekapitulování a nostalgického ohlížení do minulosti BMW představila možnou podobu značky pro příštích sto let.

Od té doby má vůz nabitý diář. Bezprostředně po našem mnichovském focení auto putovalo na letiště a odtud do Číny, na pekingský autosalón, později jej budou obdivovat v Londýně i v Los Angeles, kde BMW uvede své další vizionářské koncepty. Vždyť „Budoucnost začíná dnes“, jak v březnu 2016 prohlásil šéf firmy Harald Krüger při uvedení BMW Vision Next 100. Dokonalé podmínky pro fotografování jsme našli ve staré tovární hale na okraji Mnichova, kam pro nás vůz dopravili lidé z BMW.

Přelepené čočky na jejich telefonech prozrazovaly, že auto doprovázejí i experti z přísně střeženého oddělení designu. Každý díl jakéhokoli vozu-konceptu je originál vyrobený na míru; sebemenší poškození znamená problém. Proto s autem mohou manipulovat jen speciálně vyškolení technici, pro ostatní platí přísný zákaz dotýkat se.

Vůz je plně funkční, a přestože v BMW záměrně nespecifikují pohonnou jednotku, soudě podle tichého svistu se pod aerodynamicky tvarovanými panely karosérie pravděpodobně ukrývají elektromotory. Většinu funkcí, jako jsou světla, ale třeba i zvláštní skládací volant, který nemá daleko ke kniplu stíhačky, ovládá obsluha u stojícího auta dálkově - na tabletu.

Fascinující, dynamicky tvarovaná skulptura připomíná současná auta jen vzdáleně. Na první pohled ani nevidíte kola, která jsou vzhledem k aerodynamice ukryta v bocích karosérie; obklopuje je neobvyklá struktura trojúhelníkových segmentů. Síť těsně naskládaných hranolů na první pohled tvoří jednolitou plochu, ale při natočení kol jako by auto ožilo, povrch blatníku se rozdělí, roztáhne do desítek částí a uvolní prostor pro vytočené kolo. Plocha v oblasti kol však nemění jen tvar, ale i barvu, čímž signalizuje změnu směru.

Futuristický vůz samozřejmě nepostrádá ekologicky čistý pohon; podrobnosti BMW zatím tají. Jisté je, že se řidič bude moci rozhodnout pro autonomní mód jízdy, pokud ho řízení přestane bavit. Uvidíme, jak se tento koncept zapíše do dějin automobilového designu.

Při prohlížení dobového prospektu „Motocykly BMW 1993“ si nelze nevšimnout dvoustrany, která pojednává o budoucnosti mobility. Je na ní koncept elektrického jednostopého vozidla C-1.

V budoucnu (vztaženo k roku 1993) bude lidstvo sužované nedostatkem fosilních zdrojů stejně jako vysokým znečištěním z důvodu stále rostoucího počtu automobilů se spalovacími motory. Že se tahle vize naplnila, asi nemusíme dodávat. Výsledkem je nejen emisní norma Euro 7, která je už skutečně za dveřmi, ale také stále větší uplatňování elektromobilů, o hybridech a plug-in hybridech nemluvě.

Zároveň jsou ale auta stále větší a těžší, což z hlediska spotřeby energií není ta úplně nejlepší cesta. Jenže trh si takové vozy žádá a je třeba to vyslyšet. Vize BMW C-1 v roce 1993 měla být „inteligentní syntézou automobilu a motocyklu“. Šlo v podstatě o částečně kapotovaný elektrický skútr, kde se nad hlavou jezdce klenula střecha ve tvaru bubliny. Jezdec seděl na anatomickém a nezvykle rozměrném sedadle Recaro, podobném tomu, jaký měla auta, a na silnici před sebe hleděl přes čelní sklo.

Šlo vlastně svým způsobem o nepřímou reinkarnaci původně tříkolky (později také čtyřkolky) BMW Isetta, které sice nebylo původním BMW, avšak s bavorskou značkou je spjaté. V poválečném Německu 50. let šlo o relativně dostupnou individuální motorizaci.

O pouhých šest let později, v roce 1999, BMW uvedlo nový skútr C1 125. Ten jakoby konceptu vyobrazenému v katalogu z roku 1993 z oka vypadl. Jenže tohle bylo sériové vozidlo. Opět sedadlo Recaro, střecha a čelní sklo. Od roku 2000 BMW nabídku řady C1 obohatilo o manažerskou verzi C1 200, která měla objem motoru zvětšený ze 125 cm³ na 176 cm³. Výkon se zvýšil z 11 na 13 kW. Maximum točivého momentu ale vzrostlo výrazněji z 12 na 17 Nm v obou případech při 6500/min.

Celý stroj byl v době vzniku novátorský a zajímavý, takže dodnes to působí futuristicky (včera jsme v Praze jedno C1 viděli na nábřeží). Mělo to přesto jednu zásadní chybu v porovnání s konceptem z prospektu. Nebylo to elektrické. Na elektrický skútr, který by nabízel alespoň trochu použitelný dojezd na jedno nabití, bylo totiž ještě příliš brzy.

Bohužel dobrá myšlenka se na trhu zrovna neujala. A to mělo C1 patrně nejvyšší úroveň bezpečnosti mezi všemi motocykly. Blatník předního kola byl řešen jako uzavřený profil s řízenou deformací, a tedy při nárazu plnil roli deformační zóny. Jezdec byl navíc v sedadle připoután dvěma dvoubodovými pásy, vedenými proti sobě, tedy do kříže. Některé země dokonce povolovaly jízdu na C1 bez jinak nezbytné helmy. BMW ve svých interních materiálech uvádělo, že použití helmy je při nárazu pro jezdce horší, než když narazí bez ní.

Důvodem byly právě bezpečnostní pásy, které tělo držely při nárazu v sedadle, avšak vinou těžké helmy působila na krční páteř mnohem větší setrvačná síla než bez ní. Jde o laboratorní výsledky nárazových testů, které tehdy měly ke skutečným střetům dál než dnes.

Pokud se třeba BMW C1 položil na bok, patrně byste coby jezdec byli za helmu rádi. BMW uvádělo hmotnost 185 kg, což je na skútr docela dost. To mělo neblahý vliv nejen na jízdní dynamiku a výkony, ale přirozeně i na ovladatelnost, obzvlášť když skútry vinou své koncepce v této oblasti nemohou konkurovat normálním motocyklům. Důvodem je umístění hnací jednotky u zadního kola, a tedy více vzadu, což zrovna nepřispívá dobrému přirozenému vyvážení stroje.

Projekt C1 nakonec skončil obchodním propadákem, takže k ukončení výroby došlo už v roce 2003. BMW představilo novou koncepční studii s názvem Vision Neue Klasse X. Jeho výroba započne v roce 2025 v maďarské továrně v Debrecínu.

BMW Vision Neue Klasse X má představovat jakýsi standard pro dynamiku jízdy, preciznost a efektivitu, díky inovativnímu řízení pohonu a podvozku vyvinutému přímo BMW Group. Tento systém zahrnuje vysoce výkonné počítače, které spolupracují na optimalizaci jízdních zážitků a mají zvyšovat automatizaci řízení. Je tak otázkou, jestli nás nečeká budoucnost, kdy automobily už v podstatě budou skoroautonomní a my tak pozbudeme radosti z jízdy.

I vizuál nové generace modelů se nese v duchu neotřelého designu. S dvouprostorovou koncepcí karoserie, zvýšenou světlou výškou a čistě elektrickou architekturou se nové modely vyznačují nejen moderním a redukovaným vzhledem, ale i výrazně prostornějším interiérem. Dlouhý rozvor a krátké převisy zajišťují typické proporce BMW, zatímco velké zasklené plochy a panoramatická střecha dodávají interiéru vzdušnost a dostatek přirozeného světla. Teplé barvy textilií přispívají k útulné atmosféře uvnitř vozu.

Adrian van Hooydonk, šéf designu BMW, vysvětluje, že jejich nové modely ukazují budoucnost elektrických, digitálních a cirkulárních vozů značky. Výrazné LED světelné jednotky a trojrozměrná maska ve tvaru ledvinek s podsvíceným rámečkem zase vytvářejí jedinečný světelný efekt, který se aktivuje při přiblížení řidiče k vozu. Zadní část designéři zase navrhli s důrazem na sportovní vzhled a mohutnost. Unikátní designové prvky, jako je hladký přechod mezi skleněnými plochami a karoserií v barvě Coral Silver, dodávají vozům lehkost a eleganci.

Kamaz a budoucí tahače: aerodynamika a autonomousní prvky

Nejslavnější ruský výrobce nákladních automobilů všeho druhu se rozhodl pohlédnout do budoucnosti a nechal si navrhnout možné podoby svých příštích tahačů. A nestřílí jen tak od boku, jejich autory hodlá zaměstnat.

Mluvit o ruském automobilovém průmyslu jako o vyspělém by bylo přehnané. Třeba Lada sice má v nabídce moderní vozy jako Vesta či Iskra, avš zda však za čelem pelotonu vývoje v mnohém zaostávají. A vedle nich se dál prodává třeba Niva Legend, která příští rok oslaví padesátiny.

A nakonec Kamaz pracuje na nové generaci K6, která by se měla objevit do roku 2030. Jak potvrdily patentové obrázky, počítá se u ní s kamerami, kdy Kamaz chce použít dvě pro každou stranu. Obraz z nich by pak byl přenášen na monitory na čelních sloupcích.

Pro letošek nicméně Kamaz zůstává jen u pěti nových variant generace K5, která byla poprvé představena v roce 2019. Budou takhle nějak vypadat ruské tahače budoucnosti? Možné to je, už chystaná generace K6 se k nim přibližuje. Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora.

Designérské inspirace a záměry

Designy třech vítězných návrhů je podobný a je z nich zjevné, že se autoři inspirovali „na západě“ u Tesly Semi. Máme tu tedy vždy výrazně seseklou a uhlazenou přední kapotu, nad kterou trůní do stran zaoblené okno. Ani v jednom případě pak nedošlo na použití klasických zpětných zrcátek, jejich úlohu evidentně převzaly kamery. Pohon ale jistě zůstane konvenční, ostatně autoři do svých návrhů už promítli směr, jakým se Kamaz do budoucna hodlá vydat u produkčních tahačů.

Texty a kontext historie mobility

O pouhých šest let později, v roce 1999, BMW uvedlo nový skútr C1 125, který jakoby konceptu z katalogu z roku 1993 z oka vypadl. Jenže tohle bylo sériové vozidlo. Opět sedadlo Recaro, střecha a čelní sklo.

BMW C1 byl bezpečnostně progresivní, ale měl jednu zásadní vadu - nebyl elektrický. Důvodem byla stále ještě nemožnost dojezdu na jedno nabití, která tehdy aparentně přesahovala technické možnosti trhu.

Kamaz a další hráči dnes hledí na budoucnost s důrazem na aerodynamiku a efektivitu, která bude doplněná kamerovým systémem a pokročilými asistenčními systémy. Zároveň se počítá s pokračující evolucí pohonů a digitalizace interiérů pro lepší řídicí podporu a monitoring.

BMW Vision Neue Klasse X a Kamaz K6 ilustrují, jak se měla budoucnost vyvíjet: auta a tahače, které jsou čím dál autonomnější, lehčí a inteligentnější, přičemž elektromobilita a efektivní aerodynamika hrají klíčovou roli v designu a uživatelské zkušenosti.

tags: #bmw #tahac #budoucnosti