BTR-90 (GAZ-5923) je ruské kolové obojživelné obrněné vozidlo 8x8 vyvíjené od roku 1993 a poprvé veřejně představené v roce 1994. Jedná se o větší verzi vozidla BTR-80, osazenou věží z bojového vozidla pěchoty BMP-2 a považované za nástupce kolových obrněných transportérů řady BTR. Jeho koncepce vychází z potřeby modernizace kolových transportérů Sovětského svazu pro lepší mobilitu, palebnou sílu a ochranu.
Historie vývoje a koncepce
V době konce studené války se sovětská armáda snažila nahradit zastaralé BTR-80 novějšími kolovými obrněnými vozidly. Jednou z možných cest byla nová verze vycházející z BTR-80, která by byla vybavena věží BMP-2. První veřejná ukázka BTR-90 proběhla v roce 1994, avšak vývoj byl omezen nedostatkem financí po rozpadu SSSR. Nakonec vzniklo jen několik kusů a ani oficiální seznam výzbroje ruských ozbrojených sil BTR-90 nezařadil. Některé informace naznačují, že několik vozidel slouží spíše u Národní gardy pro potlačování vnitřních nepokojů.
Technické parametry
BTR-90 je 8x8 kolový kolový obrněný dopravní prostředek s obojživelnými vlastnostmi a délkou přibližně 8,15 metru. Osádka činí 3 osoby, s kapacitou pro 7 vojáků uvnitř; motor je vzadu, což ponechává prostor pro výsadek uprostřed korby. Maximální rychlost na souši se pohybuje kolem 100 km/h a ve vodě dosahuje rychlosti zhruba 9 km/h. Vozidlo má o něco silnější pancíř než BTR-80 a má odolnost proti střelám ráže 14,5 mm.
- Hmotnost: přibližně 21 tun
- Celková délka: 7 640 mm
- Celková šířka: 3 200 mm
- Celková výška: 2 980 mm
- Světlá výška: 475 mm
- Pancéřování: 9-12 mm (do 15 mm v některých variantách)
- Typ pohonu: šestiválcový diesel 2V-60-2S, vodou chlazený
- Výkon motoru: cca 380 kW (přibližně 510 koní)
- Převodový systém: hydromotorická či mechanická, dané údaje se liší podle zdroje
- Řízení palby na věži BMP-2 s dělem 30 mm ráže 2A42 a koaxiálním kulometem
Na střeše vozidla je věž podobná té z BMP-2 se samostatným dělem ráže 30 mm a doplňujícím koaxiálním kulometem. Původně byl na BTR-90 umístěn protitankový odpalovač 9K113 Konkurs, později však byla vedena výzbroj změněna na 4 modernější protitankové střely 9M133 Kornet-E. Existuje i verze s věží z BVP BMP-3.
Výzbroj a protiletová obrana
Hlavní zbraň tvoří 30mm automatický kanón 2A42 s možností protitankových a protipalebních zásahů. Doplňuje ji koaxiální kulomet. V průběhu vývoje se zvažovaly i jiné zbraně a konfigurace, včetně odpalovačů pro protitankové střely, které měly zlepšit schopnost vozidla čelit obrněným cílům na větší vzdálenost.
Stav a současné využití
Od doby ukázky v roce 1994 prošel BTR-90 různými fázemi vývoje a testování. Přestože vzniklo několik prototypů, vojenské nasazení došlo jen zřídka a vozidla nejsou běžně zařazena do oficiálního seznamu zbraní ruských ozbrojených sil. Některé kusy mohou sloužit u Národní gardy pro potlačování vnitřních nepokojů. BTR-90 zůstává významnou studijní položkou pro pochopení vývoje ruských kolových obrněných systémů a jejich možností ve zhoršených ekonomických podmínkách 90. let.
Porovnání s BTR-80
V porovnání s BTR-80 je BTR-90 delší a nabízí vylepšený pancíř a palebnou sílu díky věži BMP-2. Obě vozidla jsou kolová obojživelná, avšak BTR-90 nabídne lepší ochranu a výkonnější výzbroj, i když masivněji vyžaduje zdroje a logistiku pro dokončení plné produkce.

BTR-90 and the Limits of Modernization: When Soviet Wheeled Armor Hit the Ceiling
Přítomnost variant s BMP-3 věží ukazuje snahu o víceúčelové řešení s rozdílnou palebnou kapacitou a kompatibilitou s dalšími moduly výzbroje. Vozidlo si udržuje své místo mezi prototypy a studiemi kolových obrněných vozidel, a to díky kombinaci mobility, plavání a schopnosti nést vojenskou výzbroj přímo do boje.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Hmotnost | 21 t |
| Celková délka | 7 640 mm |
| Šířka | 3 200 mm |
| Výška | 2 980 mm |
| Pancéřování | 9-12 mm (až 15 mm) |
| Kapacita posádky | 3 + 7 (pěchota) |
| Maximální rychlost na souši | ~100 km/h |
| Rychlost ve vodě | ~9 km/h |
Zdroje a poznámky
Historie vývoje BTR-90 a související informace jsou čerpány z různých veřejných zdrojů o ruských obrněných vozidlech, včetně zápisů o prototypové výrobě a popisu verzí s výkonnějšími věžemi. Rozhodující je poznámka, že plná produkce nebyla dokončena a vozidlo zůstalo spíše v rovině prototypů a omezených nasazení.