Automobilový průmysl nás doslova bombarduje jednou novinkou za druhou. Výrobci vozů se v čele s Teslou snaží o neustálý posun svého odvětví. V jejich závěsu se ale s dobou snaží jít i výrobci pneumatik. S pravděpodobně nejodvážnější a nejzajímavější myšlenou přila americká společnost Goodyear, když představila kulatou pneumatiku s názvem Eagle 360 Urban. Ta by mohla být první gumou svého druhu na světě. Inženýři chtějí využít principu magnetické levitace, díky které by byla pneumatika fyzicky v kontaktu pouze s vozovkou. Samotného auta by se tedy nijak nedotýkala. Zdá se vám to jako sci-fi? I když to zní překvapivě, podobná konstrukce je reálná. A výhody? Mnohem lepší přilnavost a neuvěřitelná mobilita.
Diskutovaná technologie kulatých pneumatik by znamenala, že byste mohli změnit úhel jízdy o devadesát stupňů během okamžiku bez nutnosti natáčet kola vozu. Podle Goodyearu by kulaté pneumatiky značně zvýšily kapacitu parkovišť bez zvětšování jejich plochy. Jízda na kulatých pneumatikách by byla navíc mnohem pohodlnější. Povrch pláště vzdáleně připomíná současné dezény, avšak s jistými rozdíly. Speciál materiál, ze kterého je tvořen, se díky zmíněným senzorům na mokrém povrchu stáhne a prohloubí drážky na odvod vody. Kulový tvar by výrazně zvýšil životnost pneu.

Realizovatelný projekt? Myšlenka bohužel počítá s výraznou změnou stávajících automobilů. Goodyear nicméně přiznává, že pneumatika prozatím zůstává jen konceptem. "Na křižovatce autonomie, mobility a propojitelnosti dojde k revoluci. S tímto konceptem bude technologie pneumatik ještě důležitější, než je dnes." Aby byly budoucí autonomní automobily schopny bezpečné jízdy, budou se muset naučit zvládat miliony neznámých, kterým na cestách každý den čelíme.
Disk a pneumatika ContiAdapt mění tlak i šířku podle povrchu
Vývojáři tvrdí, že do několika let budou gumy schopné přizpůsobit svůj tvar i tlak vzduchu povrchu, po kterém se pohybují. Pneumatika je jednou z nejdůležitějších součástí auta, protože pouze přes ni se vůz dotýká silnice. Přesto se její koncept během automobilové historie nikdy nezměnil. Samozřejmě se stále vyvíjí lepší materiály, ale pořád jde jen o "gumu". To by se v blízké budoucnosti mělo změnit.
Chytré pneumatiky vyvíjí například gumárenský gigant Continental. K moderním technologiím má velmi blízko, protože gumy jako takové patří jen do části širokého portfolia jeho aktivit. Pro automobilky firma připravuje bezpečnostní asistenty, autonomní řízení, brzdné systémy ABS nebo softwarovou ochranu proti útokům na chytrá auta.

Budoucnost kol a jízdních prostředků
V některých ohledech by se dalo říct, že v budoucnosti už vlastně žijeme. Kdo by kdy řekl, že budeme platit telefonem? A přitom je tento způsob placení už dlouho v provozu. Digitální revoluce teprve doopravdy začíná. Výsledkem je stále častější přemítání nad budoucností, ať už kvůli klimatickým změnám nebo pokroku v technologiích. Kolo se v posledním století moc nezměnilo. Jak se říká: „Nehas, co tě nepálí.“ A protože kolo funguje spolehlivě tak, jak je, neměl nikdo velkou snahu cokoliv zásadně měnit. Ale pokud je něco z následujících obrázků zřejmé, kola budoucnosti budou radikálně odlišná od těch současných.
Cube Urban Street Bike Concept se zbavil sedlové trubky i zadních vzpěr. Vznikl tak trojdílný systém, kde je zadní kolo uchyceno pouze pevnou osou. Kvůli těmto výrazným změnám je kolo lehčí, rychlejší a také mnohem více „sexy“ než současná kola. Jediným problémem by mohla být stabilita a odolnost rámu na nerovném terénu, například dlažbě.
Nenad Kostadinov naopak zahodil spodní rámovou trubku a horní vzpěry. Jeho Furious Sports Bike Concept vypadá robustně i dostatečně stabilně pro jízdu na rozbitém povrchu. Nejvíc futuristickou záležitostí jednoznačně je integrovaný computer, který zobrazuje velkou škálu dat - rychlost a vzdálenost, ale také přesnou polohu a spálené kalorie. Tyto informace jsou zobrazeny uprostřed představce, který byl speciálně upraven k tomuto účelu.
Kolo navržené olympijským vítězem a vítězem etapy z Tour de France Chrisem Boardmanem je nejvěrnějším napodobením toho, co můžeme v oblasti kol v budoucnosti očekávat. Jeho Intelligent Bike Concept má záložní motor poháněný sluneční energií přes fotovoltaické články, integrovaný computer, bezpečnostní zařízení pro snímání otisků prstů a kola, ve kterých chybí dráty. V současnosti je kolo ve formě návrhu, a tak může trvat roky, než ho zahlédneme na ulici.

Další odlehčené kolo, tentokrát Wire Bike Concept od Ionita Predescu. Toto kolo je navržené podobně jako lanový most, který svou strukturu a stabilitu udržuje vlastní vahou, kterou působí pomocí lan na zbytek konstrukce. Kolo bez řetězu i řemenu - to je tento návrh s názvem Mando Footloose. Skládací kolo pro bezpečný a efektivní pohyb ve městě je plné vychytávek inspirovaných technologiemi automobilového průmyslu. Energie ze šlapání do pedálů se ukládá do lithiové baterie, která následně pohání malý motor.
Victor Aleman představil Eco 07 Bike Concept, mé nejoblíbenější kolo. Je navrženo tak, aby se dalo kompletně rozložit a složit do krabice o velikosti cestovního kufříku. Také je nádherné. Bohužel se v současném návrhu nepočítá s tím, že by se kolo rozebíralo každý den, ale jen v případě delšího nevyužívání. Doufám, že toto omezení brzy vyřeší, protože pak byste například mohli dojet do práce, kolo rozložit a vzít si ho s sebou. Už žádné tahání se s kolem po schodech nebo mačkání se ve výtahu. Nemusíte řešit, kde kolo parkovat a jaký zámek pořídit. V kufříku si ho klidně můžete vzít i do restaurace.

Robotaxi a nové formy mobility
Méně klasických aut, více robotaxíků. Osobní auta budeme využívat méně, vzroste počet autonomních robotaxíků. To předpovídá letošní analýza The Future of Mobility prestižní konzultační společnosti McKinsey & Company. Podle výzkumu bude celosvětový podíl využívání soukromých automobilů v roce 2035 o 16 % nižší než v roce 2022. A přestože i za 12 let budou podle prognózy auta stále nejčastěji užívaným prostředkem osobní dopravy, jejich podíl na mobilitě se propadne z 45 % na pouhých 29 %.
Analýza kromě aut operuje s hromadnou dopravou, s prostředky z oblasti tzv. mikromobility (například kola, koloběžky apod.) a sdílené jízdy, s chůzí a s tzv. novými formami mobility. Zatímco v oblasti hromadné dopravy a mikromobility má dojít jen k lehkému nárůstu v užívání, očekává se zásadní rozvoj nových forem mobility - tedy prostředků, které v současnosti zatím v podstatě nevyužíváme. Příkladem mohou být například tzv. Taxi bez řidiče.

„Jsme divní“, uvádí na svém webu americká společnost Cruise, která letos v dubnu získala možnost otestovat své plně autonomní (samořídící) taxíky v San Francisku, bez toho, aniž by za jejich volantem musel sedět „záložní“ živý řidič. Pasažér robotaxíku ze zadního sedadla fascinovaně sleduje, jak se volant hýbe „sám“. Jinak je služba v podstatě shodná s Uberem. Pomocí aplikace přivoláte autonomní vozidlo, to k vám zakrátko přijede a vy můžete nastoupit. Možnost vyzkoušet si jízdu v plně autonomním taxíku přilákala nejen technologické nadšence, ale i řadu novinářů a běžných lidí.
Jejich dojmy z jízdy robotaxíkem byly často podobné: „zvláštní až surrealistické“. „Je to jako jízda se studentem, který nedávno získal řidičák“, popsala pocit reportérka CNBC. Autoři popsané jízdy zaznamenali i technické problémy při vyrovnávání situací v provozu. Například situace se sanicí, parkováním či přepočítáním trasy ukazují, že autonomní taxi musí být ještě kompatibilní s reálným světem.
Na druhé straně autonomní auta obecně mají vysoký potenciál jezdit bezpečněji než lidé. Nemůžou řídit v opilosti nebo usnout za volantem. Proto i analýza McKinsey předpovídá, že změna bude probíhat velmi pozvolna a v roce 2035 budou nové formy mobility představovat jen zhruba 8 % celkové mobility.
Pohony budoucnosti a modulární přístup Magna Powertrain
Odborníci z Magna Powertrain ve Štýrském Hradci se na elektrický pohon podívali zblízka a zamysleli se nad tím, jak by se dal ještě zlepšit. Pinzgauer 718 M krouží nad ledem jako ve zpomaleném filmu. Mohutné univerzální vozidlo s pohonem 6x6 se vyznačuje velkým točivým momentem, šesti koly s pneumatikami s velkými špalky a mechanickými závěry diferenciálů. To vše mu dodává suverenitu, která si v ničem nezadá s dospělým nosorožcem ve špatné náladě. Lze mu odpustit, že se zde na ledě trápí. Vždyť veterán ze 70. let.
Magna Powertrain nás pozvala na zimní testy s elektrickým pohonem zítřka. Steyr-Puch si s sebou Pinzgauer vzala nejen pro zábavu a práci, ale také proto, aby dokázala, že Magna je v oblasti pohonných technologií skutečným specialistou. Vývojáři Steyr-Puch, patřící od roku 2011 do skupiny Magna International, se neomezují pouze na výrobu pohonů do stávajících vozů. Andreas Docter, viceprezident pro budoucí produkty ve společnosti Magna Powertrain, považuje toto chápání celého vozidla za jeden z předpokladů pro vývoj správných pohonných jednotek pro budoucnost. „Správný“ znamená také cenově dostupný, a proto Magna sází na modulární systém. Výhodou je, že komponenty lze kombinovat podle přání zákazníka.
Je úplně jedno, jestli je výsledkem plug-in hybrid s pohonem předních kol, elektromobil s poháněnou zadní nápravou nebo elektrický vůz s pohonem všech kol. Jaguar I-Pace má na bocích nápis „Etelligent Reach“ a příbuzný Range Rover Evoque se jmenuje „Etelligent Command“. V upraveném Jaguaru se po sešlápnutí plynového pedálu do koberce s vysokým vlasem rozjedou elektromotory o výkonu 160 kW na přední a zadní nápravě. Mají sílu, ale ne nijak neobvyklou. Teprve pohled na technické detaily prozradí, o jakou rafinovanost se jedná, a vysvětlí, co má znamenat slovo „Reach“ v názvu. Motor vpředu lze mechanicky odpojit, čímž se sníží ztráty způsobené odporem hnacího ústrojí o devět procent a prodlouží se dojezd. Ke zvýšení dojezdu o dalších sedm procent přispívá také zadní pohonná jednotka.
U ní jde o použití speciální technologie vodou chlazeného měniče, elektromotoru s vylepšenou regulací magnetického pole a převodovky se zlepšenou účinností. Tak se ze 470 km, kterých podle WLTP dosahuje standardní I-Pace se sériovým pohonem všech kol, stává dojezd přibližně 615 km, aniž by bylo nutné zvětšovat velikost akumulátoru. Proto inženýři společnosti Magna přidali k elektromotoru v kompaktní hliníkové skříni dvě spojky. Nyní může motor podle potřeby přenášet různé točivé momenty na jednotlivá zadní kola.

Odborník na pohonné jednotky Magna-Powertrain Walter Sackl oceňuje minimální hlučnost elektrických pohonů a jejich tichý provoz při projíždění lesem. Jak možná víte, Magna spojila své síly s Henrikem Fiskerem, jehož Fisker Ocean používá techniku Magna a v Rakousku se bude i vyrábět. Pokud se na plug-in hybrid díváte spíše jako na elektrický vůz a jeho elektromotor nevnímáte jako doplněk spalovacího motoru, je možné i tento druh elektrifikace posunout dále.
Na přední nápravě je instalován elektromotor s aktivně buzeným rotorem, který pracuje bez magnetů, a tak snižuje ztráty ve vypnutém stavu. V zadní části pracuje stejná elektrická jednotka jako u modelu Etelligent Reach. Regulace pohonu Etelligent Command usiluje o to, aby se testované vozidlo řidiči a cestujícím jevilo jako elektromobil a aby tím maximalizoval podíl jízdy na elektřinu. Vzájemná souhra mnoha součástí pohonu je složitá. Zákazníci by neměli pociťovat otřesy při zapínání nebo vypínání spojek či motorů. Vývojový vůz to již nyní dokázal. Jen minimální trhnutí, jež je občas cítit na ledu, bude na asfaltové silnici pravděpodobně nepostřehnutelné.
Magna nicméně odhaduje, že systém bude připraven k sériové výrobě až za tři roky. Je otázkou, zda bude dostatek času na jeho uvedení na evropský trh. V každém případě mají plug-in hybridy v současné době na politické scéně stejné problémy jako Pinzgauer na ledě.
tags: #budoucnost #automobilu #kulaty #kola