Čína už dnes nekopíruje tak okatě od západní konkurence jako dříve, pár takových se ale stále najde. Například mezi elektrickými tahači začal trend, který má svůj původ u Tesly Semi. Jeden z úspěšnějších čínských modelů už se prodává i na exportních trzích.
Tesla poprvé ukázala koncept elektrického tahače Semi v roce 2017, se začátkem prodeje plánovaným jen o dva roky později. Objednávky od zákazníků opravdu přišly, mimo jiné třeba od PepsiCo, Walmartu nebo Costco. Produkce opravdu v omezeném množství začala v roce 2022 a několik kusů bylo vybraným firmám dodáno na testování. Jenže slibovaná sériová výroba, která měla podle Muska dosáhnout 50.000 kusů ročně, se pořád nerozběhla. Tahač Semi mezitím prošel faceliftem, což je unikátní na vůz, který to ještě ani pořádně nedotáhl do výroby.
Podle nových plánů by na to mohlo dojít v květnu 2026. Mezitím se ovšem vynořilo několik elektrických tahačů, které se Tesle Semi nápadně podobají. Může jít o náhodu, přeci jen aerodynamická optimalizace povede k podobným výsledkům. Vozy ale pocházejí povětšinou z Číny, takže pravdou bude spíše opisování od Tesly.
Windrose a Deepway: čínské odpovědi na Semi
Známým projektem je Windrose, který se podobá na faceliftovanou verzi Tesly Semi a který už své elektrické tahače testuje i na evropských silnicích. Mnohem méně je slyšet o firmě nazvané Deepway, která svou prvotinu Star dotáhla do prodeje, a to i mimo domovinu.
Firmu založil v roce 2020 čínský IT gigant Baidu, který je lokální verzí Googlu a mimo jiné vyvíjí vlastní autonomní vozy. Nebyl na to sám, partnerem je mu také tamní logistická firma Lionbridge. Už v roce 2021 se představil první model Star a o další dva roky později první kusy zamířily k zákazníkům. V roce 2024 začal export, loni už došlo na modernizaci modelu star a uvedení nového modelu Xingtu.
Deepway Star vypadá jako Tesla Semi, kdyby přišla o pár let dříve. Linky jsou méně uhlazené, světlomety zbytečné velké, ale podoba s největší Teslou je nepochybná. Podobně tvarované tahače prostě dosud nikdo nedělal. A ani zde nechybí linka denního svícení táhnoucí se přes celou kapotu, podobně jako to má Windrose a faceliftované Semi. Deepway má také dveře otevírané proti směru jízdy, s čímž opět u tahačů přišla až Tesla.
Kabina je už o kus tradičnější, protože řidič nesedí uprostřed jako u Tesly. Dost se podobá osobním vozům, a to i displejem roztaženým přes skoro celou délku palubní desky a naprostou minimalizací ovládacích prvků. Nechybí ani možnosti autonomní jízdy, které zde dodává Baidu, či program organizace fleetu využívající umělou inteligenci.
I v útrobách jde alespoň na papíře o slušný kousek techniky. Deepway Star má dvě základní varianty - kratší 4x2 a delší 6x4. Menší má zadní kola poháněna elektromotory o výkonu 250 kW, maximální točivý moment na kolech je 50.000 Nm. Delší verze má čtyři zadní kola poháněna čtyřmi elektromotory o kombinovaném výkonu 540 kW a maximálním točivém momentu na kolech 80.000 Nm. Baterie mají kapacitu 513 kWh, delší verze ale může být vybavena také 600kWh, obě pocházejí od CATL a mají chemii LFP.
Průměrná spotřeba při tahání návěsu je podle webu 120 kWh/100 km a vůz má takto ujet až 400 kilometrů. V krátké verzi tahač váží 10 tun a maximální povolená hmotnost je 43 tun, dlouhá s větší baterií váží 11,9 tuny a povolená je 49 tun. Nabíjení tahač podporuje dvěma kabely najednou, maximální výkon bohužel Deepway neuvádí. U menší baterie trvá dobití v rozmezí 20-80 % 60 minut a u větší 75 minut. Zajímavější je, že menší baterie podporuje i rychlou výměnu v dedikované stanici.
To je už v Číně slušně zavedený systém i u nákladních vozů. U většiny je ale baterie uložena na výšku za kabinou, zatímco Deepway ji má v podvozku. Prý je prvním tahačem na světě s baterií v podvozku a možností výměny baterií, což značí že kompatibilní se zavedenými systémy rozhodně nebude.
V nabídce minimálně na domácím trhu je také modernizovaná druhá série modelu star, která má 800V architekturu a baterii o kapacitě 505 kWh, která se z 20 do 80 % nabije za 36 minut. Deepway Star se už prodává na domácím trhu, ale zamířil také na export. Koupit si jej mohou zájemci třeba v Thajsku a okolních asijských zemích, ale existují už pobočky i v Austrálii, na Novém Zélandu, Blízkém východě, Jižní Americe nebo Mexiku.
Popularita takzvaných LSEV (Low Speed Electric Vehicle) vozidel v Číně stále roste, takže není divu, že i společnost Shandong Fengde se snaží pokrýt poptávku. Přesněji se jedná o malé městské elektromobily, které v tamních metropolích spadají do kategorie levných „bezemisních“ vozidel. Ty se mohou díky maximální rychlosti 60 km/h pohybovat jen v centrech měst.
Z velké části jsou pak LSEV vozidla určená i pro nezletilé řidiče, takže vzhled je nakonec jediné, čím mohou potencionální kupce „zaujmout“. A v tomto případě chce Shandong Fengde zaujmout skoro identickým designem evropských SUV jako Mercedes-Benz GLE a Range Rover Evoque. Výtvory čínské společnosti tak vypadají jako scvrklé verze svých dospělých protějšků. Například zmíněná kopie Range Roveru měří na délku jen 3,45 metru, čímž se velikostí rovná třeba Smartu Forfour.
Jako techniku pak oba vozy používají elektromotor o výkonu jen kolem 5,3 koně (3,8 kW). Na jedno nabití baterie lze ujet až 150 kilometrů. Tento výkon a maximální rychlost 60 km/h jsou u LSEV vozítek limitovány čínskou legislativou. Interiéry modelů jsou pochopitelně zcela jednoduché a využívají hromady plastu. Uprostřed palubní desky však najdete i dotykový displej infotainmentu s navigací a dalšími funkcemi.
Na fotkách v galerii se potom můžete podívat na přímé srovnání originálního Mercedesu GLE a jeho zmenšené čínské kopie. Více fotografií najdete na webu Carscoops.com. Oba vozy mají v Číně cenovku v přepočtu okolo 85 tisíc korun. Shandong Fengde ovšem nabízí i dražší modely. Jeho kopie známých supersportů vycházejí asi na 130 tisíc korun.
Jestli v Česku kvůli něčemu existuje odpor k čínskému zboží, je to zejména z důvodu nekonečného zaplavování trhu lacinými kopiemi kvalitních produktů. I dnes jsou tohoto typu zboží plné obchody a tržnice v maloměstech, kde to sice neprodávají přímo Číňané, ale velké sklony ke kopírování jsou v Číně snad ve všech oborech. Nepřekvapivě se to děje i v automobilovém průmyslu, což potvrzuje i letošní autosalon v Pekingu. „Je to vůbec ještě legální?“, zeptal se kolega Hrubis z televizního Autosalonu u příspěvku prezentujícího novinky na oficiálních sociálních sítích značky.
Na velkou automobilovou výstavu v Pekingu totiž domácí značka BAIC přivezla novinky BJ81 a B70. Automobilka se přitom nebojí tvrdit, že konečně představila světu své nejnovější vize. Ty však s největší pravděpodobností nevyžadovaly tak velké úsilí, jako se značka tváří. Je to Čína ve svém nejslavnějším podání, tak jak ji v Evropě známe a kritizujeme. Značka vesměs nevymyslela nic vlastního, protože se jednoduše „inspirovala“ globálně úspěšnými modely evropských značek a dala Číňanům lacině vypadající kopie Mercedesu-Benz třídy G a moderního Land Roveru Defender.
Sice mají pár specifických designových rysů, ale to nedokáže zakrýt velkou podobnost celkových tvarů karoserií. Například BJ81 kombinuje německý design s tvary Land Roveru a maskou podobnou Jeepu. Většina čínských automobilek se v posledních letech vydává vlastní cestou a už tolik nekopíruje vozy ze zbytku světa, byť spousta výsledných aut vypadá velmi podobně, ale pořád se najdou automobilky beze strachu z potenciálních soudních sporů.
Upřímně jsem zvědavý, zda se novinky vykrádající legendární „Gčko“ a novodobého „defíka“ objeví i na českých silnicích. Pokud k tomu opravdu dojde, těším se na trapné situace v provozu, protože třeba na pražských silnicích se originálních předloh pohybuje velký počet. Umíte si představit, že sedíte v čínské atrapě Mercedesu třídy G, zatímco vedle vás na semaforu zastaví pravý mercedes? To samé s defenderem. Já bych se propadl hanbou.
Čínská tovární replika Mercedesu-Benz třídy G přitom není velkou novinkou, protože BJ81 je druhou generací navazující na dřívější model. Automobilka BAIC Motor totiž vyráběla první generaci tohoto vozu v letech 2016 až 2025 s pojmenováním Beijing BJ80 nebo BAIC BJ80. Pod kapotou poslední varianty byl zážehový třílitrový vidlicový šestiválec Wuling s dvojitým přeplňováním. Vojenské verze využívají vznětový 2,8litrový čtyřválec Cummins.
Mercedesu-Benz existence čínské kopie třídy G samozřejmě neunikla a už v roce 2015 údajně zvažovala právní kroky s cílem ukončit prodej vozu. Zřejmě k tomu ale nedošlo, protože vzniká i v současnosti. V roce 2018 se pak čínská lidová armáda rozhodla domácí off-road otestovat ve srovnání s německým originálem a snad ani není překvapením, že zkoušky provedla ve prospěch napodobeniny. Hned si du číňana koupit.
Ekonomické a etické dopady kopírování
Podle dostupných informací kopírování v automobilovém průmyslu ovlivňuje ceny, inovace i spotřebitelské preference. Na jedné straně umožňuje levnější přístup k technologiím a rychlejší adopci elektrických pohonů v rozvíjejících se trzích; na druhé straně vyvolává otázky o duševním vlastnictví a férové soutěži.
Navzdory kritice zůstává trend čínských kopií částečně motivovaný tlakem trhu: snaha nabídnout dostupná řešení v městských segmentech a zajistit exportní kapacity, které by vyrovnaly náklady na vývoj. Výrobci jako Baidu s autonomními technologiemi či Windrose a Deepway s upravenými designy ukazují, že Čína se snaží vyvážit mezi kopií a inovací.
Tabulka: Základní parametry Deepway Star (kratší 4x2 vs. delší 6x4)
| Model | Rozměry a pohon | Výkon motorů | Kapacita baterie | Dojezd | Hmotnost |
|---|---|---|---|---|---|
| Deepway Star 4x2 | Krátká verze | 250 kW x2 | 513 kWh | do 400 km | 10 t |
| Deepway Star 6x4 | Dlouhá verze | 4× potažmo 540 kW | 513-600 kWh | do 400 km | 11,9 t |
Tesla Semi vs diesel trucks going up a steep road
Vzhledem k omezením rychlého nabíjení a specifickým konstrukčním řešením je důležité sledovat, jak rychle čínští výrobci zlepšují logistické a navazující služby, jako jsou výměnné stanice baterií a průmyslové integrace do Fleet managementu.
V závěru lze říci, že současné čínské kopie a odvozené modely elektrických tahačů ukazují dynamiku trhu: otevřenost k exportu, rychlé iterace designu a kombinace technické kapacity s autonomními technologiemi. Zároveň však vyvolávají diskuze o autorských právech, etice a dlouhodobé udržitelnosti inovací v globálním automobilovém průmyslu.