Citace audi dokumentu: jak citovat audio dokument a jeho význam pro vědeckou práci

Audiovizuální dokumenty představují specifický typ pramene, který vyžaduje správné citování, aby čtenář mohl z jednoznačného označení dokumentu a jeho nosiče dohledat originál a ověřit uvedené skutečnosti. V textu se uvádí dominantní tvůrce, název a vedlejší názvy, dále informace o nosiči a o vydání; důležitá je i poznámka o formátu nosiče a o doplňujících údajích, které mohou čtenáře zajímat.

Obecné principy citování audiovizuálních dokumentů

  • Dominantní tvůrce. Název. Vedlejší názvy [typ nosiče / média]. Další tvůrci. Místo: vydavatel, rok. Poznámky.
  • Při uvádění typu nosiče je třeba uvést i informace týkající se formátu (např. DVD, MPEG-4, 16mm film).
  • Obecná struktura je variabilní podle citačního stylu, ale měla by obsahovat všechny klíčové složky: autor/autoři, název díla, nosič, místo vydání, rok, a doplňující poznámky.
  • V některých případech je užitečné uvést doplňující informace o obsahu (např. obsah skladeb, účinkující, časové úseky) v poznámce u citace.

Konkrétní příklady a jejich použití

Příklady citací audiovizuálních dokumentů za použití obecné struktury:

  1. WERICH, Jan. Jan Werich vypráví pohádky a povídky [zvukový záznam na CD]. Praha: Supraphon, 2007.
  2. MOZART, Wolfgang Amadeus. Malá noční hudba [zvukový záznam na CD]. KM Records, 2003. Obsahuje skladby: Serenáda G dur (Allegra, Romance, Menuetto, Rondeau), Serenáda D dur (Andante, Menuetto, Rondeau, Menuetto galante, Adagio).
  3. GERSHWIN, George. Rhapsody in Blue: Ein Amerikaner in Paris [zvukový záznam na CD]. [S. l.]: Sony Music Entertainment, 2000.
  4. OISTRACH, David Fjodorovič. Violin concertos [zvukový záznam na CD]. Prague: Supraphon, 2010. Obsahuje Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur K. 216 a další.

Další typy dokumentů zahrnují hudební CD a DVD, audio knihy, záznamy rozhovorů na diktafon či mobil, a další audiovizuální materiály. U některých zdrojů je vhodné doplnit poznámky o formátu nosiče a o konkrétním formátu souboru (např. MP3).

Rozdíl mezi doslovným opisem a parafrází

  • Při doslovném opisování je nutné uvozovat citovaný úryvek a odlišit jej kurzívou či jiným formátem v poznámce.
  • Jestliže citujete poznatky cizí osoby či autorů, je nutné je uvést jako poznámku pod čarou a správně citovat v seznamu literatury podle zvoleného stylu.
  • V případě audio dokumentů je možné citovat i ústní sdělení (např. rozhovor) a uvést typ sdělení v hranatých závorkách, pokud to vyžaduje norma či styl.

Specifikace a poznámky k normám a etice citování

Norma ČSN ISO 690 doporučuje konzistentní bibliografické záznamy a jejich správné uspořádání. Při psaní studentské práce často bývá vyžadováno dodržovat tuto normu nebo její interpretaci ve spojení s Chicago Manual of Style. Důležité je vyhýbat se plagiátorství a transparentně uvádět použití AI, pokud bylo jeho využití relevantní pro metodologii či strukturu práce.

Struktura obecného citování audio dokumentu

Obecná struktura pro citaci audio dokumentu zahrnuje:

  • Dominantní tvůrce. Název. Vedlejší názvy [typ nosiče]. Další tvůrci.
  • Místo: vydavatel, rok. Poznámky.
  • Poznámky mohou obsahovat dodatečné údaje o obsahu, formátu a zvláštnostech nosiče.

Praktická poznámka k citování rozhovorů a ústních sdělení

U rozhovorů je vhodné uvést: jméno dotazovaného,Relevantní informace o dotazovaném (podle zaměření práce) [typ sdělení]. Místo a datum rozhovoru. Příklady: ANTLOVÁ, Marie, středoškolská učitelka [ústní sdělení]. Tišnov, 25.9.2018. Pro pracovní potřeby lze uvést i krátkou poznámku o tématu rozhovoru.

Seznam literatury a internetových zdrojů

Seznam literatury by měl být uspořádán podle abecedy a rozčleněn do kategorií, aby byla práce přehledná a reprodukovatelná. Následující kategorizace slouží jako kostra pro bibliografii:

  • Archivní prameny
  • Rozhovory
  • Literatura
  • Články
  • Internetové zdroje
  • Mapy a další kartografické dokumenty

V textu níže uvedené příklady a struktury lze zobecnit pro citaci audiovizuálních dokumentů a jejich zapojení do výzkumné práce. Doplňující poznámky a výňatky z různých zdrojů slouží k ilustraci různých možných variant citací.

Vizualizace a multimédia k článku

Infografika: Struktura citace audiovizuálního dokumentu
Video: Návod na citování audio dokumentů podle normy ISO 690

V textu článku je vhodné vložit infografiku znázorňující hlavní prvky citace audiovizuálního dokumentu a rozdělení zdrojů, dále mapu ukazující rozlohu různých typů audio dokumentů po kategoriích, a krátké video s praktickým návodem na sestavení citace.

Přehledná tabulka literárních záznamů

Kategorie Typ pramene Příklad citace Poznámky
Archivní prameny Neobsazené arch. záznamy FORMAN, A. Název archivu. Fond. Inventární číslo. (Datum a místo vytvoření dokumentu.) Uveďte signaturu a fond; v případě audio nosiče doplňte formát.
Rozhovory Rozhovor s odborníkem [ústní sdělení] DOLEŽAL, Karel. Historie sklářství [ústní sdělení]. Tišnov, 25.9.2018. Uveďte téma a médium, případně formu záznamu.
Literatura Monografie KOSEK, J. Html: tvorba dokonalých stránek: podrobný průvodce. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-608-0. Standardní bibliografický záznam podle ISO 690.
Internetové zdroje Online dokument AUGUYSYN, A. Perpetual motion [online]. [cit. 6.1.2021]. Uveďte URL a datum citace.

Dodržujte jednotný styl a důsledně uvádějte všechny bibliografické údaje. V závěru textu lze uvést shrnutí klíčových zásad pro citování audiovizuálních dokumentů a připomenout etické aspekty práce s audiovizuálními prameny.

tags: #citace #audi #dokumentu