Malé dodávky, mezi kterými je Citroën Berlingo absolutní stálicí, získávají v poslední době výrazně na popularitě. Tato auta jsou jakousi racionální protiváhou čím dál úspěšnějších SUV. Oproti nim nabízí výrazně větší praktičnost, možná méně atraktivní design a to vše za část mnohem příznivější ceny, než vozy dnes již obecně nejoblíbenější automobilové kategorie. Malé dodávky v uplynulých letech výrazně vyspěly a Berlingo třetí generace, které se představilo v roce 2018, je toho jasným důkazem. Auto, které má ještě sourozence v podobě Peugeotu Rifter, Opelu Combo a také Toyoty Pro Ace City, je tak racionální volbou těch, kdo chtějí hodně prostoru pro celou rodinu za rozumné peníze a možná by doposud o malé dodávce vlastně neuvažovali.
Výrazný posun kupředu je znát už u vnějšího designu Berlinga třetí generace. Ano, jednoduché základní tvary, které znamenají onen obří vnitřní prostor, tu zůstávají, ale designéři trochu popustili uzdu fantazii a Berlingo působí zároveň hravě, moderně a elegantně. Ve vzhledu nechybí trocha toho stylu vozů SUV, přitom Berlingo samotné je spíše než k nim alternativou k vymírající kategorii vozů MPV. Tyto praktické a variabilní modely jsou na trhu nových aut čím dál vzácnější a právě osobní verze malých dodávkových modelů je čím dál častěji nahrazují. A svou službu vykonávají skvěle.
Moderní interiér a nadstandardní variabilita
Ostatně, třeba Berlingo v interiéru vypadá podobně dobře, jako z venku. Ani tady nechybí nápad a Berlingo celkově zapadá do modelové řady vozů Citroën. Interiér přitom působí vcelku hodnotným dojmem běžných osobních aut, rozhodně to tedy není tak, že by si zákazník pořizoval nějaký ochuzený užitkový vůz. Samozřejmě ale v případě Berlinga kromě osobních verzí, které jsou něco mezi komfortními kombi a MPV, existuje i ve střídmějších pracovních variantách, včetně provedení Van bez prosklení. Šířka nabídky je v tomto ohledu opravdu nadstandardní.
Kromě užitkové a osobní karoserie lze mít vůz také ve dvou délkách karoserie, přičemž u osobní verze to pak znamená možnost sedmimístného uspořádání interiéru. Ten přitom zůstává maximálně variabilní, sedadla v zadních řadách lze v případě potřeby vyjímat. I osobní verzi tak lze proměnit v pořádný stěhovák - ta nákladní pojme u kratšího provedení 3,8 a u delšího až 4,4 m³ nákladu. Skvělá je v případě všech variant i užitečná hmotnost.
Jízdní vlastnosti a komfort
Z řidičského hlediska se Berlingo třetí generace chová jako vcelku běžné osobní kombi, jen je tu potřeba počítat s výraznou boční plochou, do které se umí opírat vítr. Nejde o nic zákeřného, ale právě toto je asi základní odlišnost oproti klasickým osobním vozům.
Podvozek Berlinga je naladěn komfortně a auto skvěle zvládá i rozbité cesty. Konstruktérům se podařilo omezit kroucení té prostorné karoserie a potlačit i spoustu nepříjemného hluku, takže se může Berlingo i v této oblasti směle měřit s osobními modely. Jen při vyšších rychlostech je potřeba počítat s trochu vyšší hlučností danou aerodynamickým hlukem.
Sportovat s malou dodávkou jen tak asi někdo nebude a tak je jasné, že Berlingo dává v oblasti jízdních vlastností přednost komfortu a schopnosti uvézt náklad, než nějaké řidičské vášni. Přesto platí, že se Berlingo řídí velmi dobře a že je auto snadno ovladatelné a dobře čitelné ve svém chování.
Motory a spotřeba
Pod kapotou mohou být převážně vznětové motory, což opět poukazuje na to, na jak racionálních základech tento model stojí. Diesely jsou pro tahání nákladu na delší vzdálenosti stále ideální volbou. Kdo však chce a například neplánuje jezdit často v plném vytížení, může zvolit benzínový motor 1,2 litru s výkonem 81 nebo 96 kW. Diesely mají shodně objem 1,5 litru a nabízí se v provedení se 75 nebo 96 kW.
Spotřeba pracanta a rodinného auta Citroën Berlingo může hodně kolísat a to v závislosti na provozních podmínkách. S velkým vytížením přeci jen spotřeba auta poroste výrazněji, než u běžných kombi. I tak ale můžeme především díky úsporným naftovým motorům považovat Citroën Berlingo třetí generace za hospodárný automobil.
Výbava a bezpečnost
Osobní verze malých dodávkových modelů se v posledních letech výrazně posunuly i z hlediska výbavy a umí dnes na poli komfortních i bezpečnostních prvků nabídnout vlastně vše, nač jsme zvyklí z moderních osobních vozů. U Berlinga je ale třeba výbavu při výběru vhodného auta více řešit, jelikož rozpětí výbav bylo vcelku široké a ne každé auto tedy může být nadstandardně vybaveno.
V testech organizace Euro NCAP získala sestava modelů koncernu PSA (a Toyoty) v roce 2018 hodnocení ve výši čtyři hvězdičky. Na osobní verzi dodávkového vozu je to skvělý výkon. Navíc platí, že ochrana posádky je tu na špičkové úrovni a auto trochu ztrácí v oblasti ochrany chodců a také moderních asistenčních systémů. Těch tu může být spousta, ale některé jen když si původní majitel za jejich přítomnost připlatil.
Dlouhodobý test: Rodinná dovolená s plným Berlingem
V druhém dílu našeho dlouhodobého testu jsme najeli skoro 2000 kilometrů. Dá se vyrazit s půlročním dítětem na hory? A co když jsou to vzdálené Dolomity? Když máte ideální auto, není to v podstatě problém. I to jsme zjistili během druhého měsíce našeho dlouhodobého testu, ve kterém máme Citroën Berlingo 1.5 BlueHDi, tedy ideální auto pro rodinné potřeby a hlavně na dlouhou cestu. Však jsme také najeli přes 1900 kilometrů!
Na cestu z Prahy do Madonny di Campiglio, která je naším oblíbeným lyžařským střediskem, vyrážíme ve čtyřech, tedy jako rodiče s půlročním miminkem a babičkou, která ho bude během dopoledního lyžování hlídat, zatímco my si budeme nezodpovědně stírat svah. Odpoledne je pak rezervováno naopak pro aktivity nejmenšího člena rodiny. Ještě tam ale nejsme. A protože vyrážíme poprvé na tak dlouhou cestu s malým dítětem, musíme mít plán a také všechno pečlivě sbalit.
Každý dospělý má tak jednu sportovní tašku (je skladnější než kufr), rodiče mají lyžáky, dítko kromě tašky i krabici s výživou, plenami a také vlastní cestovní postýlku, kterou má opravdu rádo, čímž si nemusí zvykat na cizí. Lyže putují do střešního boxu, dostali jsme na test nejnovější Thule Force 3 XL (jeho recenzi najdete zde), kde v podstatě zmizely dva páry lyží, takže se sem vešly ještě měkké věci, jako je herní podložka či obuv a náhradní bundy. Máme tu i rozloženou stoličku s houpadlem. I díky tomu se vůbec necítíme přeplnění, navíc v autě zbývá jedno plnohodnotné sedadlo, kam si během cesty můžeme odložit ještě svetry, bundy a třeba i nějaké to občerstvení.
Až při delší cestě a plném kufru oceníme řadu praktických schránek a detailů. Přihrádka na vrchu přístrojové kapličky může sloužit jako skrýš pro sladkosti, polička pod stropem schová čepici a smeták se škrabkou na sníh. Do obrovského úložného prostoru jsme odložili startovací zdroj a aku kompresor - člověk nikdy neví! No a povinné vesty jsme rozmístili do nejmenších kapes po kabině. Velmi pohodlná je ale také možnost dostat se do kufru jen otevřením okna u pátých dveří, takže se nám náklad nevysype.
Zvenčí je teď patrné, že si Berlingo pěkně pod zátěží sedlo. Tři dospělí, miminko a k tomu spousta nákladu v kufru i na střeše znamenají, že je potřeba změnit náklon světlometů o několik stupňů. Na tohle je ale Berlingo připravené. Jenže jak je na tom jeho motor, tedy naftová jedna-pětka o výkonu 96 kW spojená s osmistupňovou automatickou převodovkou?
DLOUHODOBÝ TEST: Elektromobil Citroën ë-Berlingo jsme za půl roku prověřili v různých režimech
Inu, velmi dobře. Jasně, motor má víc práce s náloží a tak nehýří právě dynamikou. My jsme si ale na rozvážný jízdní projev Berlinga zvykli už s prázdným vozem, takže nám nepřijde výrazněji zpomalené. Nemá ani problém dosahovat vyšších rychlostí, v Německu jsme místy jeli 160 km/h, i když víkendová doprava zahuštěná obrovským množstvím polských lyžařů směřujících týmž směrem nebyla právě ideálem pro dosažení vysokých rychlostních průměrů. Vyloženě ekologicky pak zapůsobilo Rakousko se svou stovkou.
Do Itálie jsme dojeli ale jen s jednou kolonou na Brenneru, která přidala zhruba půl hodiny navíc. I miminko ale jízdu zvládlo na výbornou, samozřejmě jsme ji přizpůsobili jeho potřebám. Totéž platilo i pro cestu zpět. Celkem jsme tak ujeli v téměř plném zatížení 1906 kilometrů, jsou v tom ale i přejezdy od hotelu ke sjezdovce nebo na nákup a na výlet, kdy jsme měli menší zatížení. Výsledná spotřeba nás velmi mile překvapila - 6,9 litru nafty na 100 km, což je jen o čtyři deci víc, než jsme změřili předchozí měsíc s běžným zatížením a nižší rychlostí.
Tady se tedy ukazuje výhoda naftových aut. Spotřeba se mění jen málo, zatímco třeba u elektromobilu bychom měli takto naložení, navíc s rakví na střeše o poznání vyšší konzumaci energie. Je proto škoda, že Berlingo už tradičně nabízí poměrně decentní nádrž. Kdyby měla místo 50 třeba 60 nebo 70 litrů, mohli bychom se těšit skoro z tisícikilometrového dojezdu. Takhle je to něco k 700 km. I to ale strčí každý elektromobil do kapsy. Jasně, naftové Berlingo rozhodně není žádný sporťák. S výkonem 96 KW a vysokým zatížením se s ním nedá úplně pospíchat. I tak ale dokázalo pohodlně držet krok s provozem. Místy jsme v klidu jeli přes 150 km/h. Na klidnějších úsecích jsme zase využili adaptivní tempomat v kombinaci s aktivním vedením v jízdních pruzích. To se hodilo zejména na už zmíněných nudných úsecích v Rakousku.
Podvozek se ukázal jako komfortní. Odhlučnění kabiny je ale spíš průměrné, karoserie typu dodávky si také bere svou daň. Rozhodně se ale nedá hovořit o akustickém diskomfortu, spíš je potřeba si zvyknout na hlasitější projev vozu při dálničním cestování.
Při dlouhé cestě jsme ocenili také promyšlený multimediální systém, který nabízí možnost nastavit si zkratky k nejméně oblíbeným elektronickým asistentům a ty pak jednoduše vypnout. Stejně jako většina řidičů jsme i my s oblibou používali zrcadlení chytrého telefonu. Během týdne jsme narazili jen na jeden problém. Systém zamrzl, ukázala se modrá obrazovka. Pomohl až restart celého vozu.
Historie a vývoj modelu
Kompaktní auto, které má pět plnohodnotných sedadel, velký kufr, rozumnou spotřebu a výbavu je vlastně vším, co běžná rodina potřebuje na své cesty. Po zátěži na dlouhé trase můžeme potvrdit, že to Citroën Berlingo do puntíku splňuje.
První generace (1996-2008)
Vznik Citroën Berlingo a I. Citroën Berlingo přišel na trh v roce 1996 a okamžitě si našel své místo. První generace tak přinesla zcela nový koncept víceúčelového vozidla, které spojovalo vlastnosti užitkové dodávky a osobního automobilu. Základem se stal podvozek odvozený z modelu Citroën ZX, což mu zaručovalo zajímavé jízdní vlastnosti. Pod kapotou byly benzínové motory 1,4 a 1,8 litru, později i úspornější 1,6. Naftovou nabídku tvořil motor 1,9 D, později modernější 2,0 HDi s výkonem 90 koní. Rozměry vozu byly velmi praktické pro město i mimo město. Délka 4,1 m, šířka 1,72 metru a výška 1,8 metru byly kompaktní. Rozvor náprav 2,69 metru poskytoval nadstandardní prostor v kabině, kterou bylo možné přizpůsobit různým potřebám. Berlingo první generace si získalo oblibu v rodinách i u podnikatelů.
Druhá generace (2008-2018)
Druhá generace tak přišla v roce 2008 a přinesla výrazný posun v designu i technice. Nový model stál už na podvozku z Citroënu C4 Picasso, což znamenalo lepší stabilitu i pohodlí. Design se zaoblil, přední část dostala větší masku a světlomety a interiér působil mnohem civilněji, než v první generaci. Nabídka motorů byla široká a splňovala nároky rodin i firem. Benzinové jednotky zastupoval 1,6 VTi s výkonem 95 až 120 koní. V naftových verzích dominoval 1,6 HDi s výkony od 75 po 112 koní a později modernizovaný BlueHDi s až 120 koňmi. Výbava se dostala na vyšší úroveň. V nabídce byla samozřejmě klimatizace, lepší odhlučnění kabiny, praktické odkládací přihrádky, tempomat či parkovací senzory. Plusem byla univerzálnost a možnost volby mezi krátkou a prodlouženou verzí XL. Rodiny mohly ocenit velký kufr a pohodlné sezení, podnikatelé zase jednoduché nakládání a nízké provozní náklady.
Třetí generace (2018-současnost)
V roce 2018 přišla na trh zatím poslední třetí generace. Design se výrazně změnil a navázal na novou identitu značky s dvojitými LED pásy v předních světlometech. Vůz působil moderněji a dynamičtěji, nicméně stále si zachoval hranatý tvar s důrazem na praktičnost. Pod kapotou byly benziny 1,2 PureTech se 110 a 130 koňmi a naftová jednotka 1,5 BlueHDi s výkonem až 130 koní. Dostupná byla manuální převodovka, nicméně vybrané verze nabízely osmistupňový automat EAT8. Velký dotykový displej s multimediálním systémem podporoval Android Auto a Apple CarPlay a byl dominantou celé palubní desky. Nechyběla ani couvací kamera, adaptivní tempomat a množství odkládacích prostor, včetně praktického Modutopu.
V roce 2023 pak přišla na trh faceliftová verze Berlinga, která měla ještě propracovanější a svěžejší design. Ve výbavě přibyly nové pokročilé asistenční systémy. Největší devízou Citroën Berlinga zůstává univerzálnost, která ho odlišuje od konkurence. Využijete ho jako rodinný vůz na dovolené s dětmi, jako spolehlivého pracovního partnera s velkým zavazadlovým prostorem i jako každodenního pomocníka.
Konfigurace a ceny
Kategorie velkoprostorových MPV prakticky vymizela a větší rodiny mají problém najít vhodný automobil pro jejich potřeby. Na jejich místo se ale vedle kombíků a různých mutací SUVéček tlačí osobní dodávky, které nabízejí za rozumný peníz slušnou užitnou hodnotu. A ještě nedávno se zdálo, že i osobní dodávky zmizí z trhu. Například koncern Stellantis v jednu chvíli nabízel pouze elektrické provedení, které ovšem není pro každého. Většině českých motoristů vyhoví vznětový motor, proto jsme k testu zvolili Citroën Berlingo poháněné vznětovou patnáctistovkou BlueHDi ve spojení s automatickou osmistupňovou převodovkou.
Berlingo francouzská automobilka aktuálně prodává ve dvou výbavách (PLUS a MAX) a již zmíněných dvou délkách karoserie (M a XL). Nejlevněji pořídíte krátké Berlingo ve výbavě MAX poháněné dieselem ve spojení s manuální převodovkou. Za toto provedení zaplatíte 645.000 Kč, přičemž můžete ušetřit 20.000 Kč v případě využití výkupního bonusu za váš starý vůz. Na automatickou převodovku je nutné přihodit rovných padesát tisíc korun.
Dlouhé provedení XL nabízí zákazníkům širší možnosti volby. Oproti krátké verze se dieselový motor může pojit s výbavou PLUS, takže i zde cena startuje na 645.000 Kč. Za automat se ale podle ceníku ve vstupní výbavě připlácí šedesát tisíc korun. Lépe vybavený stupeň MAX je pak otázkou 680.000 Kč, resp. 730.000 Kč v případě automatu.
U verze XL můžete připlatit 28.000 Kč za dvě samostatná sklopná a vyjímatelná sedadla ve třetí řadě. Metalický lak je otázkou 15.000 Kč a například vyhřívaná přední sedadla s předním sklem v paketu Zima přijdou na 20.000, resp. 15.000 Kč (výbava PLUS, resp. MAX).
Sedadla v druhé řadě nelze u nové generace vyjímat, ale pouze sklápět. Je to škoda, ale v praxi je vykouzlení dodávkovitého prostoru rychlejší než vyjímání sedadel z vozu. Automobilka k tomuto řešení přistoupila na základě faktu, že zákazníci podle průzkumu sedadla u předchozích generací z vozu vyjímali jen minimálně. Sklopením sedadel v druhé řadě vzniká naprosto rovná ložná plocha, která pohodlně poslouží třeba pro přespání nebo převezení neskladných předmětů.
Výběr pohonných jednotek je jednoduchý. Tříválcovou dvanáctistovku aktuálně automobilka nenabízí, musíte si proto vystačit se vznětovou patnáctistovkou o výkonu 130 koní, buď s manuální šestirychlostní nebo automatickou osmistupňovou převodovkou. Přestože Berlingo XL je už pořádná krabice, dokáže s dieselem pod kapotou ve spojení s automatem jezdit dlouhodobě za šest litrů na sto kilometrů. K udávaným 5,8 l/100 km se nám nepodařilo dostat. Týdenní test s 600 najetými kilometry jsme dokončili se spotřebou 6,5 l/100 km, přičemž třetina vedla po dálnicích, třetina po ucpané Praze a třetina mimo obce.
Na dlouhých cestách je Berlingo příjemným společníkem. Nejenže posádka profituje s dostatku prostoru, kabina je také dobře odhlučněná. Více hluku se dostavuje až při překročení českého dálničního limitu, o nic strašného se ale nejedná. Použitá podvozková platforma EMP2 se sice vzadu spoléhá na obyčejnou torzní příčku, naladění je spíše komfortní. Štědrý rozvor stojí za velmi poddajným projevem, který pohlcuje většinu nerovností. Řízení je lehké, téměř bez zpětné vazby a s dlouhým převodem. Modernizované Berlingo XL nás potěšilo zejména v interiéru, kam automobilka vrátila klasický otočný ovladač hlasitosti audiosoustavy a také fyzické ovladače pro nastavení teploty klimatizace. Koncern také zapracoval na svižnosti infotainmentu a například vypnutí systému stop/start je teď daleko rychlejší. Potěšilo nás, že výrobce vyslyšel volání po návratu tlačítek a vůz vyladil k snadnějšímu používání (např. Berlingo v dlouhém sedmimístném provedení dokáže uspokojit celé spektrum zákazníků a je maximálně variabilním vozem. Díky sedmi sedadlům může přes týden sloužit jako mama taxi pro rozvoz dětí a o víkendu z něj můžete po vyjmutí zadních sedadel udělat dodávku. je ideálním praktickým vozem za stále rozumné peníze. V redakci bychom si ale připlatili za automat a rodloužené provedení XL. Nejvyšší toč.
Zkušenosti uživatelů
Někteří uživatelé vyjadřují spokojenost s praktičností a prostorností vozu. Například jeden z majitelů uvádí: "Máme XTR 2011 s Modutop, HDi 8V 82Kw, hned po záběhu načipované na cca 140PS. Olej Total měním po 10 tis. km. Dnes najeto bez závad 120 tis. km, za celou dobu měněny tyčky, jednotka na ventilátoru a pravé přední světlo, vše v prodloužené záruce 5let/100tis.-stála kolem 6 tis. Kč. Spojka se nijak zvláštně ani po načipování neprojevuje, je samozřejmě původní. Emise samozřejmě velmi pohodlně plní. Spotřeba do 6 litrů. XTR má vyšší podvozek a jiné pružiny, komfort je velmi slušný i bez zatížení. Řazení není precizní, ale i bez zvláštní pozornosti funguje naprosto bezproblémově. Lehké řízení je super pro ženy, však již v Berlingách jezdí čím dál tím víc. Dozadu se dává kočárek v nesloženém stavu, prostě se do kufru postaví tak jak je venku. Odkládací prostory s Modutopem jsou bezedné. Modelová řada ani po osmi letech nezestárla, rozhodně toto auto nikoho neurazí."
Jiný uživatel dodává: "souhlas. Negativní kecy v diskuzích mají jen ti co to auto nikdy neměli, naopak koho znám tak na něj nedá dopustit (včetně mě - už mám druhý). Neuvěřitelně prakticky vyřešené prostor. Zmíním pár věcí který oceňuju...- zadní sedačky sklopený nebo po jedné vyndavací během minuty- přihrádky všude to je luxus, ale středovej box mezi přední sedačky za 6000 to mě nasralo (dřív u multispace v základu).- vnitřní stropní nosič ! to je totální luxus :)- u multispace otevírací sklo v zadních dveřích zvlášť.. skvělý.- motor 1.6HDi 120koní, 6st. převodovka..super spotřeba. To je prostě mazec. Super motor."
Objevují se však i kritické hlasy. Jeden z majitelů staršího vozu uvádí: "Proti novému ve všem omezenému Berlingu 3 toto bylo zlaté auto a rád na něj vzpomínám jako na nejlepší Berlingo. U té trojky kterou mám teď nejdou vyndat zadní sedačky a když se zklopí tak je tam schůdek takže na pohodlné spaní na čundru zapomeňte."
Další uživatel se potýkal s technickými problémy: "Mám Berlingo Multispace v dieslu, po 60000 km praskl spodní díl olejové vany (skrytá vada). Co udělal Citroën? Ukázal mi záda a vadu nijak nekomentoval. Smůla, že zrovna skončila záruka. Anebo spíše jsem měl zvolit jinou značku. Po té slušné sumě, co mně auto stálo a pravidelných (předražených) serviskách, kdy nemá auto skoro žádné najeté km, to je od nich "hnůj"."
Na druhou stranu, jiný majitel s podobným motorem 1.6 HDi vyjadřuje spokojenost: "S motorem 1.6 HDI 66kw mám najeto něco přes 200tis km a mohu říci, že už bych si jej nekoupil. Zadní sedačky jsou díky velmi špatné konstrukci a téměř mizivému polstrování naprosto nepoužitelné pro dospělé cestující. Řízení je nepřesné, neustále Vám volant klade takový zvláštní odpor, při řazení máte pocit že kvrdláte vařečkou v těstě, dráhy jsou dlouhé a nepřesné. Motor bez výkonu, jediným plusem je snad ta spotřeba. Podvozek není schopen nic odfiltrovat, jakákoliv spára nebo výmol na cestě znamená ránu jako kdyby jste za sebou nechali půlku nápravy. Horší auto snad už byla jen Š1203."