Mnoho motoristů má strach z hydropneumatického pérování, které dělá Citroën Xantia tak výjimečným. Automobilka Citroën vůz vybavila tímto systémem, který je zde mnohem lepší než u předchůdce modelu BX. Jeho špatná pověst novinku ale dlouho pronásledovala.
Historie a vývoj modelu
Citroën Xantia byl světu představen v březnu 1993 na ženevském autosalonu a stal se nástupcem slavného modelu BX z 80. let. Autorem vozu, který navrhl italský designér Daniel Abramson na základě návrhu italského design centra Bertone, je designér značky Citroën Daniel Abramson. Dynamický, plynulý a robustní sedan přebral některé linie modelu XM a modelové řadě Citroën přinesl novou siluetu.
Práce na nástupci modelu BX začaly v roce 1987 pod označením Projekt X. Cílem bylo navázat na úspěšný model BX použitím tradiční francouzské techniky ve formě hydropneumatického odpružení a využít také některé vřele přijaté rysy staršího modelu. Ta vznikala na základě tří poměrně odlišných návrhů, z nichž se jako předloha pro finální design stal návrh studia Bertone.
Vůz dostal jméno Xantia, které vychází z názvu zbytků města Xanthos v Turecku, jež má v řečtině význam "blonďatý" nebo "zlatovlasý". Citroën Xantia byl na ženevském autosalonu v roce 1993 zvolen nejkrásnějším automobilem roku.
První generace (1993-1998)
Xantia dostala slovo v roce 1993 v provedení liftback. Na trh byla zpočátku k dispozici ve dvou provedeních (SX a VSX) a se třemi různými motory. Luxusnější verze byly vybaveny hydropneumatickým systémem Hydractive II, elektronicky řízeným systémem odpružení, který korigoval náklony karoserie a zlepšoval jízdní stabilitu vozu, aniž by to bylo na úkor komfortu.
V roce 1994 byla na trh uvedena verze Activa, která převzala systém Hydractive II a doplnila ho o dva válce, které zabraňovaly náklonu vozidla o více než 0,5°, čímž se počet hydrokoulí ve voze zvýšil na 10. Takto vybavená Xantia mohla projíždět zatáčky ve vodorovné poloze. Pro tuto technologii byly společně s výrobcem Michelin vyvinuty specifické pneumatiky.
V roce 1995 přišlo do prodeje kombi pod označením Break a nabídku pohonných jednotek rozšířil kromě jiného i přeplňovaný zážehový dvoulitr o výkonu 108 kW. Nejsilnější pohonnou jednotkou v Xantii byl však jen jeden rok. Poté tuto úlohu převzal zážehový třílitrový šestiválec pracující s výkonem 140 kW.
Od začátku roku 1997 byla Xantia k dostání s motorem 3.0 V6 (ES9J4) o výkonu 140 kW (190 k) a 267 Nm točivého momentu.
Hydropneumatické pérování
Tradiční hydropneumatické odpružení mělo na každé nápravě další kouli, kterou lze aktivovat pomocí elektromagnetických ventilů v běžném okruhu, s jednou koulí na válec odpružení. To umožňovalo definovat dva stavy měkkosti a tlumení odpružení: pružný a sportovní.
Systém SC.MAC (Systems Citroën de Maintien de l’Assiette Constant) byl přidán k oběma typům odpružení, aby zajistil udržení světlé výšky i při delší odstávce.
Publicité Citroën Xantia Activa - Carl Lewis
Modernizace a druhá generace (1998-2001)
Modernizací prošel vůz v roce 1998. Kromě menších vzhledových změn došlo k vylepšení hydropneumatického pérování, což je zásadní událost, protože od tohoto data se mění požadavky na jeho údržbu. Pod kapotu se také dostal první turbodiesel HDI se systémem common rail. Agregát o objemu dva litry disponuje výkonem 80 kW.
Následující rok přinesl slabší provedení motoru 2.0 HDI nabízející 66 kW. Na konci roku 1998 přišel důkladný facelift (X2), který přinesl adaptivní automatickou převodovku AL4, řízenou systémem fuzzy logic, automatické stěrače, imobilizér a nový modernější design, díky němuž vůz na délku narostl o osm centimetrů.
V roce 1999 přichází na scénu Common Railové diesely HDi. V září roku 2000 se na autosalonu v Paříži představuje nástupce Xantie, model C5.
Výroba automobilu byla ukončena v roce 2001, kdy ho nahradil o rok dříve představený nástupce model C5. V Íránu se však vůz vyráběl licenčně až do roku 2010.
Technické aspekty a jízdní vlastnosti
Podvozek je ozdobou vozu. Hydropneumatické pérování auto přes nerovnosti doslova přenáší. Jízdní vlastnosti jsou přitom také dobré. Při vyhýbacím manévru si vozidlo nechá až nečekaně hodně líbit.
I když je parádní disciplínou Xantie především komfortní odpružení, ani jízdní vlastnosti nejsou k zahození. Řízení i komfortní podvozek sice trochu maskují chování auta v zatáčkách, ale stabilita je na velmi dobré úrovni.
Hydropneumatické pérování - mýty a realita
Mnozí zájemci o Xantii mají obavy z přílišné náročnosti hydropneumatického odpružení na servis. To jsou ovšem obavy zbytečné, systém je v Xantii spolehlivý, a pokud není zanedbávána pravidelná údržba, nevyžaduje větší investice.
Auta vyrobená před modernizací musejí každých 60 000 kilometrů na výměnu kapaliny a příslušných filtrů. Novější xantie mají servisní interval hydropneumatického pérování dvojnásobný. Pokud se servis dodržuje, pružící jednotky (tzv. koule) vydrží 80 000 až 120 000 km (podle podmínek provozu). Z druhovýroby přijde jedna asi na 1400 Kč a ve voze jich je pět.
Někdo doporučuje okruh při výměně kapaliny nejprve propláchnout speciální látkou. Ale před tím mnoho automechaniků varuje. Je zde totiž riziko rozpadu starých těsnění. Dokonce ani mechanik ve značkovém servisu Citroën nám vypláchnutí nedoporučil.
Tradiční hydropneumatické odpružení má na každé nápravě další kouli, kterou lze aktivovat pomocí elektromagnetických ventilů v běžném okruhu, s jednou koulí na válec odpružení. To umožňuje definovat dva stavy měkkosti a tlumení odpružení: pružný a sportovní.
V roce 1995 se s novou generací systému Hydractive II objevila možnost měnit i tuhost odpružení, Xantia tak dostala i svůj sportovní mód. I v něm samozřejmě zůstala plavně pohodlná, ale přesto už tu byly jisté náznaky sportovnosti. Hydractive II také konečně odstranil onen nepříjemný nešvar, totiž že delší čas odstavené Citroëny postupně klesly na dorazy. Mechanické zámky už nedovolily zaparkovanému autu klesnout o více než pár milimetrů.
Verze Activa a losí test
Vrcholnou verzí Xantie byla Activa. Pod kapotou proto asi nepřekvapí třílitrový šestiválec o výkonu podle verze až 140 kW. O motor tu ale paradoxně vlastně až tolik nešlo.
Citroën pro Xantii poprvé sáhl k masivnějšímu nasazení výpočetní techniky na palubu auta. Verzi Activa nesl upravený podvozek, který namísto běžných pěti až sedmi ‘koulí’ hydropneumatického systému dostal těchto prvků hned deset. Pomocí hydraulických válců působících na úhlopříčně uložené stabilizátory bylo možné aktivně potlačovat boční náklony. Xantia Activa tak dokázala projíždět zatáčky téměř bez náklonu. A protože systém aktivních stabilizátorů fungoval nezávisle na samotném odpružení, bylo to vše možné dosáhnout i při zachování komfortu jízdy.
Redakce švédského časopisu Teknikens Värld provádí již dlouhá léta svůj pověstný losí test. O jeho průkaznosti snad lze i pochybovat, nicméně je pravdou, že mezi stovkami testovaných vozů včetně těch nejvěhlasnějších sportovních značek ze současné nabídky si prvenství už dlouhá desetiletí drží právě Xantia Activa s hodnotou 85 km/h.
Motory a jejich charakteristika
Paleta motorů u Xantie je hodně široká. Ze zážehových pohonných jednotek doporučujeme šestnáctiventilovou osmnáctistovku, která má o poznání více sil než osmiventilové motory 1.6 a 1.8, přitom není tolik náročná na spotřebu jako výkonnější agregáty. Přeplňovaný dvoulitr navíc může mít problémy s turbem.
Zážehové motory
- Základem je benzinová šestnáctistovka s výkonem 66 kW.
- Zajímavější volbou jsou ovšem osmnáctistovky s výkonem 74 nebo 81 kW. Ta je vcelku solidní volbou s rozumnou spotřebou.
- Dvoulitr s osmi ventily má výkon 89 kW, jeho přeplňovaná verze má 108 kW.
- Modernější šestnáctiventilové provedení má výkon 97 nebo 112 kW.
- Vzácnou a na přísun paliva náročnou verzí je třílitrový vidlicový šestiválec s výkonem 140 kW.
Vznětové motory
Xantia má i bohatou nabídku vznětových motorů. Starší agregáty se vyznačují vysokou trvanlivostí, ovšem méně kultivovaným a hlučným chodem.
- Základní atmosférický agregát 1,9 D má výkon 50 kW, což je na relativně velkou Xantii málo.
- Motor 1,9 TD už má solidních 66 kW.
- Nejsilnějším původním motorem je 2,1 TD s výkonem 80 kW, který si s autem hravě poradí.
- Auta po modernizaci, ke které došlo v roce 1998, dostala modernější agregáty HDI. V obou případech jde o dvoulitr, slabší provedení má 66 kW, silnější 80 kW. Slabší z obou motorů je spolehlivější volbou.
- Turbodiesely HDI jsou velice žádané. Doporučujeme ale hledat slabší motor o výkonu 66 kW. Silnější agregát je méně spolehlivý a mnoho řidičů mu vytýká vysokou spotřebu.
Atmosférický diesel je příliš líný, má však stejně jako přeplňovaná devatenáctistovka pověst nezmaru. V obou případech jde ale o hlučné motory. Zajímavý je turbodielsel 2.1 TD o výkonu 80 kW. Ze starších naftových motorů jej můžeme označit za nejpovedenější. Má dostatek výkonu, ale pozor, může jej potkat problém v podobě prasklé hlavy. Jde o pohonnou jednotku citlivou na zacházení. Takže pokud hodně šlapete na plyn před zahřátím motoru, můžete mu přivodit smrtící infarkt.
Interiér, výbava a praktičnost
Interiér potěší nadbytkem místa pro posádku a ani zavazadelník není malý. Liftback disponuje 480 litry, kombi nabídne objem 512 litrů.
Palubní deska je na dnešní dobu již tvarově zastaralá, přesto se zde dá přimhouřit oko. Zejména u modernizovaných vozů. Sledujte, zda auto v jednotlivých polohách stojí rovně.
Výbava Xantie už dnes ničím nepřekvapí. Je většinou dost základní a nepamatovalo se v ní mnoho na bezpečnostní prvky. Z těch komfortních tu najdeme obvyklou sestavu elektrických prvků a klimatizace, různými drobnostmi se pak mohou vozy různých ročníků a provedení lišit.
Citroën Xantia se může pochlubit velmi prostorným interiérem, cestující vpředu i vzadu mají dostatek místa a sedí v pohodlných sedadlech. Zavazadlový prostor liftbacku pojme slušných 480 litrů nákladu, combi pak dokonce 512 litrů.
Bezpečnost
Naopak bezpečnost patří ke slabým stránkám Xantie. Karoserie je při střetu dost nestabilní, v nárazových testech Euro NCAP se to projevilo tím, že Xantia si v roce 1997 připsala pouhé dvě hvězdičky, z nichž jedna byla dodatečně škrtnuta.
Bariérový test Euro NCAP prodělal Citroën Xantia v roce 1997. Výsledkem se rozhodně chlubit nemůže. Za bezpečnost posádky při nárazu totiž obdržel jen dvě hvězdičky z pěti možných. Navíc mu byla jedna dodatečně škrtnuta.
Standardem tehdy byl jen airbag řidiče.
Časté závady a spolehlivost
Citroën Xantia je podle statistik TÜV nadprůměrně spolehlivý. Přesto není výčet častých poruch nijak krátký.
- Závady vstřikovačů u motorů 2.0 HDI i problémy s podtlakovým okruhem u těchto pohonných jednotek (ovládá turbo, EGR ventil a škrticí klapku).
- Časté jsou vůle na přední nápravě, opotřebené poloosy a ložiska kol.
- Nezřídka auto trápí poruchy imobilizéru. Ten je zde jen na obtíž. Jde totiž velice snadno oklamat.
- Pozor si dejte na únik převodového a motorového oleje, problémy se zámky dveří či korozi výfuku.
- Některé verze staršího dieselu 2.1 TD trpí praskáním hlav, pravidelně selhává lanko ovládání plynu, common-railové diesely umí potrápit klasickými závadami typickými pro přímovtřikové vznětové motory.
Když však teď po letech koukám na Xantii, nepřekvapuje mě tohle všechno. Ano, hydropneumatické odpružení je fajn, výbava na svou dobu pozoruhodná, prostor královský, pohodlí těžko porazitelné… to všechno tu je. Ale co je tou nejlepší vizitkou Xantie? Že stále jezdí. Po předchůdci, modelu BX, totiž Citroën kladl extrémní důraz na kvalitu a spolehlivost. A ač to možná zní u francouzského auta s podvozkem, který může zničit i malá netěsnost, neuvěřitelně, Xantia byla a je úžasně spolehlivé auto. Pokud se provádí pravidelná inspekční péče, která je výrobcem na odpružení naplánována na každých velmi rozumných 100.000 kilometrů, potom tohle auto funguje prostě pořád.