Do kdy musi zamestnavatel odevzdat ukonceni pneumatik a souvisejici povinnosti v nemocenském pojištění a pracovněprávních otázkách

Od 1. 1. 2009 nabyl účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), na základě kterého vznikly zaměstnavatelům některé nové povinnosti. V souvislosti s technickou novelou zákona o nemocenském pojištění a novelou zákoníku práce, s účinností od 1. 1. 2012, dochází k některým dalším změnám v povinnostech zaměstnavatelů. V souvislosti s novelou Občanského soudního řádu, s účinností od 1. 1. 2013, dochází k další změně v povinnostech zaměstnavatelů. V souvislosti s legislativními změnami týkajících se eNeschopenky dochází ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 1. 2020, což má rovněž za následek další změny v povinnostech zaměstnavatelů. Ode dne 1. 7. 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 163/2024 Sb., který přinesl změny tzv. konsolidačního balíčku v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a dohod o provedení práce, čímž došlo k další změně v povinnostech zaměstnavatelů. V souvislosti s legislativními změnami týkajících se zavedení digitalizace dávek NP dochází ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 1. 2025, dochází k některým dalším změnám v povinnostech zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelem zákon rozumí právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační složku státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, služební úřad, v němž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby. Místní příslušnost Územní správy sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) se řídí u zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnavatelů před 1. 1. 2025, sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost ÚSSZ místem mzdové účtárny. U zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnanců po 31. 12. 2024 určí místní příslušnost ČSSZ s přihlédnutím k provozním možnostem jednotlivých ÚSSZ, to platí obdobně, jde-li o přihlášení mzdové účtárny, není-li sídlo zaměstnavatele shodné s místem mzdové účtárny, nebo dojde-li u zaměstnavatele registrovaného před 1. 1. 2025 ke změně sídla nebo místa mzdové účtárny anebo je-li mzdová účtárna zřízena nově. V případě zaměstnavatele - fyzické osoby se za sídlo považuje místo jejího trvalého pobytu v ČR, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu v ČR. Nemá-li fyzická osoba - zaměstnavatel v ČR trvalý ani hlášený pobyt řídí se místní příslušnost OSSZ místem podnikání (popř. místo výkonu práce jeho zaměstnanců) v ČR. Je-li zahraniční právnická osoba zaměstnavatelem, který nemá na území ČR sídlo útvaru, který vede evidenci mezd, byla určena jako místně příslušná PSSZ, Praha 8, Trojská 1997.

A. Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění

Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, má zaměstnavatel tyto povinnosti:

1. Přihlásit/odhlásit se do/z registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech, tj. „Přihláška do registru zaměstnavatelů“, „Odhláška z registru zaměstnavatelů“, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. V případě zániku zaměstnavatele je ho povinen odhlásit jeho právní nástupce, a zaniká-li bez právního nástupce, jeho likvidátor.

   Od 1. 4. 2023 má povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů také zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou (tj. cizince požívající dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu) v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce. I tento zaměstnavatel je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to bez ohledu na vznik jeho účasti na pojištění....

   … Od 1. 7. 2024 se musí nově přihlásit se do registru zaměstnavatelů také zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního takového zaměstnance, k čemuž použije zaměstnavatel standardní tiskopis Přihláška do registru zaměstnavatelů. Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění před 1. 7. 2024, je povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů do 31. 7. 2024, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění, je povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů, a to do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců činných na dohodu o pracovních činnostech bez účasti na pojištění.

2. Přihlásit/odhlásit každou svou mzdovou účtárnu do/z registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech (viz výše), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. Zaměstnavatel je rovněž povinen písemně hlásit všechny změny již nahlášených údajů, o to opět do 8 kalendářních dnů. Má-li zaměstnavatel dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd a platů.

3. Používat přidělený desetimístný variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny ve styku s OSSZ a ČSSZ.

4. Oznámit příslušné ÚSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem a další stanovené údaje na předepsaném tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

   Dojde-li u zaměstnance k zániku účasti na pojištění podle § 10 odst. 4, oznamuje zaměstnavatel den zániku účasti na pojištění, který se pro účely tohoto zákona považuje za den skončení doby zaměstnání, do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž sjednaná částka započitatelného příjmu přestala dosahovat rozhodného příjmu. Dojde-li u zaměstnance ke vzniku účasti na pojištění podle § 10 odst. 5, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání malého rozsahu, pokud došlo k oznámení tohoto zaměstnání podle věty první, do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání malého rozsahu....

5. Vést evidenci o zaměstnancích, která obsahuje obdobné údaje, jaké byly vedeny dosud s tím, že se již neuvádí rodinný stav a nově se požaduje vedení výše sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu a název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn. Tyto údaje musí být zaměstnavatelem uschovány po dobu 10 kalendářních roků, pokud zákon o důchodovém pojištění nebo jiný předpis nestanoví lhůtu delší. Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím desetileté lhůty, je zaměstnavatel povinen zajistit po tuto dobu úschovu záznamů a sdělit OSSZ místo, na kterém budou záznamy uloženy.

6. Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti ve formě oznámení podle § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, svých zaměstnaných osob (jak i bývalých zaměstnanců) o dávky, s výjimkou nemocenského a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat územní správě sociálního zabezpečení. Údaje pro výpočet nemocenského zaměstnavatel zasílá neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Údaje pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství zasílá zaměstnavatel současně se žádostí zaměstnance o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství....

7. Na předepsaném tiskopisu uvede zaměstnavatel druh dávky, o kterou jeho zaměstnanec žádá, a ostatní údaje, které jsou nezbytné pro stanovení nároku na dávku nemocenského pojištění, její výši a výplatu, např. …

8. V případě skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Tato náhrada mu přísluší ve výši průměrného výdělku. Pokud zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku změní zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (či část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele.

Ostatní související povinnosti a změny

U zaměstnavatelů se postupně zavedly změny v evidenci, náplni tiskopisů a termínech pro podání. Od 1. 4. 2023 je zaměstnavatel povinen oznámit též nástup každého zaměstnance s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo činného na základě dohody o provedení práce. Oznámení o nástupu do zaměstnání se u zaměstnance s dočasnou ochranou podává bez ohledu na vznik účasti na nemocenském pojištění, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Pokud takovému zaměstnanci vznikl pracovněprávní vztah přede dnem 1. 4. 2023 a nebyl dosud přihlášen k pojištění, oznamuje se nástup do 30 kalendářních dnů ode dne 1. 4. 2023. Od 1. 7. 2024 se zavádí povinná evidence všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (DPP), tedy i zaměstnanců, kteří nejsou z DPP pojištěni. Každý měsíc musí zaměstnavatel sdělovat seznam všech zaměstnanců na DPP, včetně výše všech jejich příjmů, prostřednictvím tiskopisu Výkaz DPP, nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. První podání za měsíc červenec 2024 je tedy v intervalu od 1. 8. 2024 do 20. 8. 2024. Elektronicky ohlásit nástup a skončení zaměstnání u všech zaměstnanců na DPP je nutné do 20. dne v měsíci následujícím po měsíci, kdy nastala skutečnost. Nejpozději do 20. 8. 2024 musí být také přihlášeni ti, kteří nastoupili před 1. 7. 2024 a jejich DPP trvá i nadále, ale nebyli dosud přihlášeni, protože jim nevznikla účast na pojištění. U zaměstnanců na DPP se již nepřikládá tiskopis Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání); existuje ale možnost jej nadále použít. Dále platí, že povinnost hlásit změny údajů trvá ve stejném 8denním termínu. U oznámení o skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu se podává až po skončení doby zaměstnání. Pro DPP se podává oznámení o skončení zaměstnání až po uplynutí doby, na kterou byla dohoda sjednána. U zaměstnanců s dočasnou ochranou v pracovním poměru, nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je malého rozsahu, se oznámení o skončení podává vždy do 8 kalendářních dnů ode dne skončení jeho zaměstnání.

V souvislosti s ukončením pracovního poměru a povinnostmi vyplývajícími ze zákona je důležité sledovat i další povinnosti. Zaměstnavatel je povinen vyplatit náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou a zajistit pro zaměstnance vyřizování dokumentů po skončení pracovního poměru. V některých případech jde i o odstupné; výše odstupného závisí na době trvání pracovního poměru. Doba trvání a organizační či zdravotní důvody hrají klíčovou roli při určování výše odstupného a práv na další benefity.

Praktické shrnutí povinností při ukončení pracovního poměru

• Vystavit potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a další dokumenty spojené s ukončením, včetně ELDP a potvrzení o zdanitelných příjmech.
• Oznámit ukončení pracovního poměru příslušným zdravotním pojišťovnám a OSSZ do 8 kalendářních dnů.
• Vést evidenci o zaměstnancích se všemi náležitostmi, včetně výše započitatelného příjmu a zdravotní pojišťovny, s uschováním po dobu 10 let.
• Provést roční zúčtování daní podle požadavku zaměstnance a zajistit veškeré podklady pro výpočet dávek nemocenského pojištění.
• V případě mezd zaplatit pojistné do 20. dne následujícího měsíce a doložit příslušnými formuláři.
• V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání provísto oznámení zdravotní pojišťovně a OSSZ dle příslušných lhůt.

U ukončování pracovních poměrů s ohledem na odstupné a nároky na dovolenou je důležité znát konkrétní paragrafy zákoníku práce a související nařízení. Zaměstnavatel má reguleční i finanční odpovědnost z hlediska vyrovnání měsíčního příjmu a vyrovnání dovolené. Zároveň musí dodržovat GDPR ohledně uchovávání údajů po skončení pracovního poměru, pokud to zákon umožňuje a vyžaduje.

Ostatní detaily uváděné v textu se týkají postupů při změně sídla, změnách v mzdových účtárnách, evidenci a ukládání záznamů, a také specifických situacích spojených s cizinci, dočasnou ochranou a DPP/DPČ. Důležité je sledovat aktuální znění zákonů a prováděcích předpisů, protože legislativa v oblasti nemocenského pojištění a pracovního práva prochází častými změnami a doplňováním.

tags: #do #kdy #musi #zamestnavatel #odevzdat #ukonceni