Zařízení sloužící k bezplatnému odložení odpadu, který nelze uložit do běžných odpadových nádob. Ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s. Pardubice, 8. 10. 2013 - S narůstající dopravou a s tím spojenou zvýšenou spotřebou pneumatik, vyvstává důležitá otázka jejich likvidace. Nejšetrnější k životnímu prostředí je recyklace a opětovné začlenění do výroby. Obecně se dá říci, že pneumatika má díky recyklaci dva životy.
Pneumatika obsahuje přibližně 70 % pryže, 15 % textilu a 15 % ocelových drátů. Při recyklaci dochází nejdříve k rozsekání na kousky o velikosti cca 60 - 80 mm. Při zpracování pneumatik z nákladních aut se provádí podélné půlení a vytrhávání ocelových lan, které se předávají ke zpracovávání v hutích. Pak přichází na řadu mechanické nebo tzv. kryogenní drcení. Při kryogenním drcení se pneumatiky zmrazí (-80 °C), následně se stávají křehkými, proto je lze snadno rozsekat sekacím strojem. Odstraňování nežádoucích částic (textil spojený s gumou) se provádí několika metodami. Produktem obou postupů drcení je gumový granulát různé velikosti, který se z části vrací zpět do automobilového průmyslu a slouží k výrobě nárazníků, těsnění a pneumatik.
Velké využití nachází ve stavebnictví jako příměs do asfaltu při budování silnic, jelikož výrazně prodlužuje trvanlivost povrchu a snižuje hlučnost. Další uplatnění nalézá při úpravě povrchů dětských a sportovních hřišť, nebo k výrobě bezpečnostních prahů na železničních přejezdech. Vzhledem k častým krádežím kovových poklopů se nejedno město a obce rozhodlo je nahradit jiným materiálem, nejčastěji plastem nebo právě pryžem. K výrobě jedné pryžové mříže či poklopu se využije 5 - 6 ojetých pneumatik.
Pro úspěšnou recyklaci je nutný dostatek vstupních surovin (ojetých pneumatik). Obyvatelé ČR, tedy i Pardubického kraje, mají hned několik možností, jak se legálně zbavit tohoto odpadu. Je to buď cestou systému zpětného odběru, který představuje individuální odpovědnost výrobce nebo dovozce pneumatik zabezpečit nakládání s výrobky po ukončení jejich životnosti. Dále v rámci sběrných míst pneuservisů a autoservisů, které provádí odbornou výměnu pneumatik. Pneumatika nás už nemusí trápit na silnici a ani ve sklepě, natož pak pohozená v lese!
Proměna starých pneumatik v zisk - dokonalý vedlejší podnik pro recyklaci
Motoristé jistě zpozorní, když se řeší pneumatiky, není to jednoduchá záležitost: kvalita, druh, správné přezutí, dezén, … To vše je součástí pravidelné péče o nezbytnou součást každého auta a motorky. Co ale mnohé vlastníky motorových prostředků často znejistí, je otázka „kam vyhodit pneumatiky?“. Žádná pneumatika není nesmrtelná a rozhodně nepatří do komunálního odpadu! Pneumatika, neboli plášť či obruč, je vzduchem plněná pružná součást kol dopravních prostředků.
Byla vynalezena doktorem Dunlopem kolem roku 1887. Skládá se z několika vrstev ze směsi pryže, přírodních vulkanizovaných a syntetických kaučuků, antioxidantů, sazí a dalších přídavných materiálů. Pneumatiky mají při nevhodné formě „likvidace“ nepříznivý dopad na přírodu a na životní prostředí. Jak je uvedeno výše, pneumatiky obsahují značné množství látek, některé jsou silně toxické. Ty samozřejmě v přírodě zůstávají a kromě toho po dlouhá léta krajinu hyzdí. Snad každý z nás již v životě v lese potkal černou skládku ověnčenou odhozenými pneumatikami.
Pálení pneumatik je krajně nevhodné řešení. Vzniká značné množství toxických látek a nebezpečných plynů. Při pálení pryže a pneumatik se uvolňuje oxid síry, který dráždí dýchací cesty a ve vyšší koncentraci způsobuje poškození plic. Likvidace pneumatik je přitom snazší, než si asi mnozí z nás myslí. Věděli jste, že likvidace pneumatik je již v její ceně při zakoupení? Sběrná místa, jako jsou autoservisy nebo místa pro odkládání tonerů, elektrospotřebičů apod., si nesmíme plést se sběrnými dvory. Financování samotného systému je zajištěno účastnickým poplatkem. Od 1. 1. 2018 můžete pneumatiky bezplatně odevzdat ke vhodné likvidaci také v pneuservisech a autoservisech, a to bez ohledu na jejich značku nebo na to, kde jste pneumatiku zakoupili.
Ekologické dopady divokého vyhazování pneumatik jsou natolik závažné, že snad brzy půjde opravdu o minulost. Z hlediska recyklace lze pneumatiky využít jak materiálově, tak energeticky. Z hlediska materiálů použitých při výrobě pneumatik je lze rozdělit na ocelové kordy, textil a gumy. Ocelové kordy jsou dále použity v hutním průmyslu, textil například do izolačních desek. Existují také zařízení na energetické zpracování pneu. Tato zařízení podléhají kontrole ČIŽP.
Typickým příkladem jsou drtiče pneumatik, které umožňují rozbití starých pneumatik na menší kusy a vytváření gumového granulátu pro využití v různých odvětvích. Chipsy (větší než 100 mm), floky (50-100 mm), noky (10-50 mm) a gumový granulát (do 10 mm) jsou jednotlivé fáze materiálové recyklace. Výrobky z gumového recyklátu nacházejí uplatnění ve stavebnictví, protihlukových stěnách, antivibračních rohožích a při úpravách nástupišť na železnici.
Pro kompostování čistírenských kalů se drcené pneumatiky používají jako objemové plnivo, protože gumová drť zlepšuje cirkulaci vzduchu a eliminuje zápach. Výhodou gumového granulátu je stálost a izolační vlastnosti; nereaguje degradací a lze ji opětovně využít v dalším procesu kompostování. Hlavní nevýhodou jsou vstupní náklady na výrobu drti. Dočasné komunikace a protierozní ochrana jsou další z řady aplikací gumového granulátu, včetně použití v protihlukových stěnách.
V rámci projektů a partnerství se ukazuje, že gumový granulát může být využit i v městských protihlukových clonách (Praha-Braník) a v dalších inovativních konstrukcích. Od roku 2016 je koncept protihlukové clony ověřován na tramvajové trati; zkušenosti ukazují útlum až 5,3 dB. Zkušenosti z praxe potvrzují, že gumový recyklát je všestranný materiál s výraznými možnostmi využití, ale stále existují předsudky o jeho trvanlivosti, které se vyvrací dlouhodobými zkušenostmi a laboratorními testy.
Praktické ukázky a příklady z českého prostředí
V ČR se tradičním způsobem likvidace pneumatik stal energetické využití v elektrárnách a cementárnách a skládkování, avšak postupně roste i využití pneumatik jako druhotné suroviny. Chipsy, floky, noky a gumový granulát vznikají v procesech materiálového zpracování pneumatik. Výrobky z gumového granulátu nacházejí široké spektrum využití ve stavebnictví a doprovodných odvětvích spolu s protihlukovými a antivibračními řešeními.
Ve spolupráci s akademickou komunitou a průmyslovými partnery vznikají inovativní řešení, jako hipotextil - směs textilního materiálu a pryžového granulátu pro rehabilitační plochy a sportovní povrchy. Zkušební projekty na nástupištích železničních stanic Vrchlabí, Sušice a Nezvěstice demonstrují možnosti gumových stěrkových povrchů s různým barevným provedením a měřením tření a protiskluzových vlastností. Zkušenosti ukazují snížení otřesů a ochranu kloubů koní v hippoterapiích a rehabilitačních programech.
tags: #drcene #pneumatiky #and #kompostovani