Elektromobily jsou dnes čím dál běžnější i v našich končinách. Sice to ještě není v takové míře, jak by mohlo být, ale je znát, že elektromobilita je na vzestupu po celém světě. Roste i podíl výrobců elektromobilů. Elektromobil je vozidlo poháněné elektrickou energií především z baterií a/nebo palivových článků či solárních panelů. Nemá žádné komponenty, které běžně najdete u aut se spalovacím motorem, jako je výfukový systém, převodovka či zapalovací svíčky a spojka.
Pokud jste si mysleli, že je elektromobil a elektromobilita obecně výdobytkem moderní doby, budete překvapeni. Počátky elektromobilů sahají do 1. poloviny 19. století, kdy holandský profesor Sibrandus Stratingh zkonstruoval první auto na elektrický pohon. Předběhl dokonce i auta se spalovacím motorem, které z výrobní linky sjely až o dobrých 50 let později. Až do začátku 20. století elektromobily ale měly svou sériovou výrobu. Jedním z prvních bylo auto společnosti Baker Motor Vehicle. Její elektroauto mělo dojezd až 80 km a maximální rychlost 23 km/h.
V současnosti je jedním z nejznámějších výrobců elektromobilů Tesla, která je již jakýmsi symbolem elektromobility. Kromě toho je Tesla průkopníkem nových technologií a neustále zkouší netradiční pohony - např. auto na solární pohon. Ani další automobilky se ale nenechávají zahanbit a do své výroby zařazují i elektromobily. Elektromobily fungují na principu pohánění elektrickou energií. Jako zdroj je využíván zejména akumulátor. Co je elektromotor? Elektromotor je elektrický točivý stroj. Ten proměňuje elektrickou energii na mechanickou práci. Zdrojem elektrické energie je pak nejčastěji akumulátor umístěný ve vozidle. Podle akumulátoru, resp. jeho kapacity, se odvíjí také maximální dojezd na jedno nabití.
Technologie a klíčové komponenty elektromobilů
Mezi elektromotorem a akumulátorem se nachází invertor, který proměňuje napětí akumulátoru na napětí pro pohon elektromotoru. Velmi důležitou součástí elektromobilu jsou pak také baterie, které mají účinnost přes 90 %. Výhodou elektromobilů je nejen šetrnost k životnímu prostředí, ale také nízké náklady na provoz, jelikož ušetříte například za olej či pohonné hmoty. Pokud byste měli srovnat roční náklady na auto s elektromotorem a spalovacím motorem, které najede zhruba 30 000 km, jeden ujetý kilometr v elektromobilu vás bude stát zhruba 0,5 Kč. V autě se spalovacím motorem to budou asi 2 koruny a více podle úspornosti vozu.
V současnosti je asi největší nevýhodou elektromobilů jejich dojezd na jedno nabití. I když se technologie neustále žene dopředu, zatím na tom nejsou elektroauta, co se dojezdu týče, tak dobře jako klasická auta. Průměrný dojezd elektromobilu na jedno nabití se pohybuje mezi 200 až 300 km. To není moc v porovnání s běžným autem, které má s plnou nádrží dojezd až 900 km. Dobíjecí stanice skupiny ČEZ naleznete po celé ČR.
Historie, inovace a japonská stopa ve vývoji elektromobilů
Elektromobily mají image rychlých vozů, ale na počátku 20. století tomu tak nebylo. Jako moderní kolébku elektromobilů dnes díky Tesle považujeme Spojené státy a do popředí se rychle dostala Čína. Naopak se ale zapomíná, že za rozvojem moderních elektromobilů s lithiovými bateriemi stojí zejména Japonci. Vůbec první prototyp s těmito bateriemi ukázal Nissan už v roce 1991 a od roku 1996 se Nissan Prairie Joy EV v malém počtu prototypů také dostal na silnice. Za první produkční auto s lithiovými bateriemi se považuje Nissan Altra EV, kterého vzniklo 200 kusů. Sériovou produkci s už většími počty jako první zvládlo Mitsubishi i-MiEV v roce 2009, ještě ten rok následované Nissanem Leaf (ačkoliv se obvykle nesprávně uvádí opačné pořadí).
V období na konci 90. let a začátkem nového století vznikly spousty dalších japonských elektrických vozů, které měly jedno společné. Nebyly příliš zajímavé z pohledu řidiče. Japonsko tehdy myslelo i na to, jak udělat elektromobil atraktivnější. Pustila se do toho i tokijská univerzita Keio ve spolupráci s italským designovým studiem I.DE.A v Turíně. Profesor Hiroshi Shimizu chtěl dokázat, že elektromobil může být i velmi rychlý a luxusní křižník. Funkční prototyp se ukázal v roce 2001 a šokoval jak vzhledem, tak použitou technikou. Šlo totiž o osmikolový vůz s kompletně prosklenou kabinou, který dosahoval mimořádné rychlosti.
KAZ byl jedním z prvních aut, které použilo koncept tzv. skateboardové platformy. Celý podvozek byl jedním velkým hliníkovým rámem, ve kterém byly integrovány lithium-iontové baterie, měniče i komponenty odpružení. A také zde bylo osm elektromotorů, každý integrovaný v jednom kole. Každý měl výkon 55 kW, dohromady auto dávalo 440 kW. Auto se rozjelo až na 310 km/h a na stovku zrychlilo za 7 sekund. Baterie měla kapacitu 55 kWh a KAZ s ní měl při konstantních 100 km/h ujet asi 300 kilometrů. V roce 2002 dosáhl rychlosti 311 km/h na okruhu v Nardò.
Univerzita Keio pokračovala v práci a v roce 2004 představila Eliicu (Electric Lithium-Ion Car). Základ zůstal podobný, ale bylo vidět výraznější civilní charakter karoserie. Kabina byla čtyřmístná a druhý pár dveří se otevírá nahoru. Vozu zůstala skateboardová platforma a elektromotor v každém kole, avšak výkon se zvedl na 60 kW na každé kolo, což navýšilo celkový výkon na 480 kW. Hmotnost se podařilo srazit na asi 2,4 tuny a na stovku auto akcelerovalo za 4 sekundy. Tým Keio postavil dva funkční prototypy: rychlostní pro rekordy a silniční pro běžný provoz. Uokruhu Nardò dosáhl v roce 2004 ověřené maximální rychlosti 370 km/h a dojezd verze pro rekordy byl cca 200 km, pro běžný provoz až 320 km.
Vývoj prototypu stál kolem 320 000 dolarů. Profesor Shimizu měl ambiciózní plány: vyrobit limitovanou sérii 200 kusů pro komerční prodej. Projekt získal pozornost na nejvyšších místech, avšak zájemci o sériovou výrobu se nenašli a vznikly jen tři prototypy. V roce 2009 Shimizu založil SIM-Drive (Shimizu In-wheel Motor Drive) a začal nabízet technologii motorů v kolech a skateboardových platforem jako komerční řešení. Následovaly prototypy Sim-Lei (2011), Sim-Wil, Sim-Cel (2013) a Sim-Hal, které posouvaly nové způsoby pohonu. Zároveň firma pracovala na přestavbách produkčních aut na elektromobily za použití motorů v kolech.
Současné modely a budoucí trendy
Volvo EX30 demonstruje snahu o vysokou energetickou efektivitu a praktické služby. Dojezd exkluzivně kombinuje 335-475 km podle verze. Auto nabízí rychlé nabíjení a funkce jako zahřátí či ochlazení baterie před nabíjením, což zvyšuje efektivitu a komfort. Zajišťuje kompatibilitu s Apple CarPlay a integrovanými službami Google, které usnadňují navigaci a multimédia. Maximální výkon dosahuje až 428 kW v některých verzích a nabíjení z 10 na 80 % trvá přibližně 26 minut na rychlé stanici.
Uvnitř najdete vertikálně orientovaný infotainment displej a nové fyzické ovladače pro klimatizaci a hlasitost. SIM-Drive a Keio se svým dědictvím ukazují, že elektromobilita může být nejen efektivní, ale i zábavná a luxusní. Ve světě elektromobility hrají důležitou roli jak pokročilé baterie, tak inovativní pohony a párování s moderními informačními systémy.
Infografika a mapy
Tabulka s klíčovými údaji
| Model/Projekt | Rok | Hlavní charakteristika | Maximální rychlost | Dojezd |
|---|---|---|---|---|
| Baker Motor Vehicle | 1900s | První masivní elektromobil | 23 km/h | 80 km |
| Nissan Altra EV | 1990s | První produkční EV se lithiem | N/A | N/A |
| Mitsubishi i-MiEV | 2009 | První masová produkce EV | N/A | N/A |
| Keio Eliica | 2004 | Osmikolový supercar | 370 km/h | 320 km |
| Volvo EX30 | 2027 | Komplexní EV SUV | 428 hp (verze) | 335-475 km |
Závěrečné poznámky o vývoji
Elektromobily prošly od raných prototypů ke komplexním systémům s pokročilými bateriemi a výkonnými elektromotory. Japonci položili základyLithium-iontových baterií a skateboardových platforem, zatímco Tesla a další výrobci posunuli infrastrukturu a uživatelskou zkušenost. Budoucnost slibuje ještě větší dojezd, rychlejší nabíjení a hloubkovou integraci s mobilními a autonomními funkcemi, čímž elektromobilita získává na atraktivitích pro širokou veřejnost.
tags: #elektromobil #bile #pozadi