Moderní automobilový svět se neustále vyvíjí a s ním i estetické a technické požadavky na sportovní vozy. Jedním z trendů, který se v posledních letech stává stále výraznějším, je přechod od tradičních dvou koncovek výfukového systému k řešením se třemi koncovkami. Tento neobvyklý počet se objevuje u stále více modelů evropských i asijských automobilek, a to nejen u vrcholných supersportů, ale i u ostrých hatchbacků.
Od dvou koncovek k trojitému zakončení
Dříve byly dvě koncovky výfuku považovány za jasný signál výkonu a rychlosti vozu. Tento prvek sloužil jako vizuální identifikátor sportovního charakteru. Postupem času se však dvojité zakončení stalo běžnějším a objevovalo se i na méně výkonných modelech, čímž ztratilo svůj exkluzivní status. V reakci na tuto situaci začali výrobci hledat nové způsoby, jak odlišit své sportovní vozy, a trojité koncovky se staly jedním z řešení. Existuje však několik důvodů, proč se tento neobvyklý počet může stát novým standardem.
Příklady vozů s tříkoncovým výfukovým systémem
Trend tří koncovek výfuku se prosadil napříč různými segmenty automobilového trhu. Zde jsou některé z nejvýraznějších příkladů:
Toyota GR Corolla
Ostrá verze Toyoty Corolla, nazvaná GR Corolla, je poháněna přeplňovaným tříválcem G16E-GTS o objemu 1,6 litru. Spaliny z tohoto motoru jsou odváděny za zadní nárazník pomocí tří koncovek. Dvě z nich mají kulatý tvar, zatímco centrální koncovka je zploštělá. Toto řešení sice čelí kritice ze strany estétů, ale zároveň podtrhuje sportovní ambice vozu.
Honda Civic Type R
Honda Civic Type R je známá svým výstředním designem a tříkoncový výfukový systém tento dojem ještě umocňuje. Tři identické koncovky umístěné uprostřed zadního nárazníku ladí s celkovým nevšedním vzhledem vozu. Středový výstup navíc slouží jako rezonátor, který podporuje emotivní zvukový projev motoru a umocňuje jízdní zážitek.
Lexus LFA
Japonský supersport Lexus LFA je dalším příkladem asijské automobilky, která sáhla po nekonvenčním řešení výfukového systému. Desetiválcový motor vozu vypouští zplodiny trojúhelníkovým uspořádáním tří koncovek, které jsou umístěny uprostřed zadní části. Toto uspořádání nejenže dodává vozu unikátní vzhled, ale také pomáhá zlepšit aerodynamiku pod zadním difuzorem a přispívá k charakteristickému zvuku motoru.
Lamborghini Aventador S
Italský výrobce supersportů Lamborghini se inspiroval řešením Lexusu LFA a u faceliftu modelu Aventador S nahradil méně atraktivní výfukové potrubí trojitým "megafonem". Toto řešení zprostředkovává burácení atmosférického dvanáctiválce bez přeplňování a zdůrazňuje mohutný zvukový projev vozu, vycházející ze středu zadního nárazníku.
Ferrari F40
Ikonické Ferrari F40, vyráběné v letech 1987-1989, je jedním z nejstarších příkladů vozu s tříkoncovým výfukovým systémem. Podobně jako u Hondy Civic Type R, i zde se jedná o odlišně dimenzovanou středovou trubku, která odvádí zplodiny z obtokového ventilu dvou turbodmychadel. Téměř třílitrový osmiválec však ve skutečnosti využívá dva hlavní výfuky.
Ferrari 458 Italia
Moderní poctou modelu F40 je Ferrari 458 Italia. Tento supersport z roku 2009 zakončuje výfukové svody třemi koncovkami, přestože původně z motoru vedou čtyři výfukové cesty, které se pod vozem spojují do centrální koncovky. Atmosférický osmiválec vozu dosahuje výkonu 425 kW (578 koní).
Mercedes-AMG GT R
Mercedes-AMG GT R disponuje středovou koncovkou výfuku, kterou doplňují další dvě skryté koncovky po stranách difuzoru. Tato konfigurace umožňuje vozu produkovat ohlušující zvukový projev s výkonem 430 kW (583 koní), přičemž dva skryté výstupy směřují dolů do země.
McLaren Senna
U McLarenu Senna jsou výfuky umístěny téměř svisle a jejich uspořádání je navrženo tak, aby nenarušovalo proudění vzduchu přes masivní zadní křídlo. Mimoevropské verze mohly být vybaveny dvojitým řešením, ale evropské verze musely kvůli hlukovým limitům doplnit třetí koncovku s dodatečným tlumičem, který omezuje zvukový projev čtyřlitrového osmiválce.
Mitsubishi Minica Dangan ZZ
Miniaturní Mitsubishi Minica Dangan ZZ, vyráběné od roku 1989, bylo ve své vrcholné specifikaci s přeplňovaným motorem a pěti ventily na válec, vybaveno i více výfukovými koncovkami, což naznačuje snahu o maximalizaci výkonu i u menších vozidel.
Výfukové systémy Akrapovič pro Ferrari
Společnost Akrapovič, renomovaný slovinský výrobce sportovních výfukových systémů, nabízí pro vozy Ferrari a další sportovní komponenty špičkové kvality. Jejich výfuky jsou navrženy na míru konkrétním modelům Ferrari, včetně Ferrari 488 GTB/488 Spider, Ferrari F8 Tributo/Spider a Ferrari 296 GTB/GTS. Cílem inženýrů Akrapovič je dosáhnout maximálního výkonu a jedinečného zvukového projevu.
Kategorie GT3 a vývoj výfukových systémů
Ve světě motorsportu, zejména v kategorii GT3, hraje výfukový systém klíčovou roli nejen z hlediska výkonu, ale i aerodynamiky a zvuku. Pravidla GT3, spravovaná FIA, vyžadují, aby vozy vycházely z masově vyráběných silničních modelů. Ačkoli se základní motorizace může lišit, výkon všech vozů GT3 je regulován pomocí tzv. "balance of performance" (BoP), které omezuje výkon, hmotnost a aerodynamiku, aby se zabránilo dominanci jednoho výrobce. V této kategorii se často setkáváme s různými konfiguracemi výfukových systémů, které jsou optimalizovány pro závodní podmínky.
Vývoj výfukových systémů pro vozy GT3 zahrnuje i specifické požadavky na zvuk, který může být ovlivněn počtem a uspořádáním koncovek. Například u McLarenu Senna bylo nutné upravit výfukový systém pro evropský trh tak, aby splňoval hlukové limity, což vedlo k přidání třetí koncovky s dodatečným tlumičem.
Externí regulace výfukových klapek pro všechna vozidla vybavená v sérii klapkami ve výfuku.
V kontextu GT3 se často setkáváme s vozy, kde motor je umístěn za kabinou, což je doména sportovních vozů. Dále se rozlišuje umístění motoru vpředu před kabinou, nebo za zadní nápravou. Tyto konfigurace, spolu s různými typy náprav a podvozků, ovlivňují celkové jízdní vlastnosti a ladění výfukového systému.
V rámci GT3 existuje široká škála vozidel, která se liší nejen motorizací a konstrukcí, ale i cenou a historickým kontextem. Například Ferrari 458 Italia GT3 '13 je závodní verze, která se poprvé objevila v roce 2011 a navazuje na tradici osmiválcových vozů Ferrari. Tento model byl navržen zcela od základu, s využitím hliníkových komponentů pro šasi, karoserii a motor, což přineslo zlepšení torzní tuhosti oproti předchozímu modelu.
Pravidla pro homologaci vozů GT3 se také vyvíjejí. Od roku 2018 je například vyžadován minimální počet vyrobených kusů v určitém časovém období, aby se zabránilo vzniku tzv. "GT3 prototypů". Toto opatření zajišťuje, že vozy kategorie GT3 jsou skutečně odvozeny od produkčních modelů.
Vliv třech koncovek výfuku na výkon, zvuk a estetiku vozů Ferrari a dalších sportovních automobilů je nepopiratelný. Tento trend ukazuje, jak výrobci neustále hledají nové způsoby, jak inovovat a odlišit své produkty na stále konkurenčnějším trhu.