Ford s automatickou převodovkou: technické parametry, recenze a srovnání

Atraktivní liftback střední třídy od Fordu je zajímavou alternativou k masově prodávaným vozům koncernu VW. Již na první pohled nabízí slušnou dávku originality a v neposlední řadě také velmi slušné jízdní vlastnosti. Ford Mondeo patří mezi pohledné vozy, které budí respekt již na první pohled. Přední část ve stylu Aston Martin se již definitivně zabydlela v korporátním designu Fordu a je nepřehlédnutelnou součástí automobilu. Je to dáno zejména masivní maskou chladiče se žraločím vzhledem. Atraktivně rovněž působí diodový pás pro denní svícení ve spodní části světlometů. Námi zkoušený model byl navíc vyšperkován výbavou ST-line, která Mondeu dodává ještě větší šmrnc, než standardní provedení. ST-line charakterizuje označení výbavy na blatnících a také pozměněný přední a zadní nárazník. Líbivá je i dvojice chromovaných koncovek výfuků. Při bližším zkoumání však odhalujeme, že nejsou pevnou součástí vlastního výfuku, ale slouží pouze na okrasu. Obrovská devět­nastipalcová kola testovaného vozu jsou naopak jasným potvrzením solidní jízdní stability. Interiér je spíše konzervativně pojatý, nečekejte tedy kdovíjakou extravaganci. Palec nahoru zaslouží zejména skvělá pozice za volantem, který lze nastavit do ideální polohy. Jednotlivé přístroje jsou přehledné, výhradu máme snad jen proti množství tlačítek na volantu. Novinkou uvnitř je přepracovaný infotainment SYNC 3. Má lepší grafiku a větší ovladače, takže práce s ním je příjemnější než dříve. Systém navíc reaguje rychleji. Chybí snad jen hardwarová tlačítka pro hlavní položky nabídky.

Na předních sedadlech je v oblasti prostoru vše v pořádku. Vzadu je místa při porovnání s hlavními konkurenty o něco méně. Týká se to hlavně prostoru v oblasti hlavy a to kvůli svažující se střeše. Náladu zlepší praktický zavazadelník. Chlubí se sice pouze průměrným objemem 541 litrů, avšak jeho využitelnost je velmi dobrá. To má na svědomí především pětidveřové uspořádání (liftback), jenž poskytuje mimořádně dobrý přístup do kufru. Pod kapotou námi testovaného vozu se nacházel vznětový čtyřválec 2.0 TDCi. Jedná se o prostřední variantu s nejvyšším výkonem 132 kW při 3500 ot/min a největším točivým momentem 400 Nm. Výkonový potenciál testovaného vozu je dostatečný a motor autu poskytuje solidní dynamiku. Zrychlení na 100 km/h zvládne auto za 9,3 sekundy a maximální rychlosti činí 221 km/h.

Velmi nás zajímalo, jak se na jízdní charakteristice projeví dvouspojková šestistupňová převodovka PowerShift, která je poměrně novou chloubou Fordu. Musíme uznat, že se rychlostí řazení hravě vyrovná konkurenčnímu DSG. Pochvalu zaslouží i za jemnost řazení a také intuitivní chování prakticky při jakémkoliv jízdním stylu řidiče. Trochu nešťastné je snad jen samotné ovládání voliče. Snadno totiž dojde k záměně při volbě jednotlivých režimů.

A jaká je ekonomika provozu? S naftovou čtyřkolkou jsme mimo město jezdili za 6 l/100 km, což není vůbec špatné. Ve městě pak počítejte se spotřebou kolem 7,0 l na sto kilometrů. Jízdními vlastnostmi byla předchozí generace Fordu Mondeo pro ostatní automobilky opravdovým benchmarkem. Chlubila se skvěle vyváženým podvozkem a přesným řízením s dobrou zpětnou vazbou. Někdy je totiž složité poznat samotné limity podvozku. Přisuzujeme to pohonu všech kol zkoušeného modelu, který zajišťuje standardní viskózní spojka Haldex. Svůj podíl na tom bezesporu má i relativně těžký motor nad přední nápravou. Auto však stále překvapuje perfektním držením stopy v zatáčkách, ze kterých jsou cítit sportovní geny. Je to dáno i díky tužšímu odpružení, které je součástí výbavy ST-line. I přesto si ale podvozek zaslouží pochvalu za mimořádnou schopnost filtrovat nerovnosti. Pohon všech kol pomůže v náročných zimních podmínkách, na nějaké precizní driftovací schopnosti však zapomeňte. Haldex zkrátka neurazí ale ani neohromí.

Pro Ford to byla jasná volba rozumem. Pochvalu si zaslouží brzdy, které jsou účinné a nevadnou ani při opakovaném brzdění. Ford Mondeo 2.0 TDCi AWD s automatickou převodovkou PowerShift reprezentuje všestranný rodinný automobil v praktické a zároveň pohledné karosérii liftbacku. Přestože výbavový stupeň ST-line nenabízí takové množství moderních prvků jako Titanium, může se pochlubit atraktivním vzhledem. Jízdní vlastnosti jsou již tradičně špičkové a prostřední výkonová varianta dieselu rozhodně také nezklame.

Porovnání s dalšími MPV a praktické souvislosti

Nejvyšší točivý moment a objem kufru u Ford Galaxy a Ford S-Max ukazují, že v segmentu velkých MPV jde primárně o praktickou volbu pro rodiny s větším počtem členů a nákladu. Základní objem zavazadlového prostoru je 700 litrů, max. objem se sklopenými sedadly dosahuje 2339 litrů u Galaxy a 2200 litrů u S-Max. Při sedmi sedadlech zůstává Galaxy s 300 litry na zavazadla, S-Max má 285 litrů. Po sklopení všech zadních opěradel Galaxy nabízí enormní prostor 2339 litrů a S-Max 2200 litrů. U moderních HEV verzí nedochází k významnému snížení využitelného kufru. Praktická tabulka objemů ukazuje, že Galaxy je stěhovák, zatímco S-Max klade důraz na agilitu a prostor v první a druhé řadě.

Pokud jde o tažnou sílu, oba modely nabízejí obdobné možnosti, s maximální tažnou kapacitou až 2000 kg u moderních verzí. Průřez motorizací ukazuje, že v nabídce dominují vznětové motory EcoBlue a starší TDCi spolu s hybridními variantami 2.5 Hybrid. Benzinové EcoBoost a tradiční 2.0 EcoBoost po modernizaci ustoupily kvůli emisím, avšak na trhu se stále vyskytují v různých konfiguracích. Doporučené motorizace pro Galaxy a S-Max směřují k EcoBlue 2.0 a k 2.5 Hybrid pro hybridní provoz, přičemž spotřeba se u dlouhých cest pohybuje kolem 6,5-7,0 l/100 km nafta a 5,5-6,5 l/100 km pro hybridy v závislosti na stylu jízdy.

V praxi je třeba rozlišovat také převodovky. PowerShift a Aisin jsou zástupci dvou-dvouspojkové varianty pro některé motorizace, zatímco u hybridních verzí najdeme plynulou e-CVT. Zákazníci s dlouhými cestami ocení komfort a klid, zatímco ti, kdo hledají sportovnější charakter a agilitu ve městě, mohou preferovat S-Max s dynamičtější jízdu. Moderní HEV verze nabízejí bezesplňový provoz a jistou racionalitu provozu bez nutnosti častého dobíjení ze sítě.

Doporučení a tipy pro výběr

Většina 4-5 let starých vozů na trhu ojetin dominují spolehlivé naftové EcoBlue a hybridní varianty. Pro Galaxy se doporučuje 2.0 EcoBlue 110-140 kW pro dobrý kompromis mezi výkonem a spotřebou, zatímco pro S-Max je vhodná 2.5 Hybrid s výkonem 140 kW pro městský i dálniční provoz. Benzinové varianty 1.5 EcoBoost a 2.0 EcoBoost po emisních omezeních ustoupily, nicméně mohou být stále k dispozici.

Krátká statistika a praktické poznámky

Ford Galaxy třetí generace se na trhu čtyř‑pětiletých ojetin vyskytuje zejména s modernizovanými vznětovými motory 2.0 EcoBlue (110 kW, 140 kW) spojenými s osmistupňovou automatickou převodovkou a volbou pohonu 4x4. Vrcholem nabídky byl výkon 2.0 EcoBlue Bi-Turbo 177 kW. V posledních letech dominuje hybrid 2.5 Hybrid o výkonu 140 kW. Ford S-Max druhé generace má identickou motorovou paletu, avšak díky nižší stavbě karoserie působí mrštněji a zlepšuje dynamiku. Doporučená motorizace pro S-Max je 2.5 Hybrid, případně 2.0 EcoBlue 110-140 kW pro verzi s vysokou efektivitou.

Pokud zvažujete nákup ojetého MPV pro rodinu s více dětmi, je třeba počítat s tažnou kapacitou, která je u obou modelů solidní a různě variabilní podle verzí. Případná půjčka 1-2 roky starého vozu s výbavou HEV je skvělou volbou pro dlouhé cesty a městský provoz. Elektronická výbava a kvalita dílů je obecně na vysoké úrovni, avšak doporučujeme prověřit stav rozvodů a komponentů u starších exemplářů.

Výběr mezi Galaxy a S-Max by měl vycházet z priorit: Galaxy pro maximalní prostor a komfort ve třetí řadě, S-Max pro agilitu a sportovnější charakter řízení. Oba modely sdílejí technický základ, a proto se volba často zkulturňuje na základě preferencí vnitřního prostoru a vzhledu vozu.

tags: #ford #s #automatickou #prevodovkou