Havarijní plán je souhrn preventivních opatření, která mají zajistit bezpečnost obyvatelstva, životního prostředí a majetku při havárii či jiné mimořádné události. V kontextu zákona o vodách a vyhlášky č. 450/2005 Sb. se jedná o písemný dokument, který podrobně popisuje postupy od prevence po zneškodňování následků havárie.
Co je havarijní plán a pro koho je určen
Havarijní plán je písemný dokument, vypracovaný podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s nimi ve větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Zpracování a schválení plánu probíhá ve spolupráci s vodoprávním úřadem a správcem povodí.
Havarijní plány dělí se na objekty a území. Objektový havarijní plán řeší konkrétní objekt, např. sklad nebezpečných látek, výrobní provoz apod. Územní havarijní plán se týká celého území kraje, okresu či jiné oblasti a je součástí krizového plánu kraje.
Náležitosti a obsah havarijního plánu
Havarijní plán obsahuje vymezení uceleného provozního území a údaje o uživateli závadných látek (jméno, adresa, identifikační číslo), případně údaje o vlastníkovi, nájemci či provozovateli. Dále zahrnuje:
- seznam závadných látek se identifikací a vlastnostmi podle přílohy vyhlášky,
- seznam zařízení, ve kterých se závadné látky nakládají, včetně technických parametrů a dokumentace odvodnění,
- popis možných cest havarijního odtoku a ohrožených objektů,
- preventivní opatření technická i organizační (druh, množství, místo uložení),
- postup po vzniku havárie: bezprostřední odstraňování, hlášení, zneškodňování a odstraňování následků,
- zásady ochrany práce a bezpečnosti při havárii,
- personální zajištění činností a kontakt na odpovědné osoby,
- adresy a kontakty na všechny spolupracující subjekty (hasiče, policie, správce povodí, vodoprávní úřad, ČIŽP, zdravotnickou službu, orgány veřejného zdraví, odpovědné orgány k vodním nádržím a tokům, vlastníka či provozovatele kanalizace atd.),
- způsoby hlášení havárií a vedení záznamů o hlášeních,
- kvalifikace a postupy školení a výcviku zajišťující rozvoj potřebných odborných způsobilostí,
- umístění kopií havarijního plánu a způsob jejich zajištění pro rychlý přístup v případě havárie.
Mezi specifické náležitosti patří popis technického zabezpečení stavby, omezení používání závadných látek dle stavebního povolení, postup při provozu dopravních prostředků a mechanizace a postupy po vzniku havárie včetně evidence a dokumentace výsledků kontrol.
Kategorie a rozsah nakládání
Podle vyhlášky se závadné látky dělí podle množství a formy na látky v kapalném skupenství nad 1000 l (včetně) a v pevném skupenství nad 2000 kg (včetně) pro havarijní plán ve větším rozsahu. Odhaduje se i vyšší nebezpečí pro povrchové a podzemní vody v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v záplavových územích a blízkosti kanalizací.
Pokud se jedná o uhlovodíky ropného původu jako pohonné hmoty při provozu dopravních prostředků a při aplikaci hnojiv či přípravků na ochranu rostlin, nejsou havarijní plány nutné pro dané látky ve větším rozsahu podle definice vyhlášky.
Postupy a odpovědnosti
Uživatel závadných látek je odpovědný za to, aby látky nevnikly do vod a neohrozily prostředí; řídí se výstražnými symboly na obalech a pokyny pro bezpečné zacházení. Kontrolní systémy pro zjišťování úniku se budují a provozují jedním nebo více způsoby, jako je technické zjištění těsnosti, monitoring okolí, měření množství závadné látky v zařízení a senzorická kontrola.
Ke zkouškám těsnosti a kontrole uvádí vyhláška přesné požadavky na odborně způsobilou osobu a postupy pro zpracování předpisů. Aktualizace havarijního plánu je vyžadována po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost plánu, a vyžaduje se podání aktualizací vodoprávnímu úřadu.
Schválení, uložené kopie a monitorování
Ke schválenému havarijnímu plánu se připojí kopie pravomocného rozhodnutí vodoprávního úřadu. Plán musí být uložen na místě dostupném v případě havárie. V rámci monitoringu a hodnocení výsledků zásahů se sleduje účinnost zásahu prostřednictvím cíleného monitoringu jakosti vod a horninového prostředí po celou dobu prací a na základě poznatků z vyšetřování.
Ukázková skladba vizuálního doplnění
Infografika a vizuální prvky mohou pomoci pochopit strukturu havarijního plánu, vztah mezi uceleným provozním územím, látkami a kontakty na zúčastněné orgány. Dále lze zahrnout mapu rizik vodních zdrojů, znázornění schématu postupu při havárii a diagramy odvodnění a kanalizace.
V praxi mohou být součástí článku i tabulky s údaji o konkrétních látkách, množstvích, zařízeních a kontaktech, avšak pro maximalizaci přehlednosti lze tabulku uvést jako součást doprovodné části dokumentace.