Od 1. ledna 2025 mohou lidé s poruchou autistického spektra v Česku poprvé oficiálně získat řidičské oprávnění - i když zatím jen za určitých podmínek. V tento den totiž vstoupila v platnost novela vyhlášky č. 277/2004 Sb., která stanovuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
Za změnou stojí především aktivita samotných autistů. Na celém procesu se výrazně podílela A-komunita, sdružení lidí na spektru, které dlouhodobě usiluje o rovná práva. O připravované vyhlášce jsme se dozvěděli až na jaře roku 2024 - a to pouze v rámci procesu posuzování dopadů zákonných změn (tzv. RIA). Z tohoto posuzování jsme však byli následně vyloučeni. A z tvorby samotného návrhu jsme byli vyloučeni úplně. Ministerstvo nás jako autisty, kterých se změna přímo týká, k připomínkování vůbec nepřizvalo - k procesu jsme se mohli dostat pouze nepřímo, prostřednictvím Unie zaměstnaneckých svazů, jejímž členem je organizace Adventor.
Problémem ale nebylo jen naše vyloučení - samotný návrh měl i řadu zásadních nedostatků. Samo ministerstvo přiznalo, že ohledně části věnované autismu „bližší specifikace konkrétní legislativní úpravy nebyla dosud vydiskutována“. To je přesně to, na co upozorňujeme už roky. Až na konci července 2024 jsme byli zapojeni do vnitřního připomínkovacího řízení. To znamená, že nejpozději v příštím roce bude nutné vyhlášku znovu upravit - a v části týkající se autismu dokonce velmi zásadně. V MKN-11 už totiž neexistují pojmy „pervazivní vývojové poruchy“ ani „Aspergerův syndrom“.
Pokud se vyhláška této změně nepřizpůsobí, omezení řidičského oprávnění se nově dotkne i lidí s ADHD, s poruchami řeči a dalších skupin. V říjnu 2024 jsme byli zapojeni do mezirezortního připomínkovacího řízení. Zároveň jsme odmítli plošnou povinnost „odborného vyšetření“ před autoškolou - podle nás by ho měl lékař nařídit pouze při konkrétních pochybnostech. Původní návrh totiž počítal s tím, že řidičské oprávnění mohou získat pouze lidé s Aspergerovým syndromem, čímž by byli z možnosti řízení vyloučeni všichni s jinými formami autismu, například s atypickým autismem.
Za nejproblematičtější považujeme povinnost lidí na spektru absolvovat povinné vyšetření u klinického nebo dopravního psychologa každých pět let. Pokud by vznikly jiné potíže ovlivňující schopnost řídit, měl by vyšetření doporučit lékař individuálně, stejně jako u kohokoli jiného. Takový přístup považujeme za formální a neodůvodněný.
Po schválení nové vyhlášky mezi autisty panovaly obavy, jak bude stát postupovat u těch, kteří řidičské oprávnění získali dříve - například mají diagnózu z minulosti, od soukromého lékaře, nebo o ni teprve uvažují. Platí, že za takovou situaci stát nikoho postihovat nemůže. Lékař může stanovit omezení, např.
Autorka článku Bára Blackie, členka A-komunity, můžete potkat také v diskusním panelu Autismus u žen na naší 6. Autistické konferenci. Diskusi bude moderovat psycholožka Markéta Kavanová. Další článek na téma řidičské průkazy a autisté si budete moci přečíst v nové ročence ATYP Speciál č.5, která bude pokřtěna na Autistické konferenci. Poté si ji budete moci zakoupit na e-shopu ATYPpress.cz. Na e-shopu můžete zakoupit i vstupenky na konferenci, ale zbývá posledních deset.
Event na FB 6. Stále více osob s poruchami autistického spektra (PAS) se obrací na Národní ústav pro autismus (Nautis) s tím, že by rádi žádali o řidičské oprávnění. To jim v současné době zakazuje vyhláška č. 72/2011 Sb., která stanovuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Podle Nautisu je ale vyhláška směrem k lidem s PAS diskriminující a nesystémová.
Problém je podle něj v tom, že ne každý autista je stejný a některé lehčí formy této diagnózy neznamenají, že je člověk nebezpečný sobě nebo okolí a že nezvládne současný provoz. Magdalena Thorová, ředitelka Nautisu nám k tomu řekla: „Není možné se na autisty dívat pohledem filmů, které je často zobrazují dost nereálně. Požadujeme změnu vyhlášky tak, aby každý s diagnostikovanou poruchou autistického spektra měl možnost absolvovat individuální vyšetření u dopravního psychologa, který by mu následně vydal (nebo nevydal) potvrzení pro obvodního lékaře a tedy i pro autoškolu.
Stává se, že ti, kteří tuší, že by mohli lehčí PAS mít, na diagnostické vyšetření nejdou, protože se bojí, že přijdou o řidičák. Kvůli tomu si pak zavírají cestu k následným službám, například psychoterapeutickým či sociálním. Na problematiku osob s diagnostikovaným PAS jsme se zeptali také Petra Vomáčky z Besipu, který nám potvrdil, že řidiči s touto diagnózou v dnešní době existují a na silnicích je možné je potkat. „Víme o několika případech řidičů, kteří i přes diagnózu řídí. Nutno ale říct, že existuje celá řada medicínsky zdravých osob, kteří by za volantem spíše neměli co dělat, než tito autisté,“ řekl nám Petr Vomáčka.
Jak je možné, že někteří i přes vyhlášku a svou diagnózu řídí, nám vysvětlila Magdalena Thorová. „Řada lidí neměla PAS diagnostikovaný v době, kdy o řidičák žádala. Někteří pak zatajili svou diagnózu a v některých případech je možné, že obvodní lékař, který vydává potvrzení pro autoškolu, neví, že toto omezení ve vyhlášce je, či že autismus spadá pod pervazivní vývojové poruchy."
Dle tiskové zprávy Nautisu jsou tací dokonce i profesionálními řidiči. Upravení vyhlášky, které by osoby s PAS přesunulo z kategorie „nezpůsobilý pro řízení motorových vozidel“ do kategorie „lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření“ velmi usnadnilo léčbu těchto lidí a jejich běžný a plnohodnotný život. Nautis požaduje změnu vyhlášky po ministerstvu zdravotnictví, které se pro ČTK vyjádřilo v tom smyslu, že pokud se na případné změně shodnou odborníci, je připraveno se touto věcí zabývat.
Poruchy autistického spektra mají velké množství příznaků a u osob takto postižených jsou nejčastějšími příznaky neustále se opakující vzorce chování, nesnadná komunikace s okolím či velmi specifické zájmy. To ale podle Nautisu rozhodně neznamená, že takový člověk nezvládne řídit. V současné době je v Česku asi 4000 lidí s PAS těžké formy a až 200 000 lidí s PAS lehké. Český knedlík autistu nepozná, dokud nemá fakt těžkou formu poruchy. Autista považuje za neslušné někoho vytroubit, nelepí se vám za zadek, nebliká na vás když se loudáte obcí 60km/h, nebojí se najet na kruháč a neukáže vám fakovák. To je dnes nějaká nadprávo řídit i při indispozici?
Nepřestávejme srovnávat rizika a práva; otázkou zůstává, jak zajistit bezpečný provoz a zároveň respektovat důstojnost a práva lidí s PAS, kteří často žádají o individuální posouzení a možnost získat řidičské oprávnění na základě odborného vyšetření.
