Ing. Karel Říha Josef Karel Říha: Profil architekta a urbanisty mezi mezníky české moderní architektury

Po vystudování pražské techniky pracoval ing. arch. Josef Karel Říha v letech 1917-18 v ateliéru Jana Kotěry, pak se stal úředníkem Státní památkové péče a od roku 1923 byl samostatným projektantem. Byl také redaktorem Socialistických listů, výtvarného sborníku Život, Lidových novin a od konce dvacátých let často přispíval do architektonických časopisů (nejvíce Stavba, Stavitel a Architekt SIA).

Rané období a raná tvorba

V 20. letech se Říha věnoval především návrhům obytných budov (typové rodinné domy vystavěné v řadě sídlišť Podkarpatské Rusi, činžovní domy v Ostravě, Plzni, Praze) i budovám veřejným (kancelářský a obchodní dům společnosti Ferra, Palác Báňské a hutní společnosti s Divadlem Vlasty Buriana, které bylo umístěné v suterénu).

V roce 1931 zvítězil v soutěži dělnického spolku Včela na nájemní domy s malými byty. Zřejmě nejznámější stavbou je architektova vlastní vila v ulici Nad Santoškou v Praze uváděná v dobových časopisech jako příklad moderní architektury. Mimoto se Říha věnoval instalacím desítek výstav včetně státních expozic předválečného Československa v zahraničí.

Vliv Kotěry a redakční činnost

Ve 20. letech spolupracoval se slavným architektem Janem Kotěrou; občasně vypomáhal mladý Karel Honzík v jeho ateliéru v roce 1927. Komplexní pojetí plánování měst se projevilo v první souhrnné a ve své době zásadní práci. Vypracováním textu „Město a upravovací plán“ (1932) pověřil Ústav pro stavbu měst při Masarykově akademii práce právě J. K. Říhu a O. Fierlingera, kteří redigovali texty odborníků z nejrůznějších oborů.

Vznikl tak stručný přehled metodiky a dobové techniky tvorby regulačních plánů, plánování měst a jejich okolí a příslib plánů regionálních. Již nechybí kapitoly o rekreaci, zelených plochách či ochraně přírodních památek.

Urbanismus a krajinné plánování

Ve druhé polovině 30. let se Josef Karel Říha zaměřoval ještě více na problematiku rozvoje venkova, vesnice a regionálního plánování. Mimoto stále seznamoval čtenáře odborných periodik s urbanistickými aktualitami v západní Evropě. V roce 1948 vydal jedinečnou knihu „Země krásná: kniha o přírodě, civilisaci a plánování“ (největší část knihy sepsal v letech 1943-44).

Kniha je vlastně úvodem do krajinného plánování, zabývá se historickými souvislostmi, geologií, ve velké míře botanikou a geobotanikou, technickým vývojem, ale také zahradní a parkovou architekturou, urbanismem, prostorovým plánováním, estetickými a etickými hodnotami přírody i ochranou přírody. Takto široce pojatou a vědecky podloženou naukou o krajině Říhova kniha předčí i „Obytnou krajinu“ Ladislava Žáka.

Postklasické období a veřejné projekty

Z poválečné tvorby je známo jen málo realizací, víme zatím jen o přestavbě domu u Hybernů pro výstavní účely (1938-49) nebo o realizaci Motolského krematoria (1951-54) - ovšem bez zamýšlených parkových úprav. Zřejmě posledním větším projektem architekta byla studie rekreace na Berounsku v polovině 60. let. Oficiálních poct se architektu Říhovi dostalo až na konci 60. let, kdy byl znovu přijat do Svazu architektů a vyznamenán k 50. ročníkům.

Významné realizace a soutěže

Mezi významné realizace patřily: Rodinné domy na Podkarpatské Rusi, 20. léta; Činžovní dům, Moravská Ostrava, 1922; Domy pro státní zaměstnance v Plzni, před 1927; Kancelářský a obchodní dům společnosti Ferra v Praze-Nové Město (Na Florenci 3), 1926-1928; Divadlo Vlasty Buriana v suterénu paláce Báňské a hutní společnosti, Lazarská 7, Praha-Nové Město, 1930; Nájemní domy, bývalé náměstí Družby 3 a 4, Praha-Bubeneč, 1929-1930; Soutěžní návrh regulačního plánu Horní Sihotě v Trenčíně, 1931; Soutěžní návrh regulačního plánu města Strakonic, 1931; Soutěžní návrh nájemních domů s malými byty pro dělnický spolek Včela, Praha, 1931; Rodinný dům, Na Hanspaulce 15, Praha-Dejvice, 1934.

Další významné práce zahrnují soutěžní návrh regulačního plánu města Mukačeva (asi 1934) a soutěžní návrh velkotržnice v Praze (cca 1935). Instalace Hospodářské výstavy, 1939; Kancelářská budova Báňské a hutní společnosti, Vladislavova 4, Praha-Nové Město, 1939-41; S Harpovými spolupracemi: projekt k přestavbě domu u Hybernů na výstavní palác, Hybernská, Na Příkopě a náměstí Republiky, Praha-Nové Město, přestavba 1938-1939 a 1945-1949.

Odkazy a prameny

Veřejně dostupné články a bibliografické záznamy uvádějí: ŘÍHA, J. K. O vzniku a vyhlídkách moderní architektury (Život, 1921); ŘÍHA, J. K. Činžovní domy v Moravské Ostravě (Stavitel, 1922); ŘÍHA, J. K. Za Janem Kotěrou (Stavba, 1923); ŘÍHA, J. K. Za reformu bydlení a stavby obytných domů (Stavba, 1925); ŘÍHA, J. K. O stavebních zákonech (Stavitel, 1928); ŘÍHA, J. K. Obchodní a kancelářský dům S. A. Ferra v Praze (Stavitel, 1928); ŘÍHA, J. K. K soutěži na všesportovní stadion v Bráníku (Stavitel, 1929); ŘÍHA, J. K. Stará Praha v novém regulačním plánu (Stavitel, 1929); ŘÍHA, J. K. Budova úřední Báňské a hutní společnosti v Praze (Architekt SIA, 1930); ŘÍHA, J. K. Kancelářská budova Báňské a hutní společnosti v Praze (Stavitel, 1931); a další články do Stavitele, Stavitele a Architekt SIA.

Schéma: Vývoje urbanistického plánování v čase podle Říhy

Vznikla tak komplexní obraz J. K. Říhy jako významné osobnosti české architektury a urbanismu 20. století, propojující projektantskou praxi, teoretické práce a popularizační činnost v časopisech a expozicích.

Další bibliografické a ediční zdroje zahrnují portréty v pracích F. Honzáka a A. Kubíčka, stejně jako encyklopedické zápisy Vlčka a dalších autorů uvádějících Říhu mezi významné osobnosti moderní české architektury.

V textu citované objekty a díla

  • Nájemní domy pro dělnický spolok Včela, Praha, 1931
  • Rodinné domy na Podkarpatské Rusi, 20. léta
  • Divadlo Vlasty Buriana, suterén paláce Báňské a hutní společnosti, 1930
  • Kancelářský a obchodní dům společnosti Ferra, Na Florenci 3, Praha-Nové Město, 1926-1928
  • Budova Báňské a hutní společnosti, Vladislavova 4, Praha-Nové Město, 1939-41
  • Studie rekreace na Berounsku, 60. léta

tags: #ing #riha #dekra