„Proč si při výrobě jízdních kol na malém městě konkurovat, když můžeme spolupracovat?“ řekli si na podzim 1895 zakladatelé firmy Laurin & Klement. První introvertní, ale kreativní technik, druhý cholerický knihkupec. Zdaleka je nespojovala jen vášeň pro cyklistiku. Přes naprostou rozdílnost povah se skvěle doplňovali a až do konce života zůstali nejbližšími přáteli.
Na rozdíl od jiných slavných dvojic, pocházeli oba čeští průkopníci z podobně skromných poměrů a vypracovali se vlastní pílí. Václav Laurin, narozený 27. září 1865 ve vesnici Kamení u Turnova, vyučený strojním zámečníkem, sbíral zkušenosti doma i v Německu a do Mladé Boleslavi přišel s plánem vyrábět jízdní kola. Totéž měl v úmyslu tamní knihkupec Václav Klement, nadšený propagátor cyklistiky, selfmade-man z Velvar, narozený 16. října 1868.
Osudový dopis a vznik společného podniku. Právě Klement předal ve třicátých letech minulého století archívu Národního technického muzea cennou dokumentaci - dopis reklamující jízdní kolo Germania 6, který ukazuje adresu k reklamaci a jazykovou aroganci odpovědi. Inspirovalo to mladoboleslavské cyklisty k myšlence: Budou si kola opravovat sami a třeba je časem i vyrábět pod vlasteneckým označením Slavia! Ostatně Klement již nabízel k prodeji velocipedy zahraničních značek a srovnával se slavnou dvojicí Rolls-Royce, i když šlo o jiné obory.
Spojili síly a do konce života zůstali přáteli. Klement osobně propagoval technickou novinku a na velocipedu značky Slavia objížděl dlužníky. Laurin pracoval v dílně na obráběcích strojích, klíčový byl důraz na dílenské zpracování, kvalitní materiály a elegantní lak. Společnost Laurin & Klement už před více než 100 lety poskytovala dvouletou písemnou záruku a nabízela splátkové prodeje s právem na vrácení bez penalizace.
Po průkopnickém období přišel čas na rozšíření činnosti. Václav Klement stimuloval poptávku sepsáním Příruční knihy pro cyklisty a po návštěvě Paříže v roce 1898 rozhodl o vývoji vlastního motocyklu. Laurin navrhl motocykl s motorem v rámu, ovládacími prvky na řídítkách a elektromagnetickým zapalováním, čímž se stal jedním z průkopníků na evropské scéně. Do dílny se pracovalo dlouho do noci, Laurin platil pád při zkouškách vyraženými zuby.
Houževnatost a neodbytnost charakterizovaly i Klementa, který se rozhodl vyrazit za zahraničními objednávkami. Z Německa přivezl objednávky na 35 kusů, v Anglii získal podpůrného obchodníka Hawetsona, který objednal 150 strojů po krátké domluvě a ukázal tak mezinárodní potenciál firmy.
V té době už Klementovo novomanželství přesměrovalo jeho energii k roli obchodního a organizačního motoru firmy. Laurin naopak pokračoval ve vývoji, i když jeho role nebyla výhradně konstrukční - testoval prototypy a podporoval výrobní procesy. Před první světovou válkou patřila firma mezi mezinárodně proslulé výrobce, kde všechna patra budov měla mezinárodní charakter.
V roce 1907 se oba společníci rozhodli omezit vlastní volnost rozhodování ve prospěch rozvoje firmy a založili akciovou společnost. Klement získal akcie v hodnotě půl milionu tehdejších korun a Laurin akcie za 280 tisíc. Generální ředitel měl roční plat 12 000 korun, technický ředitel 10 000 a deset procent z ročního zisku si dělili v poměru 3:2 v prospěch Klementa. Závodil, propagoval a organizoval - Kristus přišel, jak se říkalo po návratech z cest.
Jako generální ředitel hájil Klement zaměstnance továrny i v těžkých dobách první světové války. Po ničivém požáru mladoboleslavské továrny v roce 1924 bylo jasné, že je potřeba silného strategického partnera. Klement aktivně vybíral a zvolil Škodu s francouzským kapitálem. Studijní cesty pomohly vybudovat moderní továrnu s výrobním pásem (1929).
Klementovo úmrtí a odkaz. V prosinci 1930 zemřel Václav Klement na rakovinu tlustého střeva, 35 let od založení firmy. S českým novinářem Vilémem Heinzem sepsal v roce 1931 Z dějin automobilu, jedno z prvních podrobných pojednání na světě. Jeho odkaz pokračuje ve městě Mladá Boleslav a vyvolává diskuse o rozvoji a sociálních odpovědnostech. Po záchvatech mrtvice zemřel 13. srpna 1938, což uzavřelo jednu kapitolu v dějinách automobilky.
Průkopnické modely a další kroky. Před 110 lety se vyvíjely modely z řady S Laurin & Klement a poprvé byl představen Voiturette A, který položil základy pro moderní automobilku. V období 1930-1932 vznikla Škoda 422 a v roce 1934 se představila nová generace Popular. Průběžně roční objem produkce před 110 lety činil kolem 336 vozů, zatímco špička řady S dosáhla 453 vozů v roce 1914. Tyto modely představovaly důležité mezníky v rozvoji mladoboleslavské značky, která se posléze stala součástí koncernu Škoda a nakonec i globálními kroky v automobilovém průmyslu.
Milníky naší minulosti. Dvě dekády po založení se Slavia, Slavia - první bicykly a další rozšíření - staly se motocyklovou základnou a postupně přešli na automobil Voiturette A. V roce 1925 došlo ke sloučení L&K a Škodových závodů po požáru v roce 1924 a tím vznikla nová éra s inovacemi a exportní strategií. Později následovalo propojení s VW, a v roce 1991 začala nová etapa spolupráce. Pojďme však pokračovat v mapě dějin s důrazem na klíčové milníky: Octavia, SUV, elektrická a hybridní linie, a nové designové a technologické směrování.
- 1895: Slavia - první bicykl a počátek příběhu Laurin & Klement.
- 1899: První motocykly - další pilíř firmy.
- 1905: Voiturette A - vstup do světa automobilismu a zahájení jakékoliv výroby s čtyřkolovým konceptem.
- 1924-1925: Požár a fúze se Škodou - vznik silného partnerství a nové éry.
- 1930-1932: Modely Škoda 422 a 422/Popular - první kroky k masové výrobě a moderním konstrukcím.
- 1991: Partnerství se Volkswagenem - nová kapitola a transformace na mezinárodní hráče.
- 1996: Škoda Octavia - zásadní impuls pro světový růst značky.
- 2016-2022: SUV modelová ofenziva a elektrifikace - Vision E, iV, Kodiaq a další.
Současně s historií a modelovými milníky stojí za poznámku, že dnešní DNA značky Škoda Auto čerpá z kontinuity kvality, inovací a pragmatického přístupu, který začal v malé dílně Mladé Boleslavi a vedl až k jedné z nejznámějších automobilek na světě.
Pro zhodnocení vývoje a spojení L&K s Škodou a následným vývojem Octavie je užitečné sledovat klíčové modely a etapy: Voiturette A (1905), řada S (1909-1914), 422 (1930), Popular (1934), Octavia (1959 a nová éra 1996), Vision E a iV (2019-2020), a SUV offensive (Kodiaq, 2016+). Tyto modely a milníky ilustrují, jak se malá dílna změnila v globální automobilový průmysl a jak Octavia se stala pilířem moderního portfolia Škoda Auto.
První československé automobily, které předběhly dobu
Milníky naší minulosti - shrnutí. 1895: Slavia; 1899: Jízdní kola s motorem; 1905: Voiturette A; 1925: Fúze s Škodovými závody; 1991: Partnerství s Volkswagenem; 1996: Představení Škoda Octavia; 2016-: Ofenziva SUV a elektrifikace; 2022: Nový designový jazyk Vision 7S. Tyto body ukazují kontinuální růst a adaptaci značky k měnícím se podmínkám trhu.
| Model | Rok uvedení | Klíčové prvky | Hlavní dopad |
|---|---|---|---|
| Voiturette A | 1905 | První automobil Laurin & Klement | Začátek masové produkce automobilů |
| Řada S | 1909-1914 | Zvětšené objemy motorů, modernizace | Popularita a rozšíření trhu |
| Škoda 422 | 1930 | Společný rám, moderní technika | Nová kapitola automobilky |
| Octavia | 1959, 1996 | Masová výroba, moderní platforma | Globální rozpoznání značky |
| Vision E | 2020 | Elektrifikace, autonomní řízení | |
| Kodiaq | 2016 | SUV strategie | Expanze do nových segmentů |