Pod technickým označením imobilizér si můžeme představit zařízení, které má za úkol rozpoznat oprávněný klíč v zapalování vozidla. Obecně se jedná o zařízení, které je dodatečně montované k mechanicky kódovanému klíči v zapalování. Aktivace a deaktivace systému imobilizéru se provádí pouhým zapnutím a vypnutím zapalování. Pod pojmem tajné číslo si můžeme představit kombinaci čísel, pomocí kterých získává technik oprávnění k manipulaci s jednotlivými komponenty imobilizéru. Pomocí tajného čísla je možné vstoupit jako oprávněný technik do řídicí jednotky imobilizéru a ukládat nové klíče do jeho paměti. Identifikační číslo obsahuje 14 symbolů a lze ho přečíst pomocí diagnostického nástroje po OBD rozhraní. Samotný transpondér pracuje bez vlastního napájení.
Transpondér v klíči komunikuje s řídicí jednotkou imobilizéru. Po vložení klíče do zapalování proběhne aktivace transpondéru. Následně proběhne induktivní přenos dat přes vysílací a přijímací anténu cívky umístěnou na spínací skřínce. Hlavním úkolem cívky je přenos energie do transpondéru. Po aktivaci svorky 15 je čtecí cívka napájena od řídicí jednotky imobilizéru a v okolí cívky se vytváří magnetické pole, které tvoří zdroj energie pro transpondér. Transpondér se aktivuje využitím magnetického pole a posílá data. Induktivní spojení umožňuje řídicí jednotce motoru ověřit legitimnost klíče.
Řídicí jednotky motoru vybavené imobilizérem jsou konstrukčně odlišné od standardních jednotek. Hardware jednotky umožňuje výměnu dat po speciálním datovém vedení. Starší vozidla využívala datové vedení označované jako „W“ - jeden vodič propojuje řídicí jednotku motoru a řídicí jednotku imobilizéru. Následující schéma prezentuje zapojení řídicí jednotky motoru a externího imobilizéru, napájení řídicích jednotek je přivedeno ze zdroje přes ochrannou pojistku. Imobilizér je propojen s řídicí jednotkou motoru vedením „W“.
Umístění jednotky imobilizéru závisí na konkrétním vozidle a typu generace imobilizéru. První generace nebyly integrovány do přístrojové desky. Mezi koncernovými vozidly se objevují výjimky - například VW Sharan může mít třetí generaci imobilizéru, ale řídicí jednotku nemá integrovanou v panelu přístrojů.
Při zahájení startování kontroluje řídicí jednotka imobilizéru shodu jednotlivých kódů, uložených v EEPROM, s kódy od transpondéru a řídicí jednotky motoru. Pokud se kódy shodují, je motor povolen ke startu. Celkový proces imobilizéru lze shrnout do tří fází: aktivace jednotky při zapnutí zapalování, induktivní přenos energie do transpondéru a přenos pevného kódu do imobilizéru pro ověření s jednotkou motoru.
Ve čtyřkolkách a autech se mohou objevit specifické problémy související s imobilizérem. Například po vytažení a zamknutí dveří, v mrazu či po výměně a renovaci komponent se může objevit orosení panelu či nestandardní chování startu. Částečné poruchy mohou souviset s vybitou baterií, poškozením čipu v klíči, špatným komunikačním vedením či softwarovou chybou v systému. Diagnostika a oprava bývá v zásadě potřeba provést buď vyjmutím a opětovným párováním klíčů, nebo výměnou a naprogramováním klíče, případně opravou řídicí jednotky imobilizéru.
Z hlediska praktického řešení problémů s imobilizérem je užitečné mít k dispozici nápovědu: “Pokud máte správný PIN a správný typ čipu, spárování klíčů by neměl být problém.” V extrémních případech může být nutné použít diagnostické nástroje (např. vag) spolu s odpovídajícím kódem imobilizéru a správným kanálem komunikace (např. kanál 50 pro budíky, kanál 21 pro klíče).
Imobilizér je součástí vozidla a je cílen na zamezení neautorizovaného startu. K vyřazení imobilizéru nebo jeho resetu je často potřeba diagnostikační zásah v autoservisu. Příznaky závady zahrnují rozsvícenou červenou kontrolku imobilizéru, neschopnost nastartovat motor, nebo ztrátu komunikace mezi klíčem a řídicí jednotkou. Příčiny bývají rozbitý čip v klíči, problém v řídicí jednotce vozidla, špatné kabelové vedení, či softwarová chyba. Při podezření na závadu je vhodné vyzkoušet druhý klíč, zkontrolovat baterii v klíči a případně vyřešit problémy vyrobením nového klíče a jeho spárováním s imobilizérem.
V souvislosti s provozem a kupními doporučeními: pokud kupujete ojeté vozidlo, je vhodné ověřit historii a technický stav automobilu; u mnoha modelů, včetně Octavie, lze náležitosti vyřešit prostřednictvím servisních manuálů a identifikace VIN, které je 17místný unikátní kód vozidla. VIN kód se nachází na více místech ve vozidle a slouží jako základní identifikace pro párování imobilizéru a klíčů s vozidlem.
Praktické poznámky k jednotlivým generacím octavií a imobilizéru
- První generace imobilizéru nebyla integrována do přístrojové desky; některé modely koncernu mohou mít výjimky (např. VW Sharan).
- Starší vozidla používala datové vedení „W“ mezi řídicí jednotkou motoru a imobilizérem; novější vozy mohou mít jiné koncepce a propojení.
- Při startování se provádí ověření shody kódů uložených v EEPROM a kódů z transpondéru a řídicí jednotky motoru.
- V případě poruchy doporučuje se vyzkoušet druhý klíč, zkontrolovat baterii v klíči, a pokud problém přetrvává, vyhledat specializovaný servis pro párování nových klíčů a případnou opravu řídicí jednotky.
- VIN kód a technická dokumentace hrají klíčovou roli při diagnostice a výměně klíčů v rámci imobilizéru.
Rychlé tipy pro krizové stavy
- Pokud imobilizér zablokuje startování, zkuste auto na chvíli zamknout a znovu odemknout, někdy to pomůže vyresetovat systém.
- V případě ztráty klíče či podpory při startu s kmotrem je vhodné kontaktovat autorizovaný servis a ověřit možnosti párování nového klíče s imobilizérem.
- Bezpečnostní poznámka: tajné číslo by nemělo být uloženo ve vozidle; kódy bývají citlivé a měly by být chráněny proti zneužití.
Imobilizéry
Pokud uvažujete o řešení-příkladem poruchy imobilizéru bývá poskytnutí náhradního klíče a jeho spárování s imobilizérem, případně výměna a programování identifikačního čipu pro nový klíč. Dále lze zvážit kontrolu a opravu elektroinstalace a kabeláže mezi řídicí jednotkou motoru a čtecím zařízením.
| Fáze imobilizéru | Co se děje | Potenciální problémy |
|---|---|---|
| 1. aktivace | Zapnutí zapalování, aktivace řídicí jednotky imobilizéru | Chybná komunikace s klíčem, špatný kód |
| 2. energizace transpondéru | Induktivní přenos energie z cívky na transpondér | Nedostatek energie, poškozená cívka |
| 3. ověření kódu | Kód motoru se porovnává s imobilizérem, start je povolen nebo zamítnut | Rozdíl v kódech, EEPROM problém |