Proč je důležité především bydlení? První zahraniční výzkumy prokázaly, že přístup Housing First je účinnější než tradiční modely "připravenosti na bydlení", protože nabízí okamžitý a bezpodmínečný přístup k trvalému bydlení spojený s dobrovolnými podpůrnými službami. Rychlé zabydlení rodin představovalo klíčový prvek pilotního projektu v Brně, který měl za cíl ukázat, že stabilní bydlení zlepšuje kvalitu života, zdravotní stav i sociální začlenění rodin.
V roce 2016 se město Brno rozhodlo pilotně vyzkoušet přístup Housing First (Bydlení především) také v České republice. Z celkem 421 rodin bez domova náhodně vybralo 50 a poskytlo jim obecní byty a individualizované sociální služby. Rodiny se nastěhovaly od září 2016 do června 2017. Dalších 100 rodin sledovali výzkumníci jako tzv. kontrolní skupinu. Realizátor projektu: Magistrát města Brna, partneři: IQ Roma Servis, z. s.; Ostravská univerzita.
Evaluace a její metoda
Evaluace byla experimentální a kombinovala randomizovaný experiment s kvalitativními metodami, především focus groups. Inka Bartošová z IPA s.r.o. působila ve výzkumném a evaluačním týmu v letech 2016 - 2018 jako metodička a vedla focus groups. Z evaluace po 1 roce vyplynulo, že 50 rodin, které získaly městské bydlení, si jej 48 (96 %) udrželo. Dále byly prokázány pozitivní vlivy na stabilitu a kvalitu bydlení, pocit jistoty pečujících osob ve svém domově, úroveň psychosociálního stresu, zdravotní stav rodičů i dětí a kvalitu jejich spánku, míru institucionalizace dětí (podařilo se navrátit děti z dětských domovů zpět do rodin).
Výsledky po pěti letech
Po 5 letech byly patrné rozdíly mezi rodinami zapojenými a nezapojenými do projektu Rapid Re-Housing. 33 z 45 dotázaných rodin podpořených projektem (73 %) žilo k 1.5. roku v průměru 185 dní, tj. 6,2 měsíce, v bytové nouzi, zatímco rodiny z tzv. nezapojené skupiny strávily v bytové nouzi průměrně 1 298 dní. Zpráva z evaluace po 5 letech (2023) shrnuje hlavní poznatky a dopady projektu a uvádí další související výstupy.
Další projekty a širší dopady evaluace
Evaluace vychází z dat získaných od 270 zaměstnanců, 97 zaměstnavatelů a 28 kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR a zaměřuje se na dopady Integračního pracovního místa (IPM) a dalších nástrojů. Zjištění potvrzují pozitivní přínosy IPM zejména v rozvoji pracovních kompetencí, zlepšení sociální situace, stabilizaci bydlení, navázání na zdravotní služby a řešení dluhové problematiky. Zprávy dále analyzují bezplatné školní stravování, podpůrné mechanismy pro ukrajinské domácnosti a dopady různých projektů OPZ+ na sociální bydlení a integraci uprchlíků.
Konkrétně se zmiňuje projekt Housing First Baobab z výzvy OPZ+ a zkušenosti s multidisciplinárním týmem a koordinací podpory. Významná část zvažuje psychosociální podporu zaměstnanců jako nové prvky v politice zaměstnanosti a dopady na pracovní uplatnitelnost a stabilitu bytové situace. Závěrečná zpráva obsahuje devět a deset případových studií souvisejících s uprchlíky z Ukrajiny a s komunitně vedeným místním rozvojem, včetně spolupráce MAS a hodnocení efektů LEADER.
Teoretické vymezení a cíle studie
Teoretickým východiskem je praxe založená na důkazech. Cílem článku je na příkladu evaluace brněnského projektu Rapid Re-Housing pro rodiny bez domova představit výzvy a příležitosti v prokazování účinnosti metod sociální práce. Projekt Rapid Re-Housing se stal prvním v českém prostředí, který používal randomizovanou kontrolovanou studii doprovázenou kvalitativní evaluací k měření účinnosti intervenece zabydlení v kombinaci s intenzivním case managementem.
Metodika a data
Byly realizovány polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry, ohniskové skupiny se zabydlenými rodinami a diskusní skupiny s terénním týmem. Data byla analyzována prostřednictvím softwaru MaxQDA. Výsledky ukazují, že 96% rodin si udrželo bydlení po 12 měsících a že intervence měla širší dopady na životní situaci rodin i na služby, které rodinám poskytovaly podporu.
Klíčové výstupy a implikace pro praxi
- Vysoká míra udržení bydlení (96 % po 12 měsíců).
- Zlepšení stability bydlení, psychosociální pohody a zdravotního stavu rodičů i dětí.
- Možnost návratu dětí z dětských domovů zpět do rodin díky stabilnímu bydlení.
- Podpora pro zapojení rodičů do trhu práce a zlepšení sociálního postavení prostřednictvím integračních nástrojů.
Diskuze o dopadech na politiku bydlení
Díky evaluaci a systematické advokační práci Platformy pro sociální bydlení získalo Housing First širší uznání, a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR začalo projekty samostatně financovat. Zprávy a studie poskytují důležité poznatky pro nastavení budoucích strategií v sociálním bydlení, integraci uprchlíků a rozvoj jednotlivých sektorů trhu práce.
Souvislosti s konkrétními projekty a případovými studiemi
V rámci výzev OPZ+ jsou detailně popsány projekty zaměřené na integraci sociálního podnikání, inkluzi Romů a mladé lidi na trhu práce. Případové studie ilustrují možnosti uplatnění metody Housing First v různých regionech a kontextech, včetně Moravskoslezského kraje, Jihlavy a Brna. Studijní výstupy obsahují i hodnocení vzniku a udržitelnosti sítí IPS a dopady na pracovní uplatnění a stabilizaci životních podmínek rodin.
Tabulka: Hlavní ukazatele projektu Rapid Re-Housing
| Ukazatel | Hodnota | Časový rámec |
|---|---|---|
| Podíl rodin udržujících bydlení po 12 měsících | 96% | 1 rok |
| Počet zapojených rodin | 50 | 2016-2017 |
| Potenciální bytová nouze po 1,5 roku | 6,2 měsíce průměrně | 1,5 roku |
| Pracovní integrace IPM - pozitivní dopady | rozvoj kompetencí, stabilizace bydlení, zdravotní služby | dlouhodobě |
Závěr článku shrnuje, že projekt Rapid Re-Housing v Brně byl průlomovým pokusem o měření účinnosti Housing First v českém prostředí. Přes pozitivní výsledky evaluace nebylo jeho rozšíření na úrovni města realizováno prostřednictvím oficiálního Akčního plánu ukončování bezdomovectví, nicméně získané poznatky ovlivnily další rozvoj sociálního bydlení a podpůrných služeb v ČR.