Text vychází z rozsáhlého čerpání historických období Dukly a československé reprezentace, které probíhají od 40. let až do začátku 80. let a vrcholí zlatou érou Dukly a jejího vlivu na mezinárodní scénu. Budeme se soustředit na roky 1981 a okolí, kdy Dukla Praha ještě držela výraznou pozici na domácí i evropské scéně a klíčové postavy, jako Antonín Panenka, vstupovaly do popředí fotbalové historie.
ATK a počátky armádního fotbalu a postup do nejvyšší soutěže
Původní název Dukly zněl ATK - Armádní tělovýchovný klub. V roce 1946 se zúčastnilo mistrovství spojeneckých armád a probojovalo se až do finále. Pod názvem Armádní XI, ale už s pravidelným mužstvem složeným z registrovaných hráčů-vojáků, začali armádní fotbalisté v roce 1948 bojovat o účast v nejvyšší soutěži. O čtrnácté účastnické místo v lize se utkali s vítězem ROH Pardubic. První utkání skončilo vítězstvím armádních sportovců, odvetné utkání skončilo porážkou. O postupujícím rozhodlo teprve třetí utkání v Bratislavě, Armádní XI vyhrála 7:1.
V prvních letech byl ATK pouze průměrným ligovým mužstvem. Na nedostatek ligových hráčů si ale nemohl stěžovat - v letech 1949-1951 obléklo ligový dres ATK v každém ročníku třicet fotbalistů. V padesátém roce sloužilo na Strahově, kde měl ATK svůj domov, šedesát čtyři hráčů. Tehdy ještě neexistovala jiná armádní sportovní střediska a všichni fotbalisté nastupující vojenskou základní službu - ligoví, divizní a často i z nižších soutěží - přicházeli na Strahov. Vedle každoročního střídání hráčů se v ATK ve velmi krátkých intervalech střídali i trenéři.
Obrat k lepšímu nastal na podzim 1951, kdy se stal trenérem ATK Karel Kolský, bývalý hráč AC Sparty Praha. Kolský věděl, že dobrý kolektiv může vytvořit jedině ze stálých členů a usiloval o vybudování stálého kádru mužstva. V roce 1952 měl ATK už několik stálých hráčů. Prvně to byli brankáři Dolejší a Pavlis, záložník Pluskal, levé křídlo Dobay, později přibyli Borovička, Hertl, Ječný, Masopust, Ladislav Novák, Šafránek a Ivo Urban. Kolský s nimi začal trénovat tvrdě a náročně, tak jak u nás ještě žádné mužstvo netrénovalo.
ÚDA Praha a postup ke slovu mezinárodních úspěchů
1953-1956 (ÚDA). V roce 1953 se z ATK stal ÚDA - Ústřední dům armády Praha. V tomto roce, rok před švýcarským mistrovstvím světa, se hrála liga jednokolově, aby se národní mužstvo mohlo dobře připravit na kvalifikační utkání s Rumunskem a Bulharskem. ÚDA Praha tuto soutěž vyhrál a získal první ligový titul, ale vzhledem k reorganizacím a počtu zápasů se to nemohl přeceňovat. Do ÚDA přišli tři přední hráči tehdejšího pražského Dynama: Trnka, Ipsner a Hemele. Takový krok vyvolal averzi vůči armádním fotbalistům, avšak některé transfery se nakonec neudály. Na mistrovství světa ve Švýcarsku hrálo sedm hráčů ÚDA: Hemele, Hertl, Hlaváček, Ladislav Novák, Pluskal, Šafránek, Trnka. Po porážkách s Uruguayí a Rakouskem z bojů vypadli. V roce 1956 opustila ÚDA řada výborných hráčů a tým se postupně vyvíjel směrem vzhůru.
60. léta: Dukla na vrcholu a evropské úspěchy
60. léta patřila Dukle k nejslavnějším období československého fotbalu. Ve 1961-1964 Dukla získala čtyři mistrovské tituly v řadě a postupně se zapojila do PMEZ, kde ji doprovázely slávné výsledky s Tottenhamem Hotspur, Benfikou Lisabon a Borussií Dortmund. V Americe byla Dukla pozvána do International Soccer League a vyhrála skupinu a později finále s Evertonu. Pod trenérskou taktovkou byl Jaroslav Vejvoda, a Dukla nastupovala nejčastěji ve složení Kouba - Šafránek, Čadek, L. Hráči Dukly se podíleli na úspěších reprezentačního celku. V roce 1960 získal československý národní tým bronz na neoficiálním mistrovství Evropy a v roce 1962 se Dukla hrála klíčovou roli, když na MS v Chile dosáhla finále a vrátila se s řadou jmen z Dukly (Masopust, Pluskal, Ladislav Novák, Šafránek, Trnka).
Nezapomenutelný rok 1964 a jízdní kolo k ME a MS
Rok 1962 se zapsal do dějin československého fotbalu zlatým písmem - reprezentace postoupila na MS v Chile až do finále. Masopust, L. Novák a Pluskal nastoupili ve všech šesti zápasech Dukly. V roce 1964 získala Dukla titul a posunula československou kopanou do čela evropských pohárů. Na Olympijských hrách v Tokiu 1964 byla Dukla zastoupena třemi hráči. Po řadě úspěchů přišla v ligovém ročníku 1964/65 stagnace a odchody klíčových hráčů. Trenér Vejvoda byl nahrazen Bohumilem Musilem a v sezóně 1965/66 Dukla vyhrála PMEZ, postoupila přes Esbjerg, Anderlecht a Ajax, ale v semifinále podlehla Celtic Glasgow. V této době Dukla získala i několikrát titul v Československém poháru a Masopust byl v anketách uznáván jako nejlepší fotbalista Evropy (1962).
70. léta a zlatý zápis Panenky
70. léta znamenala generační obměnu a pokračující úspěchy. Dukla získala titul v sezóně 1976/77 a pokračovala v evropských pohárech. Panenka, narozený 2. prosince 1948 v Praze, se prosadil v reprezentaci i klubu. Na konci 60. let a začátkem 70. let se v Bohemians prosadil i díky rodinnému zázemí a otci, který mu pomáhal s tréninky. Panenka zažil těžké zranění oka v roce 1972 během turnaje, ale vrátil se do reprezentace a proslavil se svým unikátním penaltovým dloubákem na Mistrovství Evropy 1976. S manželkou Vlastou se Panenka oženil v roce 1971 a postupně se stal ikonou nejen Dukly, ale i československého fotbalu.
Panenkova kariéra je ovlivněna politickými událostmi roku 1968 a dvouletou vojenskou službou, kterou obcházel s modrou knížkou. Přesto zůstal nadále aktivní a přinášel významné momenty do mezinárodních soutěží i domácí ligy. V 80. letech ještě nadále Dukla bojovala o špičku ligy a přispěla k reprezentaci na evropském i světovém fóru. Tajuplné momenty z roku 1981 a blízkého období ukazují, jak hráč s typickým postojem a vizí myslel do budoucna světového fotbalu.
Různé kapitoly a vliv na reprezentační tým
Hráči Dukly se podíleli na úspěších reprezentačního týmu: Masopust, Nehoda, Pluskal a další nalezli své jméno v anketách Stadion a na mezinárodní scéně. Reprezentační tým na ME a MS byl často posbíran z Dukly a ostatních klubů, avšak klíčové postavy, jako Panenka, Masopust, Nehoda, Viktor, Hráči Dukly a další, zůstávali nositeli ofenzivních a technických prvků. Dukla hrála významnou roli ve formování stylů a herních trendů československého fotbalu a přinesla do reprezentačního týmu prospěšné momenty a individuální ocenění.
Současnost: odchod světových fotbalových trendů a proměna klubu
Po listopadu 1989 došlo k proměnám nejen ve společnosti, ale i v Dukle. Ekonomické podmínky vedly k odchodu hráčů a změnám v klubu. Klub prošel transformací, stěhováním a reorganizací, vznikly nové struktury a postupně se vyvíjely i mládežnické oddíly. Jméno Dukla znovu vstoupilo do soutěží, když se po krátké odmlce objevilo v dospělé soutěži pod novými názvy a strukturami, a to i díky spolupráci a delimitační dohodě s dalšími kluby. Antonín Panenka zůstal ikonou, která byla kdysi spojena s Juliskou a s Bohemians, a i nadále bývá uváděn jako jeden z nejvýznamnějších hráčů československé historie.
Infografika a vizuál pro lepší pochopení historie Dukly
Klíčové momenty a postavy
- Antonín Panenka - legenda a ikonická penaltová technohra; jeho kariéra je spojena s Bohemians a Duklou; v roce 1976 proslul vítězným penaltovým dloubákem na Mistrovství Evropy.
- Masopust, Pluskal, Nehoda, Viktor - významní hráči Dukly a repre, kteří získali mezinárodní uznání a ocenění v anketách časopisů.
- Návrat a proměny Dukly po 80. letech - ekonomické změny a reorganizace klubu, vznik FC Dukla a pozdější návrat k Dukle Praha v různých formách.