Nejste si jisti, zda potřebujete mít vyhotoven havarijní plán? Havarijní plán je vypracován na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 39, odst. 2, písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů v souladu s vyhláškou č. Povinnost mít aktuální havarijní plán se týká všech uživatelů závadných látek (tj. Závadné látky jsou látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Mezi takové látky patří mimo jiné i organická hnojiva živočišného původu jako je například kejda, hnůj, močůvka atd.).
Havarijní plán je soubor činností a postupů uskutečňovaných ministerstvy a jinými správními úřady a dotčenými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k plánování opatření za účelem provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím dosažitelných sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém dále IZS).
Klíčové rozdělění havarijních plánů
- Vnitřní havarijní plán - popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie a vedoucích k minimalizaci škodlivých následků uvnitř objektu nebo zařízení.
- Vnější havarijní plán - popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie vedoucích k minimalizaci jejích následků v okolí objektu nebo zařízení.
Tyto plány zpracovávají provozovatelé objektů nebo zařízení zařazených do skupiny B ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje a s odborem ochrany Magistrátu města Olomouce. Krajský úřad Olomouckého kraje rozhodne o nutnosti zpracovat vnější havarijní plán a zároveň stanoví zónu havarijního plánování. Havarijní plán ORP Olomouc (obec s rozšířenou působností) se zpracovává k řešení mimořádných událostí a je součástí havarijního plánu Olomouckého kraje; zpracovává jej HZS Olomouckého kraje.
Havarijní plán se zpracovává za použití analýzy vzniku mimořádných událostí a z jejich ohrožení území kraje, a to z podkladů poskytnutých právnickými a podnikajícími fyzickými osobami a z podkladů dotčených správních úřadů, obecních úřadů a složek v spolupráci s nimi.
Kdo konkrétně vytváří havarijní plán ve firmách?
- Provozovatel objektu či zařízení, ve kterém se zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu.
- Ve spolupráci s HZS Olomouckého kraje a s odborem Ochrany MMOl (Magistrátu města Olomouce) při tvorbě vnějších havarijních plánů.
- V případě dopravy závadných látek může být nad rámec vyhotovení havarijního plánu zpracován i plán pro dopravu závadných látek (náležitosti uvedené v § 5 vyhlášky).
Havarijní plán musí obsahovat identifikační údaje uživatele závadných látek, seznam závadných látek včetně jejich průměrného a nejvyššího množství, bezpečnostní listy, a další podklady, které lze požadovat vodoprávním úřadem či Českou inspekcí životního prostředí. Plán vyžaduje zajištění záznamů a fotodokumentace o opatřeních provedených podle havarijního plánu.
Co je nutné znát o množství a druzích závadných látek
Havarijní plán má povinnost popsat, jaké množství závadných látek se nachází v daném okamžiku, a to včetně oblasti ochranných pásem vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a dalších). Zákon vymezuje, že provozovatel musí zpracovat havarijní plán pro zacházení s látkami ve větším rozsahu a s nebezpečím pro povrchové či podzemní vody. Příloha k vodnímu zákonu upřesňuje, které látky jsou zvlášť nebezpečné a prioritní.
Je důležité ověřit, zda množství závadných látek v areálu splňuje nebo přesahuje mezní hodnoty uvedené ve vyhlášce 450/2005 Sb. a vyhlášce pro havarijní plánování, protože to určuje povinnost vypracovat havarijní plán. I když se v podniku nacházejí závadné látky, nemusí být nutně vyžadováno mít havarijní plán, pokud množství neodpovídá definovaným mezím.
V případě změn, které mohou ovlivnit účinnost havarijního plánu, je nutné aktualizovat plán do 30 dnů a podat aktualizaci příslušnému vodoprávnímu úřadu.
Praktické dopady a vyhýbání se sankcím
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu a nemá schválený havarijní plán, se dopouští správního deliktu a hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč. Havarijní plán má za cíl připravit kraj, okres, obec či podnikatelský subjekt na havárii a pomoci odvrátit nebo zmírnit dopady na zdraví lidí a životní prostředí.
Pokud se tvorbou havarijního plánu nechcete zabývat, doporučujeme obrátit se na odborníky. GEOtest, a.s. je společnost s dlouholetou tradicí v ochraně životního prostředí a poskytuje služby v oblasti vodohospodářství, ochrany a sanace vod a v odpadovém hospodářství. Jejich integrovaný systém řízení zahrnuje kvalitu, enviromentální management, BOZP a compliance management.
Další součásti a souvislosti
- Vnitřní a vnější havarijní plán se zpracovává podle zákonných norem (vodní zákon, vyhlášky a sit. předpisů), a podkladem pro jeho tvorbu bývají okruhy běžně manipulovaných závadných látek a dokumenty poskytnuté dopravcem závadné látky.
- Vypracování havarijního plánu zahrnuje i závazky pro záznamy, fotodokumentaci a evidence o opatřeních provedených podle plánu.
- Aktualizace a schválení havarijního plánu probíhá dle příslušných úřadů a dozorů a plán musí být uložen tak, aby byl v případě havárie snadno dostupný.
Připravenost pro všechny: Tipy pro vytvoření individuálního nouzového plánu
Potřebné kroky pro zhotovení havarijního plánu ve firmě
- Zjistit, zda vaše provozovna obsahuje závadné látky a v jakém množství.
- Ověřit, zda množství spadá do rozsahu, pro který je nutné havarijní plán vypracovat podle vyhlášky 450/2005 Sb. a vodního zákona.
- Zapojit odborně způsobilé osoby a relevantní orgány (HZS, vodoprávní úřad) do přípravy plánu.
- Vypracovat vnitřní a/nebo vnější havarijní plán s uvedením seznamu látek, množství, bezpečnostních listů a náležitostí podle vyhlášky.
- Zahrnout záznamy, fotodokumentaci a postupy pro případ havárie; zajistit uložené plány na dostupném místě.
- Pravidelně aktualizovat havarijní plán a zasílat jeho aktualizace vodoprávnímu úřadu či správnímu úřadu.