Před dvěma lety jsme litvínovského prodejce KupŠkodu usvědčili z prodeje vozu se stočeným tachometrem. Čekali jste, že s ostudou ukončí činnost. Ve druhém čísle roku 2014 jsme přinesli reportáž o tehdy tříleté Octavii Combi 1.6 TDI 4x4, kterou si koupil pan Mojmír Holek u prodejce Autocentrum Group, s. r. o., jenž své vozy nabízel na adrese www.kupskodu.cz. Obchodník působil velmi důvěryhodně, když hned v úvodu webové prezentace vyskočilo, že se zaměřuje na předváděcí a referenční vozy Škoda. Nakonec když heslo „předváděcí vozy Škoda“ zadáte do internetového vyhledávače, vyskakuje www.kupskodu.cz dodnes na jednom z čelních míst.
Stočená o 135.000 km. Bohužel až po koupi začaly v panu Holkovi sílit pochybnosti, zda vůz skutečně má najetých 35.000 kilometrů, které svítí na tachometru. Respektive byl to zejména syn Josef, který u nás tehdy pracoval jako stážista. Všiml si nadměrného opotřebení některých částí čalounění či řadicí páky, která ve voze s koženým paketem byla obyčejná plastová, a tedy evidentně vyměněná. Donesl nám VIN, ale v databázi ELSA, kam se zapisují opravy hrazené zákazníkem a kam může nahlížet každý přejímací technik autorizovaného servisu, jsme žádné důkazy vyššího stavu kilometrů nenašli.
Divili jsme se, že vozidlo nemá z Německa, odkud pocházelo, jediný servisní záznam. Až z Čech, sedící ke stavu tachometru, ale dost podivný - bez jakéhokoliv materiálu (olej, filtry a podobně). To se vysvětlilo záhy: litvínovský prodejce zvyšuje důvěryhodnost svých vozů tím, že nechá všechny (už se stočeným tachometrem) zkontrolovat ve značkovém servisu. Nic tím neriskuje - když mu řeknou, že je na nich něco špatně, nemusí to povědět zákazníkovi. Ale vznikne tak záznam potvrzující stav tachometru. Druhý takový obstará STK povinná při dovozu vozidel ze zahraničí.
Jak jsme tedy přišli na to, že tachometr modré octavie je stočený? Pomohla nám tajná databáze SAGA, kam se zapisují záruční opravy. Může do ní jen pár garančních techniků vázaných mlčenlivostí. V systému SAGA jsou důkazy, jak se vozidla kazí v záruce, a to je prostě špinavé prádlo, které se pere doma. Modrá octavia v záruce zazlobila hned šestkrát - naposledy v dubnu 2012, tedy šestnáct měsíců před prodejem. Již tehdy měla najeto 108.905 km. Bylo pak snadné dopočítat, že v době prodeje musela mít za sebou ne 35.000, ale spíš 170.000 km. A že ji tak někdo stočil o 135.000 km. Omyl to být nemohl - záznamů v databázi SAGA bylo hned šest a všechny při vyšším počtu kilometrů, než svítil na tachometru.
Vyzbrojen těmito argumenty se pan Holek pustil do jednání s prodejcem. Pikantní na celé věci bylo, že si v Litvínově zakoupil ne jen tuto jednu octavie ve stejné specifikaci: kromě tmavě modré ještě šedou pro ženu. A u ní nebyl ani v databázi SAGA žádný záznam ani žádný skutečný argument pro reklamaci, byť dle opotřebení interiéru bylo zřejmé, že bude mít najeto ještě více. Všichni jsme byli překvapeni, jak ochotně mu jednatel Jaroslav Nosek vyhověl. Vozy prostě odkoupil zpět, přičemž z původní úhrnné ceny 664.000 Kč si ponechal 55.000 Kč. A po čtrnácti dnech zmizela. V tu chvíli jsme dostali nápad - teď by měla začít jednat policie.
Samotný stočený tachometr by nestačil. Každý prodejce bude tvrdit, že auto už tak sám koupil a rozhodně nic nestáčel. Nakonec v kupní smlouvě uvede jen „údaj tachometru“, nikoliv nějaký jeho vztah k celkově najetým kilometrům. Ale zde máme auto, u nějž prodejce přiznal, že o stočených kilometrech ví. Pokud to dalšímu kupujícímu neřekl, zamlčel mu důležitou skutečnost a dopustil se podvodu. Ideální příležitost klepnout nepoctivce přes prsty, byť za přečin jen minimální proti těm, jichž se jinak zřejmě systémově dopouští.
Celou agendu k článku jsme tak uspořádali, sepsali trestní oznámení a zanesli jej policejní stanici na Praze 8, blízko redakce. Do měsíce nám došlo, že celou věc postupují do Litvínova. Od té doby jsme prověřili desítky čísel VIN ojetin z Litvínova i jiných bazarů a několik aut proklepli i fyzicky. Bohužel vždy už se stejným závěrem: kilometry neodpovídají stavu vozidla ani vývoji v prvních letech jeho provozu, ale jsou nasazené pár tisíc za poslední záznam. A to už včetně záznamů SAGA, k nimž nemá mít nikdo přístup!
Žádnému dalšímu už jsme nedokázali pomoci k pádnému důkazu pro reklamaci, po zkušenosti s modrou Noskovic octavií už si zkrátka pan Nosek i jemu podobní dávali větší pozor. Stále je nám záhadou, jak se bazaristé k těmto informacím dostávají. Nejde jen o to, že vědí, kam kilometry stočit, ale i o záhadnou schopnost v široké nabídce ojetin ze zahraničí najít ty, které mají záznamů co nejméně.
Databáze ELSA však chrání osobní údaje majitelů aut tak dokonale, že z ní vyčtete opravdu jen kdy, při jakém stavu kilometrů a co se na voze dělalo. Padl rozsudek. Pohár naší trpělivosti přetekl nedávno a kromě toho, že jsme firmě vystupující nyní pod třemi různými identitami proklepli skoro celou nabídku (čtěte dále), začali jsme se zajímat, jak vlastně dopadlo trestní oznámení. Policie vám samozřejmě po telefonu nic neřekne, musíte pěkně s občankou přijít do Litvínova. A tam jsme se dozvěděli, že spis byl postoupen na Oddělení hospodářské kriminality v Mostě, kde nám poté sdělili, že nemáme právo do něj nahlížet. V případu jsme totiž jen oznamovateli, nikoliv poškozenými.
Ale Bc. Emil Žigmund nás potěšil aspoň tím, že případ překvapivě nebyl odložen, ale u soudu v Mostě padl rozsudek. Ten je věcí veřejnou, respektive lze o něj požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. To jsme udělali a teď budeme třicet dní čekat. Kdo a k čemu byl odsouzen, a hlavně zda jen za prodej auta pana Holka dalšímu zájemci bez informace o stočených kilometrech, či za celé své obchodní praktiky, to si povíme, až se ke stočeným kilometrům vrátíme příště.
Nicméně po více než dvou letech jsme se ozvali i samotnému panu Holkovi, který nás rád slyšel. „U soudu v Mostě jsem vypovídal také jen jako svědek. Formálně vzato jsem totiž také nebyl poškozeným, s panem Noskem jsem se dohodl na zpětném odkupu vozu. Poškozeným tak zůstal zřejmě jen další nabyvatel vozidla, kterého jsem sice při soudním jednání viděl na chodbě mosteckého soudu, ale nechoval se sdílně a budovu opustil před tím, než jsem byl vyslechnut paní soudkyní já,“ sdělil nám Holek. Tak holt musíme počkat na odpověď od soudu. Evidentně však zatím žádný jeho verdikt nepřekazil prodej ojetých aut se stočenými tachometry, k němuž v hale popisné číslo 112 v průmyslovém areálu mezi Litvínovem a obcí Lom bez diskuse dochází.
Nejvíce ze všech prověřovaných aut si pamatujeme černou Octavii 1.6 TDI z roku 2011, respektive slzy v očích dámy, která si tento vůz v říjnu 2014 koupila za vlastní peníze u prodejce Lomcars (což je však ale jen převlečený obchodník KupŠkodu). Na myšlenku, že je stočený, ji přivedl automechanik počátkem roku 2015, kdy se mu nezdálo, že na octavii s 78.631 kilometry hučelo ložisko kola. Podezřelý byl též zvlněný plast pod oknem ve dveřích, kam si někteří řidiči při jízdě opírají loket. V servisní historii jsme našli záznam z listopadu 2012, kdy auto mělo už najeto prakticky to, co na tachometru svítilo při koupi - tedy 77.800 km. Je tak vysoce pravděpodobné (a opotřebení octavie tomu odpovídalo), že v okamžiku prodeje mělo najeto 170.000 až 180.000 km, což je u tříletých ojetin z Německa obvyklý stav.
Právně vzato však nelze vyloučit, že auto za dva roky mezi posledním záznamem a prodejem najelo fakt jen 831 km. Průkazné není ani opotřebení, které vždy závisí na tom, kde, kdo a jak s vozem jezdí. U této černé octavie se bohužel projevilo další zásadní riziko upraveného stavu kilometrů. Ten totiž přestane sedět řídicí jednotce k množství zbytkového (nespalitelného) popela ve filtru pevných částic, která jej pak považuje za normální saze a stále se snaží i o jeho vypálení. Motor běží ve zvýšených otáčkách, spotřeba roste, olej se ředí naftou a sám filtr to dlouho nevydrží. Nad majitelkou i její černou octavií se tak v době naší prověrky vznášela akutní investice 44.000 Kč.
Několik dalších poznámek k mechanismům a rizikům byly shrnuty pro čtenáře. Osmnáct škodovek pod lupou ukazuje, že prodejce využívá triků, jak se vyrovnat s negativní publicitou. Zakládá si nové identity a působí pod různými názvy: Autocentrum Group, KupŠkodu a LomCars. Prověřovali jsme vozy v Litvínově i v okolí, a to včetně servisních záznamů a VIN kódů. Z prověřených osmnácti aut bylo osm jasně podezřelých ze stočení, z nichž některé měly záznamy jen velmi omezené nebo žádné. Autotracer a Cebia potvrdily porušení, a tak se počet podezřelých vozů zvedl na jedenáct.
Proč to prodejci dělají a jaké jsou jejich taktiky? Nasbíráme odpovědi v několika bodech, které platí i pro další prodejce:1) mají hezká auta s doslova diamantovým vzhledem; 2) uvádějí rok výroby, který nenastává v daném modelu; 3) auta prověřují ve značkovém servisu jen částečně; 4) nabízejí zpětný odkup při odhalení nepravdivých kilometrů; 5) těží z české povahy a mlčenlivosti kolem transakcí. Zbytek textu doplňují praktické poznámky a varování pro kupující.
Ministerstvo dopravy spustilo od 2. 1. 2015 web s údaji o stavu tachometrů aut z poslední technické kontroly. Podle ministerstva kontrola tachometru v databázi má pouze informativní hodnotu, údaje o najetých kilometrech nebudou zatím k dispozici u nově dovezených ojetých aut, která v Česku neprošla technickou kontrolou. Přetáčení tachometrů jako byznys je tedy riziko i pro vás jako kupující, a trestní odpovědnost začíná při překročení určité hranice - nad pět tisíc korun to už bývá vyšetřované jako trestný čin.
V závěru shrneme: Osm aut jasně podvodu, jedenáct vozů podezření. Když k tomu přidáme tři krajně podezřelá auta, která neusvědčila Cebia, získáme souhrn jedenáct vozů s manipulovanými kilometrovými údaji. Případ ukazuje, jak důležité je prověřovat historii vozu, VIN a servisní záznamy, a jaké mohou být důsledky pro kupující i prodejce.
