Na počátku 90. let koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol byla dlouhodobým základem pro prostorný sedan se slušnou dynamikou a ovladatelností. Postupem času se prosadila koncepce „vše vpředu“. Z několika důvodů: vývoj technologií výroby a pneumatik, bezpečnost, vnitřní prostor a výrobní náklady. Masový přechod na koncepci s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol se odehrál v 80. letech 20. století; na počátku 90. let přežívalo jen pár lidových aut s klasickou koncepcí.
Značky jako BMW a Mercedes-Benz se tradiční koncepce drží dodnes, ale to je dáno jejich specifikou a důrazem na dynamiku. Pojďme se podívat na produkty Opel, Ford, Volvo a Alfa Romeo, které se klasické koncepce snažily držet i v době, kdy vývoj směřoval jinam. Alfa Romeo v zásadě vrací ke klasické koncepci s modelem Giulia, avšak dlouho dobu byl sedan Alfa Romeo 90 poslední klasickou Alfou na trhu. Design devadesátky měl na svědomí Bertone; Alfa Romeo 90 využívala koncepci transaxle s převodovkou vzadu, vyráběla se jen krátce, méně než 60 000 kusů, a byl to mix Alfetta a Alfa 6.
Opel Omega jako moderní nástupce Rekordu a jeho technické i designové principy
Omega přišla v roce 1986 jako moderní nástupce modelu Opel Rekord, s investicí dvou miliard tehdejších marek do vývoje. Nadšenci znají Lotus Omega, přeplňovaný Opel tukovaný u Lotusu. Omega vsadila na moderní management motoru a emise, byla zvolena evropským automatem roku 1987 a vynikala aerodynamikou a prostorným interiérem.
Pod kapotou byly široké spektrum motorů: karburátorové čtyřválce 1,8 l a 2,0 l, později 2,4 l; šestiválce 3,0 l; dieselové varianty 2,3 l TD a další. První Omega se zapsala jako sedan a Caravan (kombi) s objemnými zavazadlovými prostory; verze Caravan nabízela až 1850 l prostoru po sklopení sedadel.
Omega A byla nabídnuta ve verzích LS, GL, GLS a CD; v průběhu let došlo k faceliftu (1991), kdy se změnily detaily interiéru a venkovní vzhled, zůstala však hluboká preference pro komfort a prostornost.
Motorové řady a technické detaily
Základ tvořily čtyřválce 1,8 l a 2,0 l, s karburátorem i vstřikováním; později 2,4 l; šestiválce 2,6 l i 3,0 l; dieselové motorizace 2,3 TD a další varianty. Plně vyspělý byl i 3,0 l šestiválec s 24 ventily ve verzi Evolution 500 (IMSCHER) a Lotus Omega/ Carlton, kde došlo k významnému navýšení výkonu.
Omega 3000, sportovní vrchol, měla 3,0 l šestiválec s dvouventilovou technikou, později 4 ventily na válec a výkon narostl na 204 kW (150 kW), s maximem až 285-290 km/h u Lotusu Omega. Lotus Omega/ Carlton vznikla ve spolupráci s Lotusem a byla vyrobená od 1990 do 1992; pohání ji motor C36GET o objemu 3,6 l s dvojturbo Garrett T25, který posunul výkon na 382 k, později až 470 N·m točivého momentu a rychlosti kolem 280-300 km/h.
Omega A a její sportovní verze: 3000 (3,0 l), 3000 s výkonem 150 kW, počátek 1990; evoluce zlepšila výkony až k verzím Evolution 500 s motorem C40NE (4,0 l) a výkonem 268 HP. Omega Lotus/ Carlton se vyznačovala specifickými aerodynamickými úpravami, přizpůsobeným podvozkem Lotusu, a pneumatikami Goodyear.
Historické srovnání s konkurencí a významné momenty
Ford: absence sedanu od počátku výroby vedla k odchodu některých zákazníků ke konkurenci; Scorpio byl nabízen s rozsáhlou výbavou, ale viking design a pozdější druhá generace nebyly přijaty evropskými zákazníky; Mondeo nakonec nastoupilo jako sedan s pohonem předních kol v roce 1993.
Volvo: modely 700 a 900 představovaly luxusní sedany a kombíky; Volvo 900 řady 1990-1998 byl konkurentem BMW, Audi a Mercedesu, ale globalně došlo k přechodu na modernější platformy. Ekonomické důvody a standardizace pasivní bezpečnosti ovlivnily volbu architektur.
Alfa Romeo: Giulia nastolila klasickou koncepci; Alfa Romeo 90 byl poslední tradiční Alfa v určitém období; Alfa 90 byl mixem Alfetta a Alfa 6, s různými motory a proměnným časováním ventilů, což zajišťovalo i malé množství vyrobených kusů a omezené prodeje.
Proč klasická koncepce zadního pohonu zůstává v určité komunitě zajímavá
Navzdory masivnímu posunu k pohonu vpředu zůstává otázka, zda se klasické zadokolky vrátí. Dnes je trend jasný ve prospěch efektivního aerodynamického designu a nízkých nákladů na výrobu s motorem vpředu a pohonem na přední kola. Přesto existuje malá, ale věrná komunita fanoušků zadních kol, kde se objevují nové modely kupé a sportovní sedany. Příklady zahrnují Alfu Romeo Giulia (obnovená podoba), toyota GT86 a Subaru BRZ a Kia Stinger. Možná se časem objeví návraty klasických sedanů s pohonem zadních kol, i když s největší pravděpodobností ne od Fordu, Opelu či Volvo.
Shrnutí technických údajů a historických milníků Omega
Omega A se představila v roce 1986 jako nástupce Rekordu; svět byl překvapen aerodynamickými liniemi a prostorným interiérem. Omega získala titul Evropské auto roku 1987, a to navzdory hranatému designu. Základem byly čtyřválce 1,8 a 2,0 l; později 2,4 l; šestiválce 2,6 l a 3,0 l. Omega byla nabízena jako sedan i Caravan; dieselové varianty a pozdější 24ventilové verze posunuly sportovnější charakter.
Sportovní verze Omega 3000 s 3,0 l a 12 V byla dokladem sportovních ambicí značky; Lotus Omega/ Lotus Carlton přinesly extrémní výkon k 280-300 km/h a zrychlení 0-100 km/h za 5,3-7,6 s v různých verzích.
Omega A pokračovala až do roku 1993, poté byla představena Omega B, která posléze definovala novou generaci a moderní technologie. Omega zůstává důležitým krokem v historii Opelu, spojujícím klasickou koncepci pohonu zadních kol s moderní aerodynamikou a širokou paletou motorů.
V závěru lze říci, že i když masivní posun na pohonem vpředu a předním pohonem dominoval, Omega ukazuje, že klasická koncepce byla schopna kombinovat velký prostor, komfort a výkonnost na špičkové úrovni a zanechat za sebou významné odkaz pro budoucí generace.
Opel Omega Evo 500 DTM || 500+Hp/8.000Rpm Inline 6 Monster Sound
- Omega získala titul Evropské auto roku 1987.
- Lotus Omega dosáhla rychlosti kolem 285 km/h a čas 0-100 km/h kolem 5-7 s u různých verzí.
- Omega 3000 nabízela 3,0 l šestiválec s výkonem až 204 kW a 0-100 km/h za 7 s.
- Omega měla široký motorový rozsah v různých verzích, včetně dieselových variant a 24ventilových verzí.
| Verze | Objem | Výkon | 0-100 km/h | Max. rychlost |
|---|---|---|---|---|
| Omega A 1.8i | 1.8 l | 115 k | ≈13 s | ≈187 km/h |
| Omega A 2.0i | 2.0 l | 122 k | ≈10 s | ≈200 km/h |
| Omega 3000 | 3.0 l | 177 k | ≈8.8 s | ≈220-230 km/h |
| Omega Lotus Omega | 3.6 l | 382 k | ≈5.0-6.0 s | ≈285-300 km/h |
Technické údaje pojednávají o různých motorových verzích a jejich specifikacích, které se liší dle modelových roků a specifikací trhu. Omega zůstává příkladem, jak klasická koncepce dokázala doba moderního vývoje přežít a být i významným krokem pro budoucí platformy Opelu a rivalů.