Marie se narodila roku 1505 v Bruselu a byla dcerou Filipa I. Sličného a Johany Šílené. Marie údajně nebyla žádná kráska a o svůj zevnějšek příliš nedbala. Co ale nepobrala na kráse, zúročila například v jízdě na koni, střelbě, honitbě a tanci. Její dopředu dohodnutá svatba s Ludvíkem Jagellonským se uskutečnila 13. ledna 1522 v Budě. Krátce poté byla korunovaná českou královnou. Bohužel tou uherskou se už nestala. Její manželství bylo jedno z těch šťastných, ale poté, co Ludvík zahynul v bitvě u Moháče, se znovu neprovdala. Roku 1530, když zemřela její teta Markéta Rakouská, stala se Marie guvernérkou sedmnácti holandských provincií a Karel V. ji ustanovil regentkou Nizozemí.
Historie korunovačních klenotů a jejich význam
České korunovační klenoty - Výstava 2013, Vladislavský sál Pražského hradu 10. - 19. (sobota 18. V sobotu 18. května 2013 brzy ráno se naše minivýprava čítající 3 členy vydala vlakem z Ostravy do Prahy. Účel cesty byl jediný: spatřit na vlastní oči České korunovační klenoty, které byly na pár dní od roku 2008 vystaveny pro širokou veřejnost. V Praze jsme byli za tři hodiny. Ihned jsme se vydali metrem na Pražský hrad ve víře, že ve frontě nebudeme stát moc dlouho. Media informovala o očekávané průměrné délce čekání kolem tří hodin. Do fronty jsme se zařadili v 11:15 hodin a ke klenotům do Vladislavského sálu jsme se dostali až po pěti hodinách a 15 minutách v 16:30 hodin.
Vodítko k samotnému obsahu poskytuje soubor nejvýznamnějších korunovačních klenotů: Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, známý jako Korunovační, a obřadní korunovační meč, známý jako Zlato, s 96 drahými kameny (rubelit, spinely, safíry, akvamarín, rubíny, smaragdy), safírová kamej s reliéfem Ukřižovaného vsazená do zlatého křížku a 20 perel. U koruny má pojítko s dávnou historií základní tvar: diadém vybíhající do třílistých lilií a překlenuté dvěmi oblouky.
Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna byla zhotovena Karlem IV. a poprvé použita při korunovaci Karla IV. dne 2. září 1347; naposledy při korunovaci Ferdinanda V. 7.-14. července 1533? (poznámka místních zápisů). Koruna má váhu 2 358,3 gramů, obvod 61 cm a skládá se ze čtyř dílů čelenky s liliemi, spojených závlačkami. Na vrcholu je křížek se safírovou kamejí, do které byl vložen trn z Kristovy trnové koruny. Dutina v křížku byla v roce 2003 prázdná; v říjnu 2022 byla zjištěna druhá dutina, do níž byl vložen trn z Ježíšovy trnové koruny. Celkem jsou na koruně 96 drahokamů, největším kamenem (do roku 1998) byl rubelit o hmotnosti 250 karátů.
Žezlo a jablko
Žezlo a jablko byly původně součástí habsburských klenotů. Ferdinand I. je objednal u zlatníka Hanse Hallera v Augsburgu pro české i římské krále. Žezlo má 1013 gramů, délku 67 cm, je zdobeno perlami a drahými kameny; vzniklo jako renesanční dílo. Jablko, tvořené dvěma polokoulemi spojenými prstencem a koruněno zlatým křížem, váží 780 gramů a měří zhruba 22 cm na výšku. Původně bylo vyrobeno pro Ferdinanda I. v Augsburgu; po Karlově čase došlo k výměně s žezlem a jablkem mezi Vídní a Čechami ve 14. století.
Korunovační plášť a roucha
Korunovační plášť je nejmladším kusem souboru, utkaný z zlatohlavu (dracoun) v Itálii, lemovaný hermelínem a o šíři 312 cm a délce 236 cm. Užití pláště je doloženo v roce 1723, ale byl zřejmě ušit pro korunovaci Ferdinanda II. římského krále. Roucho zahrnuje plášť, štolu, pás a tzv. Látku z 1. třetiny 17. století, ušité 1653; ještě po rekonstrukcích 1723-1743. Plášť byl poprvé použit při korunovaci Ferdinanda V. a byl odložen v klášterech během švédských nájezdů v roce 1637.
Obřad a bezpečnost korunovačních klenotů
Korunovační klenoty jsou trvale uloženy v korunní komoře chrámu sv. Víta nad Zlatou branou a kaplí sv. Václava; dveře a trezor mají sedm zámků, klíče drží sedm vyvolených osob: prezident, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly, primátor. Správcovství tradice sedmi klíčů vzniklo po návratu klenotů z Vídně v roce 1791. Korunovační klenoty byly několikrát vystaveny v různých prostorech Pražského hradu, ale veřejně byly naposledy prezentovány v 20. století. V roce 2009 bylo dokončeno náročné restaurování Vladislavského sálu, kde jsou klenoty opět vystavovány jen při výjimečných příležitostech.
Historické souvislosti a odkaz
Královský korunovační plášť s hermelínem a vlečkou je nejmladší částí souboru; jeho vznik je datován do konce 1. poloviny 17. století, a jeho použití je doloženo při korunovaci Karla VI. Před vzájemnými vztahy a výměnami různých klenotů mezi Vídní a Prahou vznikla řada replik a kulturních projektů souvisejících s korunami. Korunovační klenoty jsou symbolem našich dějin a zároveň symbolem hodnot a tradic sdílených Evropou; jsou vystavovány jen při výjimečných příležitostech a trvale uloženy na Pražském hradě v chrámu sv. Víta.
Korunovační klenoty: Pohled do klenotnice
Důležité souvislosti s Marie Habsburské
Marie byla na trůnu českým králem jen krátkou dobu; její vliv a postavení souvisí s historickým kontextem Habsburků v českých zemích. Po smrti Ludvíka Jagellonského zůstala v roli regentky v Nizozemí a v roce 1530 byla jmenována do vyšších funkcí po smrti své tety. Její význam pro české dějiny spočívá v propojení dynastických rodových liní a následných politických změn.
tags: #korunovace #kralovny #marie #habsburske #1522 #insignie