Krieger elektromobil Paříž: historická stopa a současný projekt Autolib

Každý, kdo si mysí, že elektromobily jsou fenoménem posledního desetiletí, se mýlí. V Paříži se od konce roku 2011 rozvíjí ambiciózní projekt Autolib, autonomní půjčování elektromobilů, který má doplnit veřejnou dopravu a taxíky a později stát se největší svého druhu na světě. Pařížská radnice v čele se socialistickým starostou Bertrandom Delanoëem a vládními iniciativami usiluje o lepší ovzduší, nižší počet aut se spalovacími motory a širší využití alternativních dopravních prostředků.

Historie elektromobility a počátky v Paříži

Elektromobilita hýbala světem už v minulém a předminulém století. Francouzský inženýr Louis-Antoine Kriéger už v roce 1887 veřejně předvedl elektrickou drožku v Paříži, stal se průkopníkem pohonu předních kol a vytvořil jeden z prvních hybridů. Firma v Courbevoie vyráběla elektrická vozidla do roku 1909; dva exempláře se dochovaly, jeden ve Science Museum v Londýně a druhý v Musée Automobile de la Sarthe na okruhu 24 h Le Mans. V roce 1901 bylo vyrobeno 43 elektromobilů, elektroole však postupně dominovaly konvenční auta.

V roce 1903 Krieger vyrobil první hybridní elektrická vozidla s pohonem předních kol a rekuperačním brzděním. Po druhé světové válce se elektřina v autech vracela do popředí jen krátce; v 20. století pokračovaly snahy o elektromobily, a to i v Paříži, kde zůstávaly důležitým tématem průkopnické technologie a městského designu dopravy.

Současný projekt Autolib: půjčování bateriových aut v Paříži

V Paříži v neděli spustili novou službu Autolib - samoobslužné půjčování elektromobilů, které má fungovat na stejném principu jako půjčování kol Vélib. Služba bude doplňkem k veřejné dopravě a taxíkům a nachází se na počátku dvouměsíční zkušební lhůty. Do ulic bylo nasazeno šedesát automobilů na deseti sběrných místech.

Paříž plánuje v prvním období pořídit 3000 automobilů s cílem mít jich celkem kolem 4000. Vozidla by měla být k dispozici 24 hodin denně po celý týden. Dvojmístná auta v současnosti nevyhovují kvůli omezenému využití baterií, musí být uspořádána tak, aby je mohly využít i rodiny. Předplatné jednou měsíčně činí 25-30 eur a za každou půlhodinu provozu se platí 4-6 eur.

Autolib bude třídvéřové a pojme až pět osob. S plným nabitím ujedou 80-150 kilometrů. Navigace uvnitř každého vozu zobrazuje stav baterie a volné dobíjecí stanice; na displeji je možné vidět i volné dobíjecí stanice. Pařížské dobíjecí stanice bývají většinou se třemi až čtyřmi místy.

Podle Delanoëa se Paříž snaží z Paříže udělat moderní, solidární a odvážné město. Sám používá od roku 2001 vůz typu Citroën Saxo, který vymění za elektrický vůz. Kromě automobilů pro Autolib se radnice a vláda zaměřují i na elektromotorky a elektrokola, které mají podpořit širší využití elektromobility a nižší energetickou náročnost dopravy.

Současné a budoucí výzvy, rizika a srovnání s Vélib

V systémech Vélib (volné kolo), které fungují od července 2007, bylo během provozu poškozeno 12 000 kol a 7800 jich zmizelo, ale stále se ukázaly jako úspěšné s více než 44 miliony uživatelů. Odpovědí na ambiciózní plány Paříže je masivní vámi zvolený přepravní mix: chůze, jízda na kole a elektrická doprava. Vedení města zvažuje rozsáhlejší projekty, včetně možného omezení aut v centru Paříže a výjimky pro obyvatelstva a zásobování.

UMP kritizuje snahu radnice o zavedení systému Autolib kvůli možnému vysokému riziku a vandalismu, které provázejí podobné projekty. Paříž se však snaží o zlepšení kvality ovzduší a snížení závislosti na dovážené ropě, a proto plánuje investice do nabíjecí infrastruktury a bezemisní dopravy, která má být postupně rozšířena i na menší města a okolní regiony.

Historie a budoucí výhled elektromobility v Evropě

Louis-Kriéger, průkopník pohonu předními kol, předvedl elektrické taxi již v roce 1897 a jeho práce se promítá nejen do Paříže, ale do celé Evropy. Až do roku 1941 pokračovala evoluce elektromobility, kdy Mildé-Kriéger přestavěli vozy s výraznou nosností a cestovními schopnostmi. Přesto se během druhé světové války pod tlakem nedostatku benzínu vrátila část výroby na elektro pohon, ačkoliv později šla doprava spíše k tradičním motorům. Dnes Paříž a další evropská města vyvíjejí moderní systémy půjčování elektromobilů a rozšiřují síť nabíječek, aby podpořily udržitelnou mobilitu bez dynamické závislosti na ropě.

Technické a sociální aspekty Autolib

  • Autolib je navržen jako tří- dveřový vůz pro až pět cestujících s dojezdovým výkonem 80-150 km na jedno nabití.
  • Automobily jsou vybaveny navigací a ukazateli stavu baterie, aby uživatelé mohli plánovat dobíjení na dostupných stanicích.
  • Rozšíření počtu aut na víc než 1100 stanic do roku 2013 (plán) a postupné rozšiřování v dalších letech.
Infografika: Jak funguje systém Autolib a síť nabíjecích stanic

Pařížská radnice počítá s postupným rozšířením služeb na celkové množství vozidel i uživatelů. Cílem je snížit hlučnost, zlepšit kvalitu ovzduší a posílit veřejnou dopravu tím, že se lidé rozhodnou pro elektromobilitu ve městě i v okolí.

Parametr Hodnota
Počet vozidel v zkušební fázi 60
Počet stanic (základní) 10
Odhadovaný počet vozidel po plném rozšíření 4000
Průměrná denní dojezdnost na jedno nabití 80-150 km

Denně centrem projede 180 tisíc aut. Čtěte také: Zákaz spalovacích aut již oznámilo 31 zemí. Dokážete si představit podobný zákaz i v jiných městech? Elektromobilita hýbala světem už v předminulém století a její vývoj pokračuje v Paříži i jinde po Evropě.

tags: #krieger #elektromobil #pariz