Legendy vozů Dacia 1300 a následné varianty: kombi, 1310 a další vývoj v kontextu Renaultu 12

Na výstavě EREN 69 byl v Bukurešti vystaven nový vůz Dacia 1300 vycházející z Renaultu 12. Dacia 1300 byla vyráběna od roku 1970. Od roku 1973 již bylo ve výrobě kombi. Přední kola byla nezávisle zavěšena, zadní náprava byla tuhá s vlečenými rameny. Z Renaultu 12TS vycházela Dacia 1301, která měla lepší výbavu a černou karoserii. Od roku 1975 byly vozy Dacia 1300 dováženy do Československa a to pouze s karoserií sedan.

Od roku 1980 se začalo vyrábět modernizované provedení Dacia 1310, které mělo černou masku, 4 kulatá světla, jiné zadní svítilny a modernizovanou palubní desku s přístroji. Vozy Dacia původní řady lze příležitostně potkat i dnes, ale již jen velmi vzácně v běžném provozu. Značku Dacia si dnes většina lidí spojí s Loganem, případně SUV Duster.

Do povědomí nejen v bývalých komunistických zemích se však rumunská automobilka zapsala úplně jiným modelem. Dacia 1300 se začala vyrábět přesně před 55 lety, 23. srpna 1969, a patřila tehdy k tomu nejmodernějšímu, co bylo možné ve východním bloku koupit. V roce 1969 patřila Dacia ještě k mladým automobilkám. Její vznik se datuje do roku 1966, kdy rumunská vláda podepsala dohodu s Renaultem.

Jeho tehdy vyvíjený model 12 měl být první Dacií. Prvenství ale nakonec připadlo na jiný Renault - model 8, v licenci známý jako Dacia 1100, sjel z výrobní linky v dnešním Mioveni poprvé 20. První licenční Renault 12 vyjel v Rumunsku téměř přesně o rok později, 23. srpna 1969, a představil se v říjnu 1969 nedlouho po originále. Dacia vozy montovala z dovezených dílů z Francie, postupná lokalizace výroby začala v roce 1970, kdy se naplno rozběhla sériová produkce.

Počet dílů, které automobilka odebírala většinou od rumunských výrobců, začal rychle Narůstat. Tím klesala cena, postupně ale postupně i kvalita. Když se však 1300 objevila, byla právě kvůli licenci od Renaultu jedním z vůbec nejmodernějších automobilů v celém východním bloku. Nabídla také konstrukci s motorem vpředu a pohonem předních kol v době, kdy AvtoVAZ začínal montovat žigulíky s motorem vpředu a pohonem zadních kol a Škodovka dokonce dělala řadu 100/110 s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Obě konkurenční značky přešly na techniku vše vpředu až v průběhu 80.

Thirteen šestnáctistovka pod kapotou 4340 mm dlouhé Dacie s 2441mm rozvorem měla ve spojení s čtyřstupňovou manuální převodovkou 40 kW. Maximální rychlost se pohybovala kolem 140 km/h. Vedle základní verze existovaly i lépe vybavené varianty, kterých se ale vyrábělo stále méně. Ta dostala mírně posílený motor, černé lakování karoserie a kontrastující červený interiér. Bohatší byla i výbava s litými koly, zrcátky na obou stranách nebo továrním autorádiem.

Ještě v roce 1973 se ukázala praktičtější Dacia 1300 s karoserií kombi. I ta měla svůj předobraz v Renaultu 12 s obdobnou karoserií, od sedanu se vedle většího objemu zavazadlového prostoru odlišovala rovněž posílenou zadní nápravou nebo zvýšenou užitečnou hmotností. Motorově však žádná změna neproběhla. Z kombi Rumuni také odvodili několik užitkových verzí. Vedle dodávky se zaplechovanými bočními skly šlo především o dvoumístný pick-up 1302, představený v roce 1975.

Ačkoliv už v průběhu 70. let Dacia řadu 1300 mírně modernizovala především v interiéru, skutečně rozsáhlého faceliftu se auto dočkalo na podzim 1979. Už v roce 1978 totiž vypršela licence, a Rumuni tak měli při výrobě auta zcela volnou ruku. Na podzim 1979 se tedy ukázalo modernizované provedení, které si záhy osvojilo jméno 1310. Nejviditelnější změnou bylo použití nové plastové přední masky se čtyřmi kulatými světlomety.

Částečně plastové byly i původní chromované nárazníky, do kterých byly navíc zabudovány blinkry. V interiéru došlo na přepracovanou přístrojovou desku a o něco bohatší výbavu. Sedan opět vznikal v základní i v luxusnějších variantách, posílená verze pro čelní politiky však v nabídce nebyla. Modernizace se naopak dočkalo kombi, jehož výrobní čísla ale byla oproti sedanu stále výrazně nižší. Motor v 1310 se výkonově prakticky nezměnil, zvýšením kompresního poměru a dalšími úpravami se však Dacii povedlo snížit spotřebu paliva.

Naplno se výroba 1310 začala rozbíhat v roce 1980 (ve stejném roce skončila ve Francii výroba Renaultu 12), přesto ještě nějakou dobu bylo možné narazit na nejrůznější hybridy mezi 1300 a 1310. Počátkem 80. let také dorazily hned dvě nové varianty s označením 1210 a 1410. Obě označovaly jiný motor než původní třináctistovku. V prvním případě se jednalo o dvanáctistovku s výkonem 36 kW a čtyřstupňovou převodovkou, v tom druhém o čtrnáctistovku s výkonem 46 kW. Sl Šířer jednotka měla nejprve také čtyřrychlostní ústrojí, posléze se ale dočkala i pětistupňové skříně.

Pokud čekáte, že nové motory byly skutečně nové, pletete se. Šlo v základu stále o stejnou třináctistovku, jen se změnou vrtání, čímž se lišil objem i výkon. A zatímco provedení 1410 bylo mezi zákazníky populární, slabší verze 1210 nikoliv a například kombi v ní ani nevznikalo. Pro zájemce o novou Dacii byla dvanáctistovka slabá, její produkce tak skončila ještě v 80. Od roku 1981 také vznikalo kupé 1410 Sport, vycházející z konceptu Brasovia.

Jak napovídá jméno, pod kapotou se objevila čtrnáctistovka s 46 kW. Od sedanu se kupé odlišovalo například o 200 mm zkráceným rozvorem, sníženou střechou nebo zmíněným jedním párem dveří (oproti konceptu prodlouženým). Kupé však vznikalo jen v malých sériích, do začátku 90. Na začátku druhé poloviny 80. let se do prodeje dostala zmodernizovaná verze 1310 TX. Upravená byla přední maska, nárazníky už byly kompletně plastové, některé verze měly vpředu i plastový spoiler.

Drobné změny se odehrály rovněž v interiéru a rozšířena byla nabídka výbavových stupňů. Technicky nicméně k výraznějším změnám nedošlo. Stejné designové úpravy dostalo kombi i kupé, oproti původní 1300 se také kvůli novým nárazníkům pozdější modernizace mírně prodloužily. Přesto až toto provedení znamenalo, že se do Československa začalo poprvé dovážet i kombi.

Sedan 1300 a později 1310 byl přitom poměrně žádaným zbožím už od začátku 70. let. Jak uvádí spisovatel Jan Tuček v knize Auta východního bloku, do roku 1990 bylo do Československa dovezeno přes 55 tisíc vozů Dacie, z nichž necelá desetina připadá na kombík. Po roce 1990 se ale prodej osobních vozů rumunské automobilky v Česku na nějakou dobu úplně zastavil.

Jen na okraj doplňme, že vedle zemí východního bloku se Dacia snažila v 80. letech prosadit třeba i v Kanadě. Než se však Dacia dostala do 90. let, postavila na známém základě z Renaultu 12 novou karosářskou variantu. V roce 1987 se tak představil model 1320.

Jednalo se o hatchback s délkou 4397 mm a stejným rozvorem 2441 mm jako u sedanu a kombi. Do roku 1990 vzniklo jen něco přes 2,5 tisíce kusů tohoto hatchbacku, který trpěl horší výrobní kvalitou (což byl ale problém celé modelové řady Dacia). Sedan i kombi dostaly novou přední část s hranatými světlomety a odlišnou plastovou maskou chladiče. Na obou koncích vozu byly nové plastové nárazníky, dveře dostaly plastové kliky a dalšími změnami prošel také interiér vozu.

Nic z toho však nedokázalo zakrýt původ v polovině 60. let a vzhledem k modernější konkurenci i výraznou zastaralost. Nástupce se na počátku 90. let dočkal i hatchback 1320. Nový typ 1325 s přídomkem Liberta přinesl nejen upravený design, ale také kratší zadní části, což vedlo k celkovému zkrácení na 4151 mm. Stále se však jednalo o hatchback, dostupný se zážehovou čtrnáctistovkou.

To znamená především opět novou masku chladiče (ta byla o dva roky později opět změněna) a také upravenou kapotu, která nově do této masky částečně zasahovala. To mělo zamaskovat fakt, že na důkladnější modernizace neměla automobilka peníze. Sluší se také doplnit, že na začátku 90. let vznikla malá série kombíků s naftovým motorem Volkswagen.

Jakkoliv se vzhledové změny konceptu Star zavést nepovedlo, šestnáctistovku o výkonu 54 kW s pětistupňovou manuální převodovkou v polovině 90. let dostaly sedan, kombi i hatchback Liberta. Ačkoliv totiž formálně již auto nemělo třináctistovku, ale nabízelo se jen se čtrnáctistovkou anebo šestnáctistovkou, jmenovalo se pořád 1310.

Na konci 90. let dostala 1310 vstřikování tak, aby splnila přísnější emisní nároky. V roce 1998 měla premiéru poslední vývojová fáze Dacie 1310. Sedan nebo kombi (hatchback Liberta z nabídky vypadl v roce 1996, když vzniklo jen něco přes pět tisíc kusů) měly opět novou přední část s jinou maskou chladiče i světlomety. Kvůli podobnosti s výrazem prvního porevolučního rumunského prezidenta Iona Iliescua se modernizaci začalo přezdívat Iliescův úsměv.

Hned na počátku 21. století dostala 1310 nový interiér a zároveň i změněné jméno - sedan byl jednoduše Berlina a kombi Break. Zároveň se - i přesto, že v nabídce již byl nějakou dobu nástupce se jménem Nova - jednalo v Rumunsku stále o velmi populární vůz. Důvody byly podobné jako třeba u žigulíku. To znamená nízká cena v kombinaci s technickou jednoduchostí. Tato kombinace nakonec udržela 1310 ve výrobě až do července 2004, kdy už rumunskou automobilku ovládal Renault.

Ani rok 2004 ale ještě pro základ Renaultu 12 neznamenal konečnou. Stále totiž existovaly užitkové verze. Dacii 1304, která postupně prošla vzhledovými modernizacemi ve stylu osobních verzí, doplnily na počátku 90. let dvě nové varianty. Dacia 1307 měla dvojitou kabinu, Dacia 1309 také, nicméně se jednalo jen o upravené kombi, což znamenalo především kratší ložnou plochu. Existovalo i provedení 1305 s prodlouženou dvoumístnou kabinou, respektive verze s výklopnými bočnicemi ložné plochy.

Pick-upy měly oproti osobním verzím delší rozvor náprav a po závěrečném vzhledovém faceliftu na konci 90. let (už bez verze 1309) také výběr mezi pohonem předních, zadních nebo všech kol. Pod kapotou byla zážehová šestnáctistovka, od roku 2002 nabídku doplnila naftová devatenáctistovka původem od Renaultu s výkonem 45 kW. Definitivně poslední Dacia se základem v Renaultu 12 vznikla 8. prosince 2006. Šlo o pick-up 1307 s pohonem všech kol.

1. Renault 12 jako základ pro Dacia 1300 a pozdějších derivátů
2. Kombinace modernizací ve stylu 1310 a TX
3. Expanze do Československa a popularita 1300/1310
4. Nástup nových variant: 1320, Liberta, 1325, Berlina/Break
5. Užitkové verze a pick-upy s různými motory

Hlavní rysy a technika jednotlivých verzí

1300 měla konstrukci s motorem vpředu a pohonem předních kol, s délkou 4340 mm a rozvorem 2441 mm, což ji řadilo mezi jedny z nejmodernějších východního bloku.

1310 přineslo facelift s plastovou maskou a čtyřmi kulatými světlomety, dále přepracovanou palubní deskou a rozšířenou výbavou. Motor zůstal téměř beze změn, ale spotřebu se podařilo snížit.

Modely 1210 a 1410 nabízely jiné motory, původně jen modifikace na bázi téhož čtyřválce, avšak s odlišným výkonem a v některých případech i pozdějších verzí s pětistupňovou převodovkou.

1320 představilo hatchback s novým vzhledem a Liberta verzi, která snížila délku přechodem na kratší zadní část a nosnost.

V kontextu Československa byl od roku 1975 dovoz 1300 sledující sedan, a až později se začalo dovážet i kombi s příchodem modernizované varianty 1310.

tags: #legendarni #automobily #28 #dacia #1300 #kombi