Rusko je bohaté na mnoho věcí včetně nerostných surovin, lidského talentu i rozlehlého území. V Rusku jsou doly téměř na vše od ropy a zlata po uran a nikl. A kdo by neslyšel o Lvu Nikolajeviči Tolstém nebo Petru Iljiči Čajkovském? Rusko je samozřejmě také největší zemí na planetě. Právě jeho velikost z něj dělá ideální místo pro dlouhé automobilové rallye. V létě roku 2016 tři vozy ŠKODA YETI projely více než 40 000 kilometrů za 72 dní. Trasa protínala devět časových pásem, pokračovala dál a dál, aniž by se opakovala nebo protínala.
Let z Moskvy do Vladivostoku trvá více než osm hodin, přičemž to ani nejsou nejvzdálenější ruská města. Andrej Leontjev je jednou z těchto výjimek. Ne, není to tygr, ale novinář, závodník, cestovatel a dlouhodobý přítel ŠKODA AUTO Rusko. Leontjev je dobře známý v zemích bývalého SSSR, kde v posledních 25 letech uváděl populární ruské televizní pořady o autech a autoturistice. Leontjev při natáčení a propagaci ruských příběhů tuto zemi procestoval skrz naskrz. Tento dobrodruh přišel s nápadem zorganizovat extrémně dlouhé rallye s názvem Tajemství Ruska. Pro expedici byl vybrán crossover ŠKODA YETI vyráběný podle partnerské smlouvy v závodě GAZ v Nižním Novgorodu. Od začátku bylo jasné, že tato rallye bude pro vozy náročnou výzvou. Leontjev ale trval na tom, že pro cestu by měly být použity jen „sériové“ vozy tak, jak vyjedou z výrobní linky. ŠKODA AUTO Rusko tuto myšlenku bezvýhradně přijala. Bylo přidáno jen jedno vylepšení, a to mřížka na ochranu proti kamenům pod chladič.
< p>Ruské silnice jsou obtížné i pro vojenské nákladní vozy s pohonem 6×6 a extrémně vysokou světlostí pro zdolání silných dešťů na jaře, v létě a na podzim. Nebylo proto obtížné rozhodnout, že rallye pojedou vozy 4×4. Různých fází této automobilové odyseje se účastnilo tři až šest vozů. Auta dohromady najela přibližně 200 000 kilometrů a spotřebovala třicet pneumatik, které se vyměňovaly za nové v dealerstvích ŠKODA AUTO, dostupných v téměř všech velkých ruských městech.Rusko sousedí se 14 zeměmi včetně Norska. Rallye začala v Borisoglebsku, rusko-norském hraničním přechodu. Leží nedaleko poloostrova Kola, který je jedinečným místem i na Rusko. Bylo zde nalezeno přibližně 1 000 různých nerostů, což je téměř jedna třetina všech známých minerálů. Žádné podobné místo na Zemi není. Poloostrov je také známý tím, že se na něm nachází nejhlubší vrt světa. Proč zvolili právě tento start? Protože v Evropské kultuře je obvyklé číst knihy zleva doprava a shora dolů. Rallye si s Ruskem poradila stejně. Zajímavé bylo, že když se místní doslechli o tom, že účastníci expedice chtějí dojet k místu Kolského superhlubokého vrtu, nevěřícně kroutili hlavami, jako by říkali, že na to potřebujete „opravdu“ terénní vozidlo - nebo ještě lépe traktor.
Tajemství Ruska je svým způsobem improvizovaný průvodce po Rusku. Většina míst, které expedice navštívila, je absolutně neznámá i pro lidi, kteří v této největší zemi světa žijí. Účastníci rallye se vyhýbali dobře známým atrakcím a snažili se nabídnout méně konvenční pohled na historii. Cestovní tým ŠKODA YETI například dojel do lomu Ruskeala blízko finských hranic. V každé oblasti, kterou cesta vedla, se nachází něco výjimečného. Skvělým příkladem je opuštěné sídlo hraběte Alexandra Šeremetjeva.
„Prozkoumal jsem stovky různých aut a můžu říct, že ŠKODA YETI je velmi dobrý automobil. Je kompaktní, což je pohodlné pro řízení ve městě, ale uvnitř není stísněný. Světlost 180 milimetrů je dostatečná, aby se člověk cítil bezpečně v terénu, ale ne tak vysoká, aby komplikovala řízení auta na vysokorychlostních asfaltových dálnicích. Člověk musí obdivovat jeho 1,8 litrový přeplňovaný motor. Poskytuje výjimečné zrychlení při plném naložení a zároveň má hospodárnou spotřebu paliva. Na plnou nádrž jsme dokázali ujet 700 kilometrů - s plným nákladem takovou vzdálenost nedokáže ujet každé dieselové SUV. Krátký přední a zadní přesah vozu YETI zajistily, že jsme se nemuseli starat o poškození nárazníku v terénu.
Během rallye se na mapě objevovaly úžasné práce ruského inženýrství. Například Paramonovy sklady v jižním městě Rostov na Donu. V 19. století patřily obilnému magnátovi Jelpidiforovi Paramonovi. Tyto sklady jsou výjimečné tím, že se jejich vnitřní teplota v zimě i v létě udržuje na 9 °C, což je optimální pro skladování obilí. V 19. století to bylo samozřejmě potřeba vyřešit bez elektřiny. Další skvělý úspěch (tentokrát ze sovětské éry) je mnohem známější: nadzvukový dopravní letoun Tu-144 vystavený v leteckém muzeu v Uljanovsku, Leninově rodném městě. Letadlu Tu-144 se někdy přezdívalo „Ruský Concorde“.
Další jedinečné vozidlo - prototyp lokomotivy TEP80 - objevil tým Tajemství Ruska v Novosibirsku, městě v hloubi Sibiře proslaveném svými vědci. Ačkoli by mělo být docela jasné, že hlavním cílem této rallye nebylo překonávání rekordů, jeden rekord nakonec překonala. Když byla cesta teprve ve fázi plánování, Leontjev a jeho tým si mysleli, že 35 000 kilometrová „ne-okružní cesta“ bude dostatečným důvodem k zápisu nejprve do Ruské knihy rekordů a následně do Guinnessovy knihy rekordů. Cílovým bodem rallye bylo východní přístavní město Magadan u Ochotského moře. Konečná ujetá trasa podle GPS byla 40 350 kilometrů. To je o něco víc než obvod Země na rovníku. V tomto ohledu rallye odpovídala cestě kolem světa, ale za 72 dní namísto 80 dní v románu Julese Verna.
Značka ŠKODA AUTO je v Rusku velmi populární a nabízí příznivý poměr cena/výkon. ŠKODA AUTO vyrábí své nejprodávanější modely v Rusku v plném výrobním cyklu a z převážně místních komponent včetně kovové karoserie. V rámci skupiny Volkswagen Group si ŠKODA AUTO dává záležet, aby se vždy účastnila událostí, které zvýrazňují hlubokou vazbu značky s Ruskem. Legendární kozácký velitel Jermak dal jméno nové dvoudílné elektrické lokomotivě. Legendární kozácký velitel Jermak dal jméno dvoudílné elektrické lokomotivě s řadovým označením 2ES5K.
Pohlédněme do historie. Je známo, že od začátku 60. let do konce 80. let minulého století dodával do tehdejšího Sovětského svazu velké série lokomotiv závod Škoda v Plzni. Jednalo se o tisíce kusů elektrických lokomotiv pro stejnosměrné napětí 3 kV i pro střídavou jednofázovou soustavu 25 kV 50 Hz. Československé lokomotivy byly označeny písmeny ČS (1 až 8), některé z nich byly téměř shodné se stroji určenými pro naše železnice. Vrcholem techniky byla - a stále je - dvojdílná expresní lokomotiva ČS200 pro trať Moskva - St. Petersburg. (Samozřejmě kromě podvozků pro široký rozchod 1520 mm, výše umístěných sběračů apod.)
Jiné však u nás nejezdily a byly určeny výhradně na export (například řada ČS4T). Vrcholem techniky byla - a stále je - dvojdílná expresní lokomotiva ČS200 pro trať Moskva - St. Petersburg (tzv. Lokomotivy pro nákladní vlaky se však vyráběly přímo v Rusku, v závodě v Novočerkassku. Nejpoužívanějším typem se stala řada VL80, resp. VL85, kterou má nový stroj 2ES5K nahradit v tzv. "magistrální" službě.)
Stroj pro napětí 25 kV 50 Hz, o trvalém výkonu 6120 kW a zatížením na jednu nápravu 24 tun, má nejvyšší rychlost v běžné službě 110 km/h. Pokud Jermak úspěšně splní všechny předepsané zkoušky, začne v novočerkasské lokomotivce jeho sériová výroba. Avšak o přesném datu bychom nyní jen spekulovali. Uzavřených mezi plzeňskou Škodovkou a Ruskými železnicemi. pauze v dodávkách českých vozidel do Ruska. (RŽD) a jejich vozidlový park. provozovaných v Rusku, plzeňská ŠKODA. odklizové elektrické lokomotivy. zatím dovážejí, resp. Soudobou konstrukcí šestinápravové střídavé lokomotivy je řada VL 65. Bo' Bo', trv. v Novočerkassku přes 250 kusů.
V roce 1992 a dosud bylo vyrobeno kolem 35 lokomotiv. paralelně a napájeny přes plně řízené tyristorové můstky. nákladní. - 160 km/h - využívají kvůli stavu tratí na všech výkonech. Zima-Irkutsk-Sljudjanka-Petrovskije Zavody (838 km). řadou EP 1 - začátek jejich výroby je oznámen na letošní rok. ABB a AEG vyvíjely v Rusku značnou aktivitu. s označením řadou N 65A). s trakční výzbrojí od ADtranz Switzerland. lokomotivy odvozeny od již zmíněného prototypu VL 65-016. EP 3. 3 kVss, trv. 6600 kW a max. rychlostí 160 km/h. Jejich vývoj byl provázen moderními střiďači IGBT a vysokým podílem exportu.
Náhlé změny v dodávkách a politice v 90. letech ovlivnily i plány na 100 lokomotiv ročně. Soudobou konstrukcí six-axle střídavé lokomotivy, jako VL 65 a následně VL 85, se Rusko posouvá k vysokým rychlostem a spolehlivosti na magistrálách. Mýtné v Německu se v roce 2016 nestihne. Německo během roku 2016 nezavede mýtné pro osobní automobily na německých dálnicích. Důvodem odkladu jsou podle ministra dopravy Alexandera... 18. 6. 2015 ▪ 2 min. Ryanair a Aer Lingus: související témata v kontextu dopravního trhu však jsou mimo hlavní linku příběhu.
Parní lokomotiva P36 je právem označována za mistrovské dílo svého času. Není žádným tajemstvím, že parní lokomotivy se v Sovětském svazu vyráběly ve velkém. Parní lokomotiva P36 je totiž považována dokonce za korunu sovětského inženýrství v oblasti páry. Prototyp lokomotivy byl připraven v prosinci 1949. Na rozdíl od všech následujících strojů této řady, byla vybavena šestinápravovým tendrem (typ P35).
V roce 1991 ji odkoupilo Ruské železniční muzeum. Sice za cenu šrotu, ale stálo to zato. V dalších letech byla restaurována a nyní zaujímá čestné místo v Ruském železničním muzeu. „Osud poslední osobní parní lokomotivy vždy znepokojoval milovníky historie železniční dopravy. Závěrem lze říci, že v historii stavby sovětských lokomotiv nikdy podle odborníků neexistovala parní lokomotiva tak hospodárná a progresivní v konstrukci, jako právě tato. Podle mnohých i krásná lokomotiva je právem považována za nejlepší tamější parní lokomotivu.
Závěr
Tento text spojuje automobilovou odyseji Tajemství Ruska s bohatou historií lokomotiv Škoda, která se v minulosti významně podílela na železničním parku Sovětského svazu a Ruska. Rallye a technické ukázky ilustrují propojení mezi moderní automobilovou kulturou, inženýrstvím a železničním dědictvím regionu.
Transsibiřská magistrála 🚂🇷🇺 Historie!
tags: #lokomotiva #s #pneu #rusko