Milena Jesenská se narodila 10. srpna 1896 v Praze v rodině univerzitního profesora zubního lékařství Jana Jesenského a jeho ženy Mileny, rozené Hejzlarové. Obývali dům čp. 377/I ve staroměstské Ovocné ulici. Ve mládí jí zemřela matka a Milena zůstala s otcem, studovala dívčí gymnázium Minerva a na Univerzitě Karlově začala studium medicíny, které však zanechala po dvou semestrech a přešla na konzervatoř, kterou také nedokončila.
V kavárně Cafe Arco na rohu Dlážděné a Hybernské ul. se setkávala s německo-židovskou intelektuální společností a s významnými osobnostmi: Max Brod, Johannes Urzidil, Franz Werfel a především Ernst Pollak, with whom she married in 1918 a moved to Vienna. O marriage to Pollak byl však v manželství napjatý a Milena hledala obživu různými způsoby; mimo jiné nosila zavazadla cestujícím na nádraží.
V novinářství se Milena uplatnila píšáním fejetonů pro pražský list Tribuna, a začala i překládat díla Franze Kafky. Její korespondence s Kafka, který ji považoval za výjimečnou dopisovou spolupracovnici, trvala až do Kafkaovy smrti v roce 1924 a bývá často považována za její velkou lásku. Kromě Kafky překládala i díla Gustava Meyrink, Franze Werfelta, Thomase Manna a dalších. Důležitou etapou bylo její druhé manželství s architektem Jaromírem Krejcarem, s nímž se v Praze seznámila a po roce 1927 se provdala. Pár měl dceru Janu (později Krejcarovou-Černou).
Milena se postupně stala významnou postavou pražské literární scény a žurnalistiky. V letech 1926 působila krátce v redakci týdeníku Pestrý týden, mezi lety 1929-1930 vedla ženskou hlídku Lidových novin, psala pro Národní listy, Světozor a Tvorbu a vrchol kariéry představovalo její působení v Peroutkově revue Přítomnost (1937-1939), kde se věnovala společenským i politickým tématům a de facto vedla redakci během Peroutkovy časté nepřítomnosti. Zároveň vyjadřovala podporu demokratickému myšlení a porozumění vůči německy mluvícím spoluobčanům v Sudetech.
V období nacistické okupace se Milena zapojila do odboje a podílela se na ilegálním časopise V boj, který vydával Vojtěch Preissig. V listopadu 1939 ji gestapo zatklo a následně ji deportovali do koncentračního tábora Ravensbrück, kde v květnu 1944 zemřela na selhání ledvin. Před svou smrtí si Milena udržela významné korespondenční vazby, a její odkaz žije v publikacích, dopisech a pamětihodných svědectví.
V posmrtné reflexi jejího života stojí poznámka, že Milena nebyla pouze dopisovou Kafkovou láskou, ale průkopnicí svobodomyslné, moderní a emancipované ženy, novinářky a intelektuálky. Její životní dráha zahrnuje také dopisovanou komunikaci s Kafkou, překlady z češtiny do němčiny, práci v ženské rubrice a působení v avantgardním prostředí pražské literatury 20. let. Milena byla také součástí rodiny s významnými osobnostmi v oboru medicíny, stomatologie a umění; její rodina byla vynikajícími představiteli české kultury a vědy, a její dcery a další příbuzní pokračovali v odkazech rodinné tradice.
Klíčové kapitoly života Mileny Jesenské
- Narození a rodinné zázemí: Milena se narodila v Praze 10. srpna 1896 do rodiny Jana Jesenského a Mileny (rozené Hejzlarové).
- Vzdělání a první kroky: navštěvovala Minervu, studovala medicínu na Univerzitě Karlově a poté přešla na konzervatoř; v mládí se stala součástí pražské kavárenské kultury a literárních kruhů.
- První manželství a příchod na vídeňskou adresu: provdala se za Ernst Polák a v roce 1918 se přestěhovala do Vídně; začala psát pro tribunu a překládat Franze Kafky.
- Kafka a literární dopisy: Milena zahájila korespondenci a spolupráci s Franze Kafkou; s ním a jeho dílem spojila svůj literární osud a osobní život.
- Rodina a pražská avantgarda: po rozvodu s Polákem se vrátila do Prahy a vstoupila do kruhů devětsilu a pražské avantgardy; provdala se za Jaromíra Krejcara a měla dceru Janu.
- Práce novinářky a politický aktivismus: působila v Lidových novinách, Národních listech, Světě práce a Přítomnosti; zapojila se do odboje během nacistické okupace.
- Odboj během války a tragické ukončení: byla zatčena gestapem, internována v Drážďanech a Ravensbrücku, kde 17. května 1944 zemřela na selhání ledvin.
Milena Jesenská po sobě zanechala rozsáhlou korespondenci s Franze Kafkou, která dodnes patří k nejvýznamnějším dokladům o jejich vztahu a intelektuálním sdílení. Její život je svědectvím o síle a odvaze ženy, která dokázala kombinovat žurnalistiku, překladatelství, literární tvorbu a aktivní odboj v časech největšího ohrožení. Dnes je jejím odkazem nejen literární dědictví, ale i inspirace pro generace žen v novinářské praxi a lidských právech.
Na závěr připomínáme, že Milena patřila k rodině významných osobností české kultury. Patří mezi ně spisovatelky Růžena Jesenská a Marie Jesenská, jejichž práce a vliv se rozprostíral i do dalších oblastí kultury, včetně moderní mozaikářské tvorby, kterou částečně zanechala Milena Jesenská spolu se svým manželem Viktorem Foersterem. Její život je zrcadlem uměleckého a politického dění pražské meziválečné a válečné epochy.
Vizualizace a média
Franz Kafka a Milena Jesenská, přítelkyně
Tabulka klíčových událostí
| Rok | Událost | Místo |
|---|---|---|
| 1896 | Narození Mileny Jesenské | Praha |
| 1918 | Provdaná za Ernsta Poláka; odchod do Vídně | Vídeň |
| 1924 | Návrat do Prahy | Praha |
| 1927 | Sňatek s Jaromírem Krejcarem; narození dcery | Praha |
| 1939-1940 | Aktivní odboj, zatčení gestapem | Praha, Ravensbrück |
| 1944 | Úmrtí v Ravensbrücku | Ravelsbrück |