Jeden z nejstarších výrobních závodů německé značky slaví výročí.
V květnu roku 1904 došlo k přesunu ředitelství automobilky Daimler-Motoren-Gesselschaft z Canstattu do nového výrobního závodu v Untertürkheimu, který je jednou z východních čtvrtí Stuttgartu.
Tato oblast procházela ještě před začátkem 20. století výraznou industrializací - v roce 1889 zde vznikla továrna na výrobu postelových pružin Straus & Cie, v roce 1898 se sem přestěhovala fabrika na kakao a čokoládu Staengel & Ziller.
První budovy pro skutečnou výrobu zde vznikly až v roce 1907, a to k produkci vačkových a klikových hřídelí, postupně přibývaly motory, převodovky, podvozkové díly a samozřejmě i kompletní vozidla.
Činností za druhé světové války se automobilka samozřejmě oficiálně moc nechlubí, nicméně ještě před vypuknutím konfliktu se stejně jako většina dalších velkých říšských závodů i tato továrna přeorientovala na vojenskou výrobu, přičemž již od roku 1937 zde vznikaly třítunové nákladní vozy LG 3000 pro Wehrmacht a také letecké motory DB 600 a DB 601.
Koncem války byla továrna těžce poškozena spojeneckým bombardováním a její aktivity tak značně utlumeny, po ukončení konfliktu sloužila k opravám amerických vojenských vozidel.
V listopadu roku 1945 pak americká okupační správa povolila výrobu užitkových vozidel a sanitek na technice modelu W 136/170 V.
Výroba civilních vozidel nabíhala postupně a rekonstrukce výrobního závodu byla dokončena v roce 1951.
K dalším zajímavým milníkům patří rozšíření testovací dráhy (ta původní fungovala od roku 1956, testovací okruh měl dva kilometry), včetně jejího slavného klopeného úseku - došlo k tomu v roce 1967 a právě zde vznikly slavné propagační materiály s týranými „Piány,“ „Čínami“ a dalšími modely.
Celková délka činí více než 15 kilometrů, tisku byl nový komplex představen 9. května 1967, ovál se zvětšil na 3018 metrů a se svým sklonem umožňoval teoretickou maximální rychlost až 200 km/h, při běžném testování je ale limit 150 km/h.
I při něm se hmotnost testovacího jezdce zvyšuje 3,1krát.
Pro užitková vozidla byl vybudován přejezd s rampami se sklonem od 5 do 70 procent, dále se zde nachází známá mučicí trať s výmoly, deformačními kolejemi a dírami.
Tu mimochodem Mercedes okopíroval ze skutečné silnice v Lünburgské oblasti na severu Německa - kdykoliv se po zkouškách poškodí, je uvedena do původního stavu.
Pak zde vznikly brodící prvky a solné lázně pro testování koroze, nebo známá smyková plocha o průměru 100 metrů se sedmi různými povrchy.
Tento testovací komplex umožnil Mercedesu již koncem 60. let zvýšit povědomí o svých limitech a schopnostech.
V roce 2015 Mercedes zahájil transformaci továrny na high-tech provoz pro nízkoemisní technologie, včetně vývoje palivových článků.
V roce 2019 pak byl položen symbolický základní kámen první továrny značky pro výrobu baterií do modelů EQ, rok 2021 pak přinesl první změny v rámci strategie „Electric first“ se zaměřením na elektromobily a bateriové technologie.
BOOKS&CARSBlog BOOKS&CARS je autorským blogem Hynka Fajmona.
Blog vyjadřuje mé názory.
Pravidelné recenze knih a málo známé informace ze světa automobilismu.
Recenze se týkají převážně nových knih, které jsou aktuálně přítomny v českých knihkupectvích.
Občas ale zařadíme i recenzi nějaké starší knihy, jejíž kvalitu prověřil čas.
Někdy rovněž zařadíme knihu vydanou v angličtině.
Po prvním čtvrtletí roku 2024 jsme připravili žebříček knih dle čtenosti recenzí a dle našeho názoru.
Ve vytváření žebříčků budeme pokračovat.
Automobilismus je pro mne součást moderního života.
Auta mám rád od dětství a jsem také aktivní řidič a návštěvník automuzeí a různých veteránských akcí.
Ve svých článcích se věnuji vývoji jednotlivých automobilových značek a také důležitých modelů.
Psaní blogu mne začalo bavit více než jsem čekal a tak je zde už k dispozici více než 100 článků.
Slavnou německou značku Mercedes-Benz není potřeba nějak zvlášť představovat, protože snad není člověka, který by ji neznal.
Jedná se o nejstarší nepřetržitě fungující automobilku světa.
Její produkty vždy vynikaly mimořádně vysokou technickou vyspělostí a také luxusem.
Automobilka Mercedes-Benz se nikdy neřídila filosofií Henryho Forda, který usiloval o to stát se výrobcem „lidových vozů“ pro široké vrstvy motoristů.
Vznik této značky a její původ je ale málo známý, takže si jej dnes připomeneme.
Dnešní firma Mercedes-Benz vznikla v Německu až v roce 1926 spojením dvou dosud samostatných automobilek.
Jednalo se o první a druhou nejstarší automobilku světa - Benz and Cie a Daimler Motoren Gesellschaft.
Automobilku Benz and Cie založil v roce 1883 Carl Benz v jihozápadním Německu.
V roce 1885 zkonstruoval první vůz se spalovacím motorem, který nazval Benz Patentwagen a v lednu 1886 jej dal patentovat.
Jednalo se o tříkolový vůz, který se dochoval v několika exemplářích dodnes.
Je považován za první automobil se spalovacím motorem na světě, který našel zákazníky a začal se opakovaně vyrábět.
Automobilku Daimler Motoren Gesellschaft založili společně Gottlieb Daimler a Wilhelm Maybach a to v roce 1890.
To už ale za sebou měli dlouholetou spolupráci jejímž plodem byl automobil Daimler z roku 1885.
Jednalo se o zajímavou konstrukci, která se zrodila prakticky ve stejný čas jako vůz Carla Benze.
Existovala však mezi nimi i zásadní odlišnost.
Zatímco Benzův automobil byl tříkolový, tak Daimlerův vůz byl čtyřkolový.
Daimler s Maybachem postupovali jinak než Benz.
Koupili si dostavníkový čtyřkolový vůz a do něj nainstalovali svůj vlastní motor.
Naopak Carl Benz zkonstruoval celý vůz sám, jako novou konstrukci, a tím pádem mohl získat patent.
Daimler s Maybachem patent na svůj vůz nezískali.
Od vzniku prvních automobilů fungovaly obě firmy samostatně poměrně nedaleko od sebe v okolí německého Stuttgartu.
Oběma firmám se poměrně dařilo.
Po 1. světové válce je ale složitá situace v Německu přiměla k jednání o spojení, které se nakonec uskutečnilo v roce 1926.
Možná si kladete otázku, kde se v názvu vzal ten „Mercedes“, když mezi zakladateli toto jméno nikde nefiguruje.
To je samozřejmě výborná otázka.
Značka Mercedes vznikla jaksi mimochodem jako marketingový název pro automobily vyráběné firmou Daimler Motoren Gesellschaft.
Značku vymyslel rakousko-uherský obchodník a diplomat Emil Jellinek.
Ten na počátku 20. století pobýval v Nice, kde se scházela evropská elita.
Jellinek zde prodával automobily značky Daimler.
Měl ale problémy s tím, že jméno značky bylo příliš německé, zatímco klientela byla mezinárodní.
To jej vedlo k myšlence nabízet auta pod jinou značkou.
Tímto způsobem vznikl Mercedes.
Po spojení s firmou Benz v roce 1926 se z firmy stal Mercedes-Benz.
Značka Mercedes na své zakladatele nezapomíná.
Jména Benz, Daimler i Maybach se stále využívají.
Ostatně tito pánové si to naprosto zasloužili, protože bez jejich úsilí by dnešní Mercedes a jeho skvělé vozy neexistovaly.
Pokud máte pocit, že všechno kolem nás se vrací do normálu, pak vězte, že minimálně v automobilovém světě to zdaleka neplatí.
Krok třícípé hvězdy je v podstatě zoufalý, nicméně obtížně vyhnutelný.
Loňský příchod koronaviru zásadním způsobem ovlivnil automobilovou branži, ne ale jen přímo.
S uzavírkami továren, showroomů či změnami nálad zákazníků by se výrobci dokázali popasovat, pandemie ale změnilo také jejich chování i podmínky života.
Spíše než v kancelářích byla většina lidí doma, což vedlo ke zvýšenému zájmu o mobilní telefony, počítače a další elektroniku.
A právě na toto odvětví se začali upínat firmy vyrábějící čipy, u nichž automobilky po oněch odstávkách stornovaly objednávky jak zběsilé.
Právě tato změna v dodavatelském řetězci nakonec působí celé branži mnohem větší problémy než samotný koronavirus.
Výroba čipu totiž zabere zhruba 6 měsíců, vystavění nové továrny na ně pak rok až rok a půl.
Ani v jednom případě tedy nejde o chvilkovou záležitost, v prvním případě tu navíc máme přetlak objednávek.
Co tedy automobilky dnes objednají, bude dodáno prakticky až příští rok.
Skutečně tedy není překvapivé, že k odstávkám dochází i letos.
Co ale již zarazit může, to je skutečnost, že ony uzávěrky jsou ještě četnější a rozsáhlejší než loni.
Není tomu tehdy, co jsme zmínili, že Škoda si letos udělá delší letní prázdniny, a to právě kvůli nedostatku čipů.
Nejedná se přitom o první krok tohoto druhu, výroba byla omezována již v květnu i červnu.
Skutečně zde tedy máme stěžejní problém, jehož velikost ještě více než mladoboleslavská automobilka demonstruje Mercedes-Benz.
Třícípá hvězda totiž rovněž přistupuje k uzavírání montážních linek v ještě větší míře, v příštích dnech nevyrobí prakticky nic.
Němci totiž zastavili veškerou výrobu v továrnách Rastattu a v Brémách, v Sindelfingenu pojede jen pár montážních linek.
To jsou veškeré továrny firmy v Německu a nezůstanou osamocené - uzavřena bude také továrna v Maďarsku.
Toto opatření se tedy dotkne desetitisíců lidí a byť v tuto chvíli se počítá s týdenním zastavením, stěží bude poslední.
Výhled do budoucna totiž není vůbec dobrý a firma počítá s tím, že letos nevyrobí více aut než loni.
Původní plány přitom byly úplně jiné.
Nejde nicméně pouze o dvě výše zmíněné značky, krize skutečně zasáhla celou branži.
Uchráněna jí není ani Tesla, která momentálně oznámila, že odkládá příchod modelů Cybertruck a Semi na příští rok.
Důvodem je „omezená dostupnost bateriových článků a globální výzvy v dodavatelských řetězcích“.
Tedy jinými slovy, kalifornské automobilce chybí nejen čipy, ale nakonec i baterie, a to přesto, že je sama vyrábí.
Otázkou nikoliv za milion, ale spíše za mnoho miliard, pak je, kdy se daná situace zlepší.
V tomto ohledu je ale dle analytiků světlo na konci tunelu v nedohlednu.
Ostatně již i koncern VW Group již varoval, že to nejhorší teprve přijde v druhém pololetí.
Nedostatek čipů pak navíc nemá výrobce trápit jen letos, ale i v příštím a možná také v přespříštím roce.
Mercedes kvůli nedostatku čipů zastavil výrobu v Brémách a v Rastattu, třetí továrna v Sindelfilgenu pak bude využita jen z malé části.
A je pomalu jisté, že o podobných opatřeních letos ještě uslyšíme.
Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora.
Hned na úvod se sluší říct, že Mercedes-Benz nikdy nebyla automobilka.
Jde o obchodní označení vozů firmy vzniklé po 20. letech minulého století.
To ale neznamená, že je historie značky Mercedes-Benz nezajímavá.
Nejstarší automobilka na světě.
Za vznikem značky Mercedes-Benz stojí dvě automobilky.
První z nich vznikla v roce 1883 v Mannheimu a založil ji Carl Benz.
Ten už v roce 1879 vyvinul dvoudobý spalovací motor.
V roce 1883 Benz opustil firmu Mannheimer Gasmotorenfabrik a s Maxem Casparem a Friedrichem Wilhelmem Eßlingerem založili společnost Benz & Cie. Rheinische Gasmotoren Fabrik.
Carl Benz si o tři roky později patentoval tříkolový vůz s označením Benz Patent-Motowagen Nummer 1.
Díky tomu se v roce 1886 stává prvním výrobcem automobilů v Německu.
Výroba vozů probíhala ve spolupráci s kolářskou dílnou Kalkreuther.
Benz dodával podvozky a motory, koláři na ně montovali karoserie a nástavby.
I přes změny ve vedení se firmě dařilo - v roce 1899 zaměstnávala 430 lidí a celkem vyrobila přes 1700 vozů.
Ačkoliv Benzova továrna rozšiřovala výrobu a pro výrobu motorů stavěla nové fabriky, ekonomicky neprosperovala.
Největším konkurentem byla stuttgartská automobilka Daimler-Motoren-Gesellschaft, kvůli které Benzovy prodeje klesaly.
Na počátku nového století tak Benzova firma zaměstnala Mariuse Barbarou, který s Benzem vymyslel novou modelovou řadu.
Firma ji ale prezentovala výhradně jako Barbarouovu a Benz z firmy v roce 1903 uraženě odchází.
Nová konstrukce ale neuspěla a Barbaroua spolu s jedním z majitelů odešly z firmy.
Po roce se proto vrátil Benz, který zaměstnal svoje konstrééry.
Spolu s nimi se mu dařilo na poli závodních i cestovních vozů a prosadil se na německém trhu.
Výroba automobilů se stala hlavním výrobním programem.
Ačkoliv během první světové války firma vyráběla letecké motory, brzy po válce se v roce 1921 vrátila firma k původní koncepci.
Ve stejný čas, o pár kilometrů dále, se psalo o hlavním konkurentovi Benzova závodu, ale Mercedes sehrál výrazně větší roli.
Daimler v roce 1890 založili Gottlieb Daimler a Willhelm Maybach.
Malá automobilka se zaměřovala na výrobu vlastního vozu.
Prvotní výroba ale byla nákladná, a do firmy přišli další investoři.
Spolu s nimi se změnil název na DMG.
V roce 1896 navíc firmu navštívil Emil Jellinek.
Ten si objednal závodní vůz Phönix 8 PS, se kterým vyhrál v roce 1899 několik automobilových závodů.
O pár let později se Jellinek stal členem představenstva a objednal si nový, silnější, vůz s výkonem 35 koní.
Ten pojmenoval po své dceři Mercédès Jellinek - vznik nové automobilové značky byl na světě.
Daimler uspěl hlavně na poli inovací.
V roce 1907 představil první vozidlo s pohonem všech čtyř kol a v roce 1921 vůz s přeplňovaným pohonem.
Díky tomu navýšil výkon až na 40 koní při objemu pouhých 1,6 litru.
Ve dvacátých letech se do představenstva Benzovy firmy dostal Jakob Schapiro.
Pomocí barterových obchodů, odvážných spekulací a manipulací získává ve firmě většinový podíl.
Podobný postup jako u Benz & Cie. zvolil Schapiro i u dalších německých automobilek včetně Daimleru.
Jeho neobratné manipulace ale způsobily bankrot většiny firem, v jejichž představenstvu stanul.
Předseda dozorčí rady Benz & Cie. proto v roce 1924 bil na poplach a začal jednat o fúzi dvou největších konkurentů - Benz & Cie. a Daimleru.
To se mu nakonec povedlo a 1. července 1926 došlo ke spojení obou firem s názvem Daimler-Benz AG.
Od počátku firmy je jejím symbolem trojcípá hvězda. Ta symbolizuje Daimlerovu myšlenku třech elementů - zemi, vodu a vzduch.
Obruč kolem ní zase patří Benzovi a jeho vítězným vavřínovým věncům.
Roky stabilního vývoje.
Jako první po sloučení z linky vyjel model Mercedes S.
Známější je ale jeho starší bratr Mercedes 770 poháněný motorem o objemu 7,7 litru.
Navzdory přerušení výroby během druhé světové války se firmě dařilo.
Brzy po válce zařadila do výroby Mercedes-Benz 170V, který ale neslavil u finančně zdecimovaného německého obyvatelstva velký úspěch.
Zlom přišel v roce 1953. Mercedes-Benz 180 měl inovativní prvky, větší interiér a řidiči z něj lépe viděli.
Následoval ho model 300 SL Flügeltürer, kteří odborníci v roce 1999 označili jako sportovní vůz století.
Symbol německé prosperity.
Z značky Mercedes-Benz se stalo synonymum nejen pro luxusní vozy.
Na konci 60. let vyvinulo první kombi W123.
V roce 1978 z linky vyjel turbo diesel s označením 300 SD.
Zajímavé jsou také Mercedesy třídy G ze 70. let.
Ty představují terénní offroady, jež se v některých ohledech nápadně podobají Jeepu nebo Hummeru.
Patří mezi ně také papamobil se speciální výbavou určený pro přepravu papeže.
Revoluční koncepce elektromobilu?
Do dnešního dne spatřilo světlo světa celkem 18 modelových řad.
Mercedes-Benz vyrábí sportovní vozy, SUV i MPV.
V poslední době se Mercedes-Benz prosazuje i na poli elektromobility.
Zajímavý je zejména jeho koncept Vision EQXX.
Ten během testů v roce 2022 dominoval díky nájezdu přes 1000 kilometrů na jedno nabití.
Vůz dosáhl extrémně nízké spotřeby 8,7 kWh na 100 kilometrů.
Zdá se tak, že navzdory spalovacím motoru Carla Benze naopak značku opanují elektromotory.
Současná generace nejmenšího mercedesu přežije až do roku 2028.
Místo Německa ovšem bude vznikat v levnějším Maďarsku.
Týkalo se to především tříd A a B, naopak CLA se bát nemuselo.
Ostatně Němci pod tímto názvem loni představili třetí generaci, tentokrát ovšem nejdříve zcela elektrickou s 800V dobíjecí sítí, kterou brzy doplní také spalovací provedení.
Áčko se na nástupce mohlo těšit marně. Ovšem jen chvíli.
I tahle modelová řada se nakonec dočká pokračování, které bude v hierarchii stát pod zmíněným CLA.
Než se však představí, nějaký čas to zabere.
Mercedes-Benz proto životní cyklus aktuálního provedení protáhl až do roku 2028.
S tím se navíc nese několik změn, přičemž tou nejvýraznější je asi přesun produkce z německého Rastattu do maďarského Kecskemét naplánovaný na druhé letošní čtvrtletí, kde už automobilka s třícípou hvězdou vyrábí od roku 2012.
Německá továrna tím získá větší kapacity pro řadu CLA, po které je velká poptávka.
Navíc se zde také chystá produkce crossoveru GLA se spalovacími motory i elektrickým pohonem.
S názvem EQA už Mercedes nepočítá, zůstane tak u filozofie, kterou značka aplikovala právě u nového CLA.
Nástupce současné třídy A velmi pravděpodobně zůstane pouze hatchbackem, po které je v Evropě největší zájem.
Z nabídky tudíž zřejmě vypadne sedan, který v konkurenci Mercedesu CLA stejně nedával velký význam.
Ačkoliv Němci působení v nižší střední třídě z jedné strany omezí, v jiných ohledech se naopak můžeme těšit na velmi zajímavé novinky.
Tou největší je nepochybně menší bráška terénního Mercedesu G, jenž se představí buď letos, nebo zkraje příštího roku.
V případě třídy g s malým písmenem se počítá se technikou běžných osobáků, hranatým designem se ovšem bez výmluv inspiruje u svého legendárního sourozence, který mimochodem v rámci registrací loni v Česku téměř vyrovnal výsledek násobně levnějšího GLA (378 vs.
První a hlavní závod Mercedes-Benz v Německu funguje od roku 1915 a sídlí v Sindelfingenu.
Montuje vozy tříd E, S, CLS, S-kupé, GLC a GT.
Výrobní závod Mercedes-Benz Trucks se nachází ve Werthu.
Mercedes-Benz - Wikipedie
Je to jedna z nejznámějších automobilových značek na světě. Mercedes-Benz má centrálu ve Stuttgartu, Bádensko-Württembersko, Německo.
Daimler - Wikipedie
Daimler otevřel nový závod na ultramoderní automobily v Německu.
Závod v německém městě Sindelfingen bude vyrábět všechny vlajkové lodě Mercedesu. Je vybaven nejmodernější technologií a...
Výroba vozů Mercedes v Německu.
Továrny Mercedes. Hlavní výrobní závody společnosti pro osobní automobily se nacházejí ve třech německých městech - Sindelfingen, Brémy a Rastatt.
vše o výrobě vozů Mercedes v Německu.
Kde se montují Mercedesy - AutoChrome.Ru
Továrna v Rastattu. Velký strojírenský komplex v Německu, kde se montují Mercedesy tříd A a B (sedany, rodinné vozy, business třída).
Kde vlastně auta jsou vyrobena „z Německa“
Řekneme vám, kde se skutečně vyrábějí modely německých automobilových gigantů: od BMW a Mercedes-Benz po Audi, Volkswagen a Smart.