Pokud jste těhotná, je nutné o této skutečnosti informovat obsluhu MR přístroje.
V 1. trimestru se MR vyšetření neprovádí.
Řada pacientů, kteří trpí klaustrofobií, je i přesto schopno vyšetření absolvovat.
Pacient leží v otvoru přístroje, který má šířku 70 cm, je na obou stranách otevřený a v případě potřeby může vyšetření kdykoliv ukončit stiskem tlačítka.
Pro zvýšení komfortu Vám může Váš lékař předepsat léky na uklidnění a domluvíte si jejich užití před vlastním vyšetřením.
V případě těžké klaustrofobie je možné provést většinu MR vyšetření v celkové anestezii pod dohledem lékaře - anesteziologa.
Pro většinu vyšetřovaných oblastí na magnetické rezonanci není nutná žádná speciální příprava.
Výrazný problém mohou působit kovové předměty v kapsách nebo na těle včetně šperků a dále pak syntetické látky, ze kterých je vyrobeno oblečení.
Doporučujeme, abyste si na MR vyšetření vzali nejlépe bavlněné tričko, dámy podprsenku bez kovových háčků.
Šperky zanechte doma, ev. Na vyšetření přijďte nalačno (můžete pouze pít).
V den vyšetření od půlnoci nejíst.
Pít pouze čiré neperlivé tekutiny v malém množství.
Na MR vyšetření si s sebou přineste 1,5 litru neperlivé vody, do které Vám obsluha MR přimíchá Mannitol - látku která vodu udrží v tenkém střevě.
Roztok budete popíjet během půl hodiny před vyšetřením.
Protože se voda nevstřebá, mívá většina pacientů v den po vyšetření řídkou stolici.
Průjem ale sám ustane.
Po příchodu na MR pracoviště budete seznámeni s riziky, kontraindikacemi a průběhem vyšetření a vyplníte informovaný souhlas.
Vyšetření se provádí vleže na vyšetřovacím stole, který zajíždí do vyšetřovacího kruhového tunelu přístroje.
Prostor není uzavřen.
Pro Vaši bezpečnost budete mít po celou dobu vyšetření v ruce signalizační tlačítko, pomocí kterého je možné zavolat obsluhu.
Délka vyšetření závisí na oblasti, kterou je nutné zobrazit.
Nejčastěji trvá přibližně 20-30 min, ve výjimečných případech až 60 minut.
Po celou dobu je nutné v klidu ležet a vyvarovat se jakýchkoliv pohybů.
Většina vyšetření se provádí bez aplikace kontrastní látky do žíly.
O nutnosti aplikace kontrastní látky rozhoduje lékař MR pracoviště.
Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci jsou relativně bezpečné a nežádoucí reakce se vyskytují zcela ojediněle.
Pokud by se vyskytly, projevují se nevolností, zvracením, točením hlavy.
Alergická reakce je také zcela výjimečná.
Závratě, mdloby, poruchy rovnováhy, těžké formy migrény, to všechno může vést k tomu, že lékař řekne jasné ne dalšímu řízení auta.
Zdraví máme jenom jedno, a pokud se nám zhorší, je to špatné.
Pro řidiče dvojnásob, protože musí leckdy odevzdat řidičský průkaz.
Většinou si člověk za volantem připadá jistě.
Pak přijde chvíle, kdy dostane papír od lékaře.
V redakci AutoŽivě věkově zatím nespadáme do kategorie povinnosti prohlídek pro seniory.
Ale brýle, alergie a podobně, to se nás bohužel týká.
Takže může nastat okamžik, že padne nenápadná otázka při prohlídce, a najednou se začne přemýšlet jinak.
Můj zdravotní stav není pro řízení ideální?
Existují jasná pravidla, která kvůli vlastnímu bezpečí i bezpečí ostatních omezí možnost řídit auto.
Problém teď řeší hodně maďarští řidiči, kterým zjevně došlo, že situace není až tak růžová.
V maďarské legislativě je to rozepsáno poměrně srozumitelně, s konkrétními intervaly a diagnózami, nad nimiž se lékař při posuzování způsobilosti k řízení zastaví.
Z čistě formálního hlediska se perioda lékařských prohlídek pro obnovu řidičského průkazu v Maďarsku odvíjí od věku.
Do 50 let stačí přijít jednou za 10 let.
Mezi 50 a 60 lety je to po 5 letech.
Mezi 60 a 70 lety každé 3 roky a nad 70 let už po 2 letech.
U nás je to trochu jinak a my víme jak, tohle už jsme v redakci AutoŽivě řešili mnohokrát.
Tabulka je základ, neřeší ale, co se stane, když člověk onemocní.
Respektive když se mu změní zdravotní stav.
Ve chvíli, kdy má řidič nějakou diagnózu, jež může kvalitu řízení ovlivnit, už nejde o pouhou formalitu.
Přichází na řadu odborné posouzení, které může znamenat omezení, podmínění, anebo i to, že řidičák bude odebrán, neudělen, případně pozastaven do doby, než se stav stabilizuje.
Odborné zdroje upozorňují především na obstrukční spánkovou apnoe.
Není to exotická nemoc na okraji, ale rozšířený problém s velmi konkrétními následky za volantem.
Spánková apnoe znamená noční zástavy dechu, fragmentovaný spánek a přes den únavu a sníženou pozornost.
Tady statistika mluví jasně, podle průzkumů trpí těžkou formou zhruba 4 % populace a mírnou formou přibližně 10 % populace.
Když si to promítnete do reality provozu, je jasné, proč praktici při prodlužování řidičáku věnují apnoe zvýšenou pozornost.
Podíl nehod způsobených prostě tím, že řidič zdříml za volantem, není malý.
Na druhou stranu to není černobílé.
Při vhodné léčbě a při zvládnutých příznacích se řídit samozřejmě může, podmínkou je vědět, kdy jste v kondici a kdy ne.
A apnoe není jediná.
Katalog potíží, které mohou přístup k volantu zkomplikovat, je v Maďarsku širší.
Opírá se o vyhlášku 13/1992 (VI. 26.) NM, která detailně stanovuje zdravotní kritéria.
Dělí je do logických skupin, aby posuzování nebylo libovolné, ale opřené o jasné medicínské parametry.
V první linii stojí zrak, protože oči jsou za volantem tím prvním senzorem i poslední instancí.
V okamžiku, kdy se objeví dvojité vidění nebo významný pokles zrakové ostrosti a dioptrie přesahují povolené meze, bez očního specialisty se dál nejde.
Hned vedle stojí sluch a není to žádná malichernost.
Výrazné poruchy sluchu se musí opřít o audiologické vyšetření.
Pokud těžká nedoslýchavost závažně omezuje vnímání provozu, řízení nepřipadá v úvahu.
Třetí oblastí jsou pohybová omezení, a to nejen ta očividná.
Proč o situaci v Maďarsku mluvíme? Třeba jen pro to, že u nás je situace podobná a čtenáři čtou mezinárodní zprávy a ptají se na to, jak je to u nás.
Nedávno jsme u nás tedy zaregistrovali změnu.
Bylo avizováno, že lidé s mírnou formou autismu, což je třeba Aspergerův syndrom, nemají problém řídit auto.
Naopak došlo ke zpřísnění pohledu na některé srdeční problémy a vady.
Nebude to ale jen o věku.
U nás platí, že po dovršení 65 let věku je řidič povinen podstoupit lékařskou prohlídku každé 3 roky.
Po dovršení 68 let věku je lékařská prohlídka povinná každé 2 roky.
Ano, s rostoucím věkem se zdravotní stav obvykle zhoršuje.
Může se zhoršit i v mladém věku.
Od toho je tady posuzující lékař.
Ten vyhodnocuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
Provede vyšetření, která jsou nutná ke zjištění, zda je řidič zdravotně způsobilý.
Tedy vyšetří zrak, sluch, mobilitu, srdce, plíce a podobně.
Může také poslat řidiče za specialistou, na oční, diabetologii, neurologii.
Na základě vyšetření lékař rozhodne, zda je řidič zdravotně způsobilý či nezpůsobilý.
Popřípadě zdravotně způsobilý s podmínkou.
V posledním případě se tato informace objeví v řidičském průkazu a znamená to, že řidič musí podmínku splnit pokaždé, když řídí.
Nejčastěji se jedná o nasazené brýle.
Pokud lékař dojde k tomu, že je řidič zdravotně nezpůsobilý, musí kontaktovat úřady, které rozhodnou o odnětí řidičského oprávnění.
A člověk ho musí odevzdat.
Je tady možnost, že se zdravotní stav změní k lepšímu.
Opět jako příklad uvedu zrak.
Řidič má brýle zapsané v řidičáku.
Dojde na laserovou operaci a brýle na dálku už nepotřebuje, co dělat?
Kontaktuje úřady a nechá si aktualizovat zápis do dokladu.
To platí i pro případ, že nemohl řídit vůbec nebo mu byl řidičák odebrán.
Pokud ode dne, kdy bylo řidičské oprávnění odňato, uplynuly více než 3 roky, je třeba navíc absolvovat přezkoušení z odborné způsobilosti.
Pak žádost příslušnému úřadu a je hotovo.
Vraťme se ale k tomu, jaké konkrétní zdravotní stavy mohou vést k odnětí nebo neprodloužení řidičského průkazu.
Kromě spánkové apnoe, o které jsem mluvil, jsou to především srdeční potíže.
Vážné srdeční vady, arytmie, stavy po infarktu, nestabilní angina pectoris, to všechno jsou diagnózy, které vyžadují posouzení kardiologa.
Pokud je stav nestabilní nebo hrozí náhlá ztráta vědomí, řízení není možné.
Další oblastí jsou neurologické potíže.
Epilepsie je klasický příklad.
Pokud má člověk záchvaty, nemůže řídit.
Teprve po určité době bez záchvatů a s potvrzením neurologa může být způsobilost obnovena.
Podobně je to s jinými neurologickými onemocněními, která ovlivňují koordinaci, reflexy nebo vědomí.
Diabetes je další diagnóza, která vyžaduje pozornost.
Pokud je diabetes dobře kompenzovaný, není problém.
Ale pokud hrozí hypoglykemie, tedy náhlý pokles cukru v krvi, který může vést ke ztrátě vědomí, je to vážný problém.
Diabetik musí mít svůj stav pod kontrolou a pravidelně se kontrolovat.
Duševní onemocnění jsou také na seznamu.
Těžké deprese, psychózy, schizofrenie, to všechno může vést k tomu, že člověk není schopen bezpečně řídit.
Opět záleží na tom, jak je stav stabilizovaný a jaká je medikace.
Někdy některé léky ovlivňují pozornost a reakční dobu.
Alkoholismus a drogová závislost jsou samozřejmě také důvodem k odnětí řidičského průkazu.
Je to těžké, je to smutné, ale je to tak.
