Tento text čtenáře zasvětí do problematiky neobrněné vojenské techniky, jež je klíčovou součástí vojenské techniky, neboť zajišťuje každodenní provoz armády stejně jako logistickou dimenzi konfliktů. Ozbrojený konflikt je jev starý jako lidstvo samo. Už od pradávna mezi sebou lidé bojovali o moc, území, kořist, a kvůli mnoha dalším různým záminkám. Všechny tyto konflikty však mají několik společných věcí, a jednou z nich je nutnost bojové svazy zásobovat a podporovat ze zázemí. V rámci následujícího textu se seznámíme se základní vojenskou neobrněnou technikou. Nelze se vyhnout jistému historickému exkurzu, nicméně důraz je kladen na soudobou techniku a především na soudobé trendy a požadavky ve vývoji této techniky. Text nemá za cíl podrobný výpis typů soudobé neobrněné techniky, v rámci textu budou pokryta nejznámější a nejobvyklejší vozidla.
Historie a základní funkce nákladních automobilů v armádě
Nákladní vozy byly snad první vojenskou technikou (nepočítáme-li ruční zbraně) na světě vůbec. Velmi brzy lidé zjistili, že pro přenos materiálu z jednoho místa na druhé nestačí pouze lidské ruce. Následovalo tedy použití koní a vzápětí vytvoření potahů a povozů. Tito předchůdci nákladních vozů přežili prakticky beze změny po celý starověk, středověk i novověk. Za jakési zlomové období v zavedení motorové techniky do armády můžeme chápat 1. světovou válku (i když počátky uvažování o strategickém nasazení motorové techniky do armády můžeme pozorovat již na počátku 20. století).
V průběhu druhé světové války byla tato vozidla výrazně modernizována a můžeme zde také vidět počátky nových typů obrněných nákladních vozidel, které se naplno rozvíjejí až v současnosti. Během války studeně vozidla procházela další modernizací a jak je v současné době obvyklé, koncipovalo se jejich užití v boji. Základním účelem nákladních automobilů je transport materiálu a živé síly, avšak jejich role je rozšířena o další úkoly - například sanita, tahač, kontejnerový vůz a další specializace vznikaly během studené války a po ní.
Kategorie a typy nákladních vozidel podle misí
Na trhu tak bylo (a stále ještě je) nabízeno obrovské množství různých typů vozidel, často alespoň mírně odlišených díky modelovým řadám. Vzhledem k ekonomickým omezením a potřebě jednotnosti vozového parku se vyvíjí koncept univerzálních vozidel, která mohou plnit více rolí zároveň. Novinkou v tomto oboru jsou nakládací zařízení instalovaná přímo v nákladním automobilu - Load Handling System (LHS). Tento systém umožňuje okamžité naložení i vyložení nákladu, který je umístěn na nákladové plošině, jež zároveň provádí jediný člověk - řidič.
V nákladních vozech se uplatňují dva typy převodovek: automatická a manuální. Výhodou automatické převodovky je snadná obsluha a nenáročný výcvik řidičů, nevýhodou je nižší počet převodových stupňů. Nezbytností je možnost pohonu všech kol, schopnost dostatečně kompenzovat terénní nerovnosti a vybavení centralizovaným dohušťovacím systémem pneumatik.
Soudobé vojenské nákladní automobily se dělí do tří kategorií: lehké, střední a těžké. Lehká vozidla (1-2 tuny užitečné hmotnosti) jsou schopná průchodnosti terénem a často mají čtyřkolový pohon; do této kategorie patří například americký HMMWV řady XM1113 ECV a německý Unimog. Střední vozidla (3-7 tun) zahrnují programy jako FMTV (LMTV 4×4 a MTV 6×6) a těžká vozidla nad 7 tun s konfiguracemi 6×6, 8×8 či 10×10, např. Oshkosh M977 HEMTT a Oshkosh 10×10 PLS.
Lehká a štábní vozidla
Lehká a štábní neobrněná vozidla zahrnují širokou škálu typů, jejichž hlavní úkoly zahrnují patrolu, průzkum, rychlý přesun a podporu spojenců. Štábní vozy bývají často obrněné, nicméně zde zůstávají pro ilustraci i neobrněné varianty pro potřeby velení a spojení. Lehká útočná vozidla pro speciální a elitní složky armády vyžadují kombinaci vysoké rychlosti (až 200 km/h), vysoké průchodnosti terénem, spolehlivosti a dostatečné palebné síly, dosažené například lafetací na kapotě a rámech vozidla.
Nejznámější lehké vozidlo z doby II. světovéválky je bezpochyby americký HMMWV, který prošel dlouhým vývojem a dnes má širokou škálu variant. Mezi další významná lehká vozidla patří britský Land Rover Defender a ruské typy UAZ, které dnes i nadále slouží v některých armádách. Česká armáda využívá například vozidla UAZ 469 a UAZ 469 Lux.
Motocykly a dělostřelecké tažné prostředky
Motocykly vznikly jako doprovodné prostředky pro štáby a průzkum a v druhé světové válce byly používány i jako palebná podpora pěchoty, například sajdkára BMW R 75 sloužila k podpoře útočící pěchoty v Německu. V době války se často využívalo lehčích dělostřeleckých tahačů a různých nosičů kontejnerů a nástaveb, aby se zlepšila mobilita dělostřeleckých jednotek.
Vozidla pro tažení dělostřelectva a jejich použití se postupně vyvíjela. V počátcích války bývaly tažná vozidla konvenčními nákladními vozy a obrněnou technikou, později se objevily specializované dělostřelecké tahače (např. Komintěrn, Vorošilovec, Staliněc), které slouží dodnes v různých verzích a úpravách. Z dlouhodobého pohledu se směřuje k unifikaci vozového parku a využití podvozků pro více účelů, včetně pancéřování a použití tankových podvozků pro zlepšení prostupnosti terénem.
Významná nákladní vozidla druhé světové války a jejich příběhy
Legendární nákladní vůz Škoda 706 R vznikl během druhé světové války a jeho kořeny sahají do předválečné doby. Byl to těžký užitkový automobil s motorem vyvinutým v utajení, a i když byla výroba v Protektorátu Čechy a Morava omezena, projekt dále pokračoval v Letňanech po osvobození. Škoda 706 R měla nosnost 7-9 tun a naftový šestiválec Leyland L. V Letňanech vzniklo 7877 vozů Škoda 706 R a mnoho podvozků i autobusů Škoda 706 RO. Vůz se proslavil snadnou opravitelností a výbornými jízdními vlastnostmi.
Mezi další významná vozidla patří Dodge WC série (WC 51, WC 54) vyráběná pro americkou armádu; jejich univerzálnost zahrnovala varianty valník, sanitka a velitelský vůz. Tato vozidla byla v rámci půjčky a pronájmu dodána spojencům i do Sovětského svazu a k různým partnerským armádám. GMC CCKW byla ikonou americké logistické síly, známá jako „Jimmy“, a tvořila páteř dopravy za II. světové války, s variantami 2,5 tuny a 6×6 a dokonce i obojživelné DUKW. Studebaker US6 se používal jak ve Spojených státech, tak v Íránu a Sovětském svazu, a proslul konfiguracemi s raketometem Kaťuša. Opel Blitz byl klíčovým vozidlem německé armády; jeho vývoj zahrnoval i polopásovou verzi Sd.Kfz 3 a výrobu více než 70 tisíc exemplářů v letech 1937-1944. BA-64 byl sovětský lehký obrněný automobil, který byl vyvinut z dřívějšího GAZ-64 a byl hojně nasazován v průzkumu. Austin K2/Y byla britská sanitní vůz s označením Katy, spojená s významnými příběhy v afrických a evropských kampaních.
Pro ilustraci významu jednotlivých vozidel lze uvést i to, že Jeep Willys MB bývá označován za jedničku TOP 10, která sehrála klíčovou roli v operacích spojenců díky své jednoduchosti a spolehlivosti. Kübelwagen a Schwimmwagen představují německé alternativy s pohonem zadních kol a pohonem všech kol, které demonstrují rozmanitost a strategický význam lehkých vozidel v různých frontách.
Specifické koncepty a moderní trendy
V koncepci moderního vojenství se prosazuje trend unifikace a modulárnosti, kdy jedno vozidlo dokáže plnit více úkolů prostřednictvím výměnných nástaveb a konverzí. Zvyšuje se důraz na protileteckou a protichemickou obranu, a to jak prostřednictvím pasivní ochrany, tak prostřednictvím aktivní ochrany a moderních systémů uchopení palby. V oblasti lehkých terénních vozidel dominuje vývoj lehkých útočných vozidel s důrazem na pevný rám, pancéřování podlahy a možnosti jednoduché výměny nástaveb pro speciální úkoly.
Další důležitou linií vývoje je zlepšení mobility a přepravních kapacit s cílem dosáhnout vyšší palebné síly a lepší průchodnosti terénem při snížení hmotnosti. V současnosti se u výtvorů dělí na dvě hlavní cesty: konverze existujících vozidel (např. jeřáby, cisterny, nosiče kontejnerů) a vývoj zcela nových specializovaných vozidel navržených pro specifické úkoly.
Tabulka: vybraná významná vozidla II. světové války
| Vozidlo | Průmyslová země, období | Hlavní použití | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Jeep Willys MB | USA, 1941-1945 | Průzkum, doprava, doprovod | Legendární off-road vozidlo |
| KdF 82 Kübelwagen | Německo, 1940-1945 | Lehký osobní automobil pro plnění venkovních úkolů | Podvozek VW, motorem vzadu |
| Dodge WC série | USA, 1940-1945 | Nákladní a speciální (zdravotnické, velitelské) | Univerzální armádní vůz |
| GMC CCKW | USA, 1941-1945 | Nákladní, 2,5 t, 6×6, DUKW var. | Páteř americké logistiky |
| Studebaker US6 | USA/Írán, 1941-1945 | Nákladní, logistika, Kaťuša varianty | Populární u spojenců |
Legendární příběhy a konkrétní dějiny
Jeden z nejznámějších československých aspektů, spojených s II. světovou válkou, je zapojení do britských a sovětských sil a později i do Československé armády po válce. Příběhy jako renovace a převedení vozidel do poválečného období ukazují, jak z minulých konstrukcí vznikají základy moderního logistického a vojenského vozidlového parku.
Závěr a shrnutí trendů
Závěrem lze říci, že oblast nákladních automobilů sehrála zásadní roli ve II. světové válce a vázala se na vznik a rozvoj hybridních a unifikovaných systémů. Evropské a americké producenty charakterizuje dominantní pokrok v oblasti konstrukce a komfortu kabiny, kde řidič dnes získává „druhý domov“ v podobě moderní kabiny s klimatizací, vyhříváním a pokračující digitalizací. Z hlediska vývoje tažných zařízení a dělostřelecké techniky jde o posun k efektivnějším a univerzálnějším systémům, které zajišťují rychlou mobilitu, vysokou průchodnost terénem a snížení celkové hmotnosti při zachování či zlepšení bojeschopnosti.
tags: #nakladni #automobily #2 #svetove #valky