EU nařízení pro nové automobily: realita, mýty a dopady na průmysl a spotřebitele

Publikováno: 15. 4. Praha 15. dubna 2024 (PROTEXT) - Evropská unie, ve svém úsilí o ochranu životního prostředí a zvýšení bezpečnosti silničního provozu, představuje stále nová omezení pro automobilový průmysl. Pro mnohé automobilky to znamená složitý boj, který často komplikuje jejich život a narušuje kreativitu v produkci. Některá nařízení mohou být pro běžného uživatele zcela nelogická. Například omezení emisí mohou způsobit, že ikonické modely ztratí svou charakteristickou sílu a výkon, což snižuje atraktivitu pro zákazníky. Klasické automobily, které byly kdysi symbolem svobody a osobního vyjádření, jsou nyní ohroženy zbytečnými restrikcemi. Je třeba hledat rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a zachováním kreativity a individuality v automobilovém průmyslu.

V souladu s cíli snižování emisí z dopravy stanovuje výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Od roku 2035 by nová auta neměla produkovat žádné emise CO2. Nařízení (EU) 2019/631 stanovuje požadavky na emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla (LUV, dodávky). Pomocí této regulace tak automobilky v EU budou muset produkovat taková portfolia vozů, ve kterých mají stále větší zastoupení vozidla na alternativní paliva. Některé automobilky však mají ambicióznější cíle než požaduje legislativa.

Návrh Evropské komise a vznikající debatní pole se dělí na několik vrstev. Nejzásadnější body dávají dohromady cíl 2030-2034, kdy se mají emise snížit o podíly 55 % u osobních automobilů a 50 % u dodávek, a finální cíl 100% redukce od 1. ledna 2035. Z hlediska praktických implementací to znamená, že i po roce 2035 mohou být v nabídce vůz s nízkými emisemi, včetně hybridů a vozidel s tzv. „range extenderem“. Součástí balíčku je i motivace k výrobě bezemisních vozidel a snižování emisí prostřednictvím různých mechanismů, například prostřednictvím syntetických paliv a nízkouhlíkové oceli vyrobené v rámci EU.

Infografika: Cíle emisí CO2 v EU do roku 2035 a postupné milníky

Ve sporu o konečnou podobu se zmiňuje zpochybnění „zákazu spalovacích motorů“. Prakticky tedy ustanovení spadá pod nařízení EU 2019/631 a doplněná pravidla z automobilového balíčku 2025, který zavádí pokračování podpory vozidel s nulovými a nízkými emisemi (ZLEV) a zavedlo tzv. superkreditů. Tímto způsobem mohou výrobci sdružovat prodej a zároveň snižovat průměr emisí za rok. Zdroje EU ukazují, že i po 2035 budou moci být na trhu starší spalovací motory využívající syntetická paliva a jiné mimořádné technologie.

Další zásadní kapitolu tvoří rozšíření bezpečnostních pravidel. Od 7. července 2026 vstupuje EU do platnosti nařízení EU 2019/2144, které vyžaduje integraci pokročilých asistenčních systémů pro řidiče do všech nových aut. Systémy sledují pozornost a únavu řidiče, varují při nepozornosti a v krajních situacích aktivují automatické nouzové brzdění. Povinným se stává také asistent pro udržování v jízdním pruhu s aktivním zásahem do řízení. Význam těchto změn je snaha snížit dopravní nehody způsobené nepozorností, což výrazně zvyšuje bezpečnost na evropských silnicích. Z testů vyplývá, že starší vozy se na toto nové požadavky nevztahují, ale všechna nová auta musí tyto systémy mít.

Nařízení EU 2019/631 zůstává v platnosti a je průběžně revidováno. V rámci revizí byl v roce 2023 schválen finální tříbodový plán zahrnující: 1) posílení cíle emisí pro roky 2030-2034, 2) definitivní cíl 100% redukce do roku 2035, 3) zachování možnosti vyrábět spalovací motory po roce 2035 za podmínky využívání syntetických paliv. Současně se sleduje vývoj v infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) a normy EURO 7, které se zabývají emisemi z brzd a pneumatik a životností baterií. EURO 7 má za cíl zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a snížit znečištění způsobované provozem vozidel.

Česká republika spolu s ostatními státy vyjednává kompromisní podobu EU norem. V rámci vyjednávání byla schválena pozice v září 2023 a dosažena předběžná dohoda v prosinci. Klíčové změny zahrnují: emisní limity zůstávají na úrovni EURO 6 - včetně testovacích hodnot; odklad účinnosti normy pro usnadnění příprav automobilkám; lepší provázání OBM (On-Board Monitoring) systémů s bezpečností provozu; a koordinaci s návrhem na CO2 limit pro těžká nákladní vozidla. Dále se posilují standardy EURO 7/VII a rozšiřuje se působnost nařízení i na brzdové a pneumatikové emise včetně mikroplastů z pneumatik.

OblastCo se měníSkupina dopadů
Emise CO2 (osobní a LUV)50 % redukce 2030-2034, 100% do 2035; 25 % ZLEV a 17 % ZLEV pro každý rokindustriální směr, ekonomika, automobilky
Euro 7/VIIměření emisí z brzd a pneumatik; větší testovací záběr; životnost bateriízdraví, životní prostředí, spotřebitel
Bezpečnostní asistenční systémyADDW, AEB, Lane Keeping, automatické brzdění pro chodce a cyklistybezečnost silničního provozu

Návrh automobilového balíčku 2025 počítá se zachováním podpory nízkoemisních vozidel a zavedením ZLEV, který vyžaduje, aby výrobci uváděli každý rok určité % vozidel s nulovými a nízkými emisemi. Jednotliví výrobci mohou své cíle sdružovat, což umožní průměrné hodnocení emisí napříč portfoliem. V případě překročení cílů hrozí sankce ve výši 95 EUR za každý nadbytečný gram CO2 na každé nové registraci. Současně je plánována revize metodiky životního cyklu emisí, která zahrnuje i emise z výroby paliva a recyklace.

Pro průmysl v Evropě a ČR to znamená zásadní transformaci. Regiony si musí zajistit infrastrukturu pro nabíjení a vodíkové stanice, rekvalifikaci pracovníků na nové technologie a posílení výroby bateriových článků v EU (Battery Booster). Zjednodušení byrokracie prostřednictvím automobilového omnibusu má firmám umožnit více investic do čistších technologií a zachovat konkurenceschopnost. Ekologizace služebních vozidel a veřejných parků má dále podporovat přechod k vozidlům s nulovými či nízkými emisemi.

Infografika: Změny v emisních cílech a 2035 cílové milníky

Co to znamená pro ČR a český automobilový průmysl? Automobilový průmysl tvoří významné podíly HDP, exportu a zaměstnanosti. Transformace vyžaduje rekvalifikace pracovníků, přechod na elektrické pohony, a zároveň možnost dovozu některých dílů. V souvislosti s tím vznikají i nové příležitosti - včetně bateriového řetězce, výroby čipů, senzorů, elektromotorů a dalších komponentů.

Mapa evropského závazku k elektromobilitě a klíčovým infrastrukturním projektům

Potřebné metriky, data a pravomoci pro schválení nových technologií a vozidel se průběžně aktualizují. Současně se zvažuje, jak nejlépe sladit evropské cíle s národními podmínkami, aby byl zajistěn hladký průběh transformace bez ztráty konkurenceschopnosti a kvality života obyvatel.

tags: #narizeni #eu #u #novych #automobilu