Nejčastější poruchy Renault Mégane II 1.6 a jak je řešit

Renault Mégane II je atraktivní a designově nadčasové auto, které si na českém trhu udržuje popularitu i přes věk. Větší objem zavazadelníku u kombi Grandtour a různorodá nabídka motorů z něj dělají zajímavou volbu, ale zároveň s sebou nese řadu opakujících se problémů. Tyto potíže bývají často spojeny se starší elektronikou, nosnými mechanickými body a specifickými vadami jednotlivých pohonných jednotek. Zpravodajství a zkušenosti majitelů ukazují, že největší rizika leží v dieselových verzích a u některých zážehových motorů, které vyžadují pečlivou údržbu a včasné výměny dílů.

Hlavní poruchy a jejich charakteristiky

Nadměrné opotřebení a některé konstrukční slabiny se často projevují na elektronice a přístrojích vozu. Mezi nejčastější problémy patří závady startovacích karet a jejich čteček, poruchy oken a centrálního zamykání, vlhkost v světlometech či problémy s ventilací a stěrači. U dvou hlavních pohonných jednotek bývá častým rizikem časování rozvodů a opotřebení ojničních ložisek, zejména u starších verzí dieselů a některých zážehových dvoulitrů.

Co se týče startování samotného motoru, klíčovou roli hraje stav baterie a funkčnost startéru. Větší problém může nastat i při špatném imobilizéru nebo vadné elektronice karet, což může vést k tomu, že motor nenaskočí ani při otočení klíče. S ohledem na to bývá doporučováno měřit napětí baterie, testovat startér a prověřit imobilizér pomocí OBD-II skeneru a zkontrolovat pojistky.

Navíc je potřeba myslet na konkrétní slabiny jednotlivých motorů. 1.5 dCi, 1.9 dCi a 2.0 dCi často řeší problémy s mazáním, vstřikovači a turbodmychadly; a u nich bývá vhodné zkrátit interval výměny oleje na 15 000 km (max. 20 000 km). Z naftových motorů bývá občas problém s přidíráním turbodmychadla nebo válec a vstřikovači, a proto je důležité sledovat kvalitu nafty a pravidelnou údržbu.

U benzinových verzí jsou častějšími poruchami zapalovací cívky a lambda sondy, u vysoce najetých motorů pak bývá problém s celkovým opotřebením a zvýšenou spotřebou oleje. Kromě toho se objevují potíže se startovací kartou, díky nimž může být nutná výměna karty, která bývá spojena s vyššími náklady.

Specificky u 1.6 16V a 2.0 16V se často objevuje problém se středícím mechanismem a časováním rozvodu. Při startu motoru může být slyšet zvuk „jakoby přes zuby“, což je známka opotřebeného či selhávajícího variátoru u 1.6 a u 1.4/1.6 i u některých verzí rozvodu. Výměna variátoru stojí kolem několika tisíc korun. Dále je nutné brát v potaz spolehlivost zapalovacích cívek a jejich časté výměny v některých obdobích výroby.

Dieselové jednotky s přímým vstřikováním (1.5 dCi, 1.9 dCi, 2.0 dCi) vyžadují zvláštní pozornost k olejům a chodu vstřikovačů. Čerpadlo common-rail a vstřikovače mohou vyžadovat repase, a proto se doporučuje zkrátit interval výměny a nepoužívat prodloužené intervaly. U některých variant dieselů dokáže i samotný systém EGR zanášet a zhoršovat výkon, zvlášť pokud se motor dlouho nezahřívá a špatně se odvzdušňuje.

Dalšími častými problémy bývají poruchy elektriky, například elektrického ovládání oken, vlhkost v světlometech a problémy se stěrači, ventilace, či brzdové kotouče, které mohou vibrovat. Přídavně pak dochází k výraznějšímu opotřebení a korozi výfuku či karoserie, i když antikorozní ochrana bývá obecně dobrá.

Podrobnosti podle karosářských verzí

Renault Mégane II je k dispozici v pěti karosářských verzích: hatchback, sedan, kombi Grandtour, kupé-kabriolet CC a speciálně označené verze. Hatchback má zavazadelník 330 litrů a sužuje ho nešikovnost tvaru zadní partie; sedan a kombi nabízejí 520 litrů, zatímco kupé-kabriolet má 490 litrů, které se redukují na 190 litrů po sklopení střechy. Grandtour nabízí největší objem zavazadelníku a pohodlný prostor pro posádku, zatímco kupé-kabriolet trpí torzemi karoserie a problémy s ukotvením střechy.

Interiér bývá často kritizován za kvalitu plastů a „leteckou“ parkovací brzdu, přičemž startovací karta bývá dalším zdrojem potíží. Prostor pro posádku v sedan a kombi je větší než ve hatchbacku, a to i co do prostoru pro nohy na zadních sedadlech.

Jízní vlastnosti druhé generace jsou na suché vozovce slušné, na mokru ale bývá příchodem nedotáčivý smyk. Základem je motor 1.4 16V (60/72 kW) a zejména 1.6 16V (83 kW), který je vhodnější při vyšším zatížení vozu. Výkonnější 2.0 16V (100 kW) a sportovní 2.0 T (120/165 kW) nabízejí více sil, avšak s vyšší spotřebou.

Pro dieselové verze se doporučuje výhradně zvolit turbodiesely 1.9 dCi, 2.0 dCi a pokud možno 1.5 dCi jen s pečlivým výběrem a pravidelnou údržbou. Nejhorší jsou ovšem verze 1.5 dCi s problémem mazání a vstřikovačů, a 1.5 dCi s Delphi, které mohou vyžadovat drahé opravy. Dvoulitrové 2.0 dCi s výkonem 110 kW jsou velmi úsporné, ale také náchylné k občasnému zadření turbodmychadla a některým mechanickým problémům. U všech naftových motorů je klíčové dodržet kratší interval výměny oleje (ideálně 15 000 km, max 20 000 km) a neprodlužovat servisní intervaly.

Tipy pro výběr a provoz

• 1.4i/1.6i (benzín): hledejte spolehlivost a nízké opotřebení rozvodů, zejména u 1.6 16V s proměnným časováním sací strany (variátor).
• 1.5 dCi (diesel): jen s pravidelným servisem a pečlivým výběrem variant s vyšším výkonem (78 kW) - nižší spolehlivost u slabších verzí 62/74 kW.
• 1.9 dCi a 2.0 dCi: spolehlivější varianty existují, ale vyžadují pravidelný servis a dřívější výměny rozvodů u některých verzí.
• Startovací karta: malé procento vozů má problémy se spouštěním - řeší se výměnou karty, tedy větším nákladem.
• Elektrika a čidla: významné jsou problémy s elektronikou, stahovačkami oken, světlomety a ventilací.

Praktické shrnutí pro potenciální kupce

Pokud hledáte mladší vůz s bohatou výbavou a nízkou cenou, Mégane II v benzinových verzích 1.4i/1.6i může být vhodná volba, pokud si dáte pozor na stav rozvodů a začínající opotřebení. U dieselových verzí dbejte na kvalitu paliva, servisní historii a na to, zda byly dodržovány kratší intervaly výměn oleje a rozvodů. Pro vozidla s 1.5 dCi a 1.9 dCi buďte připraveni na riziko dražších oprav a pečlivou údržbu. Interiér a kvalita materiálů mohou být spíše plastové a základní výbava bývá bohatá jen u některých verzí, ale za rozumnou cenu lze najít pěkné exempláře s dobrým záchytem proti korozi a solidními jízdními vlastnostmi.

Samostatnou kapitolou je i skutečnost, že druhá generace Renaultu Mégane měla celkově solidní ochranu proti korozi a relativně robustní podvozek, přesto se na trhu objevují vozy s výraznějšími tikajícími závadami a s postupně se zhoršujícími jízdními vlastnostmi. Zkrátka: Mégane II může být výhodnou volbou, pokud trpělivě vyberete kus s pečlivou servisní historií a uvedenými varovnými signály na bedrech vozidla.

Podle zkušeností odborníků se Mégane II stále vyplatí hledat mezi vozy s důkladnou historií a srovnatelnou cenou, protože v poměru cena/výkon nabízí zajímavé možnosti. Důležité je sledovat výše uvedené typy závad a provádět pravidelný servis včas, aby vozidlo nadále sloužilo bez výraznějších problémů.

tags: #nejcastejsi #poruchy #na #renault #megane #ii