Padesáti brněnským rodinám, které bydlely v soukromých ubytovnách, azylových domech a jiných formách bytové nouze, byla v rámci tohoto projektu nabídnuta možnost bydlet ve standardním nájemním bytě a intenzivní podpora pro udržení bydlení. Poskytovatelem bydlení je Magistrát města Brna a několik brněnských městských částí. Poskytovatelem služby je místní nevládní organizace IQ Roma Servis, proškolená průkopníky systému bydlení především v Evropě, HVO Querido Discus. Dopad projektu vyhodnocuje vědecký tým z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu. Rodiny se nastěhovaly od září 2016 do června 2017. Míra udržení bydlení po jednom roce od zabydlení byla 96 % (48 rodin z 50), oproti předpokladu na začátku projektu 80 %.
Co je cílem projektu?
Projekt se zaměřoval především na pečlivé testování, zda je přístup bydlení především vhodný k řešení bytové nouze rodin v České republice. Předpokládalo se, že do rodin, u kterých došlo ke stabilizaci v bydlení, se budou vracet děti z ústavní péče, zlepší se životní podmínky a sociální začlenění rodin a zároveň se sníží veřejné výdaje na tyto rodiny.
Situace bytové nouze v Brně před projektem
V dubnu 2016 proběhl registrační týden pro rodiny s dětmi v bytové nouzi, sečteno bylo 421 rodin žijících v soukromých ubytovnách, azylových domech či v jiné formě bytové nouze. Dvě třetiny těchto rodin jsou romské. Po tom, co se rodiny dostaly bez domova, mají často omezený přístup k bydlení a jsou považovány pronajímateli za nezpůsobilé pro bydlení.
Jak se k tomu postavilo vedení města
Město Brno schválilo v roce 2016 strategii pro ukončení bytové nouze rodin: aby byla jejich bytová nouze vzácná a epizoda co nejkratší. Od roku 2016 byly testovány výsledky různých tradičních a experimentálních přístupů. Vzhledem k tomu, že přístup „bydlení především“ se jevil jako slibný, město vyčlenilo 50 bytů pro experiment. Od září 2016 do května 2017 bylo 50 rodin zařazeno do programu náhodným výběrem v loterii sociální a zdravotní komise Rady města Brna. Jen jedna rodina odmítla nabídku, částečně kvůli spolupráci s romskou neziskovou organizací a obecně nepřijala podporu.
Metodika a řízení projektu
Projekt byl řízen Magistrátem města Brna, který je vlastníkem 50 nesegregovaných bytů a koordinoval místní partnery, včetně Oddělení sociálně právní ochrany dětí, Úřadu práce, Odboru školství a dalších. Kontrolní skupina (100 rodin) a intervenční skupina (50 rodin) byly sledovány na začátku projektu a po šesti a dvanácti měsících od nastěhování. Unikátní metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu hodnotil dopad projektu Ostravská univerzita spolu s Masarykovou univerzitou.
Co ukázaly fokusní skupiny a evaluace
Již podle prvních výsledků z fokusních skupin z roku 2017 některé rodiny prokázaly zlepšení v chování dětí, v oblasti ontologické jistoty a zaměstnanosti. Příjemci v novém bydlení nacházejí své místo a soukromí, nacházejí bezpečnost, klid a stálost. To má velký vliv na jejich děti: například jeden mladík zlepšil středoškolské studium a několik rodičů hlásilo nečekaná zlepšení v komunikaci a sebevědomí dětí. Došlo i k jednomu opětovnému sjednocení rodiny z dětského domova. Hlavní témata změny byla bezpečnost a soukromí.
Jak projekt přispěl k řešení bytové nouze v ČR
Projekt zásadně ovlivnil řešení bytové nouze: dřívější praxe vylučovala z přístupu k nájemnímu bydlení osoby s dluhy či s minulým vystěhováním. Romské rodiny čelily dalším překážkám kvůli předsudkům. Rapid Re-Housing ukázal, že bydlení jako základní potřeba lze poskytovat na základě důkazů a že intervence s podporou sociálních pracovníků může vést k širším pozitivním efektům, včetně zlepšení ve zdraví a sociální integraci. Tato metoda byla v ČR poprvé použita v sociální politice a stala se průkopníkem pro politiku založenou na výsledcích.
Dostupnost a publicita projektu
Téma bytové nouze rodin a možnosti jejího řešení se objevovalo v médiích mezi únorem 2016 a červnem 2017. Brno bylo průkopníkem a inspirací pro další města (Kadaň, Liberec, Vsetín, Chomutov, Ostrava). Liberec na základě brněnského úspěchu spustil vlastní projekt bydlení především. Brněnský Rapid Re-Housing se stal vzorem pro program Housing First na úrovni národní politiky; koncept je považován za jeden z nejvýznamnějších posunů v sociální politice posledních let. Brněnské vedení plánuje pokračovat v ukončování bezdomovectví rodin a připravuje akční plán s konkrétními termíny pro přidělování bytů.
Vliv na budoucí politiky a programy
Na základě úspěchu Rapid Re-Housing a jeho konceptu Housing First se vyvíjí další financování a programy v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Brno zvažuje rozšíření a prodloužení nájemních smluv pro rodiny, které se osvědčily, s podmínkou pravidelného placení nájmu. Projekt ukázal, že většina rodin v bytové nouzi má kompetence pro bydlení v bytě, pokud dostane správnou podporu.
Tabulka s klíčovými údaji
| Aspekt | Popis |
|---|---|
| Počet zapojených rodin | Intervenční skupina: 50; Kontrolní skupina: 100 |
| Doba zabydlení | Září 2016 - červen 2017 |
| Míra udržení bydlení po 12 měsících | 96 % (48 z 50) |
| Hlavní poskytovatelé | Magistrát města Brna; IQ Roma Servis; Ostravská univerzita; Masarykova univerzita |
| Klíčová metoda hodnocení | Randomizovaný kontrolovaný experiment |
„Zkrátka jsme ukázali, že to jde a že rodiny v nouzi zvládnou bez problémů bydlet a platit nájem. Dokázali jsme, že byznys s chudobou nemusí existovat a žádné dítě v Česku dnes nemusí vyrůstat v nezdravém a nedůstojném prostředí.“
Pracovní skupina a evaluace dále vyhodnocují dlouhodobé dopady a připravují plány k rozšíření a integraci výsledků do městského systému pro řešení bytové nouze. Brněnské zastupitelstvo přijalo hodnotící zprávu Rapid Re-Housingu a diskutuje další kroky včetně zapojení více než dvou třetin nájemníků mimo sociálně vyloučené lokality a případné rozšíření podpůrných služeb.