Nekoherence rychlosti vozidla: příčiny, důsledky a prevence

Jednou z hlavních příčin dopravních nehod jsou ty, které byly způsobeny nedodržením rychlostního limitů na pozemní komunikaci. Mnoho lidí stráví poměrnou část svého dne za volantem. Stačí opravdu malé pochybení k tomu, aby se Váš život obrátil vzhůru nohama jen proto, že jste nerespektovali dopravní předpisy.

Co znamená nepřiměřená rychlost a nekoherence rychlosti

Nepřiměřená rychlost není jen překročení povolené rychlosti, ale především nepřizpůsobení rychlosti konkrétní situaci. Jedná se především o dopravní situaci (hustota provozu, technický stav silnice i vozidel), okolí silnice (škola, dětské hřiště, parkoviště) a povětrnostních podmínek (déšť, mlha, sněžení, náledí). Řidič musí vždy přizpůsobit rychlost vozidla podmínkám provozu nezávisle na údajích systému.

Právní rámec a limity rychlosti

Abyste se nestali účastníky podobné dopravní nehody, není od věci si neustále připomínat § 18 z.č. (2) Řidič nesmí

• snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
• omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.

Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1. V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1. Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla, a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.

Bezpečná vzdálenost a pravidla chování

Důležitým faktorem je zachování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, která je upravena z.č. 361/2000 Sb. V § 125c, z.č. 361/2000 Sb., jsou definovány všechny tyto přestupky. Bezpečná vzdálenost je tématem z motoristického slabikáře. Přesto ji mnoho řidičů nedodržuje a tím riskuje a ohrožuje sebe i své okolí.

Předjíždění a odhad rychlosti

Předjíždění lze považovat za jeden z nejrizikovějších úkonů, které může řidič v silničním provozu vůbec udělat. Rizikovost předjíždění souvisí především s přirozenými limity člověka v oblasti vnímání vzdálenosti a rychlosti. Člověk nedovede očima ani mozkem měřit vzdálenosti nebo rychlost. Pouze odhadujeme a porovnáváme. Vzdálenost zpravidla nadhodnocujeme (vzpomeňte na rybáře) a rychlost naopak podhodnocujeme. Jediné co při jízdě přesně známe, je rychlost vlastního vozidla. Tu ukazuje s dostatečnou přesností tachometr.

Nejčastější chybou je nesprávný odhad rychlosti a vzdálenosti blížícího se vozidla, který mívá přitom fatální následky díky společnému jmenovateli těchto nehod - vysoká rychlost v okamžiku srážky. Jak srážce z důvodu předjíždění předejít? Více přemýšlet a nevrhat se bezhlavě do každého předjíždění. Při předjíždění dobře zvažte možnosti svoje i svého vozu. Důležitý je čas předjíždění a tím i bezpečnost.

Podle § 17 odstavce 1 zákona o silničním provozu se předjíždí vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odstavec 2 hovoří o tom, že řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče jedoucí za ním. Proto vždy, když se rozhodnete předjíždět, nezapomeňte na vozidla za sebou. Ve stejném odstavci je rovněž uvedeno, že řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.

„Oblikání“ cyklisty je velmi důležité pro upozornění řidičů za vámi a to obzvláště v případech, kdy řídíte nákladní vozidlo nebo autobus. Při malém bočním odstupu může vzniklá tlaková vlna značně změnit stabilitu cyklisty a ten se tak snadno může dostat pod kola vozidla jedoucího za vámi. Pokud řidiče za vámi na cyklistu puštěním blinkrů neupozorníte, může se velmi snadno stát obětí tragické nehody.

Rizikové situace: počasí, technický stav a další faktory

Řidič musí vždy přizpůsobit rychlost vozidla podmínkám provozu nezávisle na údajích systému. Příklad nehody: V obci Hrádek na sil. I/11 u propustku č.11-183b došlo dle vyjádření účastníků k dopravní nehodě tak, že řidič jedoucí s nákladním vozidlem MERCEDES Benz Actros s připojeným návěsem SPITZER ve směru do Třince nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jeho nákladu, dopravně technickému stavu pozemní komunikace (kluzký povrch vozovky pokrytý vrstvou rozbředlého sněhu) a povětrnostním podmínkám (husté sněžení), když na přímém úseku vozovky po spatření kolony před ním stojících vozidel přibrzdil, následně uvedl své vozidlo do smyku, při kterém zadní část jeho návěsu přejela do protisměru, kde došlo ke střetu s protijedoucími vozidly.

Po tomto střetu bylo vozidlo odhozeno vpravo na kovové svodidlo, které bylo rovněž poškozeno. Při této události došlo k hmotné škodě na všech zúčastněných vozidlech i na předmětu. Dále při této dopravní nehodě došlo k lehkému zranění řidičky, pro které byla převezena vozidlem RZS do Nemocnice Třinec. Požití alkoholu bylo u všech řidičů vyloučeno na místě provedenou dechovou zkouškou na přístroji DRÄGER. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna.

Souvislost rychlosti s trestním a přestupkovým řízením

Z právního hlediska je v takových případech zásadní otázka prokázání zavinění na straně některého z účastníků nehody. Obžaloba většinou toto zavinění automaticky spojuje s porušením některého z pravidel silničního provozu na straně řidiče. Řidič, který nedodržel rychlostní limit a neúmyslně srazil chodce, kterého nárazem vozidla vážně zranil nebo usmrtil, musí počítat s tím, že bude obviněn z trestného činu, patrně pak z trestného činu ublížení na zdraví (event. usmrcení z nedbalosti).

Samotné překročení povolené rychlosti však ještě zdaleka neznamená, že řidič nehodu svým jednáním zavinil a tedy ani to, že se dopustil trestného činu. Podstatné totiž vždy bude, zda se u soudu prokáže kauzální nexus mezi rychlostí vozidla a následkem, tedy nárazem do chodce a jeho usmrcením či poraněním. Znalecký posudek je v takových případech stěžejním důkazem v trestním řízení.

Znalecký posudek by měl důkladně zkoumat nejen rychlost vozidla v době nárazu a před nárazem, ale také další okolnosti podstatné ve vztahu k následku, tedy k nárazu vozidla do chodce. Stěžejní je tedy nejen chování řidiče a stav vozidla, ale také chování chodce. Zejména je důvodné zkoumat, zda šel chodec po správné straně vozovky, zda byl označen reflexními prvky či světlým oblečením, zda se pohyboval v zastavěné lokalitě nebo v extravilánu.

Mechanika srážek a vnímání rychlosti

Mg r. No - a v čem je problém? Především v tom, že to tak není. Jinými slovy - pokud se čelně „potkají“ dvě stejná auta, obě jedoucí rychlostí 50 km/h, následky pro každé z nich budou stejné, jaké by měl náraz do zdi zase v rychlosti 50 km/h. Nikoliv ve stovce. V našem teoretickém příkladu je navíc jedno i to, zda jedno z aut jelo pomaleji než druhé (třeba 30 + 70 km/h) nebo třeba dokonce jedno z aut stálo (0 + 100 km/h). Současně je ale potřeba dodat, že výše uvedené samozřejmě platí jen v situaci „ideální čelní havárie“, kdy se střetnou přesně čelně dvě úplně stejná vozidla.

Jakmile je mezi vozidly zásadní hmotnostní (nebo pevnostní) rozdíl, situace se samozřejmě mění v neprospěch toho slabšího (více se deformujícího) vozidla. To samé platí i pro situaci, kdy pro jedno auto jde o čelní střet, ale pro druhé střet z jiného úhlu, kde jsou deformční zóny (a tím i schopnost bezpečně pohltit energii nárazu) menší. Ostatně proto jsou taky obvykle tak závažné následky střetu auta s vlakem, přestože rychlost na našich tratích zůstává obvykle na úrovni dob starého Mocnářství. Jenže vlak se vůči osobnímu autu chová jako pohybující se betonová zeď, navíc blížící se z nejméně vhodného úhlu.

Rychlost je však jen jedním ze střípků do mozaiky, přičemž stejně důležité je i to, s čím se vozidlo střetlo, jaká byla deformace prostoru pro posádku, zda byly aktivovány airbagy a další bezpečnostní „udělátka“ atd.

Moderní asistenční systémy a jejich omezení

Povinné asistenční systémy se v posledních týdnech opět dostávají do hledáčku médií. Od 7. července totiž začala platit další fáze balíčku pod zkratkou GSR2. Jestliže doposud jím musely být vybaveny jen nově schválené modely, od minulého týdne to platí pro všechna v Evropské unii nově registrovaná auta. Bez výjimky. Už tak nekoupíte model bez inteligentního hlídání rychlostních limitů, varování před rozptýlením pozornosti řidiče, nouzového brzdění s detekcí chodců a cyklistů nebo udržování v jízdním pruhu.

Evropské komisi to však nestačí a podle uniklého návrhu ... připravuje od roku 2030 další zpřísnění. Hlídání rychlostních limitů by totiž mělo dostat nadstavbu: satelitním určením pozice auta v součinnosti se senzory přímo ve voze by totiž mělo auto samo určit, jestli řidič nepřekračuje povolenou rychlost. A pokud ano, snížit mu výkon tak, aby ubral na povolené maximum. Systémy by tak přímo zasahovaly do řízení auta.

Zmíněný deník The Telegraph píše mimo jiné o tom, že by takový systém mohl v podstatě vymazat pokuty za překročení rychlosti, čímž by ale státní pokladu zdaleka nejen ve Velké Británii připravil o stovky milionů korun. Na druhou stranu by to opět mohlo snížit počet obětí dopravních nehod. Velké nadšení nicméně nápad Evropské komise nevyvolal. „Je to absurdní. Má to spíše potenciál nehody způsobovat, ne jim zabraňovat. Lidé se pořád nebudou dívat kolem sebe a dávat pozor, nehody se tak budou stávat dál,“ obává se třeba Brian Gregory z Aliance britských řidičů. Další experti se obávají i vyšší zranitelnosti aut vůči útokům počítačových hackerů.

Překážkou může být i použitá technologie. Současné systémy využívají kombinaci čtení dopravních značek, mapových podkladů a GPS dat. Pokud by budoucí řešení vycházelo ze stejné technologie, mohlo by se potýkat se stejnými problémy. Není například výjimkou, že systém správně rozpozná snížení rychlosti před křižovatkou, ale už nezaznamená, že po jejím projetí omezení končí. A tak nadále řidiče hlasitě upozorňuje, že překračuje rychlost, aniž by tak skutečně činil. Spousta řidičů se jistě setkala i s tím, že třeba na Pražském okruhu mnoho aut často ukazuje nesmyslné hodnoty, stejně tak si systém neumí poradit s dočasnými úpravami rychlosti třeba kvůli pracovním úpravám.

Praktická doporučení pro řidiče

• Sundejte nohu z plynu, když pospícháte.
• Před jakýmkoliv vybočením, byť nepatrným, vždy signalizujte změnu směru jízdy.
• Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu myslete na možnost předjíždění vpravo.
• Použití reflexních vest je povinné nejen při dopravní nehodě, ale také např. při nouzovém stání mimo obec.
• Dodržujte pravidlo ZIP při zúžení počtu jízdních pruhů.
• Kontrolu technického stavu musí podstoupit všechny vozidla evidovaná v ČR a opatřená registrační značkou.
• Dodržujte povinné termíny a pravidla pro zimní pneumatiky a další povinné vybavení.

Jak technologie pomáhají, ale ne nahrazují řidiče

Tato funkce (asistenční systémy) je dodatečnou pomůckou při jízdě. Tato funkce však v žádném případě nenahrazuje ostražitost ani zodpovědnost řidiče, který musí mít neustále kontrolu nad vozidlem. Řidič musí vždy přizpůsobit rychlost vozidla podmínkám provozu nezávisle na údajích systému.

Co si zapamatovat

1. Nepřiměřená rychlost = nejen překročení limitu, ale hlavně nepřizpůsobení se situaci. 2. Bezpečná vzdálenost a správné odhadování rychlosti a vzdálenosti jsou klíčové. 3. Moderní systémy pomáhají, ale mají omezení a nemohou nahradit pozornost řidiče. 4. Právní a trestní dopady závisí na kauzálním spojení mezi rychlostí a následkem nehody. 5. Předjíždění, počasí, technický stav vozidla a chování dalších účastníků rozhodují o výsledku situace na silnici.

S dodržením pravidel, pozornou jízdou a rozumným užitím technologií se dá významně snížit riziko, že se stanete účastníkem tragické dopravní události. Pravidla silničního provozu přikazují každému účastníkovi „… chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní“. Pamatujte, že rychlost je jen jedním z mnoha faktorů ovlivňujících bezpečnost.

tags: #nekoherence #rychlosti #vozidla