Nyní se v moderních autech setkáte s technologiemí BAS (Brake Assistant System) neboli EBA (Emergency Brake Assistant). I když patří mezi účinné prvky aktivní bezpečnosti, není to samospasný zázrak a jeho účinnost závisí na zkušenosti řidiče a konkrétních podmínkách.
Co BAS dělá a jaký je jeho princip
Zkratka BAS pochází z anglického Brake Assistant System a jedná se o systém, který napomáhá při brzdění vyvíjením optimálního hydraulického tlaku v brzdové soustavě. Funguje tedy jako dodatečný brzdový posilovač a zajišťuje kratší brzdnou dráhu až o 20 %, čímž zvyšuje bezpečnost. Zabezpečuje spolupráci s ABS a ESC tak, aby vozidlo zůstalo v kontrole a nedostalo se do smyku.
Brzdový asistent reaguje jen na situace, kdy jde o skutečné nouzové brzdění; aktivuje se na základě definovaných hodnot a nevyvolává ho pomalé brzdění. Systém je řízen elektronickým stabilizačním systémem (ESC) a používá snímač pod brzdovým pedálem k měření rychlosti a síly stlačení pedálu. Existují tři typy BAS: elektronický, hydraulický a mechanický; liší se jen způsobem snímání signálů.
Jak BAS vznikl a vývoj
Tato technologie existuje zhruba dvacet let a vznikla ve spolupráci značek Daimler-Benz a TRW/LucasVarity. V roce 1996 se brzdový asistent poprvé představil na vozech Mercedes-Benz S-Class a SL-Class. Již o málo později, v roce 1998, byla Mercedes-Benz první, která BAS zařadila do standardní výbavy všech svých modelů. Rozšíření principu a vylepšení pokračovalo: v roce 2005 se BAS Plus doplnil radarovou technologií a vznikl PRE-SAFE® Brake s autonomním částečným brzděním. Tyto kroky následovaly i další značky jako Volvo a BMW.
Volvo zavedlo systém CWAB (Collision Warning with Auto Brake), který monitoruje prostor před vozidlem radary ACC a v kritické vzdálenosti brzdí předcházejícím způsobem (RAB). Toyota zavedla brzdový asistent ve svých vozech již v roce 1997. Postupně se BAS stával standardem napříč modelovou řadou napříč automobilovým průmyslem.
A jaké jsou současné praktiky použití BAS
V současné době je systém BAS v moderních automobilech téměř standardem a EU zavedla povinnost jeho zavedení v určitém časovém rámci. Starší vozy musí být novou povinností vybaveny nejpozději do roku 2011. V novějších modelech bývá BAS propojen s adaptivním tempomatem, kdy v kritické situaci dochází k automatickému aktivování.
Instalace rozšířeného systému nouzového brzdění (Advanced emergency braking) se stala jedním z klíčových prvků snížení počtu nehod. Systémy BAS a Auto Brake pracují spolu s radarovou a někdy i kamerovou technologií, monitorují situaci před vozidlem a vyhodnocují rozdíly rychlosti či překážky. Když řidič nereaguje, systém převezme aktivitu, varuje řidiče a začne brzdit s maximálním tlakem, čímž často zastaví vozidlo nebo výrazně sníží následky kolize.
V městském provozu a při parkování mohou tyto systémy zabránit nárazům při překážkách, jako jsou chodci, děti nebo cyklisté. Parkovací senzory s automatickým brzděním zastaví vůz při detekci překážky; nicméně řidič by měl pokračovat jen tehdy, pokud je to bezpečné. V některých situacích může systém reagovat brzy či agresivně, což může překvapit ostatní řidiče, zejména když se jedná o pomalé nebo nečekané manévry.
Vliv adhezních podmínek a praktičnost pro různé typy vozidel
Největší slabinou nouzového brzdění bývají adhezní podmínky. Na kluzké vozovce má brzdná dráha tendenci být delší a BAS ji neumí plně přizpůsobit stavu vozovky. Stejně tak systémy pro nákladní vozy, které musí splňovat evropské předpisy, se zaměřují na omezení rychlosti střetu; pro nákladní vozy platí jiné parametry než pro osobní vozy.
Podle studií sníží vozidla s nouzovým brzděním počet nehod zezadu o zhruba 45 %. ADAC a Euro NCAP uvedly, že zhruba dvě třetiny nových vozidel vykazují vysokou funkčnost; jednodušší systémy zvládají zablokování do rychlosti 60 km/h, složitější systémy s stereokamerami a radarem zvládnou i vyšší rychlosti.
Současné poznámky a praktické zkušenosti
Nouzové brzdění je užitečné, ale nemusí fungovat ideálně ve všech situacích. Někdy dochází k nečekanému brzdění v důsledku propočtu systému, který považuje situaci za nebezpečnou i tam, kde požadována není. Ve zkouškách a reálném provozu se objevují i případy, kdy systém brzdí s překvapivou agresí, což může ovlivnit ostatní účastníky provozu.
V některých scénářích, jako je vysoká rychlost nebo natáčení do jízdního pruhu, se mohou objevit potíže. Přesto zůstává hlavní výhoda v tom, že lidský faktor - nepozornost či zpožděná reakce - je často nahrazen technologií, která dokáže zabránit kolizi ve většině případů a snížit zranění.
Vliv BAS na bezpečnost a současné trendy
Celkově je brzdový asistent považován za důležitou součást bezpečnosti na silnicích, a to i když není bezchybně dokonalý. Evropská regulace postupně rozšiřuje povinnou výbavu o další bezpečnostní prvky a zvyšuje tak celkovou úroveň ochrany. Při kritickém scénáři může systém zapnout varovná světla a reagovat co nejrychleji, aby minimalizoval následky potenciálních srážek.
V praxi se BAS často spojuje s dalšími prvky aktivní bezpečnosti oproti různým podmínkám provozu, a to i v kontextu parkování, městského provozu a dálnic. Drtivá většina řidičů ocení přínos v podobě snížení poškození vozidla a možnosti přežití v nečekaných situacích, i když v některých případech vyvolává i překvapení ostatních účastníků.
Autonomní nouzové brzdění (AEB) – animace bezpečnostních prvků vozidla
Bezpečnost na silnicích je jedním z klíčových aspektů moderních vozidel a technologie, která hraje zásadní roli v zajištění bezpečného brzdění, je brzdový asistent BAS.
| Typ BAS | Snímací technika | |
|---|---|---|
| Elektronický | Snímač pod pedálem | EBA, ESC |
| Hydraulický | Hydraulické zvýšení tlaku | ABS |
| Mechanický | Ručně ovládané snímání | - |
V budoucnu lze očekávat ještě přesnější a adaptivnější systémy, které lépe vyhodnocují stav vozovky a mohou reagovat lépe na mokré či kluzké podmínky. Bez ohledu na to zůstává hlavním cílem BAS snížit počet nehod a chránit řidiče i ostatní účastníky provozu.