Pokud patříte mezi fanoušky aut, která spojují eleganci, inovace a výkon, jméno Opel Insignia budete určitě dobře znát. Tento model si už stihl vybudovat pevné místo na silnicích nejen u nás, ale i po celé Evropě. Jaká je historie jednotlivých generací, jaké měly silné a slabé stránky a co všechno auto nabídlo?
Vznik a první generace (2008)
Opel Insignia debutoval v roce 2008 jako náhrada za známou Vectru. První generace stála na platformě GM Epsilon II a nabízela tři karosářské verze. Šlo o sedan, liftback a kombi zvané Sports Tourer. Insignia zaujala uhlazeným designem, kvalitnějším interiérem oproti Vectře a lepší výbavou už v základu. Nabídka motorů byla na tu dobu pestrá. Úsporný 1.6 benzin, výkonný 2.8 V6 Turbo s pohonem 4x4 a nechyběly ani dieselové verze, které si rychle získaly přízeň firemních zákazníků. Insignia byla také prvním modelem značky, který výrazně posunul úroveň bezpečnosti a výbavy. Vícezónová klimatizace, parkovací senzory, automat nebo pokročilé brzdové asistenty, to vše jste mohli získat a v té době šlo o nadstandard v této třídě, takže konkurence to měla opravdu těžké. Technicky byl vůz také zcela nový, a to včetně použité podlahové plošiny. Tu sdílel třeba s americkým Buickem Regal, což ale není nic jiného než americká Insignia.
Druhá fáze a facelift
II. generace nebyla úplně novým vozem, spíše šlo o výrazný facelift té první. Změny se týkaly designu přední masky, světel a interiéru, kde se upravilo ovládání a zlepšil se infotainment. Ve výbavě přibyly nové moderní technologie, například pokročilejší parkovací asistent, kvalitnější couvací kamera, navigace s dopravními daty a rozšířené možnosti nastavení podvozku. Ve třetí generaci k tomu přibyly pokročilé asistenční systémy, matrixové LED světla IntelliLux či zcela nové převodovky s 8 nebo až 9 rychlostními stupni.
Třetí generace a Insignia B (2017-2022)
III. generace Opel Insignia přišla v roce 2017 a to už jako úplně nové auto. Rozvor náprav se prodloužil, což zlepšilo prostor pro nohy vzadu a zvětšil se i kufr. Z motorického hlediska tvořily základ benzinové motory 1.5 Turbo s výkonem 140 až 165 koní. Silnější benzinový 2.0 Turbo s výkonem až 260 koní byl vyhrazen pro verzi GSi. Naftové motory zahrnovaly 1.6 CDTI se 136 koňmi a výkonnější 2.0 CDTI se 170 koňmi. Výrazně se zlepšila technologická výbava vozu. Třetí generace tak působila vyzráleji. Byla komfortní, prostorná a v silnějších verzích i překvapivě dynamická. Na druhou stranu, ke konci výroby v roce 2022 už bylo cítit, že konkurence v oblasti technologií pokročila dál a Insignia jako model prozatím skončila svou pouť.
Design a vnímání
V roce 2008 představená Insignia přinesla designovou revoluci. Jakoby se její návrháři učili u Jaguaru, jistá podobnost panovala také s někdejšími vozy Mazda Xedos 6, případně 9. Opel opět nabídl tři verze karoserie, ovšem mezi liftbackem a sedanem byl po stránce vzhledu jen zcela minimální rozdíl. Tvarově vůz vycházel ze stejně pojmenované studie s přídomkem Concept z roku 2003. Tehdy vůz vypadal ještě dost avantgardně. Důležité bylo, že sériová Insignia si zachovala tahy někdejšího konceptu a současně je přiblížila vnímání běžných kupujících.
Hmotnost, podvozek a brzdový systém
Bohužel toto se střetlo s vysokou hmotností, která vůz provázela vlastně celý život. Insignia byla přibližně o 100 kg těžší než srovnatelná verze Fordu Mondeo soudobé (a tedy minulé) generace. Vyšší hmotnost vozu má však svá negativa také v jiné oblasti než je jízdní dynamika. „Insignia je dost těžké auto. Vinou toho se u ní setkáváme s kratší životností brzd,“ říká na úvod Zdeněk Veselý, přijímací technik z firmy Autotechnik Zralý. Dle Veselého vydrží originální brzdové destičky méně než ty z druhovýroby. U Zralého mají dobré zkušenosti s obložením od ATE či Brembo, které je trvanlivější. „Destičky obyčejně vydrží 50.000 km, kotouče zhruba dvojnásobek,“ informuje Veselý.
Motory - přehled a doporučení
Insignia nabízela v rámci své třídy velmi bohatou výbavu. A tudíž i techniku. Většina kupujících Insignie volila vznětový motor. Zážehové motory však měly v otázce nabízených motorizací převahu. Nad základní přeplňovanou 1.4 Turbo, která dorazila s dvouletým zpožděním od premiéry vozu, jsme kdysi kroutili hlavou. S nepřímým vstřikováním benzínu motor nebyl nikterak úsporný, a když se k tomu přidaly předlouhé převody, trpěla i dynamika. Bohužel sázka na točivý moment v nízkých otáčkách se tady trochu vymstila. „Mnozí, než aby podřadili, raději motor týrali ve spodním otáčkovém pásmu,“ říká Zdeněk Veselý. Výsledkem byla řada zničených motorů. „Čtyřválcům 1.4 Turbo tak občas prasknou písty, a sice mezi pístními kroužky. Závada se projeví tím, že to prostě přestane jet a motor začne ukrutně spotřebovávat olej,“ popisuje Veselý. Oprava u Autotechnik Zralý přitom vyjde na 50.000 korun!
Nejlepší zážehový motor z pohledu možných problémů je pro Insignii atmosférická 1.8 Dual VVT. Tady stojí za zmínku snad jen občas hlučná vačková kola s integrovaným přesuvníky proměnného časování. „Většinou odejde ten na sací vačce. Od společnosti INA, která to dodává i v prvovýrobě, stojí příznivých pět tisíc. A po 150.000 km musíte vyměnit rozvody,“ vysvětluje Veselý. Jiné problémy tenhle motor nemá.
Pod označením 2.0 CDTI můžete narazit hned na tři typy motorů. Nejrozšířenější je ten nejlepší. Opel ho do Insignií montoval první čtyři roky výroby. Poznáte jej podle kódového označení B20DTH a výkonu 125 kW. První dva roky výroby se dvoulitrový diesel obešel bez filtru pevných částic, což neplatí o nástupci s kódem F20DVJ a výkonu 128 kW. Ten se pod kapotu dostal po faceliftu v druhé polovině roku 2020.
Pohon všech kol 4x4 - výhody a rizika
Oproti například Fordu Mondeo případně francouzským konkurentům Peugeotu 508 či Citroënu C5 měla Insignia výhodu v nabídce verze s pohonem všech kol. Ten se pojil za příplatek s vybranými motory. Konkrétně se jednalo o zážehové agregáty 2.0 Turbo a 2.8 V6. Se druhým jmenovaným se 4x4 pojilo standardně. Verze 4x4 využívá k pohonu zadní nápravy elektrohydraulickou lamelovou spojku Haldex. Ale pozor, u Insignie se lze setkat se dvěma verzemi čtyřkolky. Do roku 2011 bylo možné zvolit buď standardní pohon všech kol, nebo pokročilejší verzi s aktivním blokováním diferenciálu zadní nápravy.
V praxi to celé fungovalo opravdu dobře. A zatímco verze bez aktivní uzávěry diferenciálu je prakticky bezproblémová, lepší řešení s uzávěrou přináší jeden zásadní problém. „Celý tento systém trpí na zalepování olejem z lamel uzávěry diferenciálu. Říkáme, že se spojka zašlemuje,“ vysvětluje Zdeněk Veselý. Systém se tak zanáší a nefunguje správně, což řidiči prozradí jednak svítící kontrolka pohonu 4x4 a dále chování v zatáčkách. „Vyčistit to lze, ovšem není to nikterak levné. Počítat je třeba tak s dvaceti tisíci,“ dodává Veselý. Předejít tomu lze částečně tím, že každých 60.000 km necháte vyměnit olej ve spojce Haldex i v zadním diferenciálu.
Podvozek a varianty zavěšení
Insignia je technicky opravdu mimořádně sofistikovaným autem. Verze s pohonem všech kol tak mají odlišnou zadní nápravu, takzvaný H-Arm. Technicky vzato jde o integrální zavěšení. Naproti tomu verze s pohonem předních kol mají vzadu rovněž víceprvek, ale nikoliv integrální. Insignia je tak jediným autem, u něhož výrobce použil obě v současnosti nejrozšířenější koncepce zadního víceprvkového zavěšení kol. Opel je však příkladný z hlediska rozebíratelnosti, takže na oba typy lze zakoupit samostatně dokonce většinu silentbloků jednotlivých ramen. A aby toho nebylo málo, tak se lze setkat i se dvěma verzemi přední nápravy. Kromě běžného modifikovaného McPhersonu byla v rámci paketu Sport nabízena také přední náprava s dělenou těhlicí HiPerStrut.
Výbava, ergonomie a elektronika
V rámci inovace v roce 2013 tak dostala třeba alternativně elektronický přístrojový štít a také upravené uspořádání středového panelu, kterým Opel reagoval na kritiku velkého množství takřka stejně vypadajících tlačítek. Bohatá výbava a elektronika ale zejména zkraje produkce někdy žila vlastním životem. „Občas selže vyhřívání předních sedadel. Příčinou je závada v jejich elektrické kabeláži. Při opravě ale musíte sedadla demontovat z vozu, což servisní úkon prodražuje,“ vypráví Veselý. Rozličné závady elektronické a elektrické výstroje má u Insignie na svědomí také praskající elektrické vedení. Konkrétně jde o kabelový svazek vedený ze sloupku A do prahu, přičemž k selhání dochází v místě jeho ohybu.
Servisní rady a údržba
Opel se u Insignie tvrdošíjně držel servisu po ujetí 30.000 km nebo po dvou letech. V Autotechnik Zralý doporučují zkrátit interval na 15.000 km nebo jeden rok. Pouze motory 1.6 16V, 1.8 16V a 2.0 CDTi mají rozvodový řemen s intervalem výměny 150.000 km nebo 72 měsíců. Ostatní používají řetěz, s nímž tady nejsou problémy. Výměnu oleje v automatu provádějte po 60 000 km, čím zaručíte převodovce delší životnost. Olej v zadní rozvodovce u provedení 4×4 měňte nejlépe po 30 000 km.
Jak šel čas - hlavní milníky
- 2008: Představení vozu. Tvary navazují na koncept z roku 2003. Tři verze karoserie, kombi pojmenované Sports Tourer.
- 2009: Zahájení prodeje na všech trzích. Později příchod ostré verze OPC s motorem 2.8 V6 Turbo.
- 2011: Motor 1.4 Turbo a nový vrcholný vznětový motor 2.0 CDTi BiTurbo.
- 2013: Modernizace vozu, LED světla, alternativně elektronický přístrojový štít, nové motory, verze Country Tourer.
- 2015: Nový motor 1.6 CDTi splňující Euro 6.
- 2017: Ukončení produkce vozu první generace a přechod k Insignia B.
Trh ojetin a praktické rady při koupi
V domácím Německu slavila Insignia úspěch a i české prodeje byly velmi slušné. Od toho se odvíjí solidní výběr v tuzemských bazarech, kde ceny aktuálně začínají pod 150 tisíci. Dvě třetiny ojetin mají český původ, a tudíž u nich lze snáze ověřit skutečný nájezd a servisní historii. Riziko špatné koupě je proto obecně nižší než u modelů více oblíbených mezi dovozci ojetin. Ceny například sedmileté Insignie jsou navíc v průměru zhruba o 30 tisíc nižší než u Mondea a alespoň o 50 tisíc nižší než u Passatu. Kritika zákazníků směřuje hlavně na menší zavazadelník a málo místa na zadních sedadlech (vzhledem k vnějším rozměrům vozu) a lenivější motory, což souvisí s vyšší hmotností auta.
Názor odborníka a subjektivní dojmy
Názor odborníka - Jindřich Topol, regionální manažer AAA Auto Praha: V rámci segmentu jde při daném stáří o výhodnou koupi, byť popularity a praktičnosti svých konkurentů nedosahuje. Opel Insignia B není nijak výrazným autem, ale stále působí svěže - vedle Superbu III nebo Passatu B8 se určitě neztratí. Interiér sice nepůsobí tak kvalitně jako u Superbu nebo Passatu, ale je docela hezký a uživatelsky přívětivý. V dobrých sedadlech se sedí vyloženě sportovně nízko, což ještě zvýrazňuje požitek ze svižné jízdy. FlexRide u klasického provedení Innovation sice není nastavený tak sportovně jako u ostřejšího GSi, vlastně je docela měkký i v režimu Sport, ale i tak s ním Insignia v kombinaci s chytrou čtyřkolkou zatáčí skvěle.
OJETINA | Opel Insignia B - Ruce pryč?
Celkové shrnutí silných a slabých stránek
- Výhody: výborný jízdní komfort, slušná výbava již v základu, bohatý výběr motorů i karosářských verzí, prostornost interiéru a kufru, pokročilé asistenční systémy v pozdějších verzích.
- Slabiny: vyšší hmotnost a s tím související vyšší spotřeba, kratší životnost brzd, možné problémy s elektronikou a u některých motorů (zejména 1.4 Turbo praskání pístů), rizika u složitějších verzí (4x4, BiTurbo, devítistupňový automat).
Opel Insignia byla velmi solidním zástupcem střední a vyšší střední třídy. Nabízela dostatek prostoru, komfortu i výbavy, přičemž si nežádá horibilní částku ani na úvod, ani za servis.