Závěrečné zkoušky v učebních oborech se zaměřením na praktické uplatnění a jednotné zadání

Závěrečná zkouška v oborech s výučním listem se skládá ze 3 samostatně klasifikovaných zkoušek: písemné zkoušky, praktické zkoušky z odborného výcviku a ústní zkoušky.

Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. Termíny opravných zkoušek a náhradních zkoušek stanoví ředitel školy, a to v září a v červnu.

Název zkouškyTermín konání Písemná zkouška3. 9. 2026 Praktická zkouška z odborného výcviku (obor Autoelektrikář)4. 9. 2026 Praktická zkouška z odborného výcviku (obor Elektrikář silnoproud)4. 9. 2026 Praktická zkouška z odborného výcviku (obor Zedník, Tesař, Instalatér)7. 9. - 8. 9. 2026 Praktická zkouška z odborného výcviku (obor Karosář)7. 9. - 8. 9. 2026 Praktická zkouška z odborného výcviku (obor Truhlář)5. 9.

Písemná zkouška obsahuje převážně otevřené úkoly a asi v polovině oborů obsahuje písemná zkouška také test. Písemná zkouška může mít v současnosti dvě formy - písemnou (na papír) a elektronickou.

Aby se mohly zkoušky psát na počítači, musí být napřed vytvořena banka úkolů. V oborech vzdělání, kde je banka již vytvořena, si mohou školy vybrat, zda provádět písemnou zkoušku na počítači nebo na papíře.

Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. U písemné zkoušky na papíře se do této doby nezapočítává čas nezbytný pro přidělení témat žákům.

Ke každému tématu jsou stanovena podrobná kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci. Při klasifikaci je nutné dodržet stanovené rozsahy bodů.

Nové závěrečné zkoušky by se i nadále měly skládat z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru. Témata písemné ani ústní zkoušky by neměla mít encyklopedický charakter, jak to dosud často bývá.

Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomosti při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod.

Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnoticím standardu.

Ke každému tématu zkoušky jsou vždy vypracována kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci. Počty bodů přidělované jednotlivým úkolům vycházejí z jednotného zadání a zohledňují náročnost úkolů a otázek.

V jednotném zadání některých oborů je zařazen do zkoušky test, který žáci zpracovávají jako součást zvoleného tématu. Ke každému tématu jsou stanovena podrobná kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci.

Jednotná zadání pro závěrečné zkoušky jednotlivých oborů začala vznikat postupně už od roku 2005. Zadání je připravováno ve spolupráci se zkušenými učiteli daného oboru a má za cíl zajistit srovnatelnost výsledků.

V oboru Elektrikář už školy mohou banku využívat od školního roku 2017/2018. Banka úkolů by měla být školám zpřístupněna k testování 7. 1.

Opravné zkoušky Pokud má žák z některé části závěrečné zkoušky nedostatečnou, koná opravnou zkoušku. Opravnou zkoušku koná nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Termíny opravných zkoušek stanoví ředitel školy, a to v září a v červnu. Žák musí podat žádost o opakování zkoušky nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky.

Ke každému tématu jsou stanovena podrobná kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci. Při klasifikaci je nutné dodržet stanovené rozsahy bodů. V jednotném zadání všech oborů jsou zpracována správná (vzorová) řešení úkolů.

Přihlášky k závěrečným zkouškám Žáci závěrečných ročníků učebních oborů jsou k závěrečným zkouškám v 1. řádném termínu přihlašováni po úspěšném ukončení posledního ročníku. Uchazeči, kteří chtějí konat opravnou nebo náhradní závěrečnou zkoušku, musí podat písemnou přihlášku nejpozději jeden měsíc před konáním zkoušky na studijním oddělení školy.

Celý systém jednotných zadání a banky úloh se vyvíjí s cílem odpovídat potřebám praxe a regionálních firem. Některé obory mohou mít specifické podmínky a časové limity, které odrážejí jejich technické nároky a obsah výuky.

Kalendář a praktické detaily jednotlivých oborů

Název zkoušky je doprovázen termíny konání, které zahrnují písemnou, praktickou a ústní část v různých dnech. Jednotná závěrečná zkouška má být uskutečňována v souladu s platnou legislativou a novými pravidly, která upřesňují obsah a formu jednotlivých zkoušek.

Infografika: Struktura závěrečné zkoušky a časové rozvržení jednotlivých zkoušek

Obsah zkoušek a hodnocení

Písemná zkouška zkoumá kompetence, které lze těžko ověřit praktickou zkouškou. Praktická zkouška vyžaduje řešení pracovních problémů v reálném prostředí a vyžaduje, aby téma obsahovalo propojení více kompetencí. U ústní zkoušky se kladou otázky ze světa práce a některé dotazy slouží k ověření orientace ve světě práce a schopnosti syntézy vědomostí.

POHOVOR - CO NEŘÍKAT U PRACOVNÍHO POHOVORU

Praktická zkouška a technické zabezpečení

Každé téma praktické zkoušky obsahuje stanovení požadavků na materiální a technické zabezpečení zkoušky. Tyto požadavky musí odpovídat běžným požadavkům na standardní technické vybavení škol a na možnosti konání na odborném pracovišti školy či v reálných pracovních podmínkách.

Ředitel školy vybere z jednotného zadání 25-30 témat, a žák si jedno téma vylosuje. Na základě vybraných témat škola stanovuje obsahové okruhy a anotace témat pro přípravu na závěrečné zkoušky. Anotace k vybraným tématům mohou být předány žákům ke konci března.

Praktická zkouška trvá nejdéle 7 hodin v daný den a může být konána ve škole nebo u oborů vhodných pro výkon v firmě. Žák koná praktickou zkoušku nejdéle 3 dny, u některých oborů může být zkrácena do 2 týdnů v závislosti na obsahu.

Mapa procesů jednotného zadání a zkoušek podle oborů

Ústní zkouška a svět práce

Ke každému tématu ústní zkoušky v jednotném zadání oborů kategorie H i kategorie E je přiřazena jedna otázka ze světa práce. Příprava žáků na orientaci ve světě práce směřuje k rozvoji klíčových kompetencí a také k utváření finanční gramotnosti.

Podotázky přehledu ze světa práce jsou zaměřeny na možnosti řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají. Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy.

Infografika: Témata ústní zkoušky a svět práce

Praktické tipy pro studenty a školy

Jednotná zadání obsahují jako součást ústní zkoušky Přehled anotací témat ústní zkoušky určený pro zkušební komisi. Ke každému tématu ústní zkoušky v jednotném zadání oborů kategorie H i kategorie E je přiřazena jedna otázka ze světa práce.

Škola vybere z jednotného zadání 25-30 témat, žák si jedno téma vylosuje a škola stanoví obsahové okruhy pro přípravu. Anotace k tématům mohou být předány žákům na konci března a vlastní zkouška trvá nejdéle 15 minut s minimální přípravou 15 minut.

Žáci závěrečných ročníků jsou k závěrečným zkouškám v 1. řádném termínu přihlašováni po úspěšném ukončení posledního ročníku. Uchazeči, kteří chtějí konat opravnou nebo náhradní závěrečnou zkoušku, musí podat písemnou přihlášku nejpozději jeden měsíc před konáním zkoušky.

tags: #oazky #k #ustnim #zaereckam #dekra