Škoda Yeti je na automobilovém trhu již poměrně dlouhou dobu. Během svého životního cyklu prošel pouze jedním faceliftem, který přinesl mírně odlišné pohonné jednotky, několik změn ve vzhledu a detaily v interiéru. Toto oblíbené české SUV však postupně stárne a blíží se ke konci své výroby, neboť jej brzy nahradí nová generace. Proto se podíváme blíže na jeden z ojetých exemplářů tohoto vozu.
Design a první dojmy
Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z nejstarších modelů v nabídce automobilky, je to znát zejména na tvaru karoserie a zadních světlech. Posed za volantem je v kategorii menších SUV průměrný. Někteří řidiči však mohou mít pocit, že sedí poněkud výše, připomínající sezení na toaletě.
Prostornost a praktičnost
Na druhou stranu, interiér působí vzdušně a celková ergonomie je na vysoké úrovni. Všechny ovládací prvky jsou intuitivně umístěny tam, kde je očekáváte, což eliminuje zbytečné hledání tlačítek. Na zadních sedadlech je dostatek prostoru i pro vyšší osoby nebo děti v autosedačkách. Yeti se tak jeví jako ideální společník pro rodiče, kteří vozí děti do školy, a zvládne i dovolenou u moře.
Problém však nastává v podobě menšího zavazadelníku. Pokud je v příplatkové výbavě zvolena plnohodnotná rezerva, prostor pro zavazadla je skutečně omezený.
Motorizace a jízdní vlastnosti
Ve městě
Ve městě, kde SUV této velikosti tráví nejvíce času, se Yeti chová velmi dobře. Chod 77 kW benzinového čtyřválce je poměrně kultivovaný a průměrná spotřeba kolem 8 litrů na sto kilometrů by byla přijatelná, pokud by motor nebyl tak slabý. Jeho využití na maximum vede k vyšší spotřebě a obávaná turbodíra je zde značně patrná.
Převodovka
Dalším nepochopitelným nedostatkem je špatně naladěná převodovka. Při rozjezdu cuká, nechává spojku dlouho prokluzovat, podřazování je nepříjemné a její nerozvážnost při řazení je ještě horší. V tomto případě by byla manuální převodovka jednoznačně lepší volbou.
Na dálnici
Na dálnici si zaslouží pochvalu komfortní podvozek, který si bez problémů poradí i s nerovnostmi. Do rychlosti 130 km/h je také vynikající odhlučnění. Ve vyšších rychlostech se však projeví aerodynamický hluk od čelního okna a zrcátek, což vede k vyšší spotřebě paliva nad 8 litrů na sto kilometrů.
Na okreskách
Na okreskách se jasně ukazuje, k čemu byl Yeti primárně určen. Jízda je klidná a řízení je příjemně tuhé. Při ostřejším zrychlení se vůz mírně naklání a nedotáčivost se projeví poměrně brzy, což je však u městského SUV očekávatelné.
Historie a vývoj
Škoda Yeti si s odstupem času stále drží vysokou cenu a oblibu. Jeho výroba skončila v roce 2017, kdy jej nahradil modernější model Karoq. Letos si Yeti připomíná 15 let od své premiéry na autosalonu v Ženevě. Předcházely jí dvě koncepční studie se shodným názvem. Modrý vůz s uzavřenou karoserií se objevil v Ženevě v roce 2005, zatímco oranžový s plátěnou zadní částí střechy byl představen ve Frankfurtu nad Mohanem.
Inovativní prvky
Škoda na konceptech zkoumala reakce veřejnosti a inovativní konstrukční prvky. Mezi ně patřil například jediný stěrač čelního skla integrovaný v pravém sloupku nebo dvoudílné dveře zavazadelníku, kde se spodní část vyklápěla dolů. Oranžový Yeti navíc nabízel možnost sklopení zadních sedadel pod podlahu, čímž se proměnil v pick-up. V interiéru se objevily pokrokové prvky jako chlazená schránka na vodu nebo přenosná navigace.
Uvedení na trh a cílová skupina
Díky pozitivní zpětné vazbě od veřejnosti i odborníků dostal Yeti zelenou a na trh se dostal v roce 2009. Jako zástupce tehdy poměrně nového segmentu SUV cílil Yeti svým outdoorovým charakterem na mladší publikum, ale ve výsledku si získal oblibu napříč všemi věkovými skupinami. Stal se oblíbeným druhým vozem v rodině pro maminky na rozvoz dětí a nákupy, přičemž pro tyto účely byla vhodná verze 1.2 TSI. Zejména její první série měla na dálnici vyšší spotřebu než větší motory.
Starším lidem vyhovovalo pohodlné nastupování a adekvátní rozměry pro převoz vnoučat. Kvůli kratšímu rozvoru však vzadu nebylo mnoho místa a sedadla na dlouhých cestách neposkytovala dostatek pohodlí dospělým osobám. Zajímavostí bylo řešení druhé řady sedadel Vario Flex.
Podvozek a pohony
Přestože Yeti má vyšší stavbu karoserie, automobilka dokázala velmi dobře vyladit podvozek. Sebejisté chování s tuhým charakterem se stalo dalším tahákem. Nově si bylo možné objednat outdoorovou variantu s ochrannými plasty. Obě karosářské verze byly dostupné v luxusních výbavách Laurin & Klement a Monte Carlo. Motivaci vyjet mimo zpevněné cesty umocnila pátá generace pohonu všech kol s lamelovou spojkou Haldex na zadní nápravě.
Motorizace v průběhu let
Širokému spektru zájemců odpovídala nabídka motorizací. Od počátku byly k dispozici benzinové motory TSI s objemy 1,2 až 1,8 litru a výkony od 77 do 118 kW. Do roku 2015 bylo možné zakoupit diesel o objemu 1,6 litru s výkonem 77 kW, poté Yeti spoléhal pouze na dvoulitry s výkony od 81 do 125 kW. Vybrané motory bylo možné kombinovat s automatickou převodovkou a pohonem všech kol.
Yeti jako ojetina
Není divu, že produkce Škody Yeti překonala počet 100 000 kusů již v roce 2011 a celkově sjelo z výrobních linek do roku 2017 přes 630 000 exemplářů. Škoda Yeti je stále velmi populární, což se odráží na ceně ojetin. Modely z roku 2015 se silnějším motorem se drží vysoko nad 360 000 Kč.
Na co si dát pozor při nákupu
- Lak dveří: Široký rozchod v kombinaci s hranatou karoserií způsobuje, že kola vrhají na spodní část dveří velké množství kamínků a nečistot. Tím vznikají odštěpky laku a zárodky koroze. 12letá záruka proti prorezavění se v tomto případě nevztahuje na vnější poškození způsobené běžným opotřebením. Prodejci často dveře přelakují.
- Zadní náprava: U automobilů vyrobených do roku 2010 neměla zadní náprava vlastní silentblok, což mohlo vést k vůlím a bouchání. U novějších modelů je silentblok integrovaný, ale může mít tendenci vrzat.
- Geometrie: Pokud má zadní náprava nerovnoměrný odklon, je nutné zbystřit.
Diskuze majitelů: Pneumatiky a spotřeba
V diskuzích majitelů se často objevuje téma pneumatik a jejich vlivu na spotřebu paliva.
PetrT: Měl jsem vždy za to, že když je na autě povoleno více rozměrů pneumatik, musí být jejich vnější průměr plus mínus stejný. Pokud 17" pneumatiky mají nižší profil a 16" vyšší, vnější průměr by neměl být různý, aby rychloměr a počítadlo kilometrů ukazovaly správně. Možná se někteří řidiči řídí pouze palubním počítačem, který může zkreslovat. V zimě nedosáhnete nižší spotřeby, právě díky zimním pneumatikám a studeným startům. Při nájezdu 15 000 km ročně jistě nejezdíte dlouhé trasy.
Kos: Zimní pneumatiky jsou obvykle užší, což je zásadní pro spotřebu. Pokud je v zimě sníh jen pár dní, nižší spotřeba je reálná. To, co zde padlo ohledně rozměru pneumatik (16" vs. 17"), je nesmysl - vnější obvod kola je vždy stejný. Pro spotřebu je důležitá šířka pneumatiky, přičemž zimní kola jsou často užší, a auto s nimi by teoreticky mělo dosáhnout menší spotřeby. Na druhou stranu, zimní pneumatiky mají vyšší valivý odpor, takže spotřeba na nich bývá vyšší i přes menší šířku (a delší zahřívání v zimě má také vliv - u mých aut to dělá o 0,3 l/100 km více).
Já: Souhlasím. Další vliv má styl jízdy. Obecně jezdím v zimním období defenzivněji, navíc stále určité procento řidičů v zimě nejezdí, takže je to znát i na hustotě provozu. Co se týká obvodu kol, kombinace průměru ráfku a výšky běhounu jsou definovány tak, že rozdíly obvodu jsou minimální, takže tím to není. Šířka běhounu hraje roli, ale větší roli hraje správný tlak v pneumatikách, výška vzorku a měkkost směsi. Pokud vám v pneuservisu nafoukají střední tlak (dle rozsahu) při 20°C, tak při 0°C jste na minimálním tlaku a při -10°C jsou pneumatiky podhuštěné. Co 10°C to 0,1 baru (spočteno a měřením ověřeno). Další věc je delší ohřev motoru, který s pneumatikami nesouvisí, ale spotřebu zvyšuje.
Pavlik: Mám stejnou šířku letních i zimních pneumatik (léto 17", zima 16"). Hlídám si tlak a rozdíl spotřeby je zanedbatelný, spíše mám v zimě nižší, protože jezdím delší trasy na hory, byť se střešním boxem. Zkontrolujte tlak v pneumatikách a zhodnoťte složení tras, protože to má podle mě největší vliv, stejně jako zmíněná defenzivní jízda.