Počet automobilů s elektrickým pohonem na celém světě nadále dynamicky roste. Na konci roku 2023 bylo v globálním měřítku evidováno přibližně 42 milionů elektromobilů, což představuje nárůst o zhruba 50 procent oproti předchozímu roku. Toto číslo zahrnuje nejen plně elektrická vozidla (BEV), ale také plug-in hybridní vozy (PHEV) a elektromobily s prodlužovačem dojezdu, které mohou využívat malý spalovací motor.
Globální trh s elektromobily
Největším a nejvýznamnějším trhem pro elektromobily je Čína. Ke konci roku 2023 zde bylo registrováno 23,4 milionu elektrických vozidel, což je více než polovina celosvětového počtu. Na druhém místě se umístily Spojené státy americké s 4,8 miliony vozů, ačkoliv zaostávají za čínským trhem. Třetí pozici drží Německo s 2,3 miliony elektromobilů.
Největší výrobci a modely
V roce 2022 patřily mezi největší výrobce čistě elektrických vozů a plug-in hybridů čínská společnost BYD, americká značka Tesla a německý koncern Volkswagen. Z hlediska nejrozšířenějších modelů na světě dominovaly vozy Tesla Model Y a Tesla Model 3.
Tesla si v roce 2022 udržela pozici světového lídra v prodeji elektromobilů, když prodala 1,31 milionu vozů, což znamenalo meziroční nárůst o 40 procent. Model 3 se stal nejprodávanějším elektrickým vozem na světě, přičemž od svého uvedení na trh v roce 2017 se ho prodalo přes tři miliony kusů. Očekává se, že v letošním roce by ho mohl v tomto ohledu nahradit model Y, zařazený do kategorie středně velkých SUV.
Čína je klíčovým tahounem globálního trhu s elektromobily a čínské automobilky, jako je BYD, postupně zvyšují svůj prodej i na mezinárodních trzích, zejména v jihovýchodní Asii a Evropě. BYD v roce 2022 dokonce překonal Teslu v celkových prodejích, pokud se započítají jak plně elektrické vozy, tak hybridy. BYD prodal přes 911 000 čistě elektrických vozů, což představuje impozantní meziroční nárůst o 184 procent.
Vývoj trhu s elektromobily v Evropě
Prodej elektrických aut v Evropské unii v loňském roce vzrostl o 28 procent na 1,1 milionu vozů, a to navzdory celkově klesajícímu trhu s osobními automobily, který byl ovlivněn nedostatkem součástek. Podíl plně elektrických bateriových vozidel na celkovém počtu nově registrovaných automobilů v EU se tak zvýšil na 12,1 procenta.
Německo jako lídr evropského trhu
Nejvíce elektrických vozů se loni prodalo v Německu, kde bylo registrováno 471 394 kusů, což je nárůst o 32,3 procenta oproti předchozímu roku. Většina evropských zemí zaznamenala dvouciferný procentuální růst prodejů. Výjimkou byly Rakousko, Chorvatsko a Maďarsko, kde se prodej zvýšil v rozmezí od 1,3 do 9,2 procenta. V Itálii jako jediné zemi EU došlo k poklesu prodeje elektromobilů, a to o 26,9 procenta.
Situace v České republice
V České republice bylo loni prodáno 3895 elektrických vozů, což představuje nárůst o 46,7 procenta oproti roku 2021. Prodej aut s benzinovým motorem v ČR klesl o 12,7 procenta a prodej aut s naftovým motorem o 9,1 procenta.
Podle ministra dopravy Martina Kupky je v České republice k dispozici zhruba 1360 dobíjecích stanic s 2600 dobíjecími body, což je jeden z nejvyšších poměrů k počtu provozovaných elektromobilů v Evropě. Na sto elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, zatímco průměr EU je 15.
V současné době (listopad 2025) je v České republice provozováno celkem 57 659 osobních bateriových elektromobilů kategorie M1, což odpovídá podílu 0,85 % všech registrovaných vozidel této kategorie. Regionální rozložení je však nerovnoměrné, s nejvyšším podílem v Praze (1,64 %) a nejnižším v Karlovarském kraji (0,49 %). Elektromobily jsou zastoupeny ve všech obcích s rozšířenou působností.
Kromě osobních automobilů se elektrický pohon uplatňuje také v dalších kategoriích. Na konci roku 2025 bylo v ČR provozováno téměř 15 tisíc elektrických motocyklů, více než 3,5 tisíce lehkých užitkových vozidel, 188 nákladních vozidel a 250 elektrobusů.
Legislativní rámec a budoucí vývoj
Evropský parlament schválil dohodu s členskými státy EU, která stanovuje, že od roku 2035 bude v zemích EU prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzín či naftu. Tato dohoda zahrnuje i průběžné cíle, které do roku 2030 omezí emise nových aut o 55 procent oproti hodnotám z roku 2021.
V listopadu loňského roku navrhla Evropská komise přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, známé jako norma Euro 7. Tato norma, která by měla platit od roku 2025, by fakticky znemožnila výrobu automobilů bez elektropohonu. Norma Euro 7 má snížit emise oxidů dusíku a pevných částic, sladit limity pro benzinová a naftová auta a rozšířit kontrolu emisí i na brzdy a pneumatiky.
V dalších letech by se mohly více prosadit automobily na vodíkové palivové články, jejichž rozvoj je však zatím brzděn chybějící infrastrukturou čerpacích stanic.
Klíčové technologie a výzvy
Klíčovou součástí každého elektromobilu je baterie. Nejrozšířenější jsou v současnosti lithium-iontové akumulátory, které nabízejí relativně vysokou hustotu energie (kolem 200 Wh/kg), dobrou dobíjecí účinnost a životnost minimálně deset let. Dojezd u těchto baterií se pohybuje mezi 300 až 500 kilometry.
Prim v produkci baterií hraje Čína, kde největší světový výrobce, společnost Contemporary Amperex Technology (CATL), držel v loňském roce 37procentní podíl na celosvětovém trhu s bateriemi pro elektromobily.
Mezi hlavní výhody automobilů s elektrickým pohonem patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor a úspora na servisu a údržbě. K nevýhodám patří vyšší pořizovací cena, vyšší hmotnost kvůli bateriím a s tím související omezený dojezd.
V reakci na rostoucí poptávku po bateriích investují evropské země miliardy do podpory prodeje elektrických aut a budování dobíjecí infrastruktury. Jedním z hlavních úkolů automobilek a výrobců baterií je uspokojit tuto poptávku.
Baterie 101: Základy fungování lithium-iontové baterie
Moderní elektrická auta využívají lithium-iontové baterie, ale probíhá výzkum nových technologií, jako jsou pevné akumulátory, které by mohly dále zvýšit dojezd a zkrátit dobu nabíjení.
Alternativou k bateriím jsou palivové články využívající vodík, avšak jejich rozvoj je omezen nižší energetickou efektivností a náročností na infrastrukturu.
Zkušenosti z praxe a budoucí trendy
V České republice se elektromobilita postupně prosazuje i mimo osobní vozidla. K závěru roku 2025 bylo v provozu téměř 15 tisíc elektrických motocyklů, více než 3,5 tisíce lehkých užitkových vozidel, 188 nákladních vozidel a 250 elektrobusů. To ukazuje na širší pronikání elektromobility do logistiky, komunálních služeb a veřejné dopravy.
Dobíjecí infrastruktura v České republice drží krok s růstem trhu. K listopadu 2025 je k dispozici 7 273 veřejných dobíjecích bodů, z nichž 833 nabízí vysoký výkon nad 150 kW.
Čínští výrobci, jako je BYD, se stávají stále silnějšími hráči na globálním trhu s elektromobily. V Evropě se však prosazují jen některé z nich, což je dáno nutností disponovat rozsáhlou prodejní a servisní sítí a schopností zaujmout firemní zákazníky. Čínské značky často nabízejí výhodnější poměr cena-výkon, což klade vyšší nároky na evropské výrobce.
Globální prodeje elektromobilů dosáhly za prvních 11 měsíců roku 2025 celkem 18,5 milionu kusů, což představuje meziroční růst o 21 %. Nejrychlejší růst zaznamenala Evropa, kde prodeje v listopadu meziročně posílily o 36 %.
Je zřejmé, že elektromobilita je jedním z hlavních trendů, který zásadně ovlivňuje automobilový průmysl a její rozvoj bude pokračovat i v následujících letech.