Trh s automobily v Evropské unii prochází významnou transformací, kdy podíl vozidel s elektrickým nebo hybridním pohonem neustále roste na úkor klasických spalovacích motorů. Tento trend je patrný napříč celým kontinentem, přičemž jednotlivé země vykazují rozdílné tempo adopce nových technologií.
Vývoj registrací v Evropské unii
Celkový trh a hlavní trendy
Během prvních osmi měsíců roku 2025 zaznamenaly země Evropské unie meziroční pokles registrací nových osobních automobilů o 0,1 %, celkem bylo registrováno 7 168 848 vozidel. Poklesy byly evidovány na třech ze čtyř hlavních evropských trhů: Francie (-7,1 %), Německo (-1,7 %) a Itálie (-3,7 %). Výjimkou bylo Španělsko s nárůstem registrací o 14,6 %.
V období leden-listopad 2025 bylo v EU registrováno celkem 9 860 092 nových osobních automobilů, což představuje mírný meziroční růst o 1,4 %. Výsledky hlavních trhů byly smíšené: zatímco Španělsko vzrostlo o 14,7 % a Německo o 0,7 %, Francie (-4,9 %) a Itálie (-2,4 %) zaznamenaly pokles.
V prvních dvou měsících roku 2026 celkový počet nových registrací v EU meziročně klesl o 1,2 % na 1 664 680 vozů. Vývoj na hlavních trzích nebyl jednotný: zatímco v Itálii registrace vzrostly o 10,2 % a ve Španělsku o 4,6 %, největší trhy - Německo a Francie - vykázaly pokles o 1,4 %, resp. 11,1 %.
V únoru 2025 se počet nově registrovaných aut v EU meziročně zvýšil o 1,4 procenta na 865 437. Celkově za první dva měsíce roku ale počet nových registrací meziročně klesl o 1,2 procenta na 1,664 milionu vozů.
V listopadu 2025 bylo v Evropě zaregistrováno meziročně o 44 procent více elektrických aut. Celkově pak za prvních jedenáct měsíců roku 2025 dosáhly registrace nových elektromobilů v Evropské unii 1 662 399 vozů, v roce 2024 to za stejné období bylo pouze přes 1,3 milionu aut. Nárůst tudíž dosahuje zhruba 300 tisíc elektromobilů.
Struktura trhu podle typu pohonu
V období leden-srpen 2025 dominovaly v EU hybridní vozidla bez možnosti externího dobíjení (HEV), která tvořila 34,7 % nových registrací (+16,4 % meziročně). Následovala benzinová vozidla s podílem 28,1 %, avšak se značným poklesem (-19,7 %). Bateriové elektromobily (BEV) se s 15,8% podílem staly třetí nejčastější volbou.
V prvních dvou měsících roku 2026 byl podíl čistě elektrických vozů (BEV) na unijním trhu 18,8 %, což představuje nárůst proti 15,2 % v předchozím roce. Registrace hybridních vozidel (HEV) dosáhly 38,7 % trhu, a tyto vozy tak zůstaly nejprodávanějším typem nových automobilů. Současně klesl celkový podíl benzinových a naftových aut na trhu na 30,6 % z 38,7 % ve stejném období roku 2025.
V období leden-listopad 2025 v EU zaujímaly hybridní vozidla (HEV) s podílem 34,6 % a růstem o 14,5 % dominantní postavení. Benzinová vozidla držela 27 % trhu, ale zaznamenala výrazný propad o 18,6 %. Bateriové elektromobily (BEV) byly třetí nejčastější volbou s 16,9% podílem. Naftová vozidla pokračovala v poklesu o téměř čtvrtinu (-24,4 %) na tržní podíl 9,3 %. Plug-in hybridy (PHEV) tvořily 9,3 % registrací s meziročním růstem o 33,1 %.
V prvních dvou měsících roku 2026 byly v EU registrovány následující typy pohonů:
- Hybridní vozidla (HEV): Nadále nejrozšířenější typ pohonu s podílem 38,7 %, meziročně vyšším o 8,3 %.
- Benzinová vozidla: Podíl 22,5 %, registrace však zaznamenaly výrazný meziroční pokles o 23,3 %.
- Bateriové elektromobily (BEV): Třetí nejčastější volba s tržním podílem 18,8 %.
- Plug-in hybridy (PHEV): Podíl 9,8 %, doprovázený nejvyšším meziročním růstem o 30,6 %.
- Naftová vozidla: Pokračující pokles registrací (-17,7 %), tržní podíl činil 8,1 %.
Podle údajů za prvních deset měsíců roku 2025 tvořily plug-in hybridy (PHEV) 9,4 % celkových prodejů nových osobních vozů v Evropě, zatímco auta se vznětovými motory dosáhla jen na 8 %. Zákazníci nejvíce kupují vozy s hybridním (nedobíjecím) pohonem (bezmála 35 %), následují auta poháněná benzinovým agregátem (27 %), elektromobily (18 %), plug-in hybridy a na páté pozici jsou diesely.
Vývoj registrací bateriových elektromobilů (BEV)
V celé Evropské unii se počet nově registrovaných bateriových elektromobilů (BEV) meziročně zvýšil o 224 855 vozidel, což představuje 1 132 603 registrací v období leden-srpen 2025. Růst byl evidován u tří ze čtyř největších trhů: Německo (+39,2 %), Belgie (+14,4 %) a Nizozemsko (+5,1 %).
V prvních dvou měsících roku 2026 se registrace bateriových elektromobilů v Evropské unii meziročně zvýšily o 22,2 % na téměř 313 tisíc vozidel. Celkový počet nově registrovaných bateriových elektromobilů v EU za prvních jedenáct měsíců roku 2025 vzrostl meziročně o 27,6 %.
V lednu a únoru 2026 bylo v celé Evropské unii registrováno 312 369 nových bateriových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst přibližně o 57 tisíc vozidel. Registrace BEV v EU zaznamenaly růst o 26,3 % v Německu, 38,5 % ve Francii a 61,3 % v Itálii, zatímco v Belgii došlo k poklesu o 11 %.
V listopadu 2025 dosáhly registrace nových elektromobilů v Evropské unii 188 730 exemplářů, což ve srovnání se stejným obdobím loni představuje nárůst o 44,1 %.
Podíl elektromobilů na celkových registracích
V období leden-srpen 2025 činil podíl bateriových elektromobilů na nových registracích v EU 15,8 %. V celé EU se počet nově registrovaných bateriových elektromobilů (BEV) meziročně zvýšil o 224 855 vozidel.
V prvních dvou měsících roku 2026 dosáhl tržní podíl bateriových elektromobilů v EU 18,8 % (15,2 % v 1-2/2025).
V období leden-listopad 2025 dosáhl podíl bateriových elektromobilů na nových registracích v EU 16,9 %, což je nárůst proti 13,4 % v předchozím roce. Zhruba každé šesté nově registrované auto v Evropské unii nemá spalovací motor.
V prvních dvou měsících roku 2026 činil podíl čistě elektrických vozů na unijním trhu 18,8 procenta, což představuje nárůst proti 15,2 procenta v předchozím roce.
Situace v České republice
Registrace a podíl na trhu
Česká republika se řadí k nejrychleji rostoucím trhům v rámci celé EU - s meziročním nárůstem registrací BEV o 53,5 % obsadila páté místo. Podíl elektromobilů na nových registracích ale u nás zatím zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Česku tvoří 5,5 % všech nově registrovaných aut, v EU je to už 15,8 %.
V období leden-srpen 2025 zaznamenala Česká republika meziroční růst registrací BEV o 53,5 %, když počet nových registrací vzrostl z 5 747 na 8 820 vozidel. Přestože jde o významné zrychlení, podíl bateriových elektromobilů na všech nových registracích zůstává u nás na 5,5 %, tedy výrazně pod průměrem EU (15,8 %).
V období leden-únor 2026 zaznamenala Česká republika meziroční nárůst registrací BEV o 10,5 %, podíl elektromobilů na nových registracích však zůstává výrazně pod evropským průměrem. V České republice činil 5,2 % (4,6 % v 1-2/2025).
Český trh jako celek vykázal růst o 6,2 % v období leden-listopad 2025.
V lednu 2025 bylo v Česku registrováno méně než 1000 elektromobilů.
Dovozované ojeté bateriové elektromobily si v ČR v roce 2025 připsaly tržní podíl 5,8 %, což je více než u nových vozidel (5,5 %).
Porovnání s regionem V4 a EU
V rámci zemí V4 vykázalo vyšší podíl BEV Maďarsko (8,3 %) a Polsko (5,7 %) v období leden-srpen 2025, nižší naopak Slovensko (4,4 %).
V období leden-listopad 2025 zůstává podíl elektromobilů na nových registracích v zemích Visegrádské čtyřky (V4) výrazně nižší. Nejvyšší podíl vykazuje Maďarsko (8,4 %), následuje Polsko (6,7 %), Česká republika (5,5 %) a Slovensko (4,6 %).
V lednu a únoru 2026 zůstává podíl bateriových elektromobilů na nových registracích v zemích Visegrádské čtyřky nadále relativně nízký. Nejvyšší hodnotu vykazuje Maďarsko (8,6 %), následované Polskem (6,2 %), Českou republikou (5,2 %) a Slovenskem (5,0 %).
V rámci celé EU se Česká republika pohybuje na spodních příčkách - nižší podíl BEV vykazuje kromě Slovenska pouze Chorvatsko (3,8 %) v období leden-srpen 2025.
Hybridní a plug-in hybridní vozidla (PHEV) v ČR
U plug-in hybridních vozidel (PHEV) byl v Česku růst ještě výraznější - o 74,3 %, z 3 941 na 6 868 vozidel v období leden-srpen 2025. Jejich tržní podíl tak dosáhl 4,3 %.
Pokud sečteme BEV i PHEV, přibližně každé desáté nově registrované vozidlo v Česku je už vybaveno možností externího dobíjení (9,8 %) v období leden-srpen 2025. V EU je tento podíl téměř čtvrtinový (24,6 %).
V období leden-listopad 2025 tvořily plug-in hybridy (PHEV) 9,3 % registrací v EU při meziročním růstu o 33,1 %.
V období leden-únor 2026 tvořily plug-in hybridy (PHEV) 9,8 % registrací, což je doprovázeno nejvyšším meziročním růstem o 30,6 %.
Automobilka Škoda Auto plánuje navrátit plug-in hybridní pohon i do modelu Octavia.
Lídři trhu a značky
Absolutní počty a podíly
V období leden-srpen 2025 zaznamenala nejvýraznější meziroční nárůst registrací v segmentu bateriových elektromobilů značka Škoda, která tím získala tržní podíl 35,4 % a pozici lídra trhu v daném segmentu. Tesla, která byla v loňském roce na prvním místě, naopak vykázala meziroční pokles o 37 %, což vedlo ke snížení jejího tržního podílu z 36,6 % na 15,2 %. Růst zaznamenal také třetí Volkswagen, který dosáhl podíl 6,6 %.
V lednu a únoru 2026 zůstala Škoda lídrem segmentu s tržním podílem 37,4 %. Nejúspěšnějším modelem byl Enyaq (372 registrací), následovaný modelem Elroq (337 registrací). Tesla zaznamenala meziroční růst registrací o 7 %, přičemž její tržní podíl se snížil z 10,1 % na 9,9 %. Volkswagen obsadil třetí pozici s tržním podílem 5,9 %.
Do konce listopadu 2025 bylo v Česku registrováno 12 587 nových osobních bateriových elektromobilů. Škoda se stala lídrem segmentu s tržním podílem 38,6 %. Nejúspěšnějším modelem je Škoda Elroq (2 675 registrací), následovaná modelem Enyaq (2 182 registrací). Tesla zaznamenala meziroční pokles o 49 %, což znamenalo propad tržního podílu z loňských 34,1 % na současných 13,7 %. Volkswagen drží třetí pozici s podílem 6,1 %.
V České republice je aktuálně (k datu uvedených statistik) provozováno přes 62,5 tisíc osobních bateriových elektromobilů kategorie M1. Největší podíl připadá na značky Tesla (14 tis.), Škoda (12,2 tis.), Volkswagen (5,9 tis.), BMW (4,4 tis.) a Hyundai (3,2 tis.).
Největší podíl na celkovém trhu s elektromobily v EU mají na starost pouze čtyři trhy. V Německu tyto vozy zaznamenaly meziroční nárůst registrací o 41,3 %, v Belgii stouply o 10,2 procent, v Nizozemsku 8,8 % a ve Francii o devět procent.
Mezinárodní srovnání a export
Dovoz a vývoz automobilů z/do EU
Podíl elektromobilů a hybridů na celkovém exportu automobilů ze zemí Evropské unie vzrostl v roce 2024 o 1 procentní bod (p.b.) na 28 %. Hodnota vyvezených elektromobilů a hybridů klesla meziročně o 8 % na 57,3 mld. eur.
Necelou třetinu loni vyvezených aut ze zemí Evropské unie tvořily elektromobily (12 %) a hybridy (16 %). Podíl těchto typů vozů na celkovém importu automobilů do EU klesl loni meziročně o 1 procentní bod na 43 % (16 % elektromobily a 27 % hybridy).
Celková hodnota importovaných elektromobilů a hybridů do EU činila loni 42,4 mld. eur a byla tak meziročně o 12 % nižší. U exportu došlo k poklesu o 8 % na 57,3 mld. eur.
Největším dovozcem elektromobilů do zemí EU byla v roce 2024 Čína s 55% podílem. Následovaly Jižní Korea (16 %), Japonsko (9 %) a Spojené státy americké (9 %).
Vývoz elektromobilů potom mířil zejména do Spojeného království (31 %), Spojených států amerických (23 %) a Norska (11 %).
Srovnání s mimoevropskými zeměmi
Pro srovnání se zeměmi mimo Evropskou unii: v Norsku dosahuje podíl bateriových elektromobilů 97,1 %, ve Švýcarsku 20,3 %, ve Spojeném království 22 % a na Islandu 22,9 % (údaje z období po lednu 2026).
Pro srovnání: mimo Evropskou unii dosahuje podíl elektromobilů v Norsku až 95,5 %, na Islandu 38,9 %, ve Spojeném království 22,7 % a ve Švýcarsku 21,6 % (údaje z období leden-listopad 2025).
Na opačném konci spektra evropských premiantů v čele s Dánskem, kde elektromobily tvoří již 67,2 % nových registrací, následují Nizozemsko (36,8 %), Finsko a Švédsko (shodně 35,9 %) a Belgie (34,3 %).
Dobíjecí infrastruktura a výzkum
Stav dobíjecích stanic
Rozvoj elektromobility je doprovázen rozšiřováním dobíjecí infrastruktury. Řidičům je v České republice k dispozici 7 574 veřejných dobíjecích bodů, z nichž 967 (12,8 %) nabízí výkon nad 150 kW, umožňující rychlé dobíjení.
V České republice je aktuálně v provozu téměř 57,5 tisíce osobních bateriových elektromobilů. Rozvoj elektromobility podporuje také dobíjecí infrastruktura - řidičům je k dispozici 7 273 veřejných dobíjecích bodů, z nichž 833 (11,5 %) nabízí vysoký výkon nad 150 kW, umožňující rychlé dobíjení i na delších trasách.
Role výzkumných institucí
Projektový web cistadoprava.cz je realizován s finanční podporou Ministerstva dopravy poskytovanou v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a s finanční podporou komerčních partnerů. Centrum dopravního výzkumu (CDV) je veřejnou výzkumnou institucí zřízenou podle zákona 341/2005 Sb., a jedinou výzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy. Bylo založeno k 1. lednu 1993 jako právní nástupce českých částí do té doby federálního Výzkumného ústavu dopravního v Žilině.