Už v okamžiku, kdy Československo uzavřelo hranice směrem na západ, se začaly rodit nápady, jak totalitní zemi opustit. Mezi nimi i nápad emigrovat vzduchem. 8. června roku 1970 proběhl únos, na který je pomalu zapomínáno. Osm lidí se tehdy zmocnilo linkového spoje mezi Karlovými Vary a Prahou. Cílovou destinací se stal západoněmecký Norimberk. Během celé akce nebyl nikdo zraněn.
Počáteční doba normalizace přinesla oživení snah o emigraci vzduchem. V 50. letech byl útěk letadlem celkem běžný. Mnohdy ale nedopadl dobře, dokladem může být incident z letiště v Chocni, kde se šest mladých lidí zmocnilo dvou letadel. Při přestřelce s hlídači letiště dva aktéři zahynuli, další byl těžce zraněn. Zbylí účastníci sice odletěli, ale těsně před hranicemi havarovali. Režim tehdy sáhl k exemplárním trestům a přeživší vězení opustili až po třinácti letech.
Existovaly ale také výjimky, kdy přechod přes hranice vyšel. Právě těmito případy se nechala inspirovat skupinka okolo Jiřího Galáska. Bylo naplánováno, že inkriminovaným letem bude vnitrostátní spoj Karlovy Vary - Praha. Hlavním pilotem byl Břetislav Horáček, který později vše vypověděl vyšetřovatelům a státní televizi. Skupina čítala celkem čtyři muže, čtyři ženy a dvouleté dítě. Všichni si koupili letenky a prošli kontrolou, která nebyla tak přísná jako dnes. Na palubu se díky tomu dostalo několik střelných zbraní.
Krátce před půl jedenáctou se letadlo odlepilo od země. V okamžiku, kdy stroj Iljušin-14 nabral výšku, rozletěly se dveře a do kabiny vpadl mladík s pistolí v ruce. Donutil kapitána, aby změnil směr a zamířil do Západního Německa. Na palubě bylo tehdy šestnáct cestujících a tři členové posádky. Horáček okamžitě poslechl, protože nechtěl riskovat tragédii. Letadlo přeletělo hranice a mířilo do Norimberku. Únosci okamžitě zažádali o politický azyl, který jim byl udělen.
Ihned po přistání byli ale zatčeni a převezeni do vězení. Ostatní cestující společně s posádkou byli téhož dne posláni zpět do Prahy. Soud v Německu rozdal několik trestů, hlavní aktéři si odseděli zhruba tři roky. Němci rovněž odmítli únosce vydat do Československa. Nikomu se nakonec nic nestalo, nicméně povedený únos měl velký vliv na dění v Československu.
O dva roky později napodobila akci skupina Lubomíra Adamici. Vše ale neproběhlo tak hladce jako v předešlém případě. Během potyčky byl zastřelen kapitán Ján Mičica, druhý pilot ale dokázal přistát v západoněmeckém Weidenu. Tehdy německá justice sáhla k vyšším trestům, protože zemřel člověk. Únos se stal inspirací i pro jeden z dílů „oslavného“ policejního seriálu Třicet případů majora Zemana. Silně ideologická epizoda Mimikry však obsahuje mnoho záměrných lží.
Zapomenutá emigrace z roku 1970 našla ohlas i v západoněmeckém tisku. „Pět pistolí v příručním zavazadle,“ hlásal titulek lokálního tisku. Stranou nezůstala ani tuzemská televize, která detailně vyzpovídala pilota letadla. Rozhovor byl logicky veden tak, aby únosci z toho vyšli co nejhůře.
Letounu německé společnosti Lufthansa stojícímu na frankfurtském letišti se ve čtvrtek zbortil přední podvozek, jde o Boeing 787 Dreamliner. Dopravce i provozovatel letiště, společnost Fraport, incident potvrdily. Lufthansa podle agentury DPA slíbila další podrobnosti sdělit později. Mezitím probíhá vyšetřování události. Video z incidentu ukazuje, jak se příďový podvozek letadla u letištní brány prohnul dopředu a přední část letounu se zřítila k zemi. Mluvčí společnosti Fraport podle agentury Reuters uvedla, že incident se stal na parkovací ploše kolem 12:45. Agentura Bloomberg napsala, v době zřícení letadla nebyl na jeho palubě žádný pasažér. Boeing 787 je dvoumotorový širokotrupý letoun, který Lufthansa používá převážně na dálkových trasách.
Vteřiny před katastrofou #27 [ Zřícení lávek ] CZ DABING
Československo, rok a čtvrt po komunistickém puči v únoru 1948. Skupina mladých lidí chce utéct z už nesvobodné vlasti. V plánu je přepadení letiště, krádež letadel a následný přelet přes hranice na západ. Připomínka událostí z května 1949 na návsi obce Suchá
| foto: Vlastimil Klenovský, Zdeněk Mikš, Jan Horníček, Miroslav Nový a Jaroslav Valášek | byli v roce 1946 sotva dvacetiletí posluchači letecké vojenské akademie v Hradci Králové. Jenže před vánoci roku 1948 byly z důvodu státní nespolehlivosti z akademie vyhozeni. Všichni byli převeleni k pomocnému leteckému vojenskému útvaru ve Vysokém Mýtě, kde vyčkávali na konečné kádrové rozhodnutí ministerstva obrany.
Místo havárie letadla na kraji lesa přímo nad obcí Suchá|foto:Jan Dvořák
Vlastimil Klenovský, už jako civilista, nastoupil na pozici mechanika do tehdejšího národního podniku Let v Chocni. Velmi rychle se seznámil s poměry na letišti a společně s Janem Horníčkem začali osnovat plány na přepadení ostrahy letiště a následnou krádež letadel, kterými by se dostali do Německa. Na začátku května roku 1949 byl plán na světě. Malebná obec Suchá u Hlavňovic.
V roce 1949 tu místní zažili velké vzrušení. Pětici mladíků doplnila přítelkyně jednoho z nich - 18letá studentka konzervatoře Heda Prokopová z Brna. Ta měla 12. května krátce před půlnocí celou akci na letišti v Chocni spustit. Jenže nic nevycházelo už na samém začátku. Dívka nebyla tam, kde měla být a navíc policista, který měl obcházet letiště, seděl v jednom zaparkovaném letounu a jedl.
Na řadu přišla dost nebezpečná improvizace. Svačícího může dva mladíci překvapili a při tahanici o jeho pušku vyšla rána, která policistu zranila na ruce. I díky tomu policistu přemohli a zajali i druhého strážného. Členitá a nádherná je krajina v okolí Petrovic U Sušice a Hlavňovic.
Stejný názor asi neměla posádka havarovaného letadla. Pět mladíků a slečna vytlačili dvě letadla Sokol z hangárů a rozesadili se do nich. Mezi tím se zraněnému policistovi podařilo osvobodit z pout, sebral pohozenou pušku a běžel k nejbližšímu letadlu. Tam seděli Vlastimil Klenovský a Heda Prokopová, které dvěma výstřely z pušky na místě zabil a třetího Zdeňka Mikše těžce zranil. Posádce druhého letounu se podařilo vzlétnout a nabrali směr Sušice. Jenže nízká základna mraků je donutila letět při zemi a u obce Suchá nedaleko Hlavňovic u Sušice je překvapil zvedající se svah. Při manévru zavadili křídlem o zem a letadlo havarovalo. Dva členové posádky utrpěli zlomeniny ruky a nohy, třetí z nich vyvázl bez zranění.
Nezraněný Jan Horníček a Jaroslav Valášek se zlomenou rukou se s pomocí místních vydali směrem k hranicím, ale u Staré Hutě mezi Keply a Zhůřím i jejich cesta skončila zatčením. Dva z šesti mladých uprchlíků zaplatili za svůj sen o svobodě cenu nejvyšší. Zbylí čtyři dostali tresty odnětí svobody od třiceti let až po doživotí. V roce 1962 je z kriminálu dostala amnestie. Skoro tři čtvrtě roku strávili za mřížemi také lidé z obce Suchá za napomáhání k přechodu hranice. A policista, který zavraždil osmnáctiletou dívku a jejího dvaadvacetiletého přítele?