Diagnostika a údržba dobíjecího systému automobilu

Správné fungování alternátoru je zásadní pro bezproblémový chod automobilu. Alternátor přeměňuje mechanickou energii motoru na elektrickou energii prostřednictvím systému poháněného řemenem. Pokud dojde k jeho poruše, může to vést k celé řadě komplikací - od nedostatečného osvětlení, přes problémy s elektrickými přístroji, až po úplné vypnutí vozidla.

Základní principy dobíjení a napětí

Olověný akumulátor se dá udržet dlouho při životě občasným dobíjením. Toto dobíjení je vhodné i když je auto v provozu třeba jednou týdně, nebo i při každodenním provozu. Ještě jsem se nesetkal s autem, kde by nebylo potřeba dobít nejméně 1x-2x během zimy a to i u auta, které jezdí denně a má třeba i nový akumulátor.

Velmi záleží, aby teplota akumulátoru při nabíjení nebyla nižší, než cca +15 °C. Při nižší teplotě stoupne u akumulátoru napětí dříve a akumulátor se plně nenabije. Při jízdě v zimě a se zapnutými světly k dobití akumulátoru za jízdy nedochází vlivem tohoto předčasného zvýšení napětí při nižší teplotě. Alternátor pokrývá energetickou potřebu svícení a ostatních spotřebičů. V okamžiku většího přísunu proudu, než je odběr, stoupne při nízké teplotě napětí a dobíjení ustane. Pokračuje odběr proudu, pokles napětí a začne dobíjení. Toto se děje neustále periodicky. Přesto v zimě akumulátor postupně ztrácí kapacitu a je nutné dobít akumulátor v teple domova. Proto je nutné občasné dobití i u automobilu, který je denně v provozu.

Je potřeba si obecně uvědomit, že u všech aut všech značek 2 halogeny vpředu a ostatní osvětlení odebírá 12 - 15 A, zapalování 3,5 - 20 A podle konstrukce zapalování, ventilátor topení 3-8 A, ventilátor chladiče 8-15 A, přídavná světla nebo varovná světelná houkačka další 12 A, brzdová světla 3,5-7 A, něco blinkry, něco vyhřívané zadní okno, něco rádio, něco další spotřebiče. A na to všechno by alternátor stačil pokrýt spotřebu v maximálních otáčkách motoru, což je obvykle chvilkový stav jízdy a moc by na dobíjení nezbylo.

Vhodnější je nabíjení malým proudem po delší dobu, než větším proudem dobu kratší. Například akumulátor 50-60 Ah dobíjet klidně proudem jen 0,5-0,7 A. Pokud při připojené nabíječce a takto malém proudu dosahuje napětí na akumulátoru 14 V, dosáhli jsme nabití kolem 85-90 % jeho kapacity. Pokud jsme na 14,6 V, akumulátor je nabit cca na 95% kapacity (orientačně). Mezi 14,6 V a 15,5 V (některá literatura u gelových záložních olověných akumulátorů se zmiňuje i o 16 V) Jsme s nabíjením téměř na 100% kapacity.

Systém dobíjení v automobilu je navržen tak, aby dobíjel akumulátor mezi 85% - 95% v ideálním případě. Příklad: pokud nabíjíte akumulátor 55-63 Ah v zimě třeba při 0 stupních Celsia, nebo pod bodem mrazu, proudem 2-3 A a napětí stoupne na 14,6 V, akumulátor se tváří jako nabitý. Vezmete jej do tepla a necháte půl dne, nebo déle v bytě ohřát. Výsledná teplota akumulátoru by měla být kolem 15 - 20 stupňů Celsia jako ideální. Je potřeba dodržovat všechny bezpečnostní předpisy a u akumulátoru nejiskřit, nemít otevřený oheň a nekouřit.

Vhodnější s ohledem na maximální životnost akumulátoru je nabíjení malým proudem po delší dobu. Například akumulátor 50-60 Ah dobíjím klidně jen proudem 0,5-0,7 A. Každý z 15-18 akumulátorů, o které jsem se v několika autech za posledních cca 20 let staral, měly všechny životnost 5-6,5 roku, žádný méně. Důležité je občasné dobití. U denně provozovaného auta nejméně 2x za rok v zimním období, u auta, které vyjede 1x za 14 dní dobíjení probíhá cca 1x měsíčně po dobu celého roku.

Testování dobíjecího systému

Kontrola napětí baterie před startem

Nejdříve zkontrolujte napětí před spuštěním motoru. Plně nabitý akumulátor by měl mít napětí kolem 12,6 V. Při minus osmnácti stupních je její startovací výkon na 40 % původního, zatímco energetické nároky startu promrzlého motoru vystoupají zhruba na 210 procent. V případě vadného článku to znamená jediné: marný pokus o start. Správné hodnoty napětí by se měly pohybovat mezi 12,2 až 12,8 V.

Test dobíjení s nastartovaným motorem

Bez nastartovaného motoru připojte měřicí přístroj k baterii. Nastartujte motor a sledujte, zda zhasne kontrolka dobíjení. Nechte motor běžet dvě minuty bez zátěže. Změřte znovu napětí na svorkách baterie. Porovnejte naměřenou hodnotu s předchozí. Bez připojených zátěží by takové napětí mělo být vyšší než 13 V při pomalých otáčkách.

Zapněte topení a nastavte jeho rychlost na maximum. Změřte znovu napětí baterie. Při správném fungování alternátoru by napětí nemělo být menší než 13,4 V při otáčkách motoru na 2.000 ot/min. Pokud je však naměřené napětí nižší než tyto hodnoty nebo pokud kontrolka „Bez nabíjení“ stále svítí, je problém v instalaci nabíjecího obvodu baterie. To však nemusí být způsobeno nefunkčním alternátorem.

Správné hodnoty dobíjení s nastartovaným motorem a bez zátěže by se měly pohybovat zhruba mezi 13,8 a 14,6 V. Pokud by zařízení zobrazovalo méně, nebo naopak více, značí to poruchu systému dobíjení.

Test dobíjení pod zátěží

Na závěr je možné vyzkoušet kontrolu nabíjení s maximálním odběrem. Při nastartovaném motoru zapínáme všechny elektrické spotřebiče: vyhřívané sedačky, ventilátor, vytápěné zadní sklo, světla, mlhovky i stěrače. Hodnoty ani při takovémto kalupu výrazně neklesají pod čtrnáct voltů - dobíjecí systém je tedy v pořádku.

Další kontroly a možné příčiny závad

Vizuální a poslechová kontrola

Vizuální kontrola: Nejprve proveďte vizuální kontrolu alternátoru a jeho okolí. Zkontrolujte, zda jsou všechny vodiče a kabely pevně připojeny a v dobrém stavu. Analyzujte zviny, které alternátor vydává během provozu. Poslouchejte jakýkoliv neobvyklý hluk z alternátoru při běžícím motoru.

Kontrola napnutí řemenu a řemenice

Zkontrolujte, zda je řemen alternátoru dostatečně napnutý. Ověřte také napnutí řemenu. „Má-li alternátor řemenici s jednosměrnou spojkou (tzv. volnoběžná řemenice), je třeba pozorovat, zda se rotor alternátoru otáčí podle rotace řemenice alternátoru. V případě nějakého poškození řemenice nebude rotor alternátoru poháněn navzdory otáčení řemenice.“

Měření přímo na svorkách alternátoru

Proveďte další měření přímo na svorkách alternátoru. Porovnejte hodnoty s napětím baterie. Pokud elektrická instalace vozidla funguje správně, rozdíl by neměl překročit 0,1 V. Pokud je větší, znamená to instalační vady. Mohou to být: špatné svorky na terminálech baterie, chybějící uzemnění korpusu motoru, nesprávně připojený alternátor atd.

Možné další příčiny problémů

• Velmi špatná baterie: Může znemožnit nabíjení alternátorem.
• Chyba řídící jednotky motoru: V moderních vozidlech může řídící jednotka motoru (ECU) ovlivnit funkci alternátoru. Vzácně může dojít k situaci, kdy ECU nesprávně řídí nabíjení alternátorem.
• Opotřebení součástí: Některé problémy mohou být důsledkem opotřebení součástí, jako jsou uhlíky, sběrné kroužky a ložiska.
• Poškození polovodičových součástí: Poškozeny mohou být také polovodičové součásti (regulátor, usměrňovač diod).

Řešení a prevence

Pokud máte podezření na problém s alternátorem, ale nejste si jistí jeho přesnou příčinou, je na místě obrátit se na odborníka. V případě selhání alternátoru je často nutná jeho výměna. Náklady se liší v závislosti na typu vozidla a zda je zvolena nová, repasovaná, nebo použitá jednotka.

Pravidelná kontrola a údržba může pomoci předcházet nákladným opravám a zajistit dlouhodobou spolehlivost vozidla.

Pokud se na palubní desce rozsvítí kontrolka dobíjení, velmi pravděpodobně to znamená nějaký problém s alternátorem. Některé problémy však můžete diagnostikovat sami, aniž byste ho museli vyjmout z automobilu.

Přehled měření a správných hodnot

Pokud máte podezření na problém s alternátorem, ale nejste si jistí jeho přesnou příčinou, je na místě obrátit se na odborníka. V případě selhání alternátoru je často nutná jeho výměna.

tags: #premereni #dobijeni #baterie #alternator