Thalia postavená na bázi Clia II se objevila poprvé v roce 1999 a přestože zpočátku byla určena hlavně pro východní trhy, tak se dnes prodává ve 64 zemích světa.
Jejím největším konkurentem je Dacia Logan, a proto pro zvýšení atraktivity prošla loni faceliftem, nebo spíš jen menšími kosmetickými změnami.
Možná vzhledově příliš nezaujme, především stupňovitou zádí, která působí jako by k vozu nepatřila.
Ale účel světí prostředky, záď využívá zavazadlový prostor o objemu 510 litrů, což je pro rodinu používající automobil prioritně pro jízdu na chatu či chalupu, nebo výlety, plně vyhovující.
Víko zavazadlového prostoru se nyní otevírá stisknutím prostřední části firemního loga.
Interiér zůstal prakticky beze změny, jen získal na kvalitě zásluhou hodnotnějších plastů.
S bílým podkladem jsou ukazatele přístrojů dobře čitelné.
Renault nabízí pro Thalii dva zážehové motory - 1.2/75 k a 1.4/98 k a jeden přeplňovaný vznětový čtyřválec 1.5 dCi/68 k, který jsme si vyzkoušeli.
Jeho předností je hlavně velice nízká spotřeba.
I při poměrně svižnější jízdě jsme jezdili v průměru ani ne za pět litrů.
Takže na naplnění padesátilitrové nádrže lze ujet skoro tisíc kilometrů.
Tento motor jsme si pochvalovali již v Cliu i Dacii Logan a nikdy nezklamal.
Podvozek jednoduché konstrukce dobře drží stopu, karosérie se ani v rychlých zatáčkách moc nenaklání a jízda je vcelku pohodlná.
V základní výbavě Authentique nechybějí dva čelní airbagy nebo ABS s rozdělovačem brzdné síly.
Za další prvky jako posilovač řízení, výškově nastavitelný volant, elektrická okna vpředu a centrální zamykání si je třeba připlatit.
Některé vyšší stupně mají tyto prvky už ve výbavě, ale za příplatek jsou třeba boční airbagy atd.
Základní provedení Renaultu Thalia 1.2 stojí 247 900 Kč, dieselové verze 1.5 pak 301 900 Kč.
Do konce května ještě platí akční ceny 217 900 Kč, resp. Líbil se vám článek?
Tak my máme Thálku už čtvrtý rok ( toto letí) a při výjezdu z autosalonu jsem poprvé a naposled vynuloval PC.
Najeto máme tak cca 48 tis.
Průměrná spotřeba mi na palubovce ukazuje 6,2 l a to jezdíme každé léto dálničních 1000 km tam a 1000 km zpět Chorvatsko.
Nájezd manželčin do práce je 2x 30 km + nějaké to pocourání po nákupech a několikrát v týdnu 2 km na chajdu, takže ukázkový kombinovaný provoz.
V domácím PC si vedu ve vlastním prográmku statistiku tankování, ujetých km a vedlejších náklady jako jsou opravy atd.
Lezou z toho zajímavá čísla, ale hlavně mi tam vybíhá průměrná spotřeba 5,9l.
Musím podotknout že tento prográmek používám ode dne kdy jsem přivezl Thálii domů.
Z toho vyplývá že počítač v palubce skutečně kecá a zaokrouhluje údaje již po druhém desetinném místě nahoru, tak jako prográmek OTO MOTO.
Radím aby jste tak často nenulovali, protože delší sledované období je vždy přesnější.
Je také důležité tankovat stejné palivo!
Při ručním výpočtu podle natankovaných litrů a ujeté vzdálenosti je nutné čepovat u stejné pumpy na stejného stojanu.
Hyundai I30 1,6 MPI 6 st.
Musím povedať že tých 5,21 celkom korešponduje aj s techničákom.
Tak mám další poznatek ohledně spotřeby při puštěné klimatizaci.
Koukala jsem kolik km mám dojezd do prázdné nádrže a ukazovalo to přesně 300km, než jsem vyjela.
Měla jsem psa v autě a potřebovala jsem se zastavit v obchodě, takže jsem se 5km snažila vychladit auto a dala klimu na 4 ( manuál ), když jsem po chvíli přišla z obchodu, bylo tam stejně nesnesitelné horko, tudíž jsem měla jakou dobu klimu opět na plno, než jsem jí ztlumila.
frymburacka - tie výpočty nemôžeš brať vôbec vážne...
Také jsem si průběžně po 14 let u všech mých postupně tří aut poctivě evidoval každé tankování a počítal spotřebu.
Až se mě kámoš předloni zeptal: "A k čemu ti to je? Tak jsem s evidencí skončil a žije se mi zase o něco lehčeji.
Ja to delam taky tak, ze jednou za rok si zmerim spotrebu a pak na to zase kaslu .
Na evidenci je tu spritmonitor.de ideální nástroj včetně mobilní aplikace.
Ja napríklad na svojom citroene AX 1,4 D som takto zistil nepatrný únik nafty.
Ak by mi to začalo žrať napr. Mně se sledování spotřeby taky osvědčilo, když jsem zjistil u Lancera prudký nárůst a byl zapečený kroužek.
Hyundai I30 1,6 MPI 6 st.
Taky jsem u punti odhalila dvakrát závadu díky spotřebě, takže souhlasím, že to svým způsobem má smysl hlídat.
Jsou závady, které se nijak neprojevují...
Ale určitě mě neomezuje, když vím za kolik jezdím, jen mám vždycky radost, když mi to náhodou žere málo.
... a právě kvůli kontrole spotřeby mi občas stačí mrknout na palubní počítač a nemusím si nikde nic zapisovat.
Spotřeba podle pc 6,4 l.
Docela zklamání...... To na ten popis záteže je slušné ne? 6,4l/100km na 1.2 v takové váze je myslím si výsledek v dobrých mezích.
A palubák ti ukazuje dobře?
Já mám vyzkoueno (ale to záleží na autu), že u mě je PC spotřeba o cca 15 % nižší než real.
Renaut Clio II Privilege, 1.5 dCi 60kW, 2003, 3dv.
Servisovaný, udržovaný.
Já ať to honím jak to honím (a hodně krátké trasy na studenej motor) + furt klima mi to přes 7 nikdy nevylezlo.
A je opravdu fakt, že když to člověk honí jak nadmutou kozu tak je thálka jak žihadlo.
Je živá, svižná.
Tomu motoru dělá dobře ho točit a často podřazovat a zase točit.
Tak jsem se vrátil z Chorvat.
Před odjezdem jsem vynuloval PC.
Tam jsem od Mikulova až po Slovinský hranice jel v dešti a na dálnici tak 100 km/hod podle navigace s průměrem 5,7 l /100 km.
Pak si za to sedla žena a valila to po suchu tachometrových 130 km , což je ve skutečnosti 122 km / hod.
.
Průměr se zvedl na 6,2 l 100 km na trase tam dlouhé 1020 km.
Zpět tou samou trasou s malou odbočkou u Maslenického mostu za pueblem Vinetua .
S dálniční rychlostí 118 km/h což je přesně 4 000 ot /min byla celková průměrná spotřeba 6,1 l/100 km.
Obsazení - dvě dospělé osoby, narvaný kufr + 55 piv a zpět místo piva „kamínky“ na skalku .
Když si ještě uvědomím, že PC trochu o 0,1litru připočítává, tak si myslím, že docela dobrá spotřeba.
Hyundai I30 1,6 MPI 6 st.
Tak se taky připojím.
Konečně jsem jezdila v kuse dál jak 25km a to okolo 120km / den.
Za 5 dní spotřeba dle pc 6,0 l a podle tankování 5,72 l .
Z toho jsem jezdila 130 při předjíždění v táhlých kopcích, jinak okolo 90-120 km jak a kde to šlo .
Podle mých měření mi klima na 1 moc nebere, dokonce mi i při ní spotřeba klesla a to jsem auto honila víc jak předtím.
Klima je jedno na jaké je rychlosti ohledně zatížení.
tak to je velmi pěkné!
jaké jezdíš trasy?
ani ne.. 15km do práce a z práce.
Vždy když přijedu do práce tak se akorát ohřeje motor na provozní teplotu.
Ale je fakt ze to zbytečně nehoním prostě podle pravidel sil.prov.
Více ke stylu jízdy pří rozjezdu, nedělám pomalé rozjezdy ale snažím se rozjet co nejrychlejí na 50km abych tam dal 5.
Malé sedany u nás sice nepatří k vyhledávaným modelům, ale pokud je spojte s přijatelnými motory, dobře nastavenou výbavou a zajímavou cenou, zájem je velký.
Na loňském autosalonu v Moskvě se poprvé představila druhá generace Renaultu Thalia, který je mezi českými zákazníky znám především díky objemnému zavazadlovému prostoru, nízkým cenám a pověstí vozu pro nepříliš majetné.
První generace Thalie nepatřila v době uvedení na trh právě k levnému zboží.
Základní provedení s osmiventilovou čtrnáctistovkou v roce 2001 stálo 321.900,-Kč a na trh přišla prakticky současně s tehdy faceliftovaným Cliem II, sama ovšem bez faceliftu.
Přesto se již od začátku dobře prodávala a časem se propracovala mezi automobily s cenou pod magickou hranicí 200 tisíc Kč.
Nízká cena a objemný zavazadelník se staly kouzelnými zaklínadly, která v boji o přízeň zákazníků překonala účelový, ale nepříliš esteticky hodnotný design, chudou výbavu, slabší jízdní vlastnosti i nijak oslňující dynamiku základních verzí.
Renault Thalia druhé generace měl premiéru v Rusku, což byl naprosto logický krok, vzhledem k tomu, že Česká republika je nejzápadnějším trhem, na němž se tento čtyřdveřový sedan objeví.
Vývoj nového modelu, jehož výroba bude probíhat v Turecku, trval jen 26 měsíců a stál 100 milionů Euro.
Úsporu času i nákladů přineslo rozsáhlé využití počítačových simulací, ale také použití předchozího Clia jako základu konstrukce.
Nová generace Thalie se od něj ale liší mnohem víc než ta první.
Celková délka sedanu povyrostla ze 4,19 m na 4,26 m a na voze je nová přední i zadní část a upravený nosný skelet.
Hlavním lákadlem nové Thálie jsou samozřejmě ceny.
Základní provedení Authentique s motorem 1,2 16V (55 kW/75 k) je nabízeno za 189.900,-Kč.
U tohoto vozu je samozřejmě poněkud strohá výbava, která obsahuje z důležitých bezpečnostních a komfortních prvků jen airbagy pro řidiče a spolujezdce a ABS s rozdělovačem brzdného účinku a většinu příplatkových položek pro něj dovozce znepřístupnil.
Druhý stupeň výbavy má označení Expression a s motorem 1,2 16V (55 kW/75 k) začíná na ceně 209.900,-Kč.
Oproti výbavě Authentique je v ceně posilovač řízení, výškově nastavitelný volant, palubní počítač, elektricky ovládaná přední okna, centrální zamykání s dálkovým ovládáním a výškově stavitelné sedadlo řidiče.
S druhou výbavou pořídíte také jeden z nejlevnějších turbodieselů na českém trhu - 1,5 dCi (47 kW) za 254.900,-Kč.
Vrchol nabídky představuje výbava Privilege, začínající s motorem 1,2 16V (55 kW/75 k) na ceně 229.900,-Kč, která proti Expression přidává manuální klimatizaci, mlhové světlomety, teploměr, elektricky ovládaná vnější zpětná zrcátka a autorádio s CD přehrávačem.
K testu jsme měli postupně k dispozici druhou generaci Renaultu Thalia ve výbavě Privilege s motory 1,2 16V (55 kW/75 k) a 1,5 dCi (63 kW/85 k).
Druhá generace Renaultu Thalia je sice postavena na základě modelu Clio II stejně jako generace první, ale svým vnějším vzhledem jej příliš nepřipomíná.
Přední část vozu je zcela nová a Thalie je nyní lehce identifikovatelná díky rozměrným hlavním světlometům, které mají přispět k optickému rozšíření poměrně úzké karoserie a zlepšení image fakticky levného modelu.
Dalším dominantním prvkem přední části vozu je chromovaná lišta mezi světlomety nad černou plastovou maskou chladiče.
Přední nárazník se svým designem a především díky použití kruhových mlhových světlometů přibližuje větším modelům značky Renault.
V bočním pohledu se může zdát, že se střední část prakticky nezměnila, ale ve skutečnosti jsou A-sloupky skloněné více vzad, střecha je delší a v zadní části vozu také o několik centimetrů zvýšená.
Zadní sklo začíná i končí o něco dále vzadu.
Díky použití malého okénka v C-sloupku se opticky odlehčila záď.
Thalia nyní nepůsobí tak těžkopádně jako její předchůdce.
Záď vozu nyní působí elegantnějším a relativně harmonickým dojmem, na čemž má zásluhu tvarování zadních blatníků, víka zavazadlového prostoru, zadního nárazníku i nenásilné umístění zadních svítilen.
Povědomé komponenty i rozměry.
V interiéru je použita nová palubní deska, na níž ale navazuje středový tunel a výplně dveří z první generace Thalie.
Vzhledem ke skutečnosti, že tento sedan má představovat levný rodinný automobil, je celkem logické, že palubní deska není poseta desítkami ovladačů, ale obsahuje pouze několik přehledně umístěných tlačítek.
Přístrojový štít před řidičem obsahuje dobře čitelné kruhové přístroje, k nimž testované provedení Privilege přidává displej palubního počítače.
Na středové konzole má své místo autorádio s CD přehrávačem, které je u výbavy Privilege součásti standardní výbavy stejně jako manuální klimatizace, jejíž ovladače jsou pod autorádiem.
Thalie s motorem 1,5 dCi se mohla pochlubit automatickou klimatizací za příplatek 10.000,-Kč, která se bohužel vzhledem k nástupu zimy a spojení se vznětovým motorem příliš neosvědčila a k vyhřátí interiéru na požadovanou teplotu potřebovala mnohem více času než její manuální kolegyně v benzinové Thalii.
Vnitřní prostor odpovídá použitému základu, což znamená, že například ve srovnání s Dacii Logan působí interiér sice útulným, ale poněkud stísněným způsobem.
V interiéru nové Thalie je nejvýznamnější změnou zvětšení místa nad hlavou pro cestující ve druhé řadě, kde se bez rizika kontaktu se stropem snadno usadí i 180 cm vysoký pasažér.
Sedí se nízko, což dokazuje zadní sedák vzdálený pouhých 360 mm od podlahy.
Za jízdy je vzadu více než vpředu slyšet ševelení výfukové soustavy a cestující v obou řadách si občas poslechnou i žbluňkání benzinu nebo nafty v palivové nádrži.
Samotná sedadla jsou velmi měkká, ta přední mají nesmělý náznak bočního vedení těla, ale nízká tuhost polštářů spolu s ne právě ergonomicky tvarovanými opěradly znamená, že se Thalii musí přizpůsobovat také posádka.
Řidič to odnáší nepřirozenou polohou za volantem, která u vyšších postav přidává až komicky působící situace jste-li pozorováni zvenku.
Něco takového se vám v neuvěřitelně prostorném (širokém i vysokém) Loganu stát nemůže!
Zadní sedadla se přibližují měkkému babiččině gauči, což pro někoho může představovat etalon pohodlného posezení, zatímco jiným se zkřiví tvář při vzpomínce na bolesti zad při poslední delší cestě na dovolenou.
Objemný zavazadlový prostor přišel proti předchůdci o 4 litry objemu, ale i tak nabízí 506 litrů, což je hodnota, kterou mu mohou závidět i mnohem větší vozy.
Víko zavazadelníku zvedané předepjatými vinutými pružinami se po odjištění vymrští vzhůru s trochu menší razancí než u Loganu.
Vzniklý otvor má v nejširším místě 1100 mm a umožňuje přístup do prostoru s maximální šířkou 1360 mm, která se mezi podběhy zmenší na 980 mm.
Na délku má zavazadelník 990 mm a je vysoký 500 mm.
Nákladová hrana je 700 mm nad zemí - tzn. celkem vysoko.
S variabilitou je to - jako obvykle u sedanů - problematické.
Za zadními sedadly je pevná příčka, zvyšující tuhost karoserie, pod kterou je nízký a široký otvor, jímž se dají - s trochou cviku - prostrčit dlouhé a ploché předměty na sklopené nedělené opěradlo zadního sedadla.
Pro každého něco
Thalii jsme měli postupně se zážehovým čtyřválcem 1,2 16V (55 kW/75 k) a vznětovým agregátem 1,5 dCi (63 kW/85 k).
Jako první dorazila Thalie s benzinovým motorem, který v paletě pohonných jednotek malého sedanu představuje základ.
Je to atmosférický celohliníkový čtyřválec o objemu 1149 cm3 s výkonem 55 kW (75 k) při 5500 ot./min. a točivým momentem 105 Nm při 4250 ot./min.
Čtyřválcová dvanáctistovka může podle papírových hodnot působit jako nedostatečný pohonný agregát pro tento model, ale opak je pravdou, protože tento motor s chutí reaguje na pohyb pravé řidičovy nohy a jeho výkon ve spojení s měkkým podvozkem je pro Thalii naprosto dostačující.
Hluk, který tento motor při jízdě produkuje, proniká do interiéru pouze při vyšších otáčkách a není pro cestující ve většině režimů nepříjemný.
S divokou dálniční akcelerací ale raději nepočítejte, cokoli nad 100 km/h lze označit jen jako plynulou jízdu.
Při jízdě ustálenou rychlostí 100 km/h na pátý rychlostní stupeň hlásí otáčkoměr už 3500 ot./min. a při rychlosti 130 km/h točí motor skromného objemu nadprůměrných 4400 ot./min.
Spotřeba paliva při těchto rychlostech je 5,6 l na 100 km, resp. 7,9 l na 100 km.
Palubní počítač během testu zaznamenal průměrnou spotřebu 8,2 l na 100 km.
Jízdními vlastnostmi Thalie s motorem 1,2 16V navazuje na svého předchůdce, což znamená, že automobil s pohotovostní hmotností jen 904 kg se na nekvalitním povrchu lehce pohupuje.
Při průjezdu ostřejší zatáčkou se Thalie výrazně naklání a řidič může z řízení získat dojem až nepřirozené lehkosti.
Nová generace malého sedanu má na svou velikost i dostačující brzdovou soustavu, která zaručuje bezpečné zastavení.
Motor 1,5 dCi má ve skutečnosti také nižší zdvihový objem - 1461 cm3.
Může pochlubit výkonem 63 kW (85 k) při 3750 ot./min. a točivým momentem 200 Nm při 1750 ot./min.
Stejně jako u benzinového motoru i zde je pohonný agregát spojen s pětistupňovou manuální převodovkou, s níž malý sedan podle údajů výrobce dosahuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 12,3 s a kombinovaná spotřeba je činí jen 4,3 l na 100 km.
Momentová rezerva v nízkých otáčkách usnadňuje běžnou jízdu i předjíždění, nástup hnací síly je relativně plynulý.
Díky pohotovostní hmotnosti 980 kg, jsou jízdní vlastnosti Thalie s motorem 1,5 dCi odlišné od verze se základním zážehovým motorem.
Turbodieselová Thalia se na silnici chová stabilněji, za což vděčí těžkému vznětovému agregátu, který zatěžuje hnací přední nápravu.
Bohužel ve srovnání s benzinovou Thalii je turbodiesel cenově hlučnější a na volnoběh proniká do interiéru nepříjemný zvuk.
Ke slabším stránkám obou testovaných motorizací patří přesnost řazení.
Při jízdě ustálenou rychlostí 100 km/h na pátý rychlostní stupeň točí motor 2100 ot./min. a při rychlosti 130 km/h pak 3000 ot./min.
Spotřeba paliva při těchto rychlostech je 4,0 l na 100 km, resp. 5,3 l na 100 km - a je to tedy jasný trumf Thalie.
Kombinovaná reálná průměrná spotřeba 5,6 l na 100 km je výrazně nižší než u základního zážehového motoru.
Je také méně závislá na jízdním stylu řidiče, akceleruje se s využitím nízkých a středních otáček, a z toho také plynou nižší náklady na palivo.
Ke slabším stránkám obou testovaných motorizací patří (i přes mezigenerační zlepšení) přesnost řazení, na kterou si ale koneckonců jistě brzy zvyknete.
Renault Thalia druhé generace nabízí oproti svému předchůdci vedle nízké ceny a objemného zavazadlového prostoru i o poznání elegantnější karoserii.
V cenové hladině do 230 tisíc korun není mnoho konkurentů, kteří by nabídli více hodnoty za peníze, bavíme-li se o ceníkových cenách.
Základní zážehová motorizace zcela splňuje požadavky, které lze v této cenové a velikostní kategorii nárokovat.
Spotřeba paliva je dost závislá na jízdním stylu a zatížení, ale řidiči, kteří umí jezdit s konkurenčním tříválcem 1,2 HTP za 6 l/100 km zvládnou stejný úsek v Renaultu s nižší spotřebou.
Modernější Clio dokáže nabídnout lepší sladění pohodlí a ovladatelnosti, naopak Logan je sice výrazně prostornější, ale o poznání více hrubiánský, pokud jde o jízdu, design i provedení.
Na komfort Thalie doplácí ovladatelnost ve vyšších rychlostech a menší jistota za volantem.
Už osoby středního vzrůstu se uvnitř vozu nebudou cítit příliš přirozeně.
Turbodiesel přesvědčuje spotřebou na celé čáře, ale současně s ní dostáváte výrazně hlučnější automobil.
Díky většímu zatížení přední nápravy a snad i standardně lepším pneumatikám je snáze ovladatelný a stabilnější v zatáčkách.
Ekonomickou bilanci nechť si každý udělá sám. Kilometrů budete muset najet celkem dost k tomu, aby vyšlo vlastnictví turbodieselu levněji.
Nezapomeňte ale připočítat nižší povinné ručení malé jedna-dvojky, kultivovanost obou benzinových čtyřválců a menší náchylnost zážehových motorů k závadám i jednodušší údržbu.
Rána pod pás přichází překvapivě z vlastních řad.
Jestliže uvažujete o koupi lépe vybavené Thalie za 250 a více tisíc korun, doporučujeme svezení s většími modely Renaultu.
Nový Mégane za necelých 300 tisíc je totiž o několik generací dále, má mnohem bohatší výbavu a vyšší úroveň pasivní a aktivní bezpečnosti.
Renault Thalia 1,5 dCi - test a shrnutí dojmů.