Repka, kukuřice, vyfuk a jak se vyrábí biopaliva z řepky a olejnin

Už jsme si na to za ta léta zvykli. Kolem Prvního máje se česká pole začnou barvit dožluta od kvetoucí řepky. Mnoho lidí však tuhle plodinu nenávidí. Vadí jim, že se velká část sklizně využívá pro výrobu biopaliv, která se povinně přimíchávají do nafty. A k tomu zároveň tvrdí, že místo řepky by na polích mohly růst prospěšnější plodiny, které by se v potravinářství uplatnily více.

„Řepka zabírá na polích zbytečně místo, kde by se měla pěstovat pšenice,“ říká například šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Kritiky řepky na českých polích tak potěšilo, když vláda před časem rozhodla o zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do pohonných hmot. Jedním z hlavních argumentů bylo, že biopaliva ze zemědělských plodin nenaplňují hlavní cíl, kvůli kterému je Evropa před lety začala zavádět. Tedy že nejsou dostatečně „zelená“. A že navíc pohonné hmoty zbytečně o korunu až dvě na litru prodražují.

Jak se ale ukazuje, novela, kterou minulý týden ve zkráceném projednávání schválili poslanci, konec kritizovaných žlutých lánů řepky nepřinese. A nejspíš ani úlevu motoristům, kteří s nelibostí sledují vysoké ceny paliv u totemů na čerpacích stanicích. Aktuální předpis, který nyní putuje do Senátu, ruší jen jednu část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Vláda tuhle část šmahem zrušit ani nemůže, vychází z evropských směrnic. Právě biopaliva jsou aktuálně nejlevnějším způsobem, jak mohou distributoři pohonných hmot požadavkům na snižování emisí dostát.

  1. „Kapalné biosložky první generace či vyspělá biopaliva budou zatím rozhodující pro plnění cílů ve snižování emisí. Postupně budou přibývat i další alternativy, jako vodík, CNG, LNG, dobíjecí stanice.“
  2. „I kdyby se v Česku řepka využívala v menším množství pro výrobu biopaliv, přesune se zpracování do potravinářského sektoru na výrobu potravinářských olejů. A pokud by k tomu nedošlo, vyvezou ji pěstitelé za hranice. Už dnes se značná část produkce řepky ve stovkách tisíc tun z Česka vyváží.“
  3. „O řepku je velký zájem nejen u nás, ale i jinde v Evropě, takže odbyt je v nejbližší době zajištěn. K tomu se přidává výpadek produkce olejnin z Ukrajiny a omezení obchodu ze strany některých významných producentů palmového oleje.“

Podle odborníků se řepka stává významnou plodinou v osevním postupu, která zemědělcům zajišťuje rentabilitu výroby. „Řepka patří k několika málo zlepšujícím plodinám v osevním postupu, která zemědělcům zajišťuje i rentabilitu výroby. Jde o výborný přerušovač sledu obilovin a vynikající předplodinu pro pšenici,“ uvádí jedna z interpretací situace. Žlutá invaze z 90. let je historie, nicméně nyní naráží na ekonomické a environmentální otázky.

„Prostor pro navýšení výměry nad únosnou mez pro udržitelnost hospodaření“ existuje, říká agronom. Lze hledat cestu, jak řepku využívat i jinak - například ve zpracování olejů, biopaliv či krmiv, nebo kombinovat různé plodiny, jako pšenici, kukuřici, ječmen a řepku.

Historicky došlo k velké invazi řepky na česká pole v 90. letech, kdy se plochy rozšířily z jen 64 tisíc hektarů na stovky tisíc hektarů. Loni byla podle Českého statistického úřadu oseva na 352 tisících hektarech. Počasí řepce příliš nepřálo, a proto i výnosy kolísají. Pokud bychom zpracovávali řepku jen méně, zřejmě by se zpracování posunulo do potravinářství - a řepka by se vyvážela do zahraničí.

Biopaliva první generace mají své výhody, ale i problémy. „Biopaliva nejenže nejsou k ovzduší o moc šetrnější než fosilní paliva, ale zabírají půdu, kterou by jinak mohla využít potravinářská produkce,“ uvádí ekologové. Proto se dnes v EU zvažují limity pro používání biosložek a hledání alternativ, jako jsou upotřebené oleje, CNG, LNG, vodík, nebo elektromobily. Zásadní je, že v kontextu směrnic ES se hledají způsoby, jak snižovat emise a současně neohrozit potravinovou bezpečnost a biodiverzitu.

V praxi to znamená, že biopaliva první generace z potravinářských plodin mohou vyvolávat konflikty mezi potravinovou soběstačností a environmentálními cíli. „Zelená“ stránka biopaliv je často zpochybněna reziduálními vodami, pesticidy a eračními dopady na biodiverzitu. Na druhé straně řepka a olejniny mohou sloužit jako efektivní předplodiny pro pšenici a zajišťovat tak plynulý osevní cyklus.

Infografika: Přehled postupu z řepky na biopaliva a potravinářské oleje

Ekologické a zemědělské dopady řepky a biopaliv

Ekolog Martin Rexa z Hnutí Duha upozorňuje na problémy spojené s pěstováním řepky: rezidua pesticidů a dopady na vodní ekosystémy se objevují zejména ve vodách povrchových a podzemních. Dále se zhoršuje biodiverzita kvůli monokulturám - jednolité lány kvetou ve stejný čas a opylovači trpí nedostatkem nektaru během celého vegetačního období. S úbytkem hmyzu pak souvisí i úbytek ptáků v krajině. Roční erozi půdy podle Rexy způsobují plodiny jako řepka a kukuřice.

Podle odhadů lze v některých regionech očekávat, že řepka bude nadále dominovat na polích, ale skutečný „obří invazi“ do porostů pšenice se neočekává. Krajina totiž vyžaduje rozmanité prvky, jako jsou mezery a pásy živin, aby zvládala vodní režim a zadržování vody. Pšenice loni obsadila kolem 785 tisíc hektarů a doplňuje ji další obiloviny - ječmen, kukuřice, žito.

Biopaliva, řepka a budoucnost dopravy

V EU stále existuje tlak na snižování emisí z dopravy. „Kapalné biosložky první generace či vyspělá biopaliva budou zatím rozhodující pro plnění cílů ve snižování emisí. Postupně budou přibývat i další alternativy, jako vodík, CNG, LNG, dobíjecí stanice,“ říká odborník.

V praxi to znamená, že E10 paliva jsou již dostupná v některých zemích a jejich kvalita odpovídá normám. Pokud jde o alternativy k fosilním palivům, budoucnost zahrnuje elektromobilitu, CNG/LNG, vodík a další techniky. Do té doby zůstává řepka významnou surovinou pro bioetanol a biopaliva, avšak s důrazem na udržitelnost, recyklaci použitého oleje a rozmanitost osevního systému.

  1. „Upotřebené rostlinné oleje jsou stále stejné oleje, původně se vyrobily z řepky, ze slunečnice, z palmového oleje.“
  2. „Pro příklad: z tuzemských restaurací a dalších potravinářských provozů se podaří sesbírat desítky tisíc tun použitého oleje, pro splnění unijních cílů jsou však třeba stovky tisíc tun biosložek.“
  3. „Zpracování řepky zabývá Preol (Lovosice) a Primagra, dále Chemoprojekt. Bioetanol se v Česku vyrábí ve dvou závodech.“

V závěru zůstává otázka, zda bude česká řepka nadále významnou součástí zemědělského opevnění výnosů, či zda se její využití bude měnit ve prospěch potravinářství a alternativních zdrojů energie. Klíčové zůstává hledání vyváženého řešení, které sníží emise, nepřipraví potravinový řetězec o potřeby a zároveň zachová biodiverzitu a udržitelnost půdy.

Krátké shrnutí současného stavu

  • Řepka je důležitou předplodinou pro pšenici, ale zároveň centrem diskusí o biopalivech.
  • Evropské směrnice tlačí na snižování emisí, což zvyšuje význam alternativ a recyklace olejů.
  • Monokulturní lány a pesticidy ohrožují biodiverzitu a zhoršují vodní ekosystémy.
Infografika: Co se děje s řepkou od výsevu po biopaliva

Co jsou biopaliva? 🌽⛽️ Vysvětlení úžasné vědy o biopalivech!

tags: #repka #kukurice #vyfuk