Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2009 o dovolání obviněného V. T. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. 7 To 20/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 1 T 41/2008. Dovolání směřovalo výlučně proti výroku o trestu za vraždu spáchanou dne 3. 8. 2008.

Průběh a okolnosti skutkové

Okresní soud v Českých Budějovicích uznal V. T. vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. a uložil mu trest odnětí svobody na 15 let, s vykonáním trestu dle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. Obviněný podal odvolání pouze proti výroku o trestu.

Podle popisu skutku bylo vražedné jednání spácháno v době kolem 01.00-01.15 hodiny ve S., S. u., na chodníku naproti domům, po předchozím požití alkoholických nápojů a po rozepři. Obviněný bodl kuchyňským nožem s délkou čepele nejméně 150 mm a celkovou délkou nejméně 300 mm nejméně dvakrát do hrudníku R. K., přičemž první rána pronikla do dutiny břišní a stěny hrudníku, druhá rána směřovala k levému klíčku a zasáhla srdeční obal a plicní tepnu. Tyto útoky měly podle zjištění soudu možnost vraždu.

Právní rámec dovolání a úvahy Nejvyššího soudu

Vrchní soud v Praze potvrdil rámec dovolání a obviněný jej podal podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítal, že i při respektování konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. usnesení 11 Tdo 530/2002) některé skutečnosti by při jiném hmotněprávním posouzení mohly ovlivnit výši trestu. Dovolatel zároveň brojil proti vyhodnocení stupeň společenské nebezpečnosti jednání a uvedl, že alkohol a jeho resocializace by měly být brány v úvahu.

Nejvyšší soud se zabýval tím, zda dovolání směřuje proti skutkovým zjištěním či jen proti trestu, a konstatoval, že námitky obviněného plní dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pokud by šlo o nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné hmotně-právní posouzení. V závěru rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že dovolání směřuje proti trestu a že obecně námitky proti druhu a výměře trestu lze uplatnit jen v rámci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., pokud by šlo o trest, který zákon nepřipouští, nebo o výměru mimo sazbu stanovenou zákonem pro trestný čin.

Nicméně Nejvyšší soud dále uvedl, že pokud obviněný brojí proti kvalifikaci a hodnocení okolností podle § 31-34 tr. zák., nebylo by možné tato kritéria bez formálního napadení samotného skutku ze strany dovolacího důvodu. S ohledem na to Nejvyšší soud konstatoval, že dovolání je podáno z jiného důvodu než uvedený v § 265b a bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Dovolací soud tak potvrdil původní rozsudek soudu prvního stupně a zdůraznil, že rozsudek o trestu byl zachován, neboť okolnosti přitěžující v posuzované věci

Rozsudek krajského soudu v Českých Budějovicích 3 Tdo 364/2000: právní q����������� a dovolací posouzení Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2009 o dovolání obviněného V. T. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. 7 To 20/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 1 T 41/2008. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. bylo dovolání obviněného V. T. odmítnuto jako podané z jiného důvodu, než uvedený v § 265b odst. 1 tr. ř. Rozsudek krajského soudu ze dne 22. 12. 2008, sp. zn. 1 T 41/2008, uznal obviněného vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. z 3. 8. 2008 kolem 01.00-01.15 ve S. a R. K. po předchozí rozepři.

Právní základ a skutková podstata

Obviněný V. T. byl uznán vinným vraždou dvou krádných ran na hrudi, v důsledku kterých došlo ke smrti R. K. Soudy nižších stupňů rozhodly o trestu odnětí svobody v trvání 15 let; výkon trestu byl dále upraven zásady ochranné dohody a dalších norem. Proti rozsudku podal obviněný odvolání výlučně do výroku o trestu. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2009 odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. Obviněný podal dovolání, které Nejvyšší soud posuzoval podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti trestu, ačkoliv jde o hypotézu, že některé okolnosti by při jiném hmotně-právním posouzení mohly mít vliv na výši trestu.

Usuzující úvahy Nejvyššího soudu

• Nejvyšší soud konstatoval, že dovolání obviněného není založeno na správném uplatnění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž na výhradách vůči trestu jako takovému, kdy námitky směřují k hodnocení okolností a přiznání, že převažovaly okolnosti přitěžující nad prospěšnými.
• Dovolací soud vyzdvihl, že námitky vůči druhu a výměře trestu lze uplatnit jen v rámci dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., pokud je uložen trest, který je zákonem nepřípustný, či mimo sazbu trestu. V posuzované věci takové pochybení zjištěno nebylo, když byl uložen zákonem přípustný trest v zákonné sazbě pro trestný čin vraždy.
• Nejvyšší soud dále zdůraznil, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a nelze jím nahrazovat přezkum skutkových zjištění ani revizi provedeného dokazování. Skutkový stav musí být posuzován z hlediska správnosti právního posouzení skutku a hmotného práva.
• Ve vztahu k věcné příslušnosti a povaze dovolání soud uvedl principy, že dovolání nesmí nahrazovat třetí instanci a nesmí přezkoumávat rozsah dokazování ani hodnocení důkazů podle § 2 odst. 5 a 6 tr. řádu.
• Nejvyšší soud konstatoval, že dovolání obviněného bylo posuzováno z hlediska důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale skutečnou podstatou byla námitka proti právnímu posouzení více skutečností. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

Podmínky dovolání a zásadní poučení

Podle závěrů Nejvyššího soudu není proti rozhodnutí o dovolání opravný prostředek přípustný, pokud dovolací soud zhodnotí, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. a že skutková zjištění nebyla napadena v dovolání v rámci dovolacího důvodu. Dovolací soud zdůraznil, že rozsah dovolání může být omezen na vady hmotně právní, nikoli skutkové, a že je třeba respektovat zásadu ústnosti a bezprostřednosti v dovolacím řízení.

Další související rozsudky a poznámky

V textu Nejvyššího soudu se objevují pasáže, které odkazují na významné judikatury, včetně rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 530/2002 a odkazy na Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i na další usnesení Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Z těchto pasáží vyplývá důraz na to, že námitky proti druhu a výměře trestu mohou být uplatněny pouze v rámci dovolacího důvodu, pokud je uložen trest v rozpore se zákonem nebo s trestní sazbou.

Praktické poznámky k procesu

Podle textu je nutné pečlivě zvažovat, zda námitky v dovolání směřují k napadení skutkových zjištění či pouze k opozičnímu hodnocení trestu. Dovolací důvod g) vyjadřuje možnost namítat nesprávné právní posouzení skutku; však pokud jde o oprávněnost trestu, je nutné uplatnit náležitou argumentaci v souvislosti s § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu. Kromě toho Nejvyšší soud zopakoval zásadu, že dovolání nemůže nahrazovat řádný postup odvolání a rekonstrukci skutkového stavu, která zůstává v působnosti soudů druhého stupně.

Tabulka - shrnutí klíčových poznatků

tags: #rozsudek #krajskeho #soudu #v #ceskych #budejovicich